Biohacking: Proč záleží na jediné bakterii víc než na dietě
Střevní mikrobiom je klíčový regulační systém, který propojuje výživu, imunitu i metabolismus. Jeho rovnováha ovlivňuje energii, zánět i psychiku. Správným složením stravy a životním stylem lze podpořit prospěšné bakterie a tím cíleně zlepšit zdraví i celkovou kondici organismu.
Střevní mikrobiom představuje komplexní a dynamický ekosystém, kde se potkává výživa, imunita, metabolismus i nervový systém. Mikrobiom tedy není jen součást trávicího ústrojí, ale regulační vrstva, která překládá přijatou stravu jako podnět z vnějšího prostředí do konkrétní biologické informace, které organismus rozumí. Pak se stav mikroflóry projevuje systémově, ať už na úrovni zánětu, hladiny energie, stavu kůže nebo psychiky.
Pochopení mikrobiomu pak umožňuje lépe porozumět tomu, proč organismus reaguje určitým způsobem a jak lze tyto reakce ovlivnit pro lepší zdraví a kvalitu života. Většina mikroorganismů, které osidlují lidské střevo, plní svou roli v závislosti na kontextu, tedy na množství, vzájemných vztazích a prostředí, ve kterém se nacházejí.
Vyváženost a stabilita střevní mikroflóry je tedy vždy výsledkem rovnováhy mezi mikrobiální diverzitou, imunitní odpovědí hostitele a vnějšími vlivy, především stravou, stresem a životním rytmem. Konkrétní druhy střevních bakterií mají odlišné role, ovlivňují metabolismus, imunitu i stav střevní bariéry a jejich počet lze cíleně regulovat stravou a životním stylem.
Bakterie ve středu zájmu
Velkou pozornost v posledních letech získává bakterie Akkermansia muciniphila. Zatímco většina střevních mikroorganismů je primárně závislá na nestrávených složkách potravy, Akkermansia kolonizuje vnější vrstvu hlenu, který pokrývá střevní epitel. Její přítomnost je tedy dána hlavně stavem střevní výstelky a celkovým metabolickým prostředím organismu.
Živí se mucinem, tedy složkou hlenu, který tvoří ochrannou vrstvu střevní bariéry, čímž podporuje její obnovu a integritu. Vyšší zastoupení této bakterie je spojováno nižší mírou zánětu a lepší metabolickou flexibilitou, což pomáhá předcházet nadváze. Studie ukazují, že Akkermansia muciniphila bývá častěji přítomna v relativně vyšším množství u lidí s nižší tělesnou hmotností a zdravějším metabolickým profilem.
Její přítomnost ve střevě podpoříme konzumací potravin s dostatkem obsažených polyfenolů, jako jsou bobuloviny, zelený čaj, kakao nebo kvalitní olivový olej, a také přirozenými pauzami mezi jídly či nějakou formou občasného či pravidelného půstu.
Další klíčovou skupinou jsou producenti butyrátu, například Faecalibacterium prausnitzii nebo bakterie rodu Roseburia. Butyrát je krátkořetězcová mastná kyselina, kterou tyto bakterie produkují při fermentaci vlákniny. Slouží jako primární zdroj energie pro střevní buňky a má silné protizánětlivé účinky, čímž podporuje zdraví střevní výstelky a celkovou rovnováhu mikrobiomu. Tyto bakterie prosperují na fermentovatelné vláknině a rezistentním škrobu. Konkrétními zdroji jsou vařené a posléze zchlazené zdroje komplexních sacharidů jako brambory či rýže, ovesné vločky, luštěniny, kořenová zelenina nebo méně zralé banány.
Testosteron u mužů sice neklesá skokově, ale jeho úbytek začíná dřív, než se běžně předpokládá. Už po třicítce se mohou objevovat únava, pokles libida či ztráta svalové hmoty. Nejde jen o věk, ale především o životní styl – zásadní roli hraje spánek, stres, strava i pohyb. Právě tyto faktory dnes často stojí za hormonální nerovnováhou, která ovlivňuje fyzické i psychické zdraví.
Biohacking: Nízký testosteron trápí i mladší muže. Rozhoduje životní styl
Enjoy
Koncentrace rodu Bifidobacterium ve střevech je úzce spojena s příjmem prebiotik, zejména inulinu a dalších druhů oligosacharidů. Ty se nacházejí v potravinách jako čekanka, topinambury, cibule, česnek, pórek nebo chřest. Bifidobakterie se podílejí na fermentaci vlákniny, tvorbě krátkořetězcových mastných kyselin a modulaci imunitní odpovědi. Jejich množství klesá při nízkém příjmu vlákniny a vysokém podílu ultrazpracovaných potravin. Rod Lactobacillus je prospěšný svou schopností produkovat kyselinu mléčnou a vytvářet prostředí, které omezuje růst patogenních mikroorganismů. Tyto bakterie lze relativně snadno doplňovat fermentovanými potravinami s obsaženými živými kulturami, jako je kysané zelí, kimchi nebo fermentované mléčné výrobky.
Na opačné straně spektra je nutné zmínit i bakterie, které mohou při narušení rovnováhy působit patogenně. Typickým příkladem je Clostridium difficile, jehož přemnožení bývá spojeno s užíváním antibiotik a poklesem mikrobiální diverzity. Podobně některé kmeny Escherichia coli mohou v dysbalanci produkovat lipopolysacharidy a podporovat zánětlivé procesy. Cílem však není tyto bakterie eliminovat, ale zabránit jejich přerůstání. To znamená aktivně obnovovat diverzitu mikrobiomu zmíněnými doporučeními a omezovat jednoduché cukry, alkohol a vysoce zpracované potraviny.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
