Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, musí internetovým médiím ve Španělsku zaplatit 479 milionů eur, tedy 11,5 miliardy korun. Podle rozhodnutí obchodního soudu v Madridu se firma dopustila nekalých obchodních praktik a také porušení evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Proti rozhodnutí se Meta může odvolat.
Irská Komise pro ochranu dat (DPC) vyměřila americké internetové společnosti Meta Platforms pokutu 265 milionů eur (zhruba 6,5 miliardy korun), a to kvůli nedostatečné ochraně osobních údajů uživatelů. Komise to uvedla v tiskové zprávě. Meta je majitelem sociálních sítí Facebook a Instagram či komunikační služby WhatsApp.
Irské úřady nařídily americké sociální síti Instagram zaplatit v přepočtu téměř 10miliardovou pokutu. Důvod? Platforma nedostatečně chrání soukromí nezletilých.
Společnost Meta Platforms provozující jednu z největších sociálních sítí na světě Facebook a také Instagram pohrozila, že v krajním případě obě služby v Evropě zablokuje. Důvodem je spor s evropskými regulátory o to, zda a jak může firma přenášet osobní data evropských uživatelů obou sítí do jejich mateřské země Spojených států, uvedla agentura Bloomberg.
Druhý den třístranných rozhovorů delegací USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení války na Ukrajině podle zdrojů agentur Reuters a AFP ❌ skončil. Rozhovory o americkém plánu na zastavení bojů se od pátku konají v Abú Zabí. Mluvčí vlády Spojených arabských emirátů, které jednání hostily, označil atmosféru rozhovorů za konstruktivní a pozitivní.
Německá prokuratura zadržela dalšího člověka ☝ podezřelého z členství v palestinském teroristickém hnutí Hamás. Šestatřicetiletý muž podle ní obstarával munici, která zřejmě měla sloužit k útokům na židovské či izraelské cíle v Evropě. Informuje o tom dnes agentura DPA.
Rozhodujícím faktorem pro propuštění 👨 Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele byla americká vojenská intervence, při které byl zajat prezident Nicolás Maduro. Bez ní by snaha o vysvobození Čecha, na které se podíleli diplomaté i církevní představitelé, trvala mnohem déle.
Jestli premiér Andrej Babiš (ANO) převedením holdingu Agrofert do svěřenského fondu vyřešil střet zájmů, musí posoudit odborníci. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl prezident 👨 Petr Pavel. Doplnil, že sám na takové posouzení nemá prostředky. Zopakoval přitom, že z jeho pohledu Babiš splnil podmínku pro jmenování do funkce, když veřejně oznámil způsob řešení střetu zájmů.
Ve věku 90 let zemřela v pátek grafička a ilustrátorka 👵 Alena Kučerová. S odvoláním na dceru Annu Matoušovou to řekla kurátorka Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře Adriana Primusová. Kučerová byla experimentátorkou a průkopnicí nových technik. Na kontě měla řadu úspěchů - od prvenství na Bienále mladých v Paříži v roce 1965 po Cenu Vladimíra Boudníka z roku 1997.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) pokládá rozmíšky kolem možnosti poskytnout čtveřici bojových letounů L-159 Ukrajině za umělý problém. Na dnešním sněmu hnutí ANO v Praze ministerský předseda řekl, že nechce dávat energii na spory. Prezident Petr Pavel už podle Babiše vede volební kampaň.
Po ruských nočních útocích je na Ukrajině více než 1️⃣,2️⃣ milionu lidí bez dodávek elektřiny. Uvedl to dnes ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. V Kyjevě se v důsledku útoků podle starosty Vitalije Kličkova ocitlo téměř 6000 budov bez dodávek tepla.
Podobně jako ve Francii i ve zbytku Evropy čelí veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice značným rozpočtovým ❌ škrtům. Instituce se zároveň stávají cílem otevřeného nepřátelství krajní pravice, informuje agentura AFP. Rostoucí moc pravicových stran nutí tato média prokazovat svou užitečnost a současně čelit tvrdé konkurenci na trhu.
Stavebníci v Praze loni dokončili výstavbu 26 600 metrů čtverečních kancelářských ploch, což je 📉 nejméně od počátku měření od roku 1993. Zájem o pronájem kanceláří byl loni přitom o osm procent vyšší, než je pětiletý průměr. Vyplývá to z analýzy platformy Prague Research Forum, která zpracovala data od realitně-poradenských společností.
Francie na nové mimořádné dani pro nejbohatší obyvatele vybrala jen přibližně čtvrtinu původně plánovaného výnosu. Informoval o tom server listu Financial Times s tím, že to dále prohlubuje tlak na státní rozpočet. Zvláštní daň z příjmů vysokopříjmových osob podle údajů ministerstva financí vynesla za rok 2025 pouze 4️⃣0️⃣0️⃣ milionů eur (9,7 miliardy korun), zatímco ministerstvo původně očekávalo daňový výnos 1,9 miliardy eur.
