Reklama

Lukáš Kovanda: „Válečná“ daň je boudou na voliče. Fialův kabinet porušuje předvolební slib

Premiér republiky Petr Fiala v Evropském parlamentu
Evropský parlament
Lukáš Kovanda

Fialova vláda zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.

Vláda se tak nyní snaží sektorovou daň, resp. daň z neočekávaných zisků přejmenovat na daň válečnou, aby ji z hlediska politického marketingu a „píár“ učinila stravitelnější pro veřejnost. Podstatná část veřejnosti, zvláště pak voliči stran současné vládní koalice, je totiž roztrpčena právě záměrem vlády zavést určitou podobu sektorové daně. Pokud však tato sektorová daň bude marketingově označena za daň válečnou, mohlo by to usnadnit její přijetí veřejností, jak zjevně doufá Fialova vláda.

Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí

Stanjura: Klasickou sektorovou daň zavádět nebudeme

Dividendy z energetické společnosti ČEZ, které budou vyplaceny za letošní rok, stát opět použije na zmírnění energetické krize. Radiožurnálu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vyloučil, že by vláda zavedla sektorovou daň pro některá odvětví. Jak získat peníze z nadměrných zisků některých firem, vláda podle Stanjury rozhodne zhruba do 10. září.

Přečíst článek

Podstatu daně to však nemění. Je to daň, která nad rámec běžného zdanění zdaňuje selektivně vybrané firmy. Selekci pak provádějí politici. A je jedno, zda selektivně vyberou celá odvětví neboli sektory, nebo zda ukáží jen na vybrané firmy z více odvětví. V obou případech se budou rozhodovat na základě subjektivního názoru, a to je kámen úrazu.

Politik nikdy nemůže určit, do jaké míry je zisk neočekávaný nebo mimořádný, aby měl být zdaněn nad běžný rámec. V tržní ekonomice nic jako neočekávaný zisk totiž ani neexistuje. Sektorová nebo válečná daň jsou jen odrazem nebezpečné libovůle politiků, určité arogance moci halené do hávu solidarity. Je to vlastně svévolné a selektivní postátňování a zabavování soukromého majetku firem.

Více k sektorové dani čtěte zde

Berlínská katedrála ve snaze připojit se k úsporám energií na konci července vypnula na maximální míru své noční osvětlení.

Kratší otevírací doba, méně osvětlení i vytápění, vypnuté neony či fontány. Co chystá Evropa na tvrdou zimu?

Snižování teplot vytápění veřejných i kancelářských prostor, omezení veřejného osvětlení i neonových reklam a výloh, zkrácení otevírací doby obchodů či provozu fontán a vodotrysků i snižování stavu zaměstnanců. Evropské vlády, samosprávy, instituce a firmy hledají nejrůznější způsoby, jak snížit v následujících měsících spotřebu energií a přežít nadcházející zimu, která bude kvůli neustálému omezování dodávek plynu a ropy z Ruska jedna z nejtvrdších. Co vše se v Evropě včetně Česka chystá? Podívejte se na přehled.

Přečíst článek

Ukrajinská krize není příčinou

Za mimořádným růstem zisků bank nebo energetických firem, o nichž se v souvislosti s novou daní hovoří nejčastěji, stojí válka ve skutečnosti jen zčásti či nepřímo.

Vždyť sami vládní politici tvrdí, že současná inflace je převážně zapříčiněná „rozhazováním“ předchozí Babišovy vlády. Na tuto inflaci reaguje Česká národní banka zvyšováním úrokových sazeb. A toto zvyšování sazeb zvyšuje ziskovost bank. Takže stěžejní příčinou růstu ziskovosti bank v dikci současné vlády není válka, ale rozhazování Babišovy vlády.

Proč ale tedy mají být mimořádně zdaněny banky se zdůvodněním válkou, když za jejich mimořádné zisky může – podle Fialovy vlády samotné – dominantně něco jiného než válka?

Podobné je to se zdaněním energetických společností. Například cena velkoobchodní elektřiny nebo burzovní cena plynu přece dramaticky rostly už loni na podzim, tedy ještě před válkou. Vždyť třeba Bohemia Energy padla v říjnu 2021, kdy do začátku války zbývaly ještě více než čtyři měsíce. Padla kvůli vysokým burzovním cenám elektřiny a plynu. Z nich naopak těží třeba ČEZ. Proč by ale měl být mimořádně zdaněn „válečnou” daní, když – opět – příčina růstu jeho ziskovosti tkví dominantně v něčem jiném než ve válce a byla jasně patrná už před ní?

vysoké účty

Analytik Gavor: Vláda by měla drahou elektřinu víc kompenzovat, v tom patří na chvost Evropy

Stát příliš otálí s řešením drahých energií pro domácnosti. Všechny nestandardní řešení jako nízký tarif, sektorová daň či odchod z Lipské burzy nedávají smysl, jsou složitá a pomalá, říká expert na energetiku Jiří Gavor, výkonný šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií a řídící člen poradenské skupiny ENA. Jediným dobrým řešením by podle něj v současné době byla plošná pomoc.

Přečíst článek

Zajíc v pytli

Fialova vláda se zkrátka s falešným zdůvodněním válkou snaží selektivně a zcela arbitrárně ukázat na vybrané firmy, jimž se momentálně z hlediska ziskovosti daří, a nad rámec běžného zdanění si přisvojit další část jejich zisku. Veřejnosti pak chce vláda namluvit, že tak činí kvůli válce. Protože to je jediný důvod, který snad veřejnost může být ochotna akceptovat.

Protože jedině tak, označením za válečnou daň, daň způsobenou válkou, domnívá se vláda, ji snad veřejnost odpustí zásadní porušení předvolebního slibu, kterým bylo nezvyšování daní. Na nic jiného než na válku vláda odkazovat nemůže, neboť je to jediný zásadní děj, který propukl až po ustavení Fialovy vlády. Jedině ním tak může opodstatňovat porušení svého slibu, aby to znělo alespoň trochu věrohodně. Veřejnost tak má být klamána. 

Veřejnost by tedy neměla vládě „skákat na špek“. Měla by požadovat nadále to, co jí vláda slibovala. Tedy ozdravení veřejných financí škrty a úsporami na výdajové straně rozpočtu, tedy bez zvyšování daní. l zavedení sektorové daně typu daně takzvaně válečné je zvýšením daní.

Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde

Válečný zisk

Představme si zmrzlináře, který přes léto na vsi prodá mnohem více zmrzliny, než čekal, neboť je v ní zřízena ubytovna pro ukrajinské uprchlíky a také ovšem pro azylanty z jiných zemí, kde se ani neválčí. Ti všichni kupují zmrzlinu. Takový zmrzlinář má tedy citelně vyšší zisk částečně z důvodu války. Pokud by za ním přišla vláda s tím, že mu část jeho zisku, který má navíc, zabaví, protože jde přece o zisk válečný, je to přesně to, co se Fialova vláda snaží nyní udělat některým firmám.

A to proto, že dosud nebyla schopna docílit toho, co slibovala, tedy postupného ozdravování veřejných financí.

Válka na Ukrajině – na rozdíl od pandemie – přitom podle všeho ani nepovede k propadu české ekonomiky. V roce 2020 byl propad 5,5 procenta, letos má ekonomika růst o více než dvě procenta a příští rok o jedno až dvě procenta. Tím pádem je odkazování na válku jako příčinu zavedení nové daně ještě absurdnější.

Reklama

Související

Fialova vláda chystá o polovinu vyšší schodek než ta Babišova. Česku hrozí nižší rating

Fiala chce utrácet více než Babiš. Schodek roste, Česku hrozí snížení ratingu

Přečíst článek
Stanjura a Fiala

Vláda „prázdných gest“ letos vykáže schodek 330 miliard korun, míní ekonom Kovanda

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme