Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

USA zvažují vyslání až deseti tisíc vojáků na Blízký východ. Rostoucí napětí s Íránem dál ohrožuje klíčovou ropnou trasu

Protesty proti válce v Íránu
ČTK
 nst
nst

Washington uvažuje o výrazném posílení vojenské přítomnosti v regionu, zatímco konflikt s Íránem komplikuje dopravu ropy přes strategický Hormuzský průliv. Přesto americký prezident mluví o pokroku v mírových jednáních.

Americké ministerstvo obrany zvažuje vyslání až 10 tisíc dalších vojáků na Blízký východ, čímž by rozšířilo vojenské možnosti prezidenta Donalda Trumpa v současném napětí s Íránem. Informoval o tom list Wall Street Journal s odvoláním na zdroje z Pentagonu.

Nové jednotky by pravděpodobně tvořila především pěchota a obrněné síly. Navázaly by na zhruba pět tisíc příslušníků námořní pěchoty a několik tisíc vojáků z elitní 82. výsadkové divize, kteří byli do oblasti vysláni už dříve.

Donald Trump

Íránský vyjednávač je jako „paní Colombová“. Trump zřejmě rozsáhle manipuluje světovou veřejnost

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.

Přečíst článek

Zatím není jasné, kde přesně by měly být nové síly rozmístěny. Podle dostupných informací by ale mohly operovat v dosahu Íránu a ostrova Charg, kde se nachází klíčový íránský ropný terminál.

Napětí v regionu se soustředí především na Hormuzský průliv, jednu z nejdůležitějších dopravních tepen pro ropu a zkapalněný zemní plyn. Před začátkem konfliktu, který vypukl po americko-izraelských úderech na konci února, tudy procházela přibližně pětina světových dodávek těchto surovin. Kvůli íránským hrozbám a útokům na lodní dopravu však provoz klesl až o 90 procent, což výrazně zvedlo ceny na světových trzích.

Donald Trump

Trump se pustil do NATO. Nepomohli jste nám s Íránem, na to nezapomeneme, vzkázal

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že Severoatlantická aliance (NATO) neudělala nic, aby pomohla s Íránem. Dodal, že USA od NATO nic nepotřebují, ale že na to nikdy nezapomenou. V následujícím příspěvku pak napsal, že Írán „žadoní“ o dohodu s USA, přestože veřejně popírá, že by s Washingtonem jednal.

Přečíst článek

Prezident Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy zajistí bezpečnost plavby v oblasti – a to i bez podpory spojenců. Zároveň ale v posledních dnech hovoří o „produktívních rozhovorech“ a pozitivním vývoji směrem k možnému urovnání konfliktu.

Ve čtvrtek uvedl, že Írán vyslal vstřícný signál, když umožnil deseti ropným tankerům bezpečný průjezd průlivem. Podle něj by to mohlo naznačovat ochotu Teheránu jednat o deeskalaci napětí.

Situace tak zůstává nejasná: zatímco na jedné straně roste vojenská přítomnost USA v regionu, na druhé pokračují diplomatické snahy o uklidnění konfliktu.

Související

Ropná rafinérie v Saudské Arábii

Blízký východ je na hraně katastrofy. Saúdská Arábie hrozí vojenským zásahem proti Íránu

Přečíst článek

Evropská krajní pravice chce trumpovskou politiku bez Donalda Trumpa

Alice Weidel
ČTK
Karel Pučelík

Evropští populisté a krajní pravice našli v americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi vzor i impuls k volebním úspěchům. Nyní se však zdá, že tato symbióza končí. Už nelze předstírat, že politika Trumpovy administrativy jde ruku v ruce s evropskými zájmy.

Početné kohorty evropských populistů a krajní pravice sázejí na taktiku trumpovské politiky. Strategie se jim zatím docela vyplácí, zisky antisystémových můžeme sledovat napříč kontinentem. Zajímavé však je, že aniž by se zbavovali jeho stylu, snaží se nacionalisté vazby na Donalda Trumpa oslabovat nebo alespoň skrývat.

Spojení mezi evropskou krajní pravicí a americkým MAGA táborem přitom ještě nedávno bylo láskou na první pohled. Za oceán vlivné postavy evropských stran ve velkých houfech jezdili už před prezidentskými volbami. Vzpomeňme například na republikánský sjezd, kde se s červenou čepicí promenádoval například Nigel Farage, nebo inauguraci, kterou jako PR událost využil mimo jiné Filip Turek.

Brzy po volbách se začaly objevovat trhliny. Velmi rychle se ukázalo, že zájmy Donalda Trumpa a evropských populistických politiků nemusí být vždy totožné. Vezměme si například cla. Lídři nacionalistů zjistili, že chlubit se přátelstvím s někým, kdo útočí na ekonomiku vašeho státu není zrovna aktivum, které by se dalo nějak smysluplně zúročit.

Viktor Orbán a Donald Trump ČTK

Karel Pučelík: Trump nejspíš nemá vůbec žádný plán

Pořád dokola. Donald Trump se pustí do šíleného plánu, pak pocítí jeho důsledky a postupně vycouvá. Fiasko přesto vyhlásí za skvělý úspěch. Za jeho omyly však platí ti, kteří v konfliktu mají nejmenší slovo, obyčejní lidé. V lepším případě jen vysokými účty, v horším životy.

Přečíst článek

Tak USA nebo Rusko?

Celní politika se dnes zdá být více či méně zapomenutá. Ostatně nejde o mechanismus, který by se masám vysvětloval jednoduše. Nyní však pro přátelství mezi Trumpem a evropskými pravičáky nastal vážnější problém – americké vojenské intervence, nejdříve Venezuela a nyní Írán. Vojenské intervence jsou něco, nad čím evropská krajní pravice pozvedá obočí.

Jak uvádí magazín Politico, nejnovějším příkladem je Alternativa pro Německo. Blíží se regionální volby v zemích bývalého východního Německa, které jsou pro stranu klíčovým prostorem a základnou. Vedení partaje nyní apeluje, aby politici ubrali z veřejné podpory Donalda Trumpa, zároveň osekávají cesty do Spojených států, kde často tužili vztahy s MAGA táborem.

Magazín správně připomíná, že kromě blízkosti k MAGA má evropská krajní pravice neopomenutelnou náklonnost k Rusku a nechuť k západním strukturám. V tomto duchu vždy odmítala západní vojenské intervence. Od Trumpa se očekával izolacionismus a odpor vůči zahraničním konfliktům. S Trumpem se stala dosud nevídaná věc – populisté mohli držet palce Rusku i USA zároveň. Jenže nakonec to dopadlo tak, že oproti Trumpovi George Bush vypadá jako diplomatický mediátor. Trump praktikuje velmocenskou politiku takřka v ryzí formě.

Dánská politika je v patové situaci. Zafunguje strategie ze známého seriálu?

Dánské parlamentní volby vyhráli Sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Ve funkci ale zůstat nemusí. O podobě nové vlády dost možná rozhodne menší strana, kterou vede populární centrista, který pije hektolitry kávy, kouří dýmku a zuby si klidně vyčistí mýdlem. A inspiraci pro vznik své strany získal u televize.

Přečíst článek

MAGA bez Trumpa

Z Donalda Trumpa se spíše než volebním tahákem stává koule na noze. Ostatně i ve Spojených státech Trump není dvakrát populární, stejně jako invaze do Íránu. Když se vrátíme k AfD, i v Německu většina voličů s konfliktem nesouhlasí. Vzhledem k rostoucím cenám ropy a dalších surovin asi nelze čekat, že by voličská základna populistů na invazi změnila názor.

Evropská krajní pravice však neodhazuje Trumpovu ideologii zcela. Dokonce si jí spíš zcela ponechává. Například britská Reform UK uvažuje o domácí obdobě amerických lovců migrantů ICE. Ani v AfD podle všeho neplánují stát se umírněnou stranou. Co však už nevidíme tak často, jsou odvolávání na Trumpa.

Evropská krajní pravice se snaží vytvořit MAGA hnutí, ale ideálně bez Donalda Trumpa. Bude však fungovat strategie bez jména, které populisty takřka po celém světě spojilo a zažehlo nástup nacionalismu?

Související

Americký prezident Donald Trump

„Čistý celní chaos“. Evropa varuje Trumpa, že obchodní dohody s USA jsou v ohrožení

Přečíst článek

Trump: Čekal jsem, že ropa a akcie dopadnou ještě hůř

Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Prezident USA Donald Trump bere evidentně válku v Iránu a její dopady na lehkou váhu. Ekonomové čekají růst inflace, zpomalení hospodářství a problémy s energetikou i potravinami v řadě zemí – ale prezident si zavtipkoval.

Prezident Donald Trump ve čtvrtek uvedl, že ani prudký nárůst cen ropy, ani propad akciového trhu během konfliktu s Íránem nebyly tak špatné, jak předpokládal.

Po jednání vlády prohlásil, že má důvěru ve válečné úsilí a prohlásil, že ekonomické škody se podaří zvrátit.

Podle CNBC se prezident obrátil na ministra financí Scotta Bessenta a řekl: „Abych byl k tobě upřímný, Scotte, ceny ropy nestouply tak moc, jak jsem si myslel. Všechno se to vrátí tam, kde to bylo, a možná i níž.“

Ceny americké ropy se dříve v průběhu konfliktu pohybovaly kolem 100 dolarů za barel, ale poté klesly, když Trump začal trvat na tom, že boje brzy skončí. Celkově však ceny ropy během války vzrostly o více než 40 procent, což v USA vyhnalo cenu benzínu o více než jeden dolar za galon nahoru. V Evropě, kde je řada států závislá na dovozu plynu a ropy a vojenský konflikt, který USA s Izraelem vedou v Iránu, přerušil obchodní cesty, je dopad ještě výraznější. 

v USA vystřelí inflace

Blokáda Hormuzského průplavu, ke které v důsledu války došlo, bude mít dopady i náklady v průmyslu, na ceny hnojiv, potažmo potravin a čeká se růst inflace. OECD varovala, že v USA vystřelí inflace nad čtyři procenta. „Rozsah a trvání konfliktu jsou velmi nejisté, avšak delší období vyšších cen energií výrazně zvýší náklady podniků a vyvolá růst spotřebitelské inflace, což bude mít nepříznivé důsledky pro hospodářský růst,“ předpovídá organizace ve svém průběžném hospodářském výhledu.

Trump, který v kampani ostře kritizoval předchůdce Joea Bidena za vysoké ceny plynu, prohlásil, že ekonomické škody se po skončení války zvrátí. „Mé předpovědi jsou správné,“ uvedl.

Co se týče akciového trhu, index S&P 500 v březnu klesl o 4,8 procenta a oproti svému rekordnímu maximu z počátku letošního roku ztrácí 6,5 procenta.

Euro měna

Válka zdražuje, ekonomika brzdí. OECD snižuje výhled pro Evropu

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,9 procenta z tempa 3,3 procenta loni. Ve svém výhledu to předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad letošního růstu v eurozóně snížila na 0,8 procenta, hospodářskou aktivitu v zemích používajících euro podle ní zbrzdí vyšší náklady na energie. V prosinci OECD letošní růst v eurozóně odhadovala na 1,2 procenta. Odhad růstu ve Spojených státech organizace naopak zlepšila, a to na 2,0 procenta z dosud předpokládaných 1,7 procenta.

Přečíst článek

Související

Donald Trump

Trump zvažuje zaplavit trh „papírovou ropou“. Šéf burzy varuje před „biblickou pohromou“

Přečíst článek
Írán

Týden tradera: Blízký východ děsí investory. Ceny energií prudce rostou

Přečíst článek
Donald Trump

Íránský vyjednávač je jako „paní Colombová“. Trump zřejmě rozsáhle manipuluje světovou veřejnost

Přečíst článek
Doporučujeme