Po roce 2022 se v Česku historicky mimořádně zhoršila dostupnost bydlení pro mladé lidi. Přitom mezi lety 2013 až 2022 se převážně zlepšovala. Vyplývá to z nových údajů Eurostatu.
Loni v Česku žilo hned 11,3 procenta mladých lidí ve věku od 15 do 29 v domácnostech, pro něž výdaje spjaté s bydlením představují nadměrný náklad. To znamená v domácnostech, které za bydlení dají 40 procent a více ze svého disponibilního příjmu (čili z peněz, které mají skutečně k dispozici, po uhrazení daní či odvodů).
Daný údaj 11,3 procenta patří k nejvyšším v EU a zároveň představuje nejvyšší takový údaj v ČR za posledních více než deset let. Mezi lety 2013 až 2022 se totiž dostupnost bydlení pro mladé v Česku převážně zlepšovala, případně zůstávala poměrně příznivá. Procento mladých, kteří bydlí v domácnostech s nadměrnými náklady na bydlení, kleslo mezi lety 2013 z 11,2 na 6,3 procenta roku 2019. V době covidové pandemie se dostupnost bydlení následně mírně zhoršila zejména kvůli souvisejícím restrikcím, zhoršení situace na trhu práce a snížení disponibilních příjmů mladých lidí.
Poté, zejména po roce 2022, však došlo ke zlomu, takže loni už byla dostupnost bydlení pro mladé takřka nejhorší v celé sledované historii. Hůře v posledních dvaceti letech bylo pouze v krizovém roce 2013, kdy se Česko potýkalo s recesí, a také roku 2008, kdy zase kulminoval růst cen nemovitostí v horečce předcházející světové finanční krizi a souvisejícímu splasknutí cen realit v ČR.
Česko má jedny z nejhorších podmínek pro bydlení v EU. A bude hůř
Kombinace nedostupnosti bytů a vysoké náklady domácností na bydlení. Jedny z hlavních důvodů, proč má Česko podle analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví páté nejhorší podmínky pro bydlení v rámci EU. Podle finanční dostupnosti bydlení dokonce třetí nejhorší. Zvláště mladí tuto bytovou krizi vnímají jako jeden z největších problémů současnosti.
Roku 2019 bylo bydlení pro mladé v ČR vůbec nejdostupnější v celé historii sledování v podání Eurostatu od roku 2005. Až do roku 2022 zůstala dostupnost bydlení pro mladé relativně příznivá, dlouhodobě nadprůměrná, aby se ovšem poté poměrně dramaticky zhoršila. Tempo zhoršování dostupnosti bydlení v letech 2023 a 2024 je nejvýraznější minimálně za posledních dvacet let, tedy od zmíněného roku 2005.
Dramatické zhoršování dostupností bydlení po roce 2022 odráží obnovení výrazného růstu cen nemovitostí, a to přes poměrně neutěšený vývoj reálných hrubých mezd, které stále ani dnes nedosáhly dvé úrovně roku 2019.
Výrazné zhoršení dostupnosti bydlení pro mladé může být jedním z klíčových důvodů nebývale výrazně klesající porodnosti, kterou tuzemští statistici pozorují zejména právě po pandemii covidu.
Víme, co se děje na realitním trhu. Odebírejte newsletter.
Británie se letos podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stane druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou ze skupiny G7 – hned po USA. Zároveň však nadále bojuje s neústupnou inflací, která komplikuje práci centrální banky i vlády.
Pařížská instituce, kterou cituje agentura Bloomberg, zvýšila svou prognózu hospodářského růstu Spojeného království pro rok 2025 o desetinu procentního bodu na 1,4 procenta. O rok později však očekává zpomalení tempa na jedno procento. Důvodem mají být přísnější rozpočtová opatření a dopad amerických obchodních cel.
Británie překvapuje růstem
Ministryně financí Rachel Reevesová využila nové čísla jako argument pro chystaný balík prorůstových kroků, který má představit před zásadním podzimním rozpočtem naplánovaným na 26. listopadu. Podle ní data „potvrzují, že britská ekonomika je silnější, než se čekalo“. Dodala však, že vláda musí udělat více „pro vytvoření hospodářství, které bude fungovat pro pracující občany“.
Sazby půjdou nahoru, čeká se dopad emisních povolenek, říká ekonom Skořepa
Koruna je rekordně silná, nyní na úrovni 24,25 vůči euru. Ještě v létě to bylo 24,65. Koruna rapidně posiluje. „A bude dál posilovat,“ říká Michal Skořepa, ekonom a analytik České spořitelny. A co víc, už nečekejme další pokles úrokových sazeb. Naopak, patrně začnou zase růst. Svůj podíl na tom mají nově chystané emisní povolenky na paliva.
Premiér Keir Starmer slíbil, že dostane růst britské ekonomiky na nejvyšší úroveň v rámci G7. Podle ekonomů jde o velmi ambiciózní cíl, vzhledem k utlumenému výkonu v posledních letech a k tomu, že Spojené státy těží z masivních rozpočtových deficitů. Přesto se Británii v první polovině letošního roku podařilo předstihnout většinu konkurentů, odborníci ale varují, že druhé pololetí přinese výrazně slabší tempo.
Zatímco růst překvapil pozitivně, inflace se ukazuje být odolnější, než OECD předpokládala při své červnové prognóze. Ve své mezitímní zprávě zvýšila odhad růstu cen o čtyři desetiny bodu – v roce 2025 má dosáhnout 3,5 procenta a v roce 2026 stále 2,7 procenta. To by znamenalo nejrychlejší růst cen mezi státy G7 a zároveň výrazné překročení dvouprocentního cíle Bank of England.
Britská centrální banka již naznačila, že kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům zpomalí tempo snižování úrokových sazeb. OECD upozorňuje, že růst mezd zůstává vyšší, než by odpovídalo plnění inflačních cílů, a dodává, že domácnosti si nadále udržují zvýšená inflační očekávání.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ve svém aktualizovaném výhledu také zlepšila výhled růstu světové ekonomiky pro letošní rok o 0,3 procentního bodu na 3,2 procenta. Globální růst v první polovině roku se ukázal odolnější, než se očekávalo, a průmyslovou výrobu a obchod podpořily předběžné nákupy před zvýšením cel. Organizace ale upozornila, že plný dopad šoku z amerických cel ještě nenastal.
Výhled růstu světové ekonomiky pro rok 2026 však OECD nechala beze změny na 2,9 procenta. Loni hrubý domácí produkt vzrostl o 3,3 procenta.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
Související
Chcete silnou ekonomiku? Nezapomínejte regionální metropole
Česká koruna je měnovým vítězem letošního roku, společně s maďarským forintem, konstatuje ve své zprávě agentura Bloomberg. Koruna letos vůči dolaru zpevnila o 18,6 procenta, zatímco forint dokonce o 20,6 procent. To je vůbec nejvíce z 31 významnějších měn světa s výjimkou rublu, s nímž se ovšem volně neobchoduje od začátku ruské invaze na Ukrajinu roku 2022.
Klíčovým důvodem výrazného posilování koruny i forintu je poměrně vysoká základní úroková sazba, kterou centrální banky obou zemí stanovují v rámci boje s inflačními tlaky.
Jenže zatímco inflace v Česku letos v dle Eurostatu činí průměrně 2,6 procenta, takže se nachází v tolerančním pásmu České národní banky, maďarská inflace dosahuje dle Eurostatu průměrně 4,7 procenta, tudíž je mimo toleranční pásmo maďarské centrální banky. ČNB cíluje dvouprocentní inflací, maďarská centrální banka inflaci tříprocentní, přičemž obě tyto banky tolerují pohyb inflace v rozsahu do jednoho procentního bodu pod i nad cílem.
Česká měna tedy výrazně posiluje i přesto, že se inflaci daří držet v tolerančním pásmu, což tedy není případ Maďarska.
Ostatně, zatímco základní úroková sazba v Česku nyní činí 3,5 procenta, ta maďarská je na bezmála dvojnásobku, neboť dosahuje 6,5 procenta. Ani česká, ani maďarská centrální banka nemají podle konsensu analytiků v plánu na svých měnověpolitických zasedáních tento týden základní sazbu snižovat. Maďarská centrální banka oznámí své rozhodnutí už dnes odpoledne, ČNB pak o zhruba 24 hodin později.
Mezinárodní investory apetýt po koruně neopouští
Poměrně vysoké úrokové sazby na koruně i forintu lákají mezinárodní investory k úložkám v daných měnách, případně k provádění takzvaných carry obchodů s nimi, při nichž si půjčují v nějaké nízkoúročené měně – typicky v japonském jenu –, přičemž investují do měny s poměrně vysokým úrokem. Tato poptávka pak pochopitelně zpevňuje kurs dané zainvestované měny.
A protože tedy poměrně vysoké úrokové sazby na obou měnách nejspíše nadále zůstanou, mezinárodní investory apetýt po koruně, ani forintu neopouští. Vyhlíží další jejich zpevňování. Nizozemská banka včera ING ve své zprávě doporučila spekulaci na další zpevnění české měny vůči dolaru, přičemž cílovým kursem jí je 19,96 korun za dolar. Pokud by koruna prolomila psychologickou úroveň 20 dolarů, stalo by se tak poprvé od poloviny května roku 2014, tedy poprvé za posledních více než jedenáct let. Nyní se dolar prodává za 20,53 korun.
Výrazné zpevňování koruny vůči dolaru tlumí inflační tlaky v Česku, neboť například zlevňuje dovážené energetické suroviny typu ropy nebo zemního plynu. Na dolarovou cenu je ovšem také navázána například cena elektroniky či jiného spotřebního zboží, které tak může díky příznivému kursovému vývoji zlevnit podobně jako třeba pohonné hmoty.
Sazby půjdou nahoru, čeká se dopad emisních povolenek, říká ekonom Skořepa
Koruna je rekordně silná, nyní na úrovni 24,25 vůči euru. Ještě v létě to bylo 24,65. Koruna rapidně posiluje. „A bude dál posilovat,“ říká Michal Skořepa, ekonom a analytik České spořitelny. A co víc, už nečekejme další pokles úrokových sazeb. Naopak, patrně začnou zase růst. Svůj podíl na tom mají nově chystané emisní povolenky na paliva.
Díky poměrně výrazně sílící koruně mají Češi levnější naftu než Poláci, což je poměrně nebývalé. Polský zlotý sice letos vůči dolaru také zpevňuje, ale „jen“ o přibližně 14,5 procenta, tedy ne tak výrazně jako koruna či forint.
Polská centrální banka totiž pokračuje ve snižování svojí základní úrokové sazby i nyní po prázdninách, když ji začátkem září redukovala z pěti na 4,75 procenta. Navíc se ovšem Polsko a jeho měna potýkají se zhoršením výhledu v podání předních světových ratingových agentur jako Fitch Ratings nebo Moody’s. Obě agentury zhoršily Polsku ratingový výhled nyní v září, a to kvůli vysokým deficitům veřejných financí a rostoucímu zadlužení, které si žádají zejména zvyšující se sociální výdaje a výdaje na obranu. Polsko tak musívydávat více dluhopisů, což zvyšuje nabídku aktiv ve zlotém a společně se zhoršením ratingového výhledu brzdí jeho zpevňování například právě v porovnání s českou korunou. Česko si drží suverénně nejlepší rating ze zemí Visegrédské čtyřky, podle agentury Fitch má nyní – po zářijovém zhoršení ratingu Francie – lepší rating než dokonce 70 procent zemí eurozóny.
Zhoršení ratingového výhledu Polska tudíž může být české koruně další „vodou na mlýn“. Mezinárodní investoři, kteří chtějí zůstat exponováni vůči středoevropskému prostoru, totiž mohou alespoň část svých investic přesunout právě z aktiv ve zlotém do těch korunových.
Eurozóna se rozšíří. Od 1. ledna 2026 do ní oficiálně vstoupí Bulharsko. Jak hodnotí ekonomové připravenost země na tuto skutečnost a co měnový přechod na euro Bulharům vlastně přinese.
Čechům přitom silná koruna otevírá prostor také k nákupům amerických akcií „ve slevě“. Hlavní americký akciový ukazatel Standard & Poor’s sice včera v dolarech opět překonal historický rekord, v přepočtu do korun ale stále i tak zůstal přes sedm procent pod svým historickým rekordem v přepočtu do české měny, jehož dosáhl letos v únoru. Od začátku letošního roku tento ukazatel přidal v dolarech takřka 14 procent, v korunách však ztrácí, a to zhruba čtyři procenta.
Koruna i forint ovšem letos sílí i vůči euru, a to o takřka šest, resp. necelá čtyři procenta. Již dříve v tomto měsíci americká bankovní skupina Citigroup přitom doporučila spekulovat na další zpevnění české i maďarské měny vůči euru. Taktéž zpevňování koruny vůči euru pochopitelně tlumí inflační tlaky v ČR.
Přesto však stále širší okruh analytiku sází na to, že Česká národní banka je se snižováním svých úrokových sazeb hotova a že další pohyb základní sazby ČNB už bude vzhůru. Novou inflační hrozbou na obzoru jsou totiž takzvané emisní povolenky pro domácnosti, které budou v celé EU nejspíše zavedeny zkraje roku 2027.
Související
Týden tradera: Fed balancuje mezi podporou ekonomiky a udržením cenové stability
