Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Povolenky pro domácnosti jen za stovky ročně? Česká analýza je v rozporu s mezinárodním tržním i vědeckým konsensem

Emisní povolenky
iStock
Lukáš Kovanda

Studie PwC k povolenkám EU ETS 2 pracuje s nerealisticky nízkými odhady budoucí ceny povolenek, které jsou v příkrém rozporu s mezinárodním akademickým i tržním konsensem.

Poradenská společnost PwC včera zveřejnila studii připravenou na objednávku ministerstva životního prostředí, která se zabývá dopadem emisních povolenek pro domácnosti, EU ETS2. Studie dospívá ke klíčovému závěru, že nové povolenky v ČR „zatíží domácnosti maximálně o stokoruny měsíčně.“

Tento optimistický závěr ovšem vychází z předpokladů, které jsou nerealistické jak z hlediska současného mezinárodního výzkumu stran tématu povolenek EU ETS2, tak z hlediska nynějšího tržního odhadu budoucí ceny povolenek, který zprostředkovávají (nejen) valuace termínových kontraktů na dané povolenky. Například včera uzavřel termínový kontrakt na povolenky EU ETS 2 s termínem vypořádání v prosinci 2027 na lipské burze European Energy Exchange na ceně 90,48 eura za povolenku (viz graf agentury Bloomberg níže). Tato cena výrazně převyšuje odhady, s nimiž ve svých dvou scénářích pracuje zmíněná studie PwC.

V prvním scénáři totiž PwC počítá s průměrnou cenou povolenky v letech 2027 až 2032 čítající 45 eur. To znamená, že aktuální burzovní cena je hned o 101 procent vyšší. Ve druhém scénáři PwC vychází z průměrné ceny povolenky EU ETS 2 v daném období ve výši 70 eur. Takže aktuální burzovní cena převyšuje dokonce i tuto hodnotu, a to o zhruba 29 procent.

Studie PwC se nevypořádává s akademickým výzkumem na téma povolenek EU ETS 2, ani z tržními odhady budoucí ceny.

Například Univerzita v Kolíně nad Rýnem letos v dubnu publikovala analýzu, podle níž je nerealistické očekávat, že by cena povolenky EU ETS 2 klesla pod 250 eur za tunu emisí, pokud má být zajištěno plnění cílů Fit for 55, páteřního programu Zelené dohody pro Evropu. Tato cena má být podle výpočtů analýzy dosažena do roku 2030. Studie zároveň upozorňuje, že nižší ceny by znamenaly nedostatečné ekonomické signály pro přechod domácností na nízkoemisní technologie.

Podobné závěry vyplývají i ze studie Postupimského institutu výzkumu klimatických vlivů, která uvádí různé scénáře vývoje cen emisních povolenek EU ETS 2 k roku 2030 (v cenách roku 2022). Mezi nimi se nachází i výrazně nižší odhad Evropské komise (v grafu níže označený jako „COM“). Graf níže dále zachycuje například to, že Podle European Climate Foundation („ECF“) musí stát povolenka EU ETS 2 v průměru necelých 200 eur (opět v cenách roku 2022). Dle týmu vědců převážně z Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu to musí být necelých 180 eur (viz „Rickels et al.“; taktéž v cenách roku 2022). Konečně, podle vědců Projektu Kopernikus, který financuje německá vláda, to musí být v průměru dokonce necelých 300 eur (viz „Abrell et al.“; taktéž v cenách roku 2022).

Zohledníme-li scénáře, jež graf zachycuje, včetně zmíněné letošní predikce Univerzity v Kolíně nad Rýnem (není součástí grafu), dostáváme po zprůměrování hodnotu přibližně 220 eur za povolenku v cenách roku 2022. Po započtení inflace odpovídá tato cena hodnotě přibližně 262 eur v roce 2027.

Rovněž tržní odhady, tedy nejen ty akademické, předpokládají citelně vyšší cenu, než s jakou ve svých obou zmíněných scénářích pracuje společnost PwC.

Například americká společnost KraneShares letos v létě investorům doporučila, aby nakupovali emisní povolenky pro domácnosti EU, jakmile budou roku 2027 spuštěny. Jejich cena totiž podle prognózy, s níž KraneShares pracuje, rychle stoupne nad 200 eur. KraneShares představuje renomovanou investiční společnost, s níž poradensky spolupracuje třeba i Robert Engle, laureát Nobelovy ceny za ekonomii, dříve pak také John Kerry, někdejší ministr zahraničí USA. Po prvních dvou letech fungování povolenek EU ETS 2 Evropská komise podle KraneShares přiškrtí jejich nabídku. Je tedy možné, že právě po dvou letech Evropská komise zastropování zruší. Zatímco roku 2027 by se cena povolenky měla pohybovat kolem ceny 110 eur, v roce 2029 zdraží na 200 eur a od roku 2030 se její cena má pohybovat v blízkosti 250 eur (viz graf níže), prognózuje KraneShares. Právě proto analytici KraneShares doporučují nakupovat povolenky, co nejdříve budou k mání.

Za prognózu společnosti KraneShares se staví studie mezinárodního týmu vědců, kterou na svých stránkách uveřejňuje Massachusettská univerzita v Amherstu nebo německá Bertelsmannova nadace, jedna z největších svého druhu v zemi našeho západního souseda. Tato studie varuje před šokovým zdražením, které mají nové povolenky EU ETS 2 od roku 2027 způsobit. V Německu podle ní může kvůli povolenkám nastat takzvaná šoková inflace, resp. uhlíková inflace.

Přitom Němci mají vyšší kupní sílu než obyvatelé Česka, takže Češi budou zasaženi ještě tíživěji. Pro celou EU totiž bude platit jedna jediná cena nového typu povolenky. Zmíněná studie prognózuje, že do roku 2030 vyskočí cena takzvané povolenky pro domácnosti minimálně zhruba na cenu 200 eur za kus, maximálně však 400 eur za kus (viz graf níže).

Ve světle jak konsensu akademických studií, tak tržních odhadů, včetně aktuální burzovní ceny emisní povolenek EU ETS2, se tak výchozí předpoklady zmíněné dnes zveřejněné studie PwC jeví být nerealisticky nízké, hrubě nekonzistentní s aktuálním akademickým výzkumem i tržními odhady.

Tím pádem jsou vysoce diskutabilní závěry, k nimž studie dospívá. Celá věc je natolik závažná, že si zasluhuje další zevrubnou analýzu. Pokud by měly platit ceny povolenky, s nimiž studie PwC pracuje, s největší pravděpodobností by to znamenalo, že se nepodaří dosáhnout hlavního cíle celé Zelené dohody pro Evropy, Green Dealu EU, jímž je dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050.

Americká EPA chce zrušit omezení emisí skleníkových plynů

Lukáš Kovanda: Nové emisní povolenky musí „bolet“, jejich zastropování nedává Bruselu smysl

Pokud měly letošní tuzemské volby své „lithium“, jsou to bezesporu takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Leckterá z nejexponovanějších předvolebních debat se kolem chystaného systému povolenek EU ETS 2 točila opravdu notně.

Přečíst článek

Související

Americká EPA chce zrušit omezení emisí skleníkových plynů

Lukáš Kovanda: Nové emisní povolenky musí „bolet“, jejich zastropování nedává Bruselu smysl

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Zelené sny střídá černá realita. Německý průmysl kolabuje a český s ním

Přečíst článek

Apple jde naplno do sportu. Koupil práva na formuli 1

Apple jde naplno do sportu. Koupil práva na formuli 1
ČTK
Stanislav Šulc

Spojení Applu a F1 nekončí úspěšným filmem s Bradem Pittem v hlavní roli. Americký technologický gigant spojením s formulí 1 pokračuje, když koupil práva pro možnost streamování velkých cen na americkém trhu. Za práva Apple podle The Financial Times zaplatil 700 milionů dolarů. A vyzývá tak další streamovací služby, které rovněž sázejí na sportovní přenosy.

Sportovní přenosy se v posledních měsících stávají klíčovým kolbištěm v boji o diváka velkých streamovacích služeb. Netflix investuje obří sumy do boxu a dalších bojových sportů, nejnověji streamoval exkluzivní tenisový turnaj Six Kings Slam, HBO Max vloni naplno využil spojení s Eurosportem a vysílal pařížskou olympiádu, zároveň má práva na řadu tenisových turnajů. Čeští diváci nyní mohou sledovat také některé přenosy nabízené ESPN díky službě Disney+.

Nejnovějším hráčem, který se chce pokusit zlákat sportovní fanoušky, je Apple. Ten pro svou službu AppleTV+ koupil práva na vysílání velkých cen formule 1 na americkém trhu. Podle informací The Financial Times přitom za práva Apple zaplatil 700 milionů dolarů.

„Apple a majitel formule 1 potvrdili, že se dohodly na pětiletém partnerství. Apple začne vysílat F1 v roce 2026 a nahradí tak vysílatele ESPN, který je ve vlastnictví Disneyho, v USA,“ uvedl Samuel Agini z FT.com.

Americký fotbal patří k populárním u sportovních fanoušků

Sportovní streamovací služba DAZN snížila ztrátu. Brzy může zamířit na burzu

Majitelem nejsledovanější sportovní streamovací služby je miliardář Leonard Blavatnik. Do fungování sítě populární mezi sportovními fanoušky napumpoval již sedm miliard dolarů za posledních deset let. Síť v roce 2024 snížila ztrátu a Blavatnik ji možná již brzy pošle na burzu, píše list The Financial Times.

Přečíst článek

F1 od Applu se stal hitem kin

Pětiletý kontrakt v hodnotě 700 milionů znamená, že si F1 značně polepší. Podle Aginiho totiž dosavadní vysílatel ESPN platil za rok kontraktu zhruba 85 milionů dolarů. Apple přitom zaplatí 140 milionů.

„Apple nám slíbil, že zajistí, aby se velké ceny formule 1 dostaly do více domácností, a hlavně hlouběji do americké kultury,“ prohlásil CEO F1 Stefano Domenicali. Ostatně na tom již Apple začal pracovat, když letos uvedl snímek F1 s Bradem Pittem, který se s tržbami 630 milionů dolarů stal hitem kin a uvažuje se o něm jako o jednom z možných kandidátů na Oscary.

Formule 1 u amerických diváků zatím nemá takový úspěch. Podle dat z trhu letos na ESPN sleduje velké ceny v průměru 1,4 milionu diváků.

Eddy Cue, Senior Vice President Applu (vlevo), šéf F1 Stefano Domenicali (uprostřed) a Derek Chang, CEO Liberty Media ČTK

Sportovní fandové na Applu

Apple se na sportovních přenosech pokouší získat diváky již delší dobu. Vlastní částečná práva na americkou baseballovou ligu (páteční přenosy) a širší licenci na vysílání zápasů Major League Soccer, tedy klasického fotbalu.

Desetiletý deal Apple uzavřel v roce 2023 i kvůli nástupu Lionela Messiho do amerického týmu Inter Miami.

Umělá inteligence ve službách zločinu. Před čím se laik ještě ubrání a kde už nemá šanci?
video

Maluje, píše i skládá. Ale vše, co vytvoří umělá inteligence, autorský zákon nechrání

Nový díl talkshow Na kus řeči s právníky se zabývá problematikou autorského práva v kontextu umělé inteligence (AI) a analyzuje, jak současný právní rámec – zejména český – reaguje na nové technologické výzvy. Hlavním tématem je otázka, zda mohou být výtvory vytvořené umělou inteligencí chráněny autorským právem, a pokud ano, za jakých podmínek.

Přečíst článek

Eva Čerešňáková a Terezie Tománková
video

VIP Eva Talks: Nejnáročnější rozhovor mě ještě čeká, říká moderátorka Terezie Tománková

V popředí televizního volebního dění stojí nejen politici, ale také moderátoři, kteří utvářejí podobu veřejné diskuse. Jednou z hlavních postav letošních voleb se tak stala i Terezie Tománková, která jako moderátorka provázela diváky sérií debat a volebních přenosů na CNN Prima News. „Volby mi stále doznívají v hlavě,“ říká v rozhovoru VIP Eva Talks  s Evou Čerešňákovou.

Přečíst článek

Blume končí v Porsche, neustál tlak akcionářů. Místo něj může přijít exšéf McLarenu

Tři roky řídil dva koncerny, teď mu to akcionáři spočítali. Oliver Blume odchází z Porsche. O jeho nástupci se jedná – favoritem je exšéf McLarenu Michael Leiters.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Elektřina z fúzní reakce se už prodává, i když elektrárna ještě vůbec neexistuje

Připravovaná reaktorová hala v závodě společnosti Commonwealth Fusion Systems v americké Virginii.
Commonwealth Fusion Systems, použito se svolením
Josef Tuček

Velké firmy nakupují za miliardy dolarů elektřinu z fúzního reaktoru. To vypadá jako výborný plán. Vždyť od fúzní reakce se čeká, že vyřeší energetické problémy lidstva a nezanechá po sobě ekologickou katastrofu. Jenomže komerční získávání energie z fúzní reakce se zatím vůbec nedaří.

Americká společnost Commonwealth Fusion Systems vznikla v roce 2018 jako spin-off z Massachusettského technologického institutu s cílem komerčně vyrábět elektřinu s využitím jaderné fúze. Nedávno oznámila, že získala dalšího významného zákazníka pro produkci plánované elektrárny, která má pracovat ve Virginii.

Tímto budoucím zákazníkem je italský energetický gigant Eni, jedna z největších světových ropných a plynárenských společností. Teď ovšem podepsal smlouvu v hodnotě přesahující miliardu dolarů, podle níž odebere elektřinu z budoucího fúzního zařízení. Tím vyjadřuje důvěru v tuto technologii i firmu Commonwealth Fusion, a pomáhá jí tak získat další kapitál od investorů (Eni je ostatně také mezi investory).

Už v létě získala Commonwealth Fusion jiných téměř 900 milionů dolarů od investorů, mezi nimiž jsou technologická společnost Nvidia a investiční banka Morgan Stanley. Souběžně také uzavřela dohodu se společností Google, že pro ni zajistí stabilní dodávku (příkon) 200 megawattů na provoz umělé inteligence.

Celkově od svého vzniku získala Commonwealth Fusion téměř tři miliardy dolarů na svůj rozvoj.

Průlom. První objednávky na surovinu z Měsíce: helium pro kvantové počítače

Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.

Přečíst článek

Nepracuje ještě ani demonstrační přístroj

Pozoruhodné je, že její fúzní reaktor ve Virginii, který má elektřinu dodávat, ještě neexistuje. Nepracuje ani menší reaktor, který má být postavený jako první, aby demonstroval, že vše může fungovat podle plánu.

A neexistují ani komerčně využitelné fúzní reaktory třeba společností Helion nebo Zap Energy, které obě sídlí v americkém státě Washington a také získávají investory i budoucí zákazníky.

Podporu fúzní energetice vyslovuje americká administrativa, jež ji vidí jako perspektivnější než větrné nebo sluneční elektrárny (které, na rozdíl od fúze, už dávno dobře fungují). Ministr energetiky Chris Wright dokonce soudí, že už brzy bude jaderná fúze pohánět celý svět.

Kdyby měl pravdu, bylo by to skutečně výborné. Ovšem lidé z okolí prezidenta Donalda Trumpa zatím projevují až vzácnou neschopnost vědecké poznání dobře pochopit.

Průřez reaktorem ITER. Uvnitř je nádoba ve tvaru pneumatiky, v níž se budou srážet vodíková jádra rozhýbaná magnetickým polem díky magnetu v centru „pneumatiky“ a magnetům zvenčí. Stavba a provoz měly stát deset miliard eur, reálné náklady však budou minimálně dvojnásobné.

Soukromé peníze by měly urychlit cestu k termonukleární energii

V roce 2021 se znovu ukázalo, jak moc by se hodil výkonný, spolehlivý, snadno regulovatelný zdroj energie nezávislý na počasí ani na palivu z nejistých regionů. Třeba fúzní reaktor, k němuž se fyzikové zase o něco přiblížili, i když cíl je ještě daleko. Soukromý kapitál by měl vývoj urychlit.

Přečíst článek

Osm desetiletí pokusů

Jaderná fúze je postup napodobující dění ve Slunci. Liší se od jaderné reakce v dnešních atomových elektrárnách, v nichž se srážkou s neutrony rozvíjejí jádra těžkých prvků, nejčastěji uranu, čímž se uvolňuje obrovská energie. Při fúzi se naopak slučují jádra lehkých atomů, zpravidla vodíku, a opět se uvolňuje energie.

Teoreticky je to jasné. Špičkoví vědci na uchopení fúzní reakce pracují od padesátých let minulého století. Lidstvo umí spustit neřízenou fúzní reakci ve vodíkové bombě, jejíž pokusné vojenské výbuchy potvrdily obrovský energetický potenciál. Ale zatím se nedaří fúzní reakce řízená.

Dobrou zprávou je, že konstrukce používaných reaktorů neumožňují destruktivní explozi, protože se do nich vodík vpouští v limitovaném množství. Špatnou zprávou je však skutečnost, že fúzní reakce v reaktoru pořád „zhasíná“ chviličku po svém spuštění. O standardních dodávkách tepelné energie potřebné pro komerční výrobu elektřiny si prostě zatím musíme nechat jenom zdát.

Namibie: Stane se africký stát vodíkovou velmocí?

Afrika má díky potenciálu obnovitelné energie šanci stát se výkladní skříní zelených technologií. Anebo také varovným příkladem toho, co se může pokazit, pokud nedokáže vynikající příležitost správně uchopit.

Přečíst článek

Vyhraje soukromý kapitál?

Největší světový projekt pro ověření možností jaderné fúze se jmenuje Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER). Spojily se v něm nejvýznamnější státy světa včetně Evropské unie jako celku. Dohoda o jeho společné stavbě ve francouzském výzkumném středisku Cadarache, asi 60 kilometrů od Marseille, byla podepsána v roce 2006 s tím, že experimenty začnou v roce 2016. Stavba měla přijít na pět miliard eur, provoz do roku 2040 měl spolknout přibližně stejnou sumu (v cenách z roku 2000).

Dnes reaktor stále ještě nefunguje. Měl by snad být v provozu v příštím desetiletí. Jenom cena výstavby by měla oficiálně překročit dvacet miliard eur, a to ještě kdo ví jestli, už se spekuluje i o násobcích této částky. A pozor: Ani ITER není připravován tak, aby mohl elektřinu komerčně vyrábět. Má jen ověřit principy reakce, pak se teprve budou zkoumat a ověřovat, jak by mohla fúzní elektrárna fungovat.

Snad budou soukromé firmy šikovnější. Vcelku uznávaní investoři tomu věří a dávají peníze, aby se to mohlo povést. Avšak myšlenka, že jaderná fúze brzy nahradí obnovitelné zdroje, určitě neplatí. Třeba Financial Times na základě dat Mezinárodní energetické agentury konstatuje, že navzdory klackům, které pod nohy jejich rozvoje začala házet Trumpova administrativa, rozvoj energetiky v USA i ve světě dnes zajišťuje v drtivé většině slunce a vítr.

Fyzikové pokročili v úsilí napodobit Slunce. Jejich objev může změnit energetické i průmyslové technologie

Hned dva až neuvěřitelné průlomy zvěstovaly zprávy ze světa vědy v uplynulých třech týdnech, a to v oborech fúzních reaktorů a supravodivosti. Výsledkem by měl být nevyčerpatelný zdroj čisté energie, lepší elektrická vedení i počítače. Kdo by si to nepřál. Pochybnosti však zatím zůstávají.

Přečíst článek

Bez peněz, které Trump zařízl, se komplikuje vývoj nadějných léků

Trump zařízl vývoj moderních vakcín a antibiotik. Mezi oběťmi rozpočtových škrtů je i slibná látka lariocidin, která mohla zachraňovat životy tam, kde jiná antibiotika selhávají. Vědci varují, že bez státní podpory hrozí kolaps vývoje léků, na nichž mohou záviset miliony životů.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Malá jaderná elektrárna

Energetická krize je i příležitostí. Třeba pro vývoj malých jaderných reaktorů

Přečíst článek
Doporučujeme