Ruská ekonomika slábne. Ani drahá ropa ji nespasí, varují zpravodajci
Ruská ekonomika se podle šéfa švédské vojenské rozvědky nadále potýká s vážnými problémy, a to i navzdory růstu cen ropy, který během konfliktu na Blízkém východě dočasně posílil příjmy Kremlu. Uvedl to deník Financial Times.
Podle Thomase Nilssona, ředitele švédské Vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby, by Rusko potřebovalo udržet cenu ropy Urals nad hranicí 100 dolarů za barel po dobu minimálně jednoho roku, aby dokázalo vyrovnat rozpočtový deficit. Pro řešení širších ekonomických problémů by byly vysoké ceny nutné ještě delší dobu, uvádí Financial Times.
Prezident Vladimir Putin už dříve připustil, že výkon ekonomiky zaostává za očekáváními, a upozornil, že zvýšené příjmy z ropy – které mohou dosahovat až 150 milionů dolarů denně – budou pouze krátkodobé.
Systémový problém
Situace by se navíc mohla dále zhoršit v případě stabilizace cen ropy, například pokud by příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vydrželo. To by podle Nilssona ještě více zkomplikovalo financování ruské invaze na Ukrajinu, která trvá již pátým rokem.
„Rusko má stále systémový problém. Není to udržitelný model růstu, když vyrábíte materiál pro válku, který je následně zničen na bojišti,“ uvedl Nilsson.
Ekonomické potíže se podle něj promítají i do samotného obranného sektoru, který byl dosud hlavním tahounem růstu. Moskva sice přesouvá prostředky do moderních oblastí, jako jsou bezpilotní systémy a zbraně dlouhého doletu, mimo sektor dronů je však vojensko-průmyslový komplex ztrátový, zatížený korupcí a závislý na státním financování.
Manipulace s daty
Švédská rozvědka navíc upozorňuje, že Rusko systematicky manipuluje ekonomická data, aby vyvolalo dojem odolnosti vůči sankcím a válečným výdajům. Už oficiální čísla přitom naznačují problémy – ruský HDP v úvodu roku klesl o 1,8 procenta a zhoršení je patrné i v klíčových odvětvích, jako je průmysl nebo stavebnictví.
Podle Nilssona je skutečný stav ještě horší. Inflace se podle něj pohybuje blíže úrovni 15 procent, tedy výrazně nad oficiálními údaji. Spolu s německou rozvědkou BND Švédsko odhaduje, že Rusko podhodnocuje svůj rozpočtový deficit zhruba o 30 miliard dolarů. Některé finanční ukazatele navíc podle něj naznačují riziko budoucí bankovní krize.
Rusko při náboru bojovníků cíleně využívá ekonomickou nouzi a dezinformace v rozvojových zemích. Lidé, kteří na nabídky reagují, jsou pak často nasazováni na nejnebezpečnějších úsecích fronty na Ukrajině. Odborníci se shodují, že hlavním motivem těchto rekrutů jsou peníze, zatímco Moskva tímto způsobem řeší nedostatek vlastních sil a zároveň snižuje náklady války.
Rusko láká chudé do války. Na frontě je posílá do nejhoršího
Money
Přestože mezinárodní prognózy počítají se zpomalením inflace ke zhruba pěti procentům, švédská strana varuje, že Rusko „žije na vypůjčený čas“. Ekonomika podle Nilssona směřuje buď k dlouhodobému úpadku, nebo k náhlému šoku.
Švédsko proto vyzývá evropské země k přijetí dalších sankcí a posílení podpory Ukrajině. Podle ministryně zahraničí Marie Malmer Stenergardové Evropa zatím nevyužívá všechny možnosti, jak ruskou ekonomiku oslabit.
Navzdory ekonomickým potížím se však podle Nilssona nemění strategické cíle Kremlu. Rusko podle něj považuje mírová jednání za „politické divadlo“ a nadále usiluje nejen o kontrolu Donbasu, ale i o odříznutí Ukrajiny od Černého moře, včetně možného obsazení Oděsy. „Ve hře může být i samotný Kyjev,“ uvedl.
Ekonomické slabiny však podle něj budou i nadále omezovat schopnost Ruska tyto cíle naplňovat.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
