Investiční skupiny zdražily nájemné ve svých bytech. V Praze je průměr 37 tisíc
Nájmy v pražských bytech postavených za účelem pronájmu (tzv. build to rent - BTR), které provozují společnosti a investiční skupiny, meziročně vzrostly o více než 14 procent. Nájem za metr čtvereční v těchto nových bytech, které jsou částečně nebo zcela vybavené, ve druhém a třetím čtvrtletí činil zhruba 600 korun za metr čtvereční. Vyplývá to z analýzy realitně-poradenské společnosti Knight Frank.
Průměrně tak dle analýzy nájem činil 37 tisíc korun. Zároveň v Praze vzniká stále více bytů s nájmem, který je o zhruba 150 korun za metr čtvereční vyšší než průměr. Mezi bydlení postavené k pronájmu zpravidla patří samostatné byty i například takzvané colivingové bydlení, tedy soubor menších bytů se sdílenými společnými prostory. Byty mohou být úplné nebo částečně vybavené od kuchyňských linek po nábytek či televize. Součástí těchto projektů mohou být i vnější prostory pro společné setkávání, posilovny nebo dětské koutky. O institucionální nájemné bydlení se podle vedoucího investic v Knight Frank Josefa Karase stále častěji zajímají investoři. Očekávají růst cen nájmů, a tedy zhodnocení peněz.
Jaké možnosti financování dostupného bydlení jsou dnes v Česku aktuální a co by měla nová vláda udělat jako první, aby se projekty dostupného bydlení nezastavily, shrnul exkluzivně pro newstream.cz Daniel Ryšávka, ředitel Státního fondu podpory investic (SFPI). Fond pořádal v Praze tento týden třetí ročník Evropského summitu o odpovědném financování dostupného bydlení.
Šéf Státního fondu: Pokud chceme dostupné bydlení změnit, musí jej podpořit i nová vláda
Money
V Praze v projektech k pronájmům s více než 50 byty aktuálně institucionální investoři provozují 3700 bytů, které vlastní. Dalších 2200 bytů v tomto segmentu je ve výstavbě nebo je stavbaři rekonstruují. Takzvané BTR byty tak tvoří 64 procent celé nabídky institucionálního nájemního bydlení v hlavním městě. Vedle nich Knight Frank eviduje dalších 1750 jednotek určených pro studentské bydlení a přes 300 bytů v projektech sloužících ke spolubydlení a sdílení společných prostorů.
Data Knight Frank potvrzuje i například poradenská realitní společnost BTR Consulting, která se na tento segment nemovitostí specializuje. V prvním pololetí roku v Praze evidovala 3320 BTR bytů, o 420 více než na konci roku 2024. "Trh institucionálního nájemního bydlení v posledních měsících dále expanduje a zároveň se postupně segmentuje. Dokončeny byly první projekty dostupného nájemního bydlení, u nichž by nájemné mělo být zhruba o 20 procent nižší než tržní," uvedla Lenka Šindelářová z Knight Frank.
Radim Passer je znám jako neortodoxní, bohatý český developer. Obsadil pražskou Brumlovku, postavil tam dvacet prémiových kancelářských budov. Microsoft, UniCredit Bank, Hewlett-Packard, Moneta Money Bank, ČEZ, O2, AB InBev, Škoda Auto, ABB, Thales a další. To jsou jeho nájemníci.
Když mi zemřel syn, našel jsem Boha, říká miliardář Radim Passer
Leaders
Mezi nejvýznamnější transakce druhého a třetího čtvrtletí patřil podle analýzy nákup projektu Stodůlky Residential. Koupila ji REICO České spořitelny od developera Finep. Jednalo se o tři bytové domy se 219 byty. Další významnou transakcí byl prodej šesti zrekonstruovaných činžovních domů společnosti Zeitgeist Asset Management investiční skupině BHM Group. V nich je 94 bytů, které byly v době prodeje plně obsazeny. Mimo Prahu se uskutečnila akvizice tří bytových domů v brněnské ulici Pekařská a v Ostravě na Cihelní a Adamusově ulici. Od společnosti Czech Home Capital je koupil Fond Českého Bydlení. Stavby mají dohromady 342 bytů.
Situace na trhu s historickými nemovitostmi není předvídatelná a nehodnotí se tak snadno jako ostatní segmenty realitního trhu, říká Lenka Munter, makléřka z realitní kanceláře Luxent, která se na prodej zámků věnuje. Pravidelně také odhaduje hodnotu majetku britské královské rodiny pro americký časopis Forbes. A jak se podle ní cena zámků vyvíjí? „Nezaznamenala jsem ani nárůst ani pokles, cena každé takové nemovitosti je stanovena velmi individuálně,“ říká Munter.
Makléřka: Rusové se zámků zbavují, kupují je Češi. Ti se o ně lépe starají
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
