Cena zlata od počátku roku pokořila hned několikrát rekord a cenný kov patří k nejvýnosnějším investicím letoška. Dlouho se uvádělo, že za růstem ceny stojí mimo jiné i poptávka ze strany centrálních bank, které nejsou citlivé na cenu. Podle magazínu The Economist je však nyní více než pravděpodobné, že klíčovým faktorem jsou vysoce spekulantské sázky.
Co stojí za strmým nárůstem ceny zlata v letošním roce? Analytici dlouhou dobu považovali za jeden z klíčových faktorů nákupy ze strany centrálních bank, které se od začátku ruské invaze na Ukrajinu a následné zmrazení aktiv ruské centrální banky obávají o stoprocentní suverenitu svých devizových rezerv. A na počátku růstu ceny zlata tento faktor jistě hrál klíčovou roli stejně jako intenzivní zájem retailových investorů.
Nicméně v současnosti je podle magazínu The Economist již situace výrazně odlišnější. A dokazuje to podle něj také aktuální volatilnější vývoj ceny zlata, které po říjnovém vystoupání na rekordní úroveň začalo značně kolísat.
„Pro vyšší nákupy zlata ze strany například americké centrální banky nyní chybějí důkazy. A zastánci toho, že cenu tlačí nákupy centrální banky menších států, opomíjejí fakt, že v celkové sumě jde o zanedbatelné částky,“ uvádí The Economist.
Kdo tedy nakupuje?
Podle Economistu tak klíčovými hráči jsou velcí spekulativní investoři. Ze zatím posledních dat americké komise pro obchodování s future contracty z konce září totiž vyplývá, že kontraktů na zlato bylo zhruba 200 tisíc, které představovaly ekvivalent zhruba 619 tun zlata. A do toho se nepočítají kontrakty na zlato obchodované prostřednictvím ETF fondů a dalších zhruba 100 tun držených hedgeovými fondy.
„Ukazuje se, že cena zlata tak plynule kopíruje náladu těchto velkých hráčů,“ uvádí Economist. „Co začalo před pár měsíci jako dodávání zlata do sejfů centrálních bank, postupně se nabalilo do autonomní masy horkých peněz hledajících nejvyšší zhodnocení,“ dodává magazín.
Podle Economistu to ale je špatná zpráva právě pro tyto samotné hráče. V jednu chvíli totiž tento příběh růstu ceny zlata přestane fungovat. A čím později to bude, o to víc peněz spekulanti přijdou, uzavírá prestižní magazín.
Čísla nelžou. Nejlepší investice roku 2025 jsou Oracle, zlato a bitcoin
Kdo na začátku roku přemýšlel, jak nejlépe zhodnotit své investice, a vsadil na vývoj umělé inteligence, pravděpodobně neprodělal. Největší výnos mu ale mohly přinést poněkud jiné sázky. Třeba na zlato, bitcoin nebo na donedávna upozaďovaného technologického dinosaura Oracle.
Z kryptoměn se stal seriózní byznys i pro největší správce aktiv na světě. Zatímco tradiční indexové fondy typu S&P 500 nabízejí jen minimální poplatky, bitcoinová ETF se stala novým zdrojem výnosů. BlackRock na nich už vydělává více než na svém vlajkovém akciovém fondu – a podle analytiků tento trend zdaleka nekončí.
O generaci Z, tedy o mladých lidech do 30 let, se často dost pochybuje. Říká se, že jde o slabou generaci takzvaných sněhových vloček. Z průzkumů, které byly v posledních týdnech zveřejněny o finančním chování této generace, však mladí lidé vycházejí úplně jinak. Jak tuto generaci vidí šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který se účastnil debaty k jednomu z těchto průzkumů, a co v tomto ohledu očekává od nové vlády?
Pro většinu mladých lidí do 30 let v České republice je podle posledních průzkumů důležitým životním cílem vlastní nemovitost. Uvádí to 83 procent mladých z generace Z, ale jen 7 procent si myslí, že si ji sami bez pomoci zvládnou pořídit. Současně z průzkumů vyplývá, že mladí Češi se nebojí investovat a taky jich až 86 procent dnes investuje. Jsou v tomto ohledu dokonce odvážnější i než generace jejich rodičů. Čtvrtina z nich také sní o vysoké životní úrovni a jsou kvůli tomu ochotni dělat i práci, která je nebaví. Na druhou stranu si na rozdíl od předchozích generací více uvědomují i význam pasivního příjmu.
Když vidíte tyto výsledky, jak vnímáte finanční chování mladých lidí z generace Z?
Takzvaná generace Z, je podle mne mnohem vyspělejší, než se zdá a je i mnohem dál, než jsou jí ty přechozí generace ochotné dnes přiřknout. Díky moderním technologiím jsou mladí lidé zkušenější, umí si vybírat i z většího množství produktů a jsou i přirozeně investičně odvážnější, což ostatně k tomuto věkovému profilu patří. Rozhodně bych tuto generaci tedy nepodceňoval a nedělal bych z ní nesamostatnou generaci, jak se to často děje, když se označuje za sněhové vločky, které se prý neumí samy rozhodovat. To bych rozhodně neřekl.
Do jaké míry se tedy mladí odlišují v investování od starší generace?
Průzkum Ipsos jasně ukazuje, že i dnešní mladá generace má podobné preference z hlediska investování a životního stylu jako předchozí generace. Také oni chtějí bydlet ve vlastním. Říkám tomu „vlastní cihla ve vlastní zemi“. I oni chtějí mít možnost bydlet ve vlastním a mít život postavený na vlastních, pevných základech. A neznamená to tak tedy, že by mladá česká generace chtěla za každou cenu hledat cesty do jiných zemí, na rozdíl od našich sousedů. Zeptejte se třeba na Slovensku, tam by výsledky takovéhoto průzkumu byly určitě jiné. Řekl bych, že výsledky k mladým Čechům jsou tedy celkem povzbudivé a rozhodně bych z nich nebyl frustrovaný.
V debatě jste upozornil na to, že ve společnosti může vzniknout konflikt mezi generacemi. O co v něm půjde?
Konflikt mezi generacemi je něco, co si dobře uvědomuji, když sleduji problémy s územním plánováním a se stavebním řízením. Koneckonců víte, jak obrovský konflikt představoval stavební zákon v minulém volebním období? Ta debata kolem toho je tažená právě tímto konfliktem, který je mezi těmi, kteří už bydlí, a těmi, kteří ještě ne. Ti, kteří už bydlí, většinou totiž dělají všechno pro to, aby se v jejich blízkosti nic dalšího už nebudovalo a nestavělo, protože už chtějí mít klid. Samozřejmě ale tím, že existují nové generace, které mají podobnou preferenci, to znamená bydlet a také ve vlastním, bude se přirozeně zvětšovat i tento generační konflikt mezi těmi ještě nebydlícími a těmi už bydlícími.
Co se s tímto konfliktem dá tedy dělat?
Bude se muset politicky řešit, pokud nebudeme chtít politicky paralyzovat naši zemi, což by byla škoda a chyba. Od té nově nastupující vlády, která přichází s návrhem vrátit se k tomu stavebnímu zákonu, který byl výrazně změněn odcházející vládou, si tak slibuju, že by se toto mohlo pohnout lepším směrem, protože je přece jasné, že nemůžeme jet takto dál.
Víte, že se tady například už podařilo posunout mindset nastavení z hlediska stavebního řízení u liniových staveb. Máme tu liniový zákon a liniové stavby se tak budují mnohem snáz, jednodušeji a taky kvantitativně jich mnohem víc. Osobně si tak myslím, že nějakou takovou mini revoluci bude muset projít i stavební obor rezidenčního bydlení.
Říkáte, že mladí lidé touží po vlastní cihle, tedy bydlet ve vlastním. Říká to i průzkum Ipsosu, ve kterém ale šedesát procent z těchto mladých prohlašuje, že je pro ně vlastnictví nemovitosti nereálné. Jak by teda měli postupovat, aby ta vlastní nemovitost byla pro ně vůbec někdy dosažitelná?
Když se na to dívám z retrospektivy a dívám se, jak nákladné bylo pořídit si naše první bydlení v časech, kdy, když jsme vstupovali na trh práce my před pětadvaceti lety, tak si uvědomuji, že i tehdy bylo vlastní bydlení pro naši generaci celkem nedostupné ve vztahu k tehdejšímu našemu příjmu. Takže bych doporučoval hlavně neztrácet hlavu, a hlavně si neříkat, že je to všechno ztraceno. Věřím, že v téhle oblasti zažijeme i nějaké změny k lepšímu. Viděl jsem například nový metropolitní plán pro Prahu, kde jsou vyčleněné prostory, kde by mělo vznikat nové rezidenční bydlení. A jsou to desítky, možná stovky tisíc bytů. Řekl bych tak, že určitá naděje na zlepšení tady tedy je. Je ale důležité nedostat se do stavu, že ten generační konflikt bude tak silný, že vlastně cokoliv z těch pozitivních změn zastaví. Doufám, že to se nestane.
Drahý a zbytečný nesmysl. Hampl se nepáral s kritikou zestátnění ČEZ
Zestátnění ČEZ, které má v návrhu programového prohlášení vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů, je drahý a zbytečný nesmysl. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Bez dalších kroků to podle něj nepovede ke změnám v cenách silové složky energie. Záměr v kontextu letošního roku, kdy ceny energií už výrazně nerostou, nechápe.
Mladí lidé v Česku mají zájem o investice a touží po finanční nezávislosti a zajištění na budoucnost. Ačkoliv přejímají částečně i způsob života svých rodičů, v investicích jsou odvážnější a mají jiné priority. Vyplývá to z reprezentativních průzkumů v generaci Z a mezi lidmi nad 45 let, které realizovala agentura Ipsos pro společnost Broker Consulting a Air Bank.
Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Německá realitní krize trvá. Počet stavebních povolení klesl o tisíce
Mladí lidé v Česku mají zájem o investice a touží po finanční nezávislosti a zajištění na budoucnost. Ačkoliv přejímají částečně i způsob života svých rodičů, v investicích jsou odvážnější a mají jiné priority. Vyplývá to z reprezentativních průzkumů v generaci Z a mezi lidmi nad 45 let, které realizovala agentura Ipsos pro společnost Broker Consulting a Air Bank.
Mladá generace Čechů z generace Z, kdo určité míry přejímá způsob života svých rodičů, nepřejímají ale všechny konzervativní hodnoty. Hodně zakořeněné je ovšem pro ně například vlastnictví nemovitosti, tedy bydlet ve vlastním stejně jako to platilo pro předchozí generace. Z hlediska finanční gramotnosti a investičního chování jsou na tom ale podle průzkumů agentury Ipsos docela jinak než ti dříve narození. Dalo by se podle expertů dokonce i říci, že mladí dnes přepisují investiční chování generace svých rodičů.
Zatím se mladí nebojí riskovat
Je například pro ně typické, že své peníze už nenechávají jen tak ležet ladem a minimálně tři čtvrtiny z nich sami aktivně investují. Podstatně více také přitom využívají dynamické nástroje od akcií a burzovně obchodovaných fondů (ETF) až třeba po kryptoměny. Jsou tak odvážnější a nebojí se ani tolik rizika. Sklon k riziku sice je u mladé generace docela obvyklý, ale za tímto chováním je podle šéfa investiční společnosti Moneco Petra Šimčáka spíš vidět, že dnešní mladá generace ještě nezažila u svých investic žádné výrazné výkyvy a že tak nemají zkušenosti s poklesem trhů jako byl například ten v roce 2008.
Čekání na krizi
Musí tedy podle něj přijít i opačný než jen růstový výsledek, aby si to i tato mladá generace vyzkoušela a začala o své budoucnosti a investičních plánech přemýšlet jinak. „Největší riziko tak vidím v tom, že mladí lidé přeskočí klasické investování a tu nudu v něm a skočí rovnou do takzvané gamifikace a tradingu. A vlastně si nikdy nezjistí, že úspěšné a dlouhodobé investování je o desítkách let pravidelného nudného spoření nebo investování do nějakého diverzifikovaného fondu nebo produktu. Ta gamifikace je totiž až nad tím a rozlišovat mezi investicí, spořením a tradingem jsou tři různé disciplíny. Jakmile pak přijde problém, zaskočí je to a třeba je to pak i odradí od dalšího investování,“ poznamenává Šimčák.
Je nicméně podle výsledků průzkumů zřejmé, že mladá generace je přece jen finančně gramotnější, méně často věří rozšířeným mýtům o investicích a často se orientují i v možnostech krátkodobých investic. Investovat proto také začínají s menšími částkami. Pro 30 procent mladých je smysluplná investice už ve výši pětiset korun měsíčně, což v celkové populaci vidí stejně jen 19 procent lidí. A z hlediska časového horizontu jako smysluplnou investici vnímají mladí už i tříletou nebo pětiletou investici. Často také při investování využívají i informace z řady moderních zdrojů od podcastů a influencerů až po umělou inteligenci.
Mladí z generace Z také touží po finanční nezávislosti i vlastním bydlení, ale zároveň se tedy ani nebojí odvážně investovat, a to mnohem více než generace před nimi. Neplatí to ovšem komplet o celé generaci Z, do které se počítají dnešní mladí mezi 18 až 30 lety. Nejsilnější ročníky mladých narozených po roce 1995, tedy už v digitální době, totiž tvoří dvě silné skupiny, které mají často téměř opačné finanční znalosti, cíle a také často i životní šance.
Dravci versus rozvážní
Pro skupinu "ambiciózních mladých" je zásadním životním cílem vlastnit nemovitost, protože jim to dává stabilitu. Dokáží navíc každý měsíc dávat stranou i více než 5 tisíc korun, které ovšem nenechávají ležet na spořicích účtech, ale umí je investovat, a to častěji dokonce i do rizikových investic. Investují tedy nejen do akcií a dluhopisů, ale třeba i do kryptoměn a ETF. A navíc se často o investování i sami vzdělávají.
To se ovšem nedá říci o jejich protipólu, kterými jsou podle sociologů takzvaní "nejistí mladí". Ti nejenže vydělávají málo, a tak si ani zatím neumí představit, že by v nejbližší době byli schopni dosáhnout na vlastní nemovitosti, ale ani to v tuto chvíli není pro ně důležitý cíl. Také proto častěji plánují bydlet u rodičů a finančně se ani příliš nevzdělávají, informace k investování tak získávají často spíš pasivně. Nemají ani zatím pevně utvářené hodnoty a ani příliš nepřemýšlí věcech spojených s budoucností.
Mladí versus starší
Z průzkumu pro Broker Consulting tedy vyplývá, že aktuálně dnes investuje naprostá většina mladých. Vyjádřilo se tak přes 87 procent respondentů. A v porovnání s generací 45+ pak mnohem více investují do akcií (32 %), ETF (22 %) a kryptoměn (17 %). Mladí také podle dat Air Bank mnohem méně často investují do dlouhodobého investičního produktu (DIP). To může být podle expertů, ale způsobeno mimo jiné i tím, že peníze z DIP se dají bez sankce vyzvednout nejdříve až po deseti letech spoření a ne dříve než v šedesátém roce věku.
Starší generace nad 45 let už pak investuje většinou spíše konzervativněji, což je podle šéfa společnosti Investika Petra Čížka ostatně i logické vzhledem ke kratšímu časovému horizontu, který starší lidé před sebou mají. Častěji tak své peníze dávají do penzijního připojištění, penzijního spoření (31 procent) nebo případně stavebního spoření (23 procent). Pro obě generace je pak nejpoužívanějším finančním nástrojem už tradičně spořicí účet.
Nechte peníze vydělávat. Odborníci radí, kam investovat do konce roku
Konec kalendářního roku je pro mnoho lidí obdobím, kdy ukládají své úspory do vybraných finančních produktů. Tento zvyk se traduje už řadu let a stále je oblíbený zejména u produktů podporovaných státem. Zeptali jsme se proto finančních poradců, jaké jsou současné investiční trendy a kam doporučují do konce roku vložit vyšší částky, aby z toho investoři vytěžili co nejvíce.
Zákon nařídil advokátům založit garanční fond pro situace, kdy advokát zpronevěří peníze klientů v úschově. Za posledních 25 let totiž takovéto podvody daly v součtu už téměř miliardu korun. Na říjnovém sněmu České advokátní komory si proto advokáti odhlasovali, jak to bude celé nově fungovat. Má to však zákonné omezení, které peníze případné oběti chrání jen částečně. Přečtěte si, jak taková advokátní úschova a její fond bude fungovat a co byste o tom měli minimálně vědět.
Každý investor v Česku by měl vědět, jak je jeho investice chráněna pro případ, že by jeho obchodník s cennými papíry měl potíže, nebo dokonce zkrachoval. Ruku na srdce, kolik drobných investorů u nás o tom ale vůbec něco tuší, i když by to vědět měli? Připomeňme si proto, do jaké míry jsou vaše investice chráněné nejen v Česku, ale třeba i při investování přes Revolut.
