Českým exportérům hrozí nová rána z USA. Trump chce přitlačit na cla kvůli nucené práci
Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Spojené státy chystají další zásadní zásah do světového obchodu, který by potenciálně citelně zasáhl i české exportéry. Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) navrhl uvalit nová, dodatečná cla ve výši 10 až 12,5 procenta na dovoz z 60 klíčových světových ekonomik. Na seznamu se objevila nejen Čína nebo Indie, ale také Česká republika a celá Evropská unie. Oficiálním důvodem je údajné selhání těchto zemí při potírání a vymáhání zákazů zboží vyrobeného nucenou prací, tedy při potírání jakési moderní formy otroctví. Je však zřejmé, že lidská práva jsou v tomto případě spíše právní zástěrkou pro pokračující ekonomický protekcionismus Bílého domu.
Pro upřesnění, Washington neobviňuje Českou republiku z toho, že by na svém území nutila lidi pracovat. Spojené státy neukazují prstem na pracovní podmínky v českých továrnách. Problém, který Američané kritizují, spočívá v tom, jak se Praha a zbytek Evropské unie staví k dovozu ze třetích zemí. Podle americké administrativy je evropský trh příliš propustný pro levné produkty z Asie či Afriky, které vznikají za porušování lidských práv – typicky v čínské provincii Sin-ťiang.
Americká argumentace má svou jistou logiku, alespoň z pohledu Washingtonu. Spojené státy mají mimořádně přísný legislativní arzenál. Na základě staršího celního zákona z roku 1930 a novějšího speciálního zákona o prevenci nucené práce Ujgurů (UFLPA) mohou americké úřady na hranicích okamžitě zablokovat jakýkoli kontejner, u kterého existuje pouhé podezření, že obsahuje zboží produkované byť jen zčásti nucenou prací. Důkazní břemeno přitom nese dovozce, který musí složitě dokazovat „nezávadnost“ celého dodavatelského řetězce.
„Nerovné podmínky“
Podle vyšetřování amerických úřadů však Evropa takto nekompromisní filtr na svých vnějších hranicích nemá. To podle Spojených států vytváří na globálním trhu „nerovné podmínky“. Když evropské státy nezavřou své trhy pro zboží produkované novodobými otroky, asijské firmy tyto levné produkty bez problému prodávají v Evropě. Tím získávají obrovskou finanční výhodu oproti americkým firmám, které musí dodržovat přísné standardy a platit dražší legální pracovní sílu. Washington se navíc obává takzvaného reexportu: čínské komponenty vyrobené nucenou prací (např. solární panely, textil nebo autodíly) se dovezou do EU, zde se namontují do finálních výrobků a ty pak jako „čisté“ evropské produkty zamíří do USA.
Z tohoto důvodu rozdělil Úřad amerického obchodního zmocněnce svět do dvou kategorií. Do té horší, se sazbou 12,5 procenta, spadají země jako Čína, Indie, Brazílie nebo Švýcarsko, které podle USA nemají žádné srovnatelné mechanismy. Česká republika a zbytek Evropské unie byly zařazeny do „mírnější“ kategorie s desetiprocentním clem. USA sice uznávají, že EU již schválila legislativu zakazující prodej produktů z nucené práce, tato pravidla však budou v praxi plně vymahatelná až od konce roku 2027. Pro současnou americkou administrativu je to příliš dlouhá doba, a proto evropskou nečinnost v přítomném čase trestá.
Bulharsko přijalo euro a už se prudce zadlužuje, spoléhá na Němce, že jeho dluhy zamázne. Eurozóna není žádný klub silnějších, rekordních více než 71 procent zemí s jednotnou měnou má nyní horší rating než Česko. Přitom ještě v roce 2008 to bylo 0 procent, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Eurozóna není VIP klub. Bulharsko hned testuje její slabiny
Názory
Další tah v obchodní válce
Skutečná motivace Washingtonu má však k ryzímu morálnímu apelu daleko. Jde o další tah v probíhající obchodní válce. Americký nejvyšší soud totiž letos v únoru zrušil plošná cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zaváděla pomocí mimořádných prezidentských pravomocí. Bílý dům tak musel narychlo hledat jinou, právně již neprůstřelnou cestu, jak ochránit domácí trh před globální konkurencí. A našel ji právě v paragrafu 301 obchodního zákona z roku 1974 a tématu nucené práce. Tím, že Washington spojil cla s bojem proti modernímu otroctví, třímá v ruce silnou kartu, která se domácí opozici i zahraničním partnerům jen velmi těžko přebíjí. Vždyť kdo by chtěl veřejně obhajovat nucenou práci?
Pro českou exportně orientovanou ekonomiku jde to varovný signál. Dodatečné desetiprocentní zdražení českého zboží na americkém trhu může u řady firem smazat veškeré marže a připravit je o zakázky. Američané sice navrhli určité výjimky – clo by se nemělo týkat energetických surovin, kritických kovů, vybraných potravin, léků nebo leteckých součástek –, ale pro zbytek průmyslu může jít o další ránu. Cla však zatím nevstoupila v platnost. Washington nyní otevírá prostor pro veřejné připomínky a slyšení. Do letošního 6. července je možné podávat formální připomínky a pokusit se vyjednat pro české výrobky další výjimky. Evropská unie jako celek bude zřejmě reagovat poměrně asertivně, protože těžko dopustí, aby Washington jednostranně diktoval podmínky globálního obchodu pod záminkou vlastního výkladu lidskoprávních standardů.
Francie před třemi lety dokončila stoprocentní zestátnění společnosti EDF, která má ve francouzské energetice podobně silné postavení jako skupina ČEZ v Česku. Tento krok dodnes vyvolává pochybnosti. Účetní dvůr (Cour des Comptes), který je francouzským kontrolním úřadem, na konci letošního května konstatoval, že stoprocentní převzetí EDF nebylo vůbec nutné, vyšlo zemi velmi draho a zatím nepřineslo žádné reálné výhody.
Zestátnění francouzské EDF dodnes vyvolává pochybnosti. Mělo být vzorem i pro ČEZ
Názory
Navíc, pro české ani unijní vývozce do USA se nic zásadního měnit nemusí, neboť 24. července vyprší platnost stávajících dočasných plošných cel. Ta jsou rovněž 10procentní. Trumpova administrativa je zavedla jako dočasné opatření poté, co jí takzvaná reciproční cla z loňského roku zneplatnil nejvyšší soud, jak je zmíněno. Je pravděpodobné, že nová cla zdůvodňovaná nucenou prací by „vystřídala“ dočasná plošná cla, jakmile tedy konce července skončí jejich platnost.
Na druhou stranu, Evropská unie, včetně Česka, dosud mohla předpokládat, že po vypršení platnosti dočasného desetiprocentního cla žádné další nepřijde. Tím by bylo učiněno zadost obchodní úmluvě mezi EU a USA, kterou loni v polovině léta ve Skotsku s Trumpem dojednala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Tato dohoda stanovuje patnáctiprocentní celní strop, takže Spojeným státům znemožňuje uvalit na dovoz z EU clo vyšší než patnáctiprocentní. Jenže nová cla, která nyní v souvislosti s nucenou prací USA navrhují, nemají představovat náhradu stávajících cel, nýbrž přirážku k nim. Takže by se na dovoz EU uplatňovalo clo 25procentní (15 procent coby strop dojednaný ve Skotsku a k tomu dalších 10 procent v souvislosti s nucenou prací). Postup Trumpovy administrativy tak může křehkou transatlantickou obchodní úmluvu zásadně porušit a tím pádem ji takřka přesně po roce definitivně změnit v pouhý „cár papíru“ bez praktického významu.
