Lukáš Kovanda: Den matek vyjde na rekordních 490 milionů. Ale návrat do práce zůstává pro matky luxusem
Den matek sice nedosahuje komerčního rozměru Valentýna či MDŽ, přesto představuje pro český maloobchod výrazný sezónní impuls. Letos Češi podle odhadů utratí za dárky pro maminky rekordních 490 milionů korun – o dvacet milionů více než loni. Nejčastěji sáhnou po květinách a bonboniérách, tedy dvou komoditách, jejichž ceny rostou rychleji než kariéra žen po rodičovské.
Vzhledem k tomu, že 95 procent květin prodávaných v Česku pochází z dovozu – především z nizozemských a německých burz –, jejich cena odráží sezónní výkyvy, ale i růst cen energií a nákladů na logistiku. Letos na jaře se cena jedné růže pohybovala kolem hranice sta korun.
Češi za květiny loni utratili rekordních takřka 20 miliard korun, průměrná roční útrata na osobu tak blížila 1 700 korun. Hnacím motorem není jen síla emocí, ale i obecná inflace. Podobně jsou na tom třeba čokolády, za něž se kvůli Dni matek utrácí více nejen kvůli lásce k maminkám, nýbrž též kvůli přízemnějším příčinám typu špatné úrody kakaových bobů v Ghaně.
Rodičovská v Česku je jedna z nejdelších
Ale co když většina matek letos místo další kytice či sladkosti ocení spíš něco trvalejšího? Například příležitost k návratu do práce – za podmínek, které jim umožní skloubit profesní a rodinný život?
Češi se rádi hlásí k vlastenectví. Jenže láska k zemi se nepozná podle vlajky na facebookovém profilu či patosem pod Řípem. Pozná se ve chvíli, kdy je potřeba něco riskovat, někoho se zastat nebo připustit, že demokracie není samozřejmost, kterou za nás obslouží stát, armáda a pár odvážnějších spoluobčanů.
Michal Nosek: Češi milují vlast, dokud po nich nechce odvahu
Názory
Na rodičovské dovolené je v Česku více než 260 tisíc žen. Mužů sotva pět tisíc. Česká rodičovská sice patří k nejdelším na světě, ale současně k těm nejméně flexibilním. Více než polovina žen zůstává doma bez jakéhokoliv pracovního úvazku – ne z vlastní volby, ale kvůli nedostatku možností.
Pod průměrem EU
Počet žen pracujících na částečný úvazek v Česku sice pozvolna roste – je jich bezmála 15 procent –, přesto jsme v evropském srovnání stále hluboko pod průměrem: v rámci EU využívá zkráceného úvazku kolem 28 procent žen. Zatímco západoevropské země vnímají flexibilní formy zaměstnání jako běžný nástroj podpory pracujících rodičů, Česko v tomto ohledu zaostává.
Částečné úvazky bývají častým tématem v politických debatách i firemních strategiích, ale jejich reálná nabídka zůstává výrazně omezená. A to navzdory tomu, že poptávka je zřejmá: téměř 40 procent žen pečujících o malé děti by rádo pracovalo alespoň na poloviční úvazek.
Známá pedagožka, influencerka a popularizátorka moderního vzdělávání Štěpánka Cimlová, vystupující na sociálních sítích pod přezdívkou „Štěkánka the Učitelka“, v pořadu VIP Eva Talks ostře zkritizovala současnou podobu tuzemského školství. Otevřeně mluví o šikaně ze strany pedagogů, překonaných vyučovacích metodách i nutnosti zrušit plošné domácí úkoly, které podle ní prohlubují sociální nerovnosti.
Biflování a domácí úkoly můžete klidně odmítnout, tvrdí učitelka známá jako „Štěkánka“
Newstream TV
Trh jim ale zpravidla šanci nedá. A výsledek? Nejen ztráta profesního tempa, ale i vytržení z oboru, izolace od kolegů a odříznutí od technologického vývoje.
Stát kvůli nevyužitému pracovnímu potenciálu žen ročně přibližně o deset miliard korun. Nejde tedy jen o individuální příběhy matek, ale o systémový ekonomický problém. Ztrácí zaměstnavatelé, ztrácí státní rozpočet – a především ztrácí ženy, které ne vždy mají férovou možnost návratu.
Možná bychom si proto letos na Den matek měli položit otázku, zda místo importované růže za stovku nedat matkám něco hodnotnějšího: skutečnou možnost rozhodnout se, jak a kdy chtějí pracovat.
Česko a sousední Polsko jdou podobnou cestou transformace ekonomik ze socialistických režimů k vyspělému hospodářství. V lecčems se ale liší, a každý ze zvolených modelů už ukázal své silné i slabé stránky. Vývoj české a polské ekonomiky v analýze srovnává student České zemědělské univerzity Josef Pechar, analýza je součástí jeho diplomové práce.
ANALÝZA: Za deset let mohou být Poláci klidně bohatší než Češi
Money

