V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku po sečtení velké většiny hlasů vede se 44,6 procenta hlasů uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva, uvedla ústřední volební komise. Jednoznačné vítězství Radevovy strany, by podle agentury Reuters mohlo ukončit období politické nestability v balkánské zemi.

Na druhé příčce následuje liberálně-centristická koalice Pokračujeme ve změně - Demokratické Bulharsko (PP-DB) se 13,5 procenta. Třetí je podle dílčích výsledků se 13,3 procenta hlasů středopravicová a proevropská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova. Ultranacionalistická a otevřeně proruská strana Obrození získala 4,4 procenta a 6,1 procenta má Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků, uvedla volební komise po sečtení více než 87 procenta volebních místností.

Ke vstupu do parlamentu je třeba překonat volební práh ve výši čtyř procent. Pod ním podle dosud neúplných výsledků zůstane Bulharská socialistická strana (BSP), což by bylo poprvé od pádu komunistického režimu v Bulharsku v roce 1989.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Euroskeptik a bývalý stíhací pilot Radev, který se staví proti vojenské podpoře Ukrajiny bránící se ruské vojenské agresi, v lednu odstoupil z prezidentské funkce, aby mohl kandidovat v parlamentních volbách. Ty následovaly poté, co masové protesty loni v prosinci donutily předchozí vládu k odstoupení, napsala agentura Reuters.

Podle propočtů bulharských médií by výsledek měl Radevovi stačit na získání absolutní většiny v Národním shromáždění, kterou Bulharsko nemělo od roku 1997. Země od roku 2021, kdy po rozsáhlých protikorupčních demonstracích skončil v čele vlády Bojko Borisov, prochází politickou krizí, při níž se u moci střídají křehké koalice.

„Je to vítězství naděje nad nedůvěrou, vítězství svobody nad strachem a nakonec, chcete-li, vítězství morálky,“ uvedl Radev na tiskové konferenci v neděli pozdě večer.

Radev zastával funkci prezidenta od roku 2017. Na konci loňského roku otevřeně podpořil demonstranty a v lednu rezignoval, aby se mohl ucházet o místo v parlamentu. Podle Reuters se mu podařilo využít vlnu nespokojenosti s politickou nestabilitou, korupčními skandály a tradičními stranami, které bulharské politice dominovaly desítky let.

Exprezident mimo jiné slibuje boj proti korupci. Zároveň se staví proti některým postojům Evropské unie, mimo jiné odmítá unijní tzv. zelenou politiku, chce obnovit spolupráci s Ruskem a je proti dodávání zbraní Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Fico má opět smůlu. Pobaltské státy mu nedovolí přelet do Moskvy

Politika

Pobaltské státy opět odepírají slovenskému premiérovi Robertu Ficovi povolení k přeletu přes jejich území při zamýšlené cestě do Moskvy na oslavy sovětského vítězství ve druhé světové válce. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na prohlášení šéfa estonské diplomacie a vyjádření samého Fica.

ČTK

Přečíst článek

Srovnání s Orbánem

Radev si svými proruskými prohlášeními vysloužil srovnání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který zastával politiku vstřícnou Moskvě. Podle Reuters se ale Radev k zahraničně-politickým otázkám vyjadřoval dosud pouze neurčitě a zatím není jasné, do jaké míry změní zahraniční orientaci Bulharska, členského státu NATO na jihovýchodním křídle EU.

V neděli Radev také uvedl, že je ochoten spolupracovat s liberální koalicí PP-DB na reformě soudnictví a že Bulharsko „vyvine úsilí, aby pokračovalo na své evropské cestě“.

Nedělní parlamentní volby byly už osmé za posledních pět let. K pádu zatím poslední vlády v Bulharsku vedly rozsáhlé protesty proti návrhu nového rozpočtu, který počítal se zvýšením sociálních odvodů a některých daní. Protesty loni přiměly premiéra Rosena Željazkova k demisi.

Jedno balení těstovin nebo trvanlivé mléko navíc může pro někoho znamenat rozdíl mezi klidem a nejistotou. Sbírka potravin se vrací do tisíců obchodů a znovu připomíná, že pomáhat je někdy překvapivě jednoduché.

Česko čeká další velká vlna solidarity. Sbírka potravin se uskuteční v sobotu 25. dubna ve více než 3500 prodejnách po celé republice. Zapojit se ale bude možné i online – od 21. dubna do 5. května.

Organizátorem největší celonárodní dobročinná akce je Česká federace potravinových bank (ČFPB) ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) a řadou dalších partnerů z oblasti maloobchodu, neziskového sektoru i veřejné správy. 

Princip sbírky zůstává stejný. Je jednoduchý a přístupný široké veřejnosti, v tom je jeho síla. Stačí při běžném nákupu přihodit do košíku něco navíc. Těstoviny, rýži, konzervy, dětskou výživu nebo základní drogistické zboží. Věci, které většina lidí kupuje automaticky, mohou v jiných domácnostech kriticky chybět.

Ve vybraných prodejnách budou opět pomáhat dobrovolníci, kteří poradí, co má největší smysl darovat. Zajistí také třídění a následný svoz nákupů.

Sbírku je možné podpořit také prostřednictvím online nákupů u zapojených obchodních řetězců nebo finančně.

Pomoc míří k nejzranitelnějším

„Pomoc putuje přes síť potravinových bank k těm, kteří ji nejvíce potřebují – seniorům, samoživitelům, rodinám v krizi i lidem bez domova,“ uvádějí organizátoři sbírky v tiskové zprávě. 

Podle dat potravinových bank se pomoc loni dostala k více než 430 tisícům lidí. 

Padne letos rekord?

Potravinové sbírky se v Česku pořádají pravidelně dvakrát do roka, vždy v dubnu a listopadu. Loňské sbírky byly rekordní. Češi darovali celkem 1376 tun potravin a drogerie, z toho samotné podzimní kolo bylo historicky nejúspěšnější. Letos mají organizátoři ambici jít ještě dál. „Každý příspěvek, bez ohledu na velikost, má smysl,“ připomínají.

Potravinové banky dnes fungují jako důležitá součást sociální infrastruktury. Jen v loňském roce se podařilo shromáždit a rozdělit 17 400 tun potravin a drogerie, což je historicky nejvíc. Zhruba 60 procent potravin pochází přímo z obchodních řetězců, další dodávají výrobci, zemědělci nebo právě dárci ve sbírkách. 

Potravinové banky přitom nehrají roli jen v každodenní pomoci. Ukázaly se jako klíčové i při krizích – od povodní až po uprchlickou vlnu po začátku války na Ukrajině. Právě rychlá dostupnost základních potravin tehdy umožnila okamžitě pomoci tisícům lidí.

Za sbírkou stojí tisíce dobrovolníků – studenti, zaměstnanci firem i jednotlivci. Bez jejich práce by se pomoc k potřebným vůbec nedostala.

Pavlousková z Oděvní banky: Každý rok zachráníme tuny oblečení, které by jinak skončilo na skládce

Filantropie

Češi ročně vyhodí kolem 180 tun oblečení jen pro to, že už z něj vyrostli, vyšlo z módy nebo se jim prostě okoukalo. A pak jsou rodiny, které na takovou rozmařilost, jakou je móda, nemají prostředky. Jsou to například svobodné matky, které otáčejí každou korunu, a na každoroční nákup nové zimní bundy pro své rychle rostoucí dítě jednoduše nemají peníze. A právě těm a třeba i seniorům chce životní situaci usnadnit Dana Pavlousková, která svým projektem Oděvní banky propojuje sociální pomoc s principy udržitelnosti. Ročně Oděvní banka zachrání desítky tun oblečení, které rozdá potřebným. „Věřím v sílu propojení lidí, kteří chtějí věci dělat poctivě, efektivně a s chutí. Oděvní banka stojí na synergiích – mezi firmami, neziskem, dobrovolníky i samotnými příjemci pomoci. Každý z nich je součástí toho, co děláme. A i když pracujeme s „obyčejným“ oblečením, věříme, že i to může sehrát neobyčejně důležitou roli,“ říká Dana Pavlousková, která je jednou z nominovaných na ocenění Impakt Award by Newstream.

nst

Přečíst článek