David Ondráčka: Uteče po volbách z Maďarska Orbán, nebo mladí Maďaři?
Volby v Maďarsku rozhodnou, zda bude pokračovat Orbánův brutálně kleptokratický režim, anebo se otevře prostor ke změně. Pokud Orbán prohraje, bude mu hrozit kriminál za naprosto masivní korupci a porušování všech možných zákonů, může chtít ze země i zmizet. Pokud ale vyhraje, spousta mladých Maďarů to definitivně vzdá – že změna není nikdy možná – a ze země mnozí odejdou.
Podstata režimu Fidesz je naprosto otevřené ukradení státu, jeho únos do kapes úzké elity a napojených oligarchů, naprosto systémová, otevřená a nijak neskrývaná korupce. Byznys slouží jako pojistka režimu. Příklad obří firmy MOL ukazuje, jak se přes nadace a vlastnické struktury politika a byznys neprolínají náhodně, ale naprosto systematicky. Rozplést to znamená sahat nejen do zákonů, ale i do majetkových vztahů.
Brusel jako Orbánův bankomat
Orbán jako zkušený politik na evropském poli roky hrál hru na vydírání vetem čehokoliv kontroverzního výměnou za to, že nakonec obvykle ustoupí a za to dostane své EU fondy. A ty si doma rozkrade se svým gangem (třeba je dají za mosty přes neexistující řeky nebo předražené rozhledny uprostřed pole). Tak jednoduché to je.
Maďarský premiér Viktor Orbán se před volbami opírá i o podporu Maďarů žijících za hranicemi. Jak píše agentura AFP, výraznou roli mohou sehrát zejména voliči v rumunském Sedmihradsku, kde žije početná maďarská menšina.
„Záleží na tom náš osud.“ Maďaři v Rumunsku volí Orbána a mohou rozhodnout volby
Politika
Je to na každém summitu EU stejné, logika je vždy stejná. Nejprve všechno zablokuju, ztratíte moře času, všichni jsou na nervy, že se zase nic neschválí. Tak já na konci trochu couvnu výměnou za EU fondy a ty si doma se svou klikou rozkradu. To je Orbán v kostce.
Manuál únosu státu
Samozřejmě, aby to šlo praktikovat bez problémů, potřebovali si podvázat justici a policii, zakleknout na média a občanskou společnost, vyhnat „zbytečné“ intelektuály. A také ohnout volební pravidla ve svůj prospěch (volební systém je úplný účelový paskvil), aby nebylo vůbec snadné je porazit a od moci odstavit. Je to politický model postavený na silné centralizaci, oslabení institucí a permanentní kampani.
Orbán nevyhrával jen volby, ale postupně měnil samotné prostředí, ve kterém se hrají. Média, justice, volební pravidla – to všechno vytváří asymetrii, kterou nelze odstranit jedním volebním výsledkem.
Nepřítel na každý den
Politicky Orbán hrál hru na hájení národních zájmů, snil o velkém Maďarsku a hlavně nekompromisně odhaloval další a další nepřátele státu, lidu a jejich „zahraniční agenty“. Přes masivní kampaně vyvolával hysterii a elegantně tak odváděl pozornost od toho, že ekonomika rozhodně nevzkvétá, veřejné služby kolabují a řada lidí se nemá dobře. Ale když to do lidí bušíte horem dolem, většina se nakonec přizpůsobí. Část voličů se dá i koupit celkem snadno (na východě země je voličský hlas za balík jídla), jinde se udělají některé transfery nebo se jim něco slíbí.
Mladí proti Orbánovi
Lídr opozice Petr Magyar mobilizuje a kampaň dělá chytře, a hlavně mladá generace mu věří, že to je poslední šance režim změnit. Proto kampaňuje a mobilizuje s ním, sází na volby své veškeré naděje. Pohled na plná náměstí po celé zemi je hodně silný. Ale pokud to nedopadne, mnozí mladí zlomí nad Maďarskem hůl a dají mu sbohem.
Evropa už má Orbána dost
Článek 7 je zbraň, která dlouho ležela v šuplíku. Zbavení hlasovacích práv v EU působilo jako „jaderná možnost“, o které se mluví, ale nepoužívá. Jenže trpělivost má své limity. Konec vyděračského modelu. Orbánův postup byl roky čitelný a v Bruselu funkční, pokud ho ostatní tolerovali. Problém je, že tahle hra se hraje už příliš dlouho a začíná být drahá pro všechny kolem.
Trpělivost dochází i velkým hráčům. Země jako Německo, Francie nebo Dánsko dlouho volily kompromis. Dnes se ale čím dál víc přiklánějí k tomu, že bez tvrdšího zásahu se situace nezmění. Už nejde jen o princip, ale o funkčnost celého systému.
Demontáž režimu a riziko paralýzy
Demontáž mocenských struktur Orbánova režimu bude složitá. Ke zbourání tohoto systému potřebuje opozice dvoutřetinovou většinu. Jen taková většina jí umožní změnit od základu režim, který v Maďarsku funguje nepřetržitě 16 let.
Maďarský premiér Viktor Orbán v říjnovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nabídl, že je připraven pomoci „v jakékoli záležitosti“, včetně snahy o urovnání války na Ukrajině prostřednictvím summitu v Budapešti. Vyplývá to z přepisu hovoru, který zveřejnila agentura Bloomberg.
Tajný hovor Orbána s Putinem: Jsem ochotnen pomoci v čemkoliv, uvedl maďarský premiér
Politika
Magyar nedokáže bez takové většiny vyměnit například předsedu ústavního soudu, prokurátory ani mediální orgány. Na tato místa Orbán dosadil své lidi. Klíčové instituce – ústavní soud, prokuratura, mediální rady – jsou personálně zabetonované.
Scénář bez dvoutřetinové většiny vede k patu. Nová vláda chce věci měnit, ale nemá nástroje, staré struktury drží pozice a čekají. Výsledkem může být frustrace voličů a rychlý propad podpory – klasická past přechodových období.
Ale pokud Orbán jasně prohraje, může přemýšlet o exilu i kvůli vlastní bezpečnosti.
