Mezinárodní federace novinářů ostře vstoupila do sporu o budoucnost České televize a Českého rozhlasu. Delegáti jejího kongresu jednomyslně odsoudili vládní návrh převést financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet, protože podle nich ohrožuje jejich ekonomickou i redakční nezávislost a posiluje politickou kontrolu. IFJ chce premiéra Andreje Babiše vyzvat ke stažení návrhu.

Delegáti kongresu Světového novinářského fóra jednomyslně odsoudili vládní návrh na financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Podle nich nezaručí českým médiím veřejné služby předvídatelné a udržitelné financování a zároveň výrazně zvýší politickou kontrolu nad nimi. Vedení IFJ zašle premiérovi Andreji Babišovi (ANO) výzvu ke stažení návrhu. Kongres se konal od úterý do pátku v Paříži.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

„Máme vážné obavy ohledně změn modelu financování veřejnoprávního vysílání v České republice, a to jak v případě rozhlasu, tak televize,“ uvedla viceprezidentka IFJ Jennifer Moreauová. Považuje za důležité zachování stabilního modelu financování bez politického tlaku. „Musí být respektována svoboda projevu. To je základní hodnota každé demokratické společnosti,“ dodala.

Vláda chce od ledna zrušit dosavadní poplatky, jež za Českou televizi a Český rozhlas platí občané a firmy. Média by ale měla z rozpočtu dostat méně peněz, než letos vyberou od poplatníků.

12 fotografií v galerii

Podpora pracovníků

Delegáti kongresu upozornili, že navrhované změny nejsou v souladu s evropským nařízením o svobodě médií (EMFA), protože podle nich zničí ekonomickou i redakční nezávislost a stabilitu médií veřejné služby. Podpořili pracovníky České televize a Českého rozhlasu, kteří vyhlásili stávkovou pohotovost.

„Vyzýváme premiéra Babiše, aby přestal zasahovat do svobody českých médií a ponechal veřejnoprávní službu České republiky nezávislou,“ uvedl člen výkonného výboru federace IFJ Jon Schleuss. „Mezinárodní federace novinářů, globální komunita novinářů, situaci v České republice pozorně sleduje a žádný útok na systém veřejnoprávního vysílání nebude tolerovat,“ dodala Moreauová.

„Ruce pryč od médií.“ Prahou prošel pochod na podporu veřejnoprávních médií

Politika

Na Staroměstském náměstí v Praze se vpodvečer sešly tisíce lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle zpravodaje České tiskové kanceláře drželi účastníci české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Na akci dohlíželi policisté včetně antikonfliktního týmu.

nst

Přečíst článek

Proti návrhu se již dříve vymezil i Syndikát novinářů ČR, který je členem IFJ. Podle něj vládní návrh vznikl bez širší a odborné diskuse, má obě média podřídit politické moci a negarantuje redakční nezávislost těchto médií ani dostatečný a stabilní zdroj příjmů.

Návrh, jejž představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), převádí financování České televize a Českého rozhlasu z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun, z toho miliardu ČT a 400 milionů rozhlasu. Poplatky tvoří podstatnou část výnosů veřejnoprávních médií. Příjmy z poplatků jsou letos u České televize naplánované na 6,7 miliardy korun a u Českého rozhlasu na téměř 2,5 miliardy.

Vládní novele má předcházet poslanecký návrh, který poplatky neruší, ale osvobozuje od nich například samostatně žijící seniory nad 75 let nebo firmy do 50 zaměstnanců. Platit by mohl od posledního čtvrtletí nebo od začátku příštího roku. Návrh by podle prvních odhadů České televize a Českého rozhlasu připravil o stovky milionů korun.

Češi se rádi hlásí k vlastenectví. Jenže láska k zemi se nepozná podle vlajky na facebookovém profilu či patosem pod Řípem. Pozná se ve chvíli, kdy je potřeba něco riskovat, někoho se zastat nebo připustit, že demokracie není samozřejmost, kterou za nás obslouží stát, armáda a pár odvážnějších spoluobčanů.

Dle aktuálního průzkumu agentury Median se za vlastence považuje 91 procent Čechů. Na první pohled skvělá zpráva. Jenže tentýž průzkum ukazuje i méně pohodlnou část národního sebeobrazu. Pětapadesát procent lidí by obranu vlasti nechalo hlavně na profesionální armádě, zatímco jen 36 procent respondentů uvedlo, že podílet se na obraně země je morální povinností každého občana. Povinnou vojenskou službu pro muže podporují podle šetření čtyři z deseti lidí.

Vlastenectví nám tedy zjevně nechybí. Má jen jednu vadu, protože nejlépe funguje v obýváku, na sociálních sítích a u piva. Jakmile se vlast přestane podobat příjemnému obědu, chalupě, dětství, buchtám a výhledu na Říp a začne znamenat nepohodlí, riziko, konflikt nebo osobní odpovědnost, mnozí z nás ji ochotně delegují na odborníky.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Obrana vlasti? Od toho přece máme armádu

Tohle je pohodlná verze patriotismu. Milujeme krajinu, jazyk, rodinné historky, hokejové euforie, lidové písně, národní kuchyni i nostalgii po časech, které ve skutečnosti často nebyly tak idylické, jak se dnes líčí. Ale kdyby šlo do tuhého, nejraději bychom vlast bránili formou morální podpory. Z bezpečné vzdálenosti, s komentářem: Naši, držte se a s hřejivým pocitem, že sdílená vlaječka je druh důležité občanské služby.

Připomínáme si 8. květen, Den vítězství. Den, kdy se sluší říct nahlas, že svoboda nepřišla samospádem. Neobjevila se jako samozřejmá položka v dějinách. Nebyla doručena domů a garantována navždy. Někdo za ni bojoval. Někdo umíral. Někdo riskoval vězení, mučení, život svůj i život svých blízkých. Někdo odmítl sklonit hlavu, i když by bylo mnohem pohodlnější mlčet, přizpůsobit se a dívat se jinam.

O to podivnější je dnes snaha pózovat jako hrdý národ, který miluje vlast, ale obranu demokracie si představuje jako službu na klíč. Stačí, aby se objevila první vážnější zkouška, a z velkých slov o národu, tradici a odvaze často zůstane jen otázka. A proč bych zrovna já měl něco dělat?

Fašismus přitom není uzavřená kapitola s inventárním číslem v muzeu. Neleží za vitrínou mezi uniformami, helmami a starými mapami. Umí změnit slovník, obléct si civilnější kabát a mluvit o pořádku, tradici, národní hrdosti, zrádcích, parazitech a méněcenných nepřátelích lidu. Ne vždy přichází v holínkách. Někdy přijde v saku. Někdy v komentářové sekci. Někdy s českou vlajkou v ruce, kterou nepoužívá jako symbol společného domova, ale jako klacek na ty, kdo se mu do představy národa nevejdou.

Munice za miliardy. CSG hlásí další velkou zakázku v Evropě

Zprávy z firem

Zbrojařská skupina CSG (Czechoslovak Group) podnikatele Michal Strnad získala další významnou zakázku. Evropskému zákazníkovi dodá dělostřeleckou munici dlouhého dosahu za téměř 250 milionů eur, tedy zhruba šest miliard korun.

nst

Přečíst článek

Opravdové vlastenectví

A právě tady začíná skutečné vlastenectví. Ne u otázky, kdo má větší trikolóru na profilu. Ne u toho, kdo hlasitěji vykřikuje, že my Češi jsme si nikdy nenechali nic líbit. Ale u toho, kdo se ozve, když se normalizuje nenávist. Kdo brání instituce, když se z nich má stát kořist. Kdo se zastane slabších, když se z nich vyrábí nepřítel. Kdo chápe, že vlast není jen krajina, do které jsme se narodili, ale také veřejný prostor, ve kterém se ostatní nesmějí bát žít.

Profesionální armáda je nezbytná. Bez ní se stát neobejde. Ale žádná armáda sama neubrání společnost, která si zvykla, že demokracie je práce někoho jiného. Obrana země totiž nezačíná až ve chvíli, kdy se zavírají hranice a rozdávají zbraně. Začíná mnohem dřív: u ochoty rozlišovat pravdu od lži, nenechat se opít jednoduchým nepřítelem, neuhnout pokaždé, když se slušnost stane nepohodlnou, a nepřenechat veřejný prostor těm, kdo si vlast pletou se svým soukromým majetkem.

Tak si dnes připijme na vítězství nad fašismem. Jen opatrně. Abychom si při tom nevylili vlastenectví na bundu. Mohlo by se totiž ukázat, že pod ním nemáme odhodlání, ale jen tričko s nápisem: Mám svou vlast rád. Hlavně když po mně nic nechce.