Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, musí internetovým médiím ve Španělsku zaplatit 479 milionů eur, tedy 11,5 miliardy korun. Podle rozhodnutí obchodního soudu v Madridu se firma dopustila nekalých obchodních praktik a také porušení evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Proti rozhodnutí se Meta může odvolat.

Odškodnění má společnost zaplatit 87 vydavatelům a zpravodajským agenturám. Meta podle soudu využívala osobní údaje uživatelů sítí Instagram a Facebook pro takzvanou behaviorální reklamu. Ta spočívá ve zobrazování personalizovaných a cílených reklam na základě předchozího chování uživatele, historie prohlížení, vyhledávacích dotazů a podobně.

Nezákonným zpracováváním dat uživatelů Meta podle soudu získala významnou konkurenční výhodu na španělském trhu s on-line reklamou.

Žaloba podaná španělskými médii se zaměřila na změnu pravidel společnosti Meta pro zpracování osobních údajů, ke které došlo v květnu 2018 po vstupu GDPR v platnost. Společnost Meta přešla od souhlasu uživatelů s využitím osobních údajů k jeho nezbytnosti pro plnění smlouvy o využívání služby. Regulační orgány později tento postup označily za nedostatečný.

V srpnu 2023 se společnost Meta vrátila k souhlasu jako právnímu základu pro využívání údajů pro behaviorální reklamu. Soudce odhadl, že ve zmíněném pětiletém období Meta vydělala na reklamě nejméně 5,3 miliardy eur a celou částku podle něj získala v rozporu s GDPR.

Aktualizováno

Muskova xAI získala od investorů 15 miliard dolarů, tvrdí CNBC. Miliardář to popřel

Money

Miliardář Elon Musk označil za nepravdivou zprávu zpravodajské televize CNBC, podle které jeho start-up zaměřený na umělou inteligenci xAI v rámci kola financování získal od investorů 15 miliard dolarů, tedy 311,7 miliardy korun. CNBC se odvolávala na informované zdroje a hodnota společnosti se podle ní měla zvýšit na 200 miliard dolarů.

ČTK

Přečíst článek

Podobná žaloba je v současné době u soudu ve Francii, dodal Reuters. Před rokem pak Evropská komise uložila Metě pokutu 797,72 milionu eur, a to kvůli zneužití postavení na trhu on-line reklamy. Toho se firma dopustila tím, že svou službu Facebook Marketplace propojila se sociální sítí Facebook.

Problém podle komise tkví ve skutečnosti, že všichni uživatelé facebooku měli automaticky přístup ke službě Facebook Marketplace a jsou této službě pravidelně vystavováni, ať už o to stojí, nebo ne. Konkurenti služby Facebook Marketplace tak mohli být vyloučeni z trhu. Řízení proti firmě zahájila Evropská komise v červnu 2021, kdy se Meta ještě jmenovala Facebook. V prosinci 2022 společnost obdržela prohlášení o námitkách, na které odpověděla v červnu 2023.

Ve středu španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že výbor dolní komory parlamentu bude vyšetřovat společnost Meta kvůli možnému porušování soukromí uživatelů sítí Facebook a Instagram.

Meta ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila tržby o 26 procent na 51,2 miliardy dolarů (přes jeden bilion korun). Čistý zisk ale firmě o 83 procent klesl a činil 2,7 miliardy dolarů, zejména kvůli mimořádným nákladům souvisejícím s americkým zákonem o daních a výdajích. Bez zahrnutí těchto nákladů společnost zisk zvýšila, a to na 18,6 miliardy dolarů.

Švýcarský hodinářský průmysl zažil v říjnu další citelný pokles: export švýcarských hodinek se snížil již třetí měsíc v řadě, tentokrát o 4,4 procenta na 2,2 miliardy švýcarských franků. Vyplývá to z aktuálních údajů Federace švýcarského průmyslu hodinek, které zveřejnila agentura Bloomberg.

Největší ránu představuje vývoj na americkém trhu, který je dlouhodobě nejvýznamnějším odbytištěm švýcarských výrobců. Export do Spojených států se v říjnu propadl o 47 procent. Důvodem jsou především vysoká cla, která americký prezident Donald Trump zavedl letos v létě. Nová 39procentní dovozní sazba uvalená na švýcarské zboží — výrazně vyšší než clo uplatňované na Evropskou unii nebo další rozvinuté ekonomiky — začala platit 7. srpna a rychle zasáhla celý sektor.

Výrobci hodinek, včetně největších hráčů jako Richemont, Swatch Group, LVMH či nezávislých značek typu Audemars Piguet, Patek Philippe a Rolex, se snažili náporu čelit masivním předzásobením v červenci. To však následně vedlo k poklesu marží a k prudšímu ochlazení objednávek. Podle švýcarské centrální banky patřilo odvětví výroby hodinek mezi nejvíce zasažené segmenty, přičemž říjnová čísla ukazují, že k poklesu došlo i v celkovém švýcarském exportu do USA.

Co skrývají Epsteinovy spisy? Trump souhlasí s jejich zveřejněním

Politika

Americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který ministerstvu spravedlnosti USA nařizuje zveřejnit spisy k případu odsouzeného a zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informovala agentura AP s tím, že Trump ustoupil politickému tlaku v této kauze. Návrh zákona v úterý jednoznačně schválily Sněmovna reprezentantů a Senát.

ČTK

Přečíst článek

Přichází lepší zprávy?

Minulý týden přinesl průmyslu první pozitivní náznak: Washington oznámil, že clo sníží na 15 procent. Konkrétní datum účinnosti ale zatím nebylo zveřejněno, a analytici proto neočekávají rychlé oživení. Podle Thomase Chauveta z Citigroup může výraznější obrat přijít teprve tehdy, až nižší sazba začne skutečně platit.

Naopak v Asii se situace začíná zlepšovat. Export švýcarských hodinek do Číny vzrostl v říjnu o 13 procent, růst hlásí i Hongkong a Singapur. Statistiky ukazují zvýšený zájem o cenově dostupnější modely, zatímco hodinky s cenovkou nad 3 tisíce franků, tedy lehce přes 78 tisíc korun, zaznamenaly sedmiprocentní propad. Přesto analytici upozorňují, že pozitivní signály z Číny či Blízkého východu zatím nedokážou kompenzovat slabý odbyt na evropském trhu a především vysokou míru nejistoty spojenou s americkou obchodní politikou.

Je zlato ve vleku spekulantů? Podle Economistu to je více než pravděpodobné

Trhy

Cena zlata od počátku roku pokořila hned několikrát rekord a cenný kov patří k nejvýnosnějším investicím letoška. Dlouho se uvádělo, že za růstem ceny stojí mimo jiné i poptávka ze strany centrálních bank, které nejsou citlivé na cenu. Podle magazínu The Economist je však nyní více než pravděpodobné, že klíčovým faktorem jsou vysoce spekulantské sázky.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Generální ředitel značky Breitling Georges Kern snížení amerického cla uvítal, zároveň však zdůraznil, že obor nadále usiluje o návrat k původnímu 2procentnímu dovoznímu poplatku. Připomněl také, že švýcarský hodinářský průmysl zaměstnává tisíce lidí v USA, zejména v oblasti oprav a maloobchodu, a nepředstavuje hrozbu pro domácí průmysl.

Podle analytiků zůstává švýcarský sektor luxusního zboží pod tlakem. Několik silných značek dokáže část problémů překrýt, ale celkové prostředí je stále mimořádně náročné a další vývoj bude záviset především na tom, zda Washington skutečně přistoupí ke snížení cel a kdy nové sazby vstoupí v platnost.