V Česku, jak známo, se loni narodilo pouze 84 tisíc dětí. Což je v historii země nejméně. Za šest let přijde spousta učitelů o práci, nebude koho učit. Česko vymírá. Podobně je na tom Německo i další země v Evropě.
Zlom v Česku nastal v roce 2019, kdy se narodilo 112 tisíc dětí, ale o pár set lidí víc zemřelo. Země začala vymírat. Od té doby je tento trend neměnný. Loňský rok tomu nasadil korunu. Zemřelo 112 tisíc lidí, „schodek“ populace je třicet tisíc. Dá se čekat, že trend bude pokračovat.
Není to fenomén Česka. Například v Německu se loni narodilo podle německého statistického úřadu 677 tisíc dětí, což je o dvě procenta méně než v roce předchozím, a nejméně od roku 2013. V roce 2023 to bylo 692 tisíc dětí, rok předtím 739 tisíc. Takže Německo také vymírá. Uprchlická vlna z let 2015 tomu nijak nepomohla.
Česko a Německo v tom nejsou v rámci Evropy samy. V zemích Evropské unie byl podle Eurostatu průměrný podíl populace dětí na celkovém počtu obyvatel v roce 2022 13,9 procenta. Nižší zastoupení dětí mělo jak Německo, tak třeba Itálie, 11,7 procenta, ale také Portugalsko, Malta, Řecko nebo Španělsko, 12,9 procenta. Evropa stárne, mladí nejsou. Ale státy dál pracují s tezí, že je potřeba zajistit sociální potřeby starých.
Kdo je ale zajistí, když Evropa vymírá? V Německu se na jeden pár rodí 1,35 dítěte. Zní to zvláštně, jak by se mohlo rodit 35 desetin dítěte. Ale takhle mluví statistika. V Česku je to 1,37, nemlich to stejné.
Evropa se mění ve skanzen
V Německu podle statistiků zůstalo 23 procent žen s vysokým vzděláním bez dětí. Žen s nízkým vzděláním je bez dětí „pouze“ jedenáct procent. Že by nám vzdělání a vzdělávání bránilo alespoň udržovat současnou populaci?
Firmy, asociace a komory lobbují u vlády, aby uvolnila vstup legálních pracovníků z ciziny na český trh práce. Ukrajinci, Filipínci nebo prostě lidé z méně ekonomicky rozvinutých zemí by tady měli vykonávat práce, do kterých se vzdělaným Evropanům nechce. Třeba stát někde u linky nebo u lopaty, aby za neexistující mladou generaci vykonávali manuální práce.
V Evropě se vzděláváme, abychom vytvořili roboty s umělou inteligencí, kteří všechno udělají za nás. A nemáme čas se rozmnožovat. Pro koho potom budou ty nové technologie pracovat?
Možná by bylo politicky lepší řešení doručit mladé generaci lepší perspektivu. Ne drahé bydlení nebo dotace na soláry. Ale například bezúročné půjčky na bydlení, odšpuntovat bytovou výstavbu. Nemožnost vlastního bydlení je jednou z brzd populační rovnováhy. Politické strany místo toho před každými volbami naslibují hory doly důchodcům, mladým nabízejí digitalizaci. Asi aby mohli trávit sami čas v mikrobytě s nejnovějšími technologiemi.
V Česku i v Evropě je spousta rozvojových priorit. Dálnice, obrana proti Rusku, vzdělávání, digitalizace, klima a spousta dalších věcí. Nemělo by se stát jednou z priorit otočení demografického kormidla? Pokud se tak nestane, za pár desetiletí už bude Evropa jenom skanzen.
Do dlouhodobého investičního produktu, který má sloužit k zajištění na stáří, vložilo za rok a tři čtvrtě peníze přes 184 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů. V DIP bylo koncem září 5,9 miliardy korun. Z tohoto objemu tvoří přibližně sedm procent depozita, 89 procent investiční fondy a čtyři procenta ostatní investice.
Stát rozšířil možnosti, kterými si Češi mohou spořit na stáří, o takzvaný DIP od začátku loňského roku. Nabízí jej finanční instituce, tedy banky, investiční společnosti či obchodníci s cennými papíry. Lidé mohou odkládat peníze na důchod také prostřednictvím účastnických a transformovaných fondů penzijního připojištění, které má v ČR téměř polovina občanů.
„Z vývoje počtu uzavřených smluv je zřejmé, že směřujeme k překonání hranice 200 tisíc klientů DIP koncem letošního roku. Jako obzvláště pozitivní však vidím, že průměrně je na jednu smlouvu investováno již 32 tisíc korun. Spolu s průměrným objemem 160 tisíc korun na účastníka v penzijních fondech je zřejmé, že DIP velmi významně pomáhá zrychlovat tempo vytváření penzijních úspor prostřednictvím investic,“ uvedla výkonná ředitelka AKAT ČR Jana Brodani.
Největší nárůst počtu uzavřených smluv k DIP i investovaného majetku očekává předseda asociace Jaromír Sladkovský koncem letošního roku, stejně jako u řady dalších produktů s daňovým zvýhodněním na roční bázi. Je podle něj potěšitelné, že k vytváření penzijních úspor přispívá i řada zaměstnavatelů.
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, klesl podle statistik ministerstva financí v prvním pololetí letošního roku o 54 tisíc na 3,944 milionu. V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo koncem června 1,874 milionu lidí. Bylo to o 147 tisíc méně než na konci roku 2024. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, mělo 2,07 milionu lidí. V jeho účastnických fondech počet lidí stoupl o 93 tisíc.
Učitelům a akademikům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a některým lektorům by se mohly zvýšit o 2000 korun. Počítá s tím návrh nařízení, který zveřejnila na svém webu vláda. Dostala ho bez rozporů. Dá se očekávat, že ho schválí beze změn. Z předpisu a pokynů ministerstva školství k odměňování vyplývá, že podle náplně práce a délky praxe by se pedagogům tarif mohl zvednout o 1880 až 3800 korun a akademickým pracovníkům ze státních vysokých škol o 2460 až 4320 korun.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Nový hit na důchod? Češi do DIP poslali už téměř 10 miliard
Stavebnictví vstoupilo do nové éry. Dřevo konkuruje oceli, beton se dokáže sám opravit, fasády vyrábějí elektřinu a domy vznikají z modulů během pár týdnů. Změny, které se ještě před deseti lety zdály utopické, jsou dnes realitou – a české projekty dokazují, že inovace se stávají běžnou součástí stavební praxe.
Tlak na udržitelnost, energetickou efektivitu a rychlost výstavby nutí investory, architekty i stavební firmy přemýšlet i stavět jinak. Výsledkem jsou projekty, které by ještě před pár lety působily jako sci-fi.
Jedním z nejvýraznějších příkladů je nové sídlo Lesů ČR, které vzniká v Hradci Králové podle návrhu studia Chybík + Kristof. Bude to vůbec největší dřevostavba v zemi – administrativní komplex postavený téměř výhradně ze dřeva. Stavba za zhruba 1,5 miliardy korun symbolizuje posun v uvažování. I státní instituce dnes volí dřevo nejen kvůli ekologii, ale i pro jeho konstrukční vlastnosti a estetiku.
Tento projekt, který má odstartovat příští rok, navíc přichází krátce po legislativní změně, která od léta 2025 umožňuje stavět dřevostavby až do výšky 22,5 metru. Česká architektura se tak konečně může otevřít výškovým dřevěným budovám – trendu, který už dávno běžně vidíme ve Skandinávii nebo Rakousku. „Využijeme dřevo jako vynikající stavební materiál a dáme příležitost firmám, které se dřevostavbami či výstavbou budov na bázi dřeva zabývají,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Dalším symbolem změny je KOMA Modular z Vizovic – firma, která z modulárních staveb vytvořila plnohodnotnou architekturu. V jejím novém Modulárním centru budoucnosti se potkává výzkum, výroba i design, a celý areál sám funguje jako živá laboratoř udržitelného stavění. Moduly zde vznikají s důrazem na opakované použití materiálů, minimalizaci odpadu a cirkulární ekonomiku. KOMA navíc ukazuje, že prefabrikace už dávno není synonymem pro uniformní architekturu – modulární budovy mohou být estetické, flexibilní a plně přizpůsobitelné.
Udržitelnost se ale v roce 2025 netýká jen dřeva, beton prochází tichou revolucí. Společnost Holcim Česko zavádí nízkouhlíkové směsi pod značkami ECOPact a ECOPlanet, které využívají recyklovaný beton či průmyslové zbytky a snižují emise až o polovinu oproti klasickým směsím. Do praxe se také dostávají „chytré“ betony se senzory, které sledují teplotu, pevnost nebo vlhkost a umožňují optimalizovat výstavbu i údržbu v reálném čase.
A právě betonem se již roky zabývá rodinná firma Betonpres, která nově přišla s nejlehčí betonovou krytinou na českém trhu. Nové modely Duna a Horizont vznikly na výrobní lince vyvinuté ve spolupráci se švédským technologickým lídrem Abece, která je světovým unikátem. Model Duna váží jen 3,2 kilogramu, takže je jeho hmotnost srovnatelná s lehčími pálenými krytinami. Přesto dosahuje pevnosti, která o třetinu překračuje platnou normu.
Model Horizont ji pak překračuje o celých 80 procent. Díky optimalizovanému tvaru a integrovanému rohovému výřezu je pokládka rychlejší a přesnější a výsledná linie střechy čistší. Tašky mají také bezkontaktní čelní hranu, která zamezuje usazování mechu, a neviditelný systém odvětrávání, který pomáhá rovnoměrné ventilaci bez viditelných výdechů. Při pokrytí běžné střechy lze snížit celkovou zátěž až o dvě tuny, což odlehčuje nejen konstrukci, ale i logistiku a montáž. „Nejde jen o nový produkt. Jedná se o nová pravidla hry, která přináší střechám lehkost, pevnost a čistý design – a to díky technologii, která nemá ve světě obdoby,“ říká Michal Ponec, manažer obchodního rozvoje v Betonpresu.
České stavebnictví vstupuje do nové éry – s novými materiály i postupy
Stavebnictví vstoupilo do nové éry. Dřevo konkuruje oceli, beton se dokáže sám opravit, fasády vyrábějí elektřinu a domy vznikají z modulů během pár týdnů. Změny, které se ještě před deseti lety zdály utopické, jsou dnes realitou – a české projekty dokazují, že inovace se stávají běžnou součástí stavební praxe.
V nejsevernější části Norska osazuje tamní dcera českého Metrostavu ocelovou konstrukci nového mostu přes Ramfjord. Segmenty o hmotnosti přes 900 tun instaluje největší lodní jeřáb v Evropě s nosností až 2 200 tun – třikrát vyšší, než mají největší české autojeřáby. Ocelové díly o celkové hmotnosti 5 700 tun mají za sebou tisíce kilometrů dlouhou cestu z Prahy.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Rekonstrukci domu řešte jako celek. Postup po místnostech se prodraží, varují odborníci
