Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, musí internetovým médiím ve Španělsku zaplatit 479 milionů eur, tedy 11,5 miliardy korun. Podle rozhodnutí obchodního soudu v Madridu se firma dopustila nekalých obchodních praktik a také porušení evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Proti rozhodnutí se Meta může odvolat.
Irská Komise pro ochranu dat (DPC) vyměřila americké internetové společnosti Meta Platforms pokutu 265 milionů eur (zhruba 6,5 miliardy korun), a to kvůli nedostatečné ochraně osobních údajů uživatelů. Komise to uvedla v tiskové zprávě. Meta je majitelem sociálních sítí Facebook a Instagram či komunikační služby WhatsApp.
Irské úřady nařídily americké sociální síti Instagram zaplatit v přepočtu téměř 10miliardovou pokutu. Důvod? Platforma nedostatečně chrání soukromí nezletilých.
Společnost Meta Platforms provozující jednu z největších sociálních sítí na světě Facebook a také Instagram pohrozila, že v krajním případě obě služby v Evropě zablokuje. Důvodem je spor s evropskými regulátory o to, zda a jak může firma přenášet osobní data evropských uživatelů obou sítí do jejich mateřské země Spojených států, uvedla agentura Bloomberg.
Veřejnoprávní britská stanice BBC by mohla být dostupná na základě 💸 předplatného a začít vysílat reklamy. Zvažuje to britská vláda, která chce změnit současný model financování tradičního média. O plánech londýnského kabinetu informuje agentura Reuters.
Americký ministr obrany 👨 Pete Hegseth odmítl zveřejnění plného a neupraveného videa ze zářijového úderu na venezuelskou loď v Karibiku, kdy Američané při následném druhém zásahu zabili přeživší. Informovala o tom agentura Reuters. Kongres na Hegsetha zvyšuje tlak, aby záznam zpřístupnil. Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer prohlásil, že utajování záběrů je nepřijatelné.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz přivítal dnešní oznámení Evropské komise, že zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Větší otevřenost novým technologiím a více flexibility jsou podle něj správnými kroky, které dokážou skloubit klimatické cíle, realitu trhu, zájmy podniků a ochranu pracovních míst.
Druhá největší burza ve Spojených státech Nasdaq plánuje rozšířit obchodování v pracovních dnech na 2️⃣3️⃣ hodin denně. Čeká na schválení kontrolních úřadů. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Pražská burza dnes dál 📈 vylepšila své historické maximum, index PX stoupl o 0,44 procenta na 2594,49 bodu. Dařilo se finančním titulům v čele s Erste Bank, naopak energetický ČEZ mírně oslabil. Z menších emisí si dnes zisky připsaly tabáková společnost Philip Morris a zbrojařská firma Colt CZ, ostatní ztratily nebo stagnovaly. Vyplývá to z internetových stránek burzy.
Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela pětiletou 🤝 dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) od americké firmy Chevron. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodávky podle něj dosáhnou 400 milionů krychlových metrů ročně.
Evropská komise 📉 zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Ministr vnitra 👨 Lubomír Metnar (ANO) odvolal členy dozorčí rady České pošty. Podle něj nebude mít snížení počtu členů dozorčí rady významný dopad na fungování pošty. Dozorčí rada České pošty má 15 členů, z toho pět volí zaměstnanci, které ministerstvo odvolat nemůže. Na změny v dozorčí radě dnes upozornil server Odkryto.cz.
Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny na příští rok. Nově do nich započítá převedení veškerých poplatků za podporované zdroje energie (POZE) na stát. Regulované ceny elektřiny pro domácnosti tak proti letošku klesnou o 15 procent, pro větší odběratele ještě výrazněji.
Ruské úřady zařadily německou rozhlasovou a televizní stanici Deutsche Welle na 📜 listinu „nežádoucích organizací“, informovalo tamní ministerstvo spravedlnosti. Vedení Deutsche Welle označilo rozhodnutí Moskvy za akt cenzury a slíbilo pokračovat ve vysílání v ruštině. Rozhodnutí ruských úřadů odsoudila také spolková vláda, napsal server BBC News s odkazem na mluvčího kabinetu.
