Tuzemské řidiče asi čeká nejlevnější letní motoristická sezóna v historii Česka. O prázdninách totiž na pumpách za čistou průměrnou mzdu pořídí zhruba 1 125 litrů pohonných hmot.
Pohonné hmoty v ČR zatím odpojení Polska a Bulharska od ruského plynu výrazněji nezdraží. Největší provozovatel čerpacích stanic v ČR, polský Orlen, ale hlásí 50procentní nárůst zisku, i kvůli válce a sankcím.
Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu klesly o víc než korunu za litr. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 zlevnil od minulé středy v průměru o 1,18 koruny na 42,70 koruny za litr, nafta o 1,52 koruny na 45,10 Kč/l. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.
Překvapení se nekoná. Ministerstva průmyslu a financí udělala „obří razii“ na pumpaře. Podle některých „expertů“, kteří se vylíhli na státních úřadech, totiž mohli právě pumpaři za obří zdražení pohonných hmot. Člověku, který umí sčítat jedna a jedna, bylo přitom dopředu jasné, jak celá akce dopadne.
Včera skončila několikadenní etapa často historicky rekordně prudkého zlevňování jak benzínu, tak nafty. Důvod? Zdražující ropa, která reaguje na stupňující se boje na Ukrajině.
Ceny pohonných hmot letí raketově vzhůru v celé Evropě. A vedle všeobecné snahy pomoci Ukrajincům zasažených válkou se lidé začínají bát, za kolik budou tankovat. Vlády mají docela dost možností, jak cenu benzinu a nafty srazit. Ale z nějakého důvodu vymýšlejí složité mechanismy, které k cíli nevedou vůbec, nebo jen minimálně. Ale proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě, že?
Cena benzinu i nafty v ČR je nejvyšší v historii. Prudké zdražování tím rozhodně nekončí, benzín může vyletět až k 50 korunám za litr, omezí-li Rusko dodávky ropy či plynu.
České čerpací stanice využívají prostředí obecně rapidní inflace a ceny pohonných hmot navzdory klesajícím cenám ropy drží vysoko. Čerpadláři se těší z vyšších ziskových marží.
Kvůli nejnovějším masivním ruským ✈️ leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněném v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky ruské agresi.
Nechceme být Američany, nechceme být Dány, ☝ chceme být Gróňany, uvedli ve společném prohlášení předsedové pěti stran zastoupených v grónském parlamentu Inatsisartutu. Požadují v něm také, aby Spojené státy, které vyjadřují přání připojit arktický ostrov patřící Dánsku k USA, přestaly jejich zemí pohrdat. Informuje o tom agentura DPA.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj vyjednává se Spojenými státy možnou dohodu o volném obchodu. Měla by pomoct zotavení Ukrajiny po válce. Prezident země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi, o tom v pátek hovořil po telefonu s agenturou Bloomberg.
