Do dlouhodobého investičního produktu, který má sloužit k zajištění na stáří, vložilo za rok a tři čtvrtě peníze přes 184 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů. V DIP bylo koncem září 5,9 miliardy korun. Z tohoto objemu tvoří přibližně sedm procent depozita, 89 procent investiční fondy a čtyři procenta ostatní investice.

Stát rozšířil možnosti, kterými si Češi mohou spořit na stáří, o takzvaný DIP od začátku loňského roku. Nabízí jej finanční instituce, tedy banky, investiční společnosti či obchodníci s cennými papíry. Lidé mohou odkládat peníze na důchod také prostřednictvím účastnických a transformovaných fondů penzijního připojištění, které má v ČR téměř polovina občanů.

„Z vývoje počtu uzavřených smluv je zřejmé, že směřujeme k překonání hranice 200 tisíc klientů DIP koncem letošního roku. Jako obzvláště pozitivní však vidím, že průměrně je na jednu smlouvu investováno již 32 tisíc korun. Spolu s průměrným objemem 160 tisíc korun na účastníka v penzijních fondech je zřejmé, že DIP velmi významně pomáhá zrychlovat tempo vytváření penzijních úspor prostřednictvím investic,“ uvedla výkonná ředitelka AKAT ČR Jana Brodani.

Největší nárůst počtu uzavřených smluv k DIP i investovaného majetku očekává předseda asociace Jaromír Sladkovský koncem letošního roku, stejně jako u řady dalších produktů s daňovým zvýhodněním na roční bázi. Je podle něj potěšitelné, že k vytváření penzijních úspor přispívá i řada zaměstnavatelů.

Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, klesl podle statistik ministerstva financí v prvním pololetí letošního roku o 54 tisíc na 3,944 milionu. V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo koncem června 1,874 milionu lidí. Bylo to o 147 tisíc méně než na konci roku 2024. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, mělo 2,07 milionu lidí. V jeho účastnických fondech počet lidí stoupl o 93 tisíc.

Učitelé dostanou od nového roku přidáno

Money

Učitelům a akademikům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a některým lektorům by se mohly zvýšit o 2000 korun. Počítá s tím návrh nařízení, který zveřejnila na svém webu vláda. Dostala ho bez rozporů. Dá se očekávat, že ho schválí beze změn. Z předpisu a pokynů ministerstva školství k odměňování vyplývá, že podle náplně práce a délky praxe by se pedagogům tarif mohl zvednout o 1880 až 3800 korun a akademickým pracovníkům ze státních vysokých škol o 2460 až 4320 korun.

ČTK

Přečíst článek

Stavebnictví vstoupilo do nové éry. Dřevo konkuruje oceli, beton se dokáže sám opravit, fasády vyrábějí elektřinu a domy vznikají z modulů během pár týdnů. Změny, které se ještě před deseti lety zdály utopické, jsou dnes realitou – a české projekty dokazují, že inovace se stávají běžnou součástí stavební praxe.

Tlak na udržitelnost, energetickou efektivitu a rychlost výstavby nutí investory, architekty i stavební firmy přemýšlet i stavět jinak. Výsledkem jsou projekty, které by ještě před pár lety působily jako sci-fi.

Jedním z nejvýraznějších příkladů je nové sídlo Lesů ČR, které vzniká v Hradci Králové podle návrhu studia Chybík + Kristof. Bude to vůbec největší dřevostavba v zemi – administrativní komplex postavený téměř výhradně ze dřeva. Stavba za zhruba 1,5 miliardy korun symbolizuje posun v uvažování. I státní instituce dnes volí dřevo nejen kvůli ekologii, ale i pro jeho konstrukční vlastnosti a estetiku.

8 fotografií v galerii

Vysoké dřevostavby

Tento projekt, který má odstartovat příští rok, navíc přichází krátce po legislativní změně, která od léta 2025 umožňuje stavět dřevostavby až do výšky 22,5 metru. Česká architektura se tak konečně může otevřít výškovým dřevěným budovám – trendu, který už dávno běžně vidíme ve Skandinávii nebo Rakousku. „Využijeme dřevo jako vynikající stavební materiál a dáme příležitost firmám, které se dřevostavbami či výstavbou budov na bázi dřeva zabývají,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

Dalším symbolem změny je KOMA Modular z Vizovic – firma, která z modulárních staveb vytvořila plnohodnotnou architekturu. V jejím novém Modulárním centru budoucnosti se potkává výzkum, výroba i design, a celý areál sám funguje jako živá laboratoř udržitelného stavění. Moduly zde vznikají s důrazem na opakované použití materiálů, minimalizaci odpadu a cirkulární ekonomiku. KOMA navíc ukazuje, že prefabrikace už dávno není synonymem pro uniformní architekturu – modulární budovy mohou být estetické, flexibilní a plně přizpůsobitelné.

Udržitelnost se ale v roce 2025 netýká jen dřeva, beton prochází tichou revolucí. Společnost Holcim Česko zavádí nízkouhlíkové směsi pod značkami ECOPact a ECOPlanet, které využívají recyklovaný beton či průmyslové zbytky a snižují emise až o polovinu oproti klasickým směsím. Do praxe se také dostávají „chytré“ betony se senzory, které sledují teplotu, pevnost nebo vlhkost a umožňují optimalizovat výstavbu i údržbu v reálném čase.

A právě betonem se již roky zabývá rodinná firma Betonpres, která nově přišla s nejlehčí betonovou krytinou na českém trhu. Nové modely Duna a Horizont vznikly na výrobní lince vyvinuté ve spolupráci se švédským technologickým lídrem Abece, která je světovým unikátem. Model Duna váží jen 3,2 kilogramu, takže je jeho hmotnost srovnatelná s lehčími pálenými krytinami. Přesto dosahuje pevnosti, která o třetinu překračuje platnou normu.

Model Horizont ji pak překračuje o celých 80 procent. Díky optimalizovanému tvaru a integrovanému rohovému výřezu je pokládka rychlejší a přesnější a výsledná linie střechy čistší. Tašky mají také bezkontaktní čelní hranu, která zamezuje usazování mechu, a neviditelný systém odvětrávání, který pomáhá rovnoměrné ventilaci bez viditelných výdechů. Při pokrytí běžné střechy lze snížit celkovou zátěž až o dvě tuny, což odlehčuje nejen konstrukci, ale i logistiku a montáž. „Nejde jen o nový produkt. Jedná se o nová pravidla hry, která přináší střechám lehkost, pevnost a čistý design – a to díky technologii, která nemá ve světě obdoby,“ říká Michal Ponec, manažer obchodního rozvoje v Betonpresu.

České stavebnictví vstupuje do nové éry – s novými materiály i postupy

Zprávy z firem

Stavebnictví vstoupilo do nové éry. Dřevo konkuruje oceli, beton se dokáže sám opravit, fasády vyrábějí elektřinu a domy vznikají z modulů během pár týdnů. Změny, které se ještě před deseti lety zdály utopické, jsou dnes realitou – a české projekty dokazují, že inovace se stávají běžnou součástí stavební praxe.

Michal Nosek

Přečíst článek

OBRAZEM: Češi finišují stavbu mostu za polárním kruhem, řeší i přechod pro soby

Zprávy z firem

V nejsevernější části Norska osazuje tamní dcera českého Metrostavu ocelovou konstrukci nového mostu přes Ramfjord. Segmenty o hmotnosti přes 900 tun instaluje největší lodní jeřáb v Evropě s nosností až 2 200 tun – třikrát vyšší, než mají největší české autojeřáby. Ocelové díly o celkové hmotnosti 5 700 tun mají za sebou tisíce kilometrů dlouhou cestu z Prahy.

nos

Přečíst článek