V Polsku jsme získali stavební povolení do šesti týdnů, říká Marcela Fialková
Společnost UDI Group staví v šesti zemích světa. Kromě Česka a Polska také v Maďarsku a v Srbsku. Poněkud pro českou firmu netradičně i v Panamě a v Kostarice. Může tedy srovnávat podmínky pro výstavbu v jednotlivých zemích. Česko z tohoto srovnání vychází nejhůře.
Společnost vznikla na začátku devadesátých let. Nejdříve stavěla v regionech, posléze i v Praze. „Postupně se v Česku zhoršovalo prostředí při povolování staveb, tak se náš majitel rozhodl, že by zkusil jít někam, kde by se v developmentu mohlo podnikat lépe,“ říká Marcela Fialková, ředitelka strategie UDI Group. První kroky vedly do Polska, poté do Srbska a Maďarska.
„Ukázalo se, že to funguje celkem dobře, takže jsme se vydali i do vzdálenějších zemí,“ říká Fialková. V Polsku má UDI Group jeden velký, etapový projekt. Je ve Varšavě, v místě bývalé továrny na traktory Ursus. Bude mít dohromady 960 bytů v sedmi domech. Teď společnost dokončila druhou etapu.
Praha se za pět let příliš nezmění, potřebovala by více bytů i lepší dopravní infrastrukturu. „Praha v roce 2030 bude moderním městem, které bude stále atraktivní pro rekreanty a pro zábavu, ale potřebovala by se také rozvíjet jako město práce, byznysu a bydlení,“ říká sociální geograf Radim Perlín.
Jaká bude Praha v roce 2030? Bohužel se nic moc nezmění, shodli se developeři
Reality
Otevřený polský trh
„Polsko je z trhů, na kterých působíme, extrémně otevřený.“ Úřady podle Fialkové nikomu nekladou do cesty žádné překážky. Její firma chtěla co nejdříve povolit výstavbu první budovy, aby se v Polsku ukázala. „Povolení na budovu, která má 114 bytů, jsme získali za šest týdnů.“ To je ve srovnání s Českem, kde povolování hlavně v Praze trvá několik let, výrazný rozdíl. Je to rozdíl, který způsobuje, že v Česku je nejméně dostupné bydlení z celé Evropy. Ve Varšavě se povoluje ročně asi pětadvacet tisíc bytů, v Praze, srovnatelně velkém městě, jen málo přes pět tisíc.
Velkou roli v cenách bydlení také hraje konkurence na trhu. Na otevřeném trhu, jako je například právě v Polsku, si jednotliví hráči nedovolí „napálit“ ceny. A když se rychle staví, není takový převis poptávky nad nabídkou, jako je tomu v Česku.
Druhým největším trhem, kde UDI Group působí, je Srbsko. „Máme tam spoustu projektů, nejen bytových, ale i logistiku.“ Také v Srbsku je povolování staveb velmi pružné, stačí několik měsíců. UDI Group tam chystá velkou výstavbu bytů, ale i hotel a ostatní infrastrukturu, třeba školku. Jde o projekt rozsahem podobný, jako je v Praze nákladové nádraží Žižkov nebo nově se rozvíjející se Smíchov.
„Od konkurentů slýchám, že jim letos oživl rezidenční trh. Nám nikdy neuvadl,“ říká Tomáš Pardubický, generální ředitel developerské společnosti Finep a její spolumajitel.
Družstevní bydlení jako svatý grál. Pro nás to bude silná noha, říká šéf Finepu Pardubický
Reality
Do Latinské Ameriky šla firma proto, aby rozložila případná rizika z vývoje na trzích s bydlením. Klíčem k dobývání cizích trhů je získat místního projektového manažera, který zná procesy té dané země. „Když jsme vstupovali do Latinské Ameriky, našli jsme člověka, který je Čech, ale už tam dvanáct let žil a uměl vytipovat vhodné pozemky pro výstavbu.“
Potom je také potřeba zvažovat, který segment trhu v té které době dobře funguje. V Budapešti UDI Group chtěla postavit dvě kancelářské budovy, ale v době covidu se ukázalo, že bude výhodnější postavit byty. „Je to nezastavitelný proces. Lidé prostě chtějí bydlet ve městech, stěhují se do měst,“ říká Fialková.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
