Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Den matek vyjde na rekordních 490 milionů. Ale návrat do práce zůstává pro matky luxusem

Den matek (ilustrační foto)
Pixabay
Lukáš Kovanda

Den matek sice nedosahuje komerčního rozměru Valentýna či MDŽ, přesto představuje pro český maloobchod výrazný sezónní impuls. Letos Češi podle odhadů utratí za dárky pro maminky rekordních 490 milionů korun – o dvacet milionů více než loni. Nejčastěji sáhnou po květinách a bonboniérách, tedy dvou komoditách, jejichž ceny rostou rychleji než kariéra žen po rodičovské.

Vzhledem k tomu, že 95 procent květin prodávaných v Česku pochází z dovozu – především z nizozemských a německých burz –, jejich cena odráží sezónní výkyvy, ale i růst cen energií a nákladů na logistiku. Letos na jaře se cena jedné růže pohybovala kolem hranice sta korun.

Češi za květiny loni utratili rekordních takřka 20 miliard korun, průměrná roční útrata na osobu tak blížila 1 700 korun. Hnacím motorem není jen síla emocí, ale i obecná inflace. Podobně jsou na tom třeba čokolády, za něž se kvůli Dni matek utrácí více nejen kvůli lásce k maminkám, nýbrž též kvůli přízemnějším příčinám typu špatné úrody kakaových bobů v Ghaně.

Rodičovská v Česku je jedna z nejdelších

Ale co když většina matek letos místo další kytice či sladkosti ocení spíš něco trvalejšího? Například příležitost k návratu do práce – za podmínek, které jim umožní skloubit profesní a rodinný život?

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii na podporu prezidenta Petra Pavla

Michal Nosek: Češi milují vlast, dokud po nich nechce odvahu

Češi se rádi hlásí k vlastenectví. Jenže láska k zemi se nepozná podle vlajky na facebookovém profilu či patosem pod Řípem. Pozná se ve chvíli, kdy je potřeba něco riskovat, někoho se zastat nebo připustit, že demokracie není samozřejmost, kterou za nás obslouží stát, armáda a pár odvážnějších spoluobčanů.

Přečíst článek

Na rodičovské dovolené je v Česku více než 260 tisíc žen. Mužů sotva pět tisíc. Česká rodičovská sice patří k nejdelším na světě, ale současně k těm nejméně flexibilním. Více než polovina žen zůstává doma bez jakéhokoliv pracovního úvazku – ne z vlastní volby, ale kvůli nedostatku možností.

Pod průměrem EU

Počet žen pracujících na částečný úvazek v Česku sice pozvolna roste – je jich bezmála 15 procent –, přesto jsme v evropském srovnání stále hluboko pod průměrem: v rámci EU využívá zkráceného úvazku kolem 28 procent žen. Zatímco západoevropské země vnímají flexibilní formy zaměstnání jako běžný nástroj podpory pracujících rodičů, Česko v tomto ohledu zaostává.

Částečné úvazky bývají častým tématem v politických debatách i firemních strategiích, ale jejich reálná nabídka zůstává výrazně omezená. A to navzdory tomu, že poptávka je zřejmá: téměř 40 procent žen pečujících o malé děti by rádo pracovalo alespoň na poloviční úvazek.

Štěpánka Cimlová
video

Biflování a domácí úkoly můžete klidně odmítnout, tvrdí učitelka známá jako „Štěkánka“

Známá pedagožka, influencerka a popularizátorka moderního vzdělávání Štěpánka Cimlová, vystupující na sociálních sítích pod přezdívkou „Štěkánka the Učitelka“, v pořadu VIP Eva Talks ostře zkritizovala současnou podobu tuzemského školství. Otevřeně mluví o šikaně ze strany pedagogů, překonaných vyučovacích metodách i nutnosti zrušit plošné domácí úkoly, které podle ní prohlubují sociální nerovnosti.

Přečíst článek

Trh jim ale zpravidla šanci nedá. A výsledek? Nejen ztráta profesního tempa, ale i vytržení z oboru, izolace od kolegů a odříznutí od technologického vývoje.

Stát kvůli nevyužitému pracovnímu potenciálu žen ročně přibližně o deset miliard korun. Nejde tedy jen o individuální příběhy matek, ale o systémový ekonomický problém. Ztrácí zaměstnavatelé, ztrácí státní rozpočet – a především ztrácí ženy, které ne vždy mají férovou možnost návratu.

Možná bychom si proto letos na Den matek měli položit otázku, zda místo importované růže za stovku nedat matkám něco hodnotnějšího: skutečnou možnost rozhodnout se, jak a kdy chtějí pracovat.

Varšava

ANALÝZA: Za deset let mohou být Poláci klidně bohatší než Češi

Česko a sousední Polsko jdou podobnou cestou transformace ekonomik ze socialistických režimů k vyspělému hospodářství. V lecčems se ale liší, a každý ze zvolených modelů už ukázal své silné i slabé stránky. Vývoj české a polské ekonomiky v analýze srovnává student České zemědělské univerzity Josef Pechar, analýza je součástí jeho diplomové práce.

Přečíst článek

Související

Odchod do důchodu? Čekejte pokles příjmů o téměř polovinu, říká analýza Portu

Odchod do důchodu? Čekejte pokles příjmů o téměř polovinu, říká analýza Portu

Přečíst článek

Kovanda vysvětluje investice: Čísla nestačí. Jak opravdu poznat dobrou akcii

Natálie Mužíková

P/E, EBITDA, cash flow nebo provozní marže. Finanční výkazy mohou začínajícím investorům připadat jako nepřehledná změť zkratek a čísel. Čtvrtý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, že klíčem k úspěchu není znát nazpaměť každý ukazatel. Důležitější je pochopit, co se za čísly skutečně skrývá.

Zatímco v minulém díle s moderátorkou Izabelou Kalinovou rozebírali dividendy a pasivní příjem, tentokrát se hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda zaměřil na to, jak vybírat kvalitní firmy do portfolia a proč může být někdy nebezpečné slepě věřit analytikům i samotným finančním výkazům.

Když ani levná akcie nemusí být výhra

Na první pohled to zní jednoduše: najít podhodnocenou akcii, nakoupit ji levně a čekat na růst. Jenže právě určení okamžiku, kdy je firma skutečně „ve slevě“, patří mezi nejtěžší disciplíny investování.

„Kdybychom dopředu věděli, kde leží dno, bylo by investování mnohem snazší disciplínou,“ říká Lukáš Kovanda. Jako příklad zmiňuje období covidového propadu v roce 2020. Tehdy se rozhodl odchýlit od strategie pravidelného investování známé jako DCA (Dollar Cost Averaging je investiční strategie spočívající v pravidelném investování fixní částky peněz v předem určených intervalech, např. měsíčně, bez ohledu na aktuální cenu aktiva, pozn. red.) a nakupovat agresivněji než obvykle. Sázel totiž na to, že americká centrální banka nenechá trhy zkolabovat a přijde s masivní podporou ekonomiky.

Cíleně tehdy vybíral tituly, které byly v extrémním poklesu, například Boeing nebo Airbus. Bylo totiž zřejmé, že i když je nebe dočasně prázdné, lidé létat nepřestanou a vnitřní hodnota těchto firem je jinde než tehdejší tržní cena.

Kovanda zároveň upozorňuje, že podobné sázky na „nalezení dna“ jsou vždy spojené s rizikem a vyžadují značnou dávku disciplíny.

Další díly pořadu Kovanda vysvětluje investice najdete zde

Výkazy jako rentgen firmy

Aby ale investor dokázal rozpoznat příležitost, jako byl zmíněný Boeing, musí umět číst mezi řádky finančních výkazů. Podle Lukáše Kovandy by neměl propadnout „přesilovce“ čísel, ale soustředit se na ukazatele, které skutečně odhalují kondici firmy.

Jedním z nejdůležitějších je provozní zisk, tedy EBIT nebo EBITDA, který ukazuje, kolik firma reálně vydělává svou hlavní činností ještě před započtením daní nebo úroků. Právě tady se podle ekonoma často objevují první varovné signály.

„Pokud firma začne přibírat v administrativních nákladech a přestane investovat do výzkumu a vývoje, může to být začátek konce, i když její celková čísla zatím vypadají stabilně,“ varuje Kovanda.

Zisk na papíře vs. peníze v „kasičce“

Častou chybou začátečníků je, že sledují pouze čistý zisk. Ten ale může být podle Lukáše Kovandy zavádějící. V podcastu vysvětluje rozdíl mezi účetním ziskem a skutečným peněžním tokem, tedy cash flow. Firma totiž může na papíře vykazovat miliardové zisky díky vystaveným fakturám, pokud jí odběratelé neplatí včas, může se rychle dostat do problémů. Právě platební morálka klientů je podle ekonoma pro investora důležitou informací.

Pokud peníze váznou, firma si často musí půjčovat, aby překlenula období, než jí finance skutečně dorazí na účet. „Investora zajímá to, co je opravdu v kasičce, protože jen z reálných peněz může firma vyplácet dividendy nebo dál investovat,“ vysvětluje Kovanda.

CSG

Hunterbrook srazil akcie CSG. Analytici přesto věří v růst o 116 procent

Akcie Czechoslovak Group po zprávě platformy Hunterbrook odepsaly v Amsterodamu téměř čtvrtinu hodnoty. Komentář hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy upozorňuje, že Hunterbrook není běžné médium, ale kontroverzní model spojující investigativní texty s finančními sázkami na pokles akcií. Případ španělského Viscofanu přitom ukazuje, že podobné propady se mohou časem zcela smazat.

Přečíst článek

Nejen čísla, ale i příběh a osobnosti

Kvalitní analýza se ale neobejde bez širšího kontextu a schopnosti číst vizi lidí, kteří firmy vedou. Jako příklad uvádí Lukáš Kovanda Elona Muska a jeho nákup sociální sítě Twitter, dnes X. I když se tento krok mohl zpočátku zdát kontroverzní nebo předražený, v širším kontextu budování takzvané „superaplikace“ může podle něj dávat smysl.

Investování tak není jen o tabulkách a ukazatelích, ale i o schopnosti odhadnout budoucnost firmy. Kovanda zároveň varuje před přílišným optimismem a slepou důvěrou v doporučení velkých investičních bank. I když analytici často predikují další růst, jejich modely vycházejí hlavně z historických dat a nemusí počítat s budoucími šoky nebo změnami nálady na trhu.

„Je důležité zachovat si kritické myšlení a nespoléhat slepě na to, že když banka napíše ‚koupit‘, je to sázka na jistotu,“ uzavírá Kovanda.

Samsung

Samsung vstoupil mezi bilionové firmy. Čipy pro AI z něj udělaly burzovního obra

Tržní hodnota firmy Samsung Electronics překonala hranici jednoho bilionu dolarů. Akcie největšího světového výrobce paměťových čipů za poslední rok vzrostly více než čtyřnásobně, protože investoři sázejí na prudce rostoucí poptávku po čipech pro umělou inteligenci. Uvedla to agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Co bude dál

Celý čtvrtý díl si můžete pustit přímo v přehrávači v článku. Seriál najdete také na platformách jako Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.

V příštím díle se seriál Kovanda vysvětluje investice zaměří na oceňování firem a investiční ukazatele. Dozvíte se, proč samotná cena akcie často nic neznamená, jak správně číst slavný ukazatel P/E nebo co o firmě prozradí zadlužení či návratnost aktiv.

Související

Lukáš Kovanda
video

Kovanda vysvětluje investice: Pasivní příjem z akcií? Dividendy lákají, ale mají svá pravidla

Přečíst článek
Ekonom Lukáš Kovanda
video

Kovanda vysvětluje investice: Jak vydělávat na poklesu trhu a proč na to většina investorů nemá

Přečíst článek
Americký prezident Donald Trump

Investoři se kvůli Trumpovi zbavují všeho, co souvisí s Amerikou. A vrhají se do zlata

Přečíst článek

Hunterbrook srazil akcie CSG. Analytici přesto věří v růst o 116 procent

CSG
CSG, užito se svolením
Lukáš Kovanda

Akcie Czechoslovak Group po zprávě platformy Hunterbrook odepsaly v Amsterodamu téměř čtvrtinu hodnoty. Komentář hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy upozorňuje, že Hunterbrook není běžné médium, ale kontroverzní model spojující investigativní texty s finančními sázkami na pokles akcií. Případ španělského Viscofanu přitom ukazuje, že podobné propady se mohou časem zcela smazat.

Platformu Hunterbrook, jejíž včerejší zpráva stojí za pádem akcií tuzemské zbrojovky Czechoslovak Group, označují kritici za „hedgeový fond maskovaný jako zpravodajský server“, který senzacechtivě využívá veřejné informace k manipulaci trhu pro vlastní obohacení. Akcie Czechoslovak Group včera na burze v Amsterodamu odepsaly mimořádných 24,4 procenta.

Zakladatelé Hunterbrooku nevěří, že investigativní žurnalistika sama o sobě může být v éře sociálních sítí ještě výdělečná, avšak i tak se na ní snaží vydělávat. Jinak. Svérázně. S rizikem potenciálního střetu zájmů.

Jedna část platformy, Hunterbrook Media, totiž publikuje investigativní články o možných pochybeních burzovně obchodovaných firem. Druhá část, sesterský hedgeový fond Hunterbrook Capital, následně zaujímá finanční pozice (často takzvaně „shortuje“ neboli sází na pokles akcií) na základě těchto informací ještě před jejich zveřejněním.

A jak nařčení Hunterbrooku obstávají v testu časem?

Jak v této době ochránit své peníze a začít rozumně investovat? Nový seriál s hlavním ekonomem Trinity Bank Lukášem Kovandou vás provede světem financí – srozumitelně, bezpečně a od úplných základů. Nejnovější díly najdete zde.

Španělský příklad

Například loni v říjnu Hunterbrook shodil akcie španělského výrobce klobásových střívek Viscofan. Nařkl jej z porušování zásad bezpečnosti práce v jeho závodě v Illinois. Akcie španělské firmy tehdy během dne spadly až o 18 procent, nejvýrazněji za sedm let. Od té doby se ale plně zotavily a dnes jsou výše než před zveřejněním zprávy od Hunterbrooku.

Je-li „kauza Viscofan“ vodítkem také v případě Czechoslovak Group, i akcie tuzemské zbrojovky se maximálně během několika měsíců zotaví nad úroveň před zveřejněním zprávy od Hunterbrooku.

Ostatně, podle konsensu analytiků jsou nyní akcie Czechoslovak Group druhé nejvíce podhodnocené mezi zhruba 400 největších burzovně obchodovaných firem Evropy. Do roka a do dne by měly podle konsensu analytiků, jak jej zachycuje agentura Bloomberg, zhodnotit o zhruba 116 procent.

Zlato i stříbro padají

Ceny stříbra kolabují. Jenomže za rok mohou být úplně jinde

Cenné kovy po měsících neuvěřitelného růstu výrazně propadly. Zlato proti vrcholu z ledna odepsalo již více než 15 procent, stříbro pak kleslo o více než třetinu. A i další vývoj je značně nejistý, protože převažujícím sentimentem na trhu je nyní prodej těchto komodit. Zejména stříbro ale zároveň v očích řady investorů může představovat celkem zajímavý investiční příběh.

Přečíst článek

Jaderná elektrárna Dukovany

I ta sladká Belgie. Německo obkličují projaderné země

Jak si můžeme myslet, že v Česku postavíme nové jaderné reaktory, když naším sousedem je silné a vlivné protiatomové Německo? Podobná otázka nebyla před deseti, patnácti lety ničím zvláštním. Dnešní stav se od té doby liší jako noc a den. Německo postupně „obkličují“ sousední země, které se staly advokáty jádra. A v Berlíně nakonec budou mnozí docela rádi, píše v prvním díle seriálu „Energie a politika“ novinář a analytik Jan Žižka. Seriál najdete na newstream.cz každé úterý.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme