Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Benzin i nafta znovu zdraží. Stát dnes upraví cenové stropy

Pohonné hmoty znovu zdraží
Profimedia
 nst
nst

Maximální ceny pohonných hmot v Česku se opět zvýší. Ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že nové cenové stropy budou vyšší než ty dosavadní. Důvodem je vývoj na světových trzích i geopolitické napětí.

Stát dnes odpoledne vyhlásí nové maximální ceny benzinu a nafty, které budou o něco vyšší než ty aktuální. Poslancům rozpočtového výboru to sdělila ministryně financí Alena Schillerová. Konkrétní částky však odmítla zveřejnit s ohledem na přítomnost médií.

Pro dnešní den platí cenové stropy 44,36 koruny za litr nafty a 41,67 koruny za litr benzinu. Tyto hodnoty byly dosud nejnižší od zavedení regulace, která začala minulý týden. Růst cen ale znovu nastartovaly události na Blízkém východě, zejména americký útok na Írán z konce února.

Benzinová pumpa

Inflace zrychluje. Pohonné hmoty táhnou ceny nahoru

Spotřebitelské ceny v březnu stouply meziročně o 1,9 procenta. Meziroční tempo inflace zrychlilo z únorových 1,4 procenta. Zdražily především pohonné hmoty. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který potvrdil svůj předběžný odhad. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o 0,6 procenta.

Přečíst článek

Rozpočtový výbor současně projednává návrh zákona, který by vládě umožnil regulovat ceny pohonných hmot až na 12 měsíců v případě mimořádné situace na trhu. Sněmovna se má návrhem zabývat ještě v úterý ve stavu legislativní nouze.

Ministerstvo financí začalo cenové stropy zveřejňovat minulý týden a plánuje v tom pokračovat minimálně do konce dubna. Výpočet vychází z kombinace velkoobchodních cen firem Čepro, Orlen a MOL, burzovních kotací agentury Platts, stanovených marží a daní. Regulace se nevztahuje na prémiová paliva.

Podle ministryně jsou opatření nastavena tak, aby nevedla k nedostatku pohonných hmot. Klíčovým faktorem dalšího vývoje však zůstává geopolitická situace. „Přejeme si, aby konflikt skončil. Pokud by naopak eskaloval, nelze vyloučit vůbec nic,“ uvedla Schillerová.

Související

Ceny pohonných hmot jsou stále vysoké

Lukáš Kovanda: Vzhůru ke kanystrům. Nafta může zítra skokově zdražit. Cenou hýbe Rotterdam i geopolitika, ne vláda

Přečíst článek
Ceny pohonných hmot rostou

Stát inkasuje miliony navíc z drahých paliv. Řidiči platí víc, rozpočet ale zároveň krvácí jinde

Přečíst článek

Ropný šok z Perského zálivu: Energetici obrací prognózu, globální poptávka má letos klesnout

Poptávka po ropě má klesnout
ČTK
 nst
nst

Napětí na Blízkém východě a omezení klíčové námořní tepny pro přepravu ropy zásadně mění výhled světového trhu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) nově očekává pokles poptávky, zatímco ještě nedávno předpovídala výrazný růst.

Globální poptávka po ropě letos podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) klesne o 80 tisíc barelů denně. Ještě v předchozí prognóze přitom agentura očekávala meziroční nárůst o 640 tisíc barelů denně. Prudká revize výhledu odráží eskalaci konfliktu na Blízkém východě a jeho dopady na klíčové energetické trasy.

Zásadním faktorem je omezení provozu v Hormuzském průlivu, kudy za běžných okolností proudí zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli íránské blokádě zde začátkem dubna proteklo pouze 3,8 milionu barelů ropy a ropných produktů denně, zatímco před konfliktem to bylo více než 20 milionů barelů denně. Tento dramatický pokles přepravovaných objemů vyvolal nejistotu na trzích a přispěl k výrazným výkyvům cen.

Donald Trump

Krize kolem Íránu eskaluje: Trump hrozí Číně rekordními cly

Americký prezident Donald Trump pohrozil Číně uvalením 50procentních cel, pokud by se potvrdily informace o dodávkách zbraní do Íránu. Reagoval tak na zprávy, podle nichž Peking zvažuje odeslání přenosných protiletadlových systémů. Uvedl to server CNBC.

Přečíst článek

IEA upozorňuje, že kromě samotného výpadku dodávek hraje roli i širší ekonomický dopad konfliktu. Vyšší ceny energií, narušené dodavatelské řetězce a zvýšené geopolitické riziko mohou brzdit globální hospodářský růst, a tím i spotřebu ropy. Některé země a firmy navíc začínají více diverzifikovat zdroje energie nebo urychlují přechod k alternativám, což se rovněž promítá do poptávky.

Analytici zároveň varují, že situace zůstává velmi proměnlivá. Pokud by došlo k dalšímu omezení dopravy v regionu nebo rozšíření konfliktu, může se trh s ropou dostat pod ještě větší tlak. Naopak případné uvolnění napětí by mohlo část ztrát rychle zmírnit.

Vývoj kolem Hormuzského průlivu tak zůstává jedním z klíčových faktorů, které budou v následujících měsících určovat nejen ceny ropy, ale i celkový stav světové ekonomiky.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Riziko v Černobylu roste. Greenpeace varují před zhroucením sarkofágu

Jaderná elektrárna Černobyl
ČTK
 ČTK

Ekologická organizace Greenpeace varovala před možným nekontrolovaným zhroucením vnitřního radiačního pláště v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině, které by mohlo zvýšit riziko úniku radioaktivity do životního prostředí. Informovala o tom agentura AFP.

Jaderný reaktor v Černobylu explodoval v dubnu 1986, kdy byla Ukrajina součástí Sovětského svazu. Tisíce obyvatel z okolí elektrárny se musely evakuovat a prakticky nad celou Evropu se rozšířil oblak radiace.

Zbytky elektrárny jsou zakryté vnitřním ocelovo-betonovým radiačním pláštěm známým jako sarkofág, který byl vybudovaný narychlo po katastrofě, a moderním, technologicky vyspělým vnějším pláštěm, známým pod zkratkou NSC (nové bezpečnostní pouzdro).

V únoru 2025 tuto ocelovou konstrukci postavenou v roce 2016 prorazil ruský dron. Ukrajina opakovaně obvinila Rusko, že od začátku invaze v roce 2022 cílí na tento objekt.

V dnes zveřejněné zprávě Greenpeace varuje, že navzdory opravám nebylo možné „plně obnovit“ izolační funkci nového krytu. „To zvyšuje riziko úniku radioaktivity do životního prostředí, zejména v případě zhroucení vnitřního pláště,“ varovala nevládní organizace na ochranu životního prostředí.

„Bylo by to katastrofální, protože uvnitř sarkofágu se nacházejí čtyři tuny vysoce radioaktivního prachu, palivových granulí a obrovské množství radioaktivity,“ citovala AFP Shauna Burnieho, odborníka na jadernou energetiku z organizace Greenpeace Ukrajina.

„A protože v tuto chvíli není možné NSC opravit, tento kryt nefunguje tak, jak byl navržený, a existuje možnost úniků radioaktivity,“ varoval Burnie.

Záporožská elektrárna

Jaderné riziko na frontě. Záporožská elektrárna přišla o klíčové napájení

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna přišla o hlavní vysokonapěťové vedení a je nyní závislá pouze na jediném záložním zdroji elektřiny. Uvedla to Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která má v zařízení dlouhodobě svůj tým odborníků.

Přečíst článek

Organizace Greenpeace uvedla, že je nezbytná demontáž nestabilních částí vnitřního pláště, aby se zabránilo jejich nekontrolovanému zřícení. Jakékoli práce v areálu však brzdí zuřící válka, protože „Rusové stále odpalují rakety přes Černobyl,“ řekl Burnie. „Uplynulo už 40 let a Rusko stále fakticky vede jadernou válku proti obyvatelům Ukrajiny a Evropy,“ dodal.

„Radioaktivní částice neuznávají hranice“

Ředitel Černobylské elektrárny Serhij Tarakanov uvedl, že situace v jejím okolí je velmi nebezpečná. „Pokud raketa dopadne ne přímo na bezpečnostní kryt, ale jen 200 metrů od něj, způsobí to vnější náraz podobný zemětřesení, což zvýší riziko zřícení vnitřního pláště,“ řekl. „A jak nám ukázala katastrofa z roku 1986… radioaktivní částice neuznávají hranice,“ dodal Tarakanov.

Minulý měsíc Francie uvedla, že ochranná kopule v Černobylu bude po ruském útoku v roce 2025 vyžadovat opravy v hodnotě téměř 500 milionů eur, napsala agentura AFP.

Související

Elektrárna Jaslovské Bohunice

USA a Slovensko posilují jaderné partnerství. V Bohunicích má vyrůst nový blok podle amerického návrhu

Přečíst článek
Doporučujeme