Český motorista by dnes mohl snadno nabýt dojmu, že když výrazně neroste ropa, neměly by výrazně růst ani ceny benzinu a nafty. Jenže právě teď se ukazuje, jak zavádějící taková úvaha je. Mezi cenou ropy a cenou u stojanu totiž stojí rafinerie. A jejich marže nyní doslova explodují.
Zdražování pohonných hmot v Česku pokračuje, i když jeho tempo zpomaluje. V uplynulém týdnu zdražil benzin v průměru o 24 haléřů na litr, na 38,32 koruny za litr. Cena nafty vzrostla dokonce o 34 haléřů na litr a stojí 36,99 koruny za litr.
Češti pumpaři ve středu citelně zlevnili, započítali nižší spotřební daň. Za zhruba 10 dní ale ceny budou pravděpodobně výše, než byly včera, rozhodnou o tom Saúdové v Rijádu.
Pohonné hmoty v ČR zatím odpojení Polska a Bulharska od ruského plynu výrazněji nezdraží. Největší provozovatel čerpacích stanic v ČR, polský Orlen, ale hlásí 50procentní nárůst zisku, i kvůli válce a sankcím.
Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu klesly o víc než korunu za litr. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 zlevnil od minulé středy v průměru o 1,18 koruny na 42,70 koruny za litr, nafta o 1,52 koruny na 45,10 Kč/l. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.
Překvapení se nekoná. Ministerstva průmyslu a financí udělala „obří razii“ na pumpaře. Podle některých „expertů“, kteří se vylíhli na státních úřadech, totiž mohli právě pumpaři za obří zdražení pohonných hmot. Člověku, který umí sčítat jedna a jedna, bylo přitom dopředu jasné, jak celá akce dopadne.
Včera skončila několikadenní etapa často historicky rekordně prudkého zlevňování jak benzínu, tak nafty. Důvod? Zdražující ropa, která reaguje na stupňující se boje na Ukrajině.
Ceny pohonných hmot letí raketově vzhůru v celé Evropě. A vedle všeobecné snahy pomoci Ukrajincům zasažených válkou se lidé začínají bát, za kolik budou tankovat. Vlády mají docela dost možností, jak cenu benzinu a nafty srazit. Ale z nějakého důvodu vymýšlejí složité mechanismy, které k cíli nevedou vůbec, nebo jen minimálně. Ale proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě, že?
Cena benzinu i nafty v ČR je nejvyšší v historii. Prudké zdražování tím rozhodně nekončí, benzín může vyletět až k 50 korunám za litr, omezí-li Rusko dodávky ropy či plynu.
Firma Frulika, která v Kaplici na Českokrumlovsku vyrábí 🍓🥝🍊ovocné složky pro potravinářství, loni snížila čistý zisk na 31,2 milionu korun. Meziročně je to o 36,7 procenta méně. Tržby za prodej výrobků a služeb dosáhly 474,3 milionu korun, což znamená pokles o 2,6 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.
Česká měna vůči hlavním světovým měnám za tři čtvrtletí letošního roku vesměs 🔻🔻🔻oslabovala. K americkému dolaru klesla o pět procent, k euru o 1,4 procenta a k britské libře o 2,8 procenta. Naopak k polskému zlotému koruna posílila o 2,7 procenta, řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Za rok 2025 koruna výrazně posílila, a to k americkému dolaru o 15,2 procenta a k euru o 3,7 procenta.
Mlékárně 🐄🐄🐄Valašské Meziříčí loni vzrostly tržby na 1,264 miliardy korun, předloni činily 1,176 miliardy korun. Firmě se mírně snížil zisk, po zdanění činil 28,4 milionu korun, o rok dříve 30,2 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes🚆🚆🚆 přicestoval na neohlášenou návštěvu do Kyjeva, kde ho doprovází šéfové německých zbrojařských a energetických firem. Agentura DPA označila jeho návštěvu za solidární. Merz dorazil do Kyjeva krátce po ruském varování, aby město opustili diplomaté kvůli chystaným masivním útokům.
Podle předběžných výsledků je 🏆🏆🏆vítězem lotyšských parlamentních voleb středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse s 35,4 procenta hlasů, píše web veřejnoprávní stanice LSM. Na druhé pozici je s 13,1 procenta hlasů populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě. Třetí je s 11,6 procenta strana Suverénní moc, která je označována za proruskou. Dosud bylo sečteno 92,3 procenta odevzdaných hlasů.
V Brazílii dnes 🗳️🗳️🗳️ hlasují o novém prezidentovi, který největší latinskoamerickou zemi povede v příštích čtyřech letech. O úřad se uchází více než desítka kandidátů, šanci ale podle průzkumů mají jen dva z nich - levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a pravicový senátor Flávio Bolsonaro. Očekává se, že nikdo nezíská přes 50 procent hlasů, a o nové hlavě páté největší země se rozhodne až ve druhém kole 25. října