Největší investice v historii AI? OpenAI je blízko financování za 100 miliard dolarů

Americké ministerstvo zahraničí pracuje na projektu, který by mohl znovu otevřít spor o hranice svobody projevu mezi Spojenými státy a Evropou. Podle agentury Reuters vyvíjí internetový portál s doménou freedom.gov, jenž má uživatelům v Evropě i dalších částech světa umožnit zobrazit obsah zablokovaný jejich vládami.

Podle tří informovaných zdrojů by si lidé prostřednictvím tohoto webu mohli prohlížet i materiály, které jsou v některých zemích zakázané – včetně nenávistných projevů či teroristické propagandy. Američtí činitelé zároveň diskutovali o možnosti zabudovat do portálu funkci virtuální privátní sítě (VPN). Aktivita uživatelů by se tak jevila, jako by stránku navštěvovali ze Spojených států, a podle zdrojů by nebyla sledována.

Odložené spuštění

Projekt měl být představen na Mnichovské bezpečnostní konferenci, jeho spuštění však bylo odloženo. Reuters nezjistila důvod odkladu, nicméně podle dvou zdrojů vyjádřili někteří představitelé ministerstva zahraničí, včetně právníků, obavy ohledně plánu. Jaké konkrétní výhrady zazněly, však zdroje neupřesnily.

Záměr by mohl dále zhoršit vztahy mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa a tradičními evropskými spojenci. Ty jsou už nyní napjaté kvůli obchodním sporům, válce na Ukrajině či Trumpově snaze získat kontrolu nad Grónskem, které je autonomní součástí Dánského království. Pokud by Washington skutečně spustil portál umožňující obcházení místních zákazů, mohl by se dostat do nezvyklé pozice, kdy by uživatele v zahraničí fakticky nabádal k porušování národní legislativy.

BBC požádá soud o zamítnutí Trumpovy žaloby o deset miliard dolarů

Politika

Britská BBC se chystá požádat floridský soud o zamítnutí žaloby Donalda Trumpa. Prezident po britské stanici požaduje deset miliard dolarů kvůli dokumentu o útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. BBC viní z pomluvy i porušení zákona. Stanice připustila redakční chybu, odmítá však, že by ale porušila zákon.

ČTK

Přečíst článek

Americké ministerstvo zahraničí v reakci uvedlo, že nemá plány na obcházení cenzury, které by se týkaly výhradně Evropy. Zdůraznilo však, že digitální svoboda je jeho prioritou, včetně podpory technologií, jako jsou VPN, jež umožňují obcházet cenzurní omezení. Zároveň popřelo, že by představení portálu bylo odloženo nebo že by právníci ministerstva vznesli námitky.

Trumpova administrativa dlouhodobě označuje svobodu projevu za jednu z klíčových priorit své zahraniční politiky, a to i ve vztahu k Evropě či Brazílii. Kritizuje především to, co označuje za potlačování konzervativních hlasů. Evropská unie naopak prosazuje přísnější regulaci online prostoru, zejména v oblasti nenávistných projevů, teroristické propagandy a škodlivých dezinformací. Tato pravidla vycházejí z legislativy přijímané od roku 2008 a výrazně dopadají na velké platformy, jako jsou Facebook či X.

Případné spuštění portálu freedom.gov by tak nebylo jen technologickým projektem, ale dalším politickým signálem o rozdílném pojetí svobody projevu na obou stranách Atlantiku.

Čína sice stále pálí uhlí, nastartovala ale obrovský boom obnovitelných zdrojů. Táhne to její ekonomiku. Jak to dopadne na Evropu, vysvětluje v komentáři Martin Seyček z investičního fondu J&T Energy. A jak do energetiky nyní investovat?

Země, která byla ještě před dvaceti lety synonymem pro uhelný smog, se dnes stává globálním lídrem v čistých technologiích. Celková spotřeba elektřiny v Číně rostla posledních pět let o 5 až 7 procent ročně, tedy rychleji než čínské HDP. I přes masivní výstavbu obnovitelných zdrojů (Čína jich instaluje ze všech zemí na světě nejvíce v absolutní hodnotě), tato země ale stále pálí rekordní objemy uhlí. Země draka na to ale jde chytře. 

Solární boom a rekordní kapacity

Od roku 2021 Čína navýšila svou kapacitu výrobních zdrojů elektřiny o více než 1 500 GW, tedy více než USA za celou svou historii. Jen v roce 2025 přidala cca 550 gigawattů (GW) nových zdrojů. Zatímco všechny výrobní zdroje v Číně zaznamenaly za poslední desetiletí nárůst instalovaného výkonu, nejvíce transformativním vývojem byl od roku 2015 nárůst kapacity solárních elektráren, a to o více než 1 500 procent.

Solární elektrárny loni představovaly rekordních 18 procent z provozní kapacity v Číně, což je nárůst oproti pouhému 2,4 procenta podílu solární energie v roce 2015. Boom obnovitelných zdrojů umožnil Číně snížit podíl výroby elektřiny z uhlí na celkovém mixu výroby energie, a to z 64 procent v roce 2015 na rekordně nízkých 43 procent v loňském roce. Solární energie nyní představuje druhou největší kapacitu výroby elektřiny v Číně po uhlí a zdá se být připravena na další růst v průběhu zbytku desetiletí díky masivnímu nárůstu výroby solárních komponent v Číně v posledních letech. 

Jádro jako druhý pilíř

Z 62 jaderných reaktorů, které se aktuálně globálně staví, jich stojí polovina v Číně. V Evropě jsou to jen 3 reaktory. Navíc dva ze tří malých modulárních reaktorů, které jsou globálně v provozu, jsou v Číně a jeden v Rusku. 

Celkově se čistá elektrická kapacita Číny mezi lety 2015 a 2025 zvýšila o 253 procent, zatímco kapacita výroby z fosilních paliv vzrostla o 50 procent, což vedlo během tohoto desetiletí k celkovému nárůstu výroby elektrické energie o 113 procent. Čína tedy masivně staví obnovitelné zdroje a nově i jádro, ale nevypíná bezhlavě uhlí. Ani nemůže, pokud její spotřeba elektřiny roste o 5 až 7 procent ročně. Čína je tím pádem i dobře připravena na masivní růst spotřeby elektřiny poháněný datovými centry a umělou inteligencí. Podle projekcí BNEF se datová centra v USA budou podílet na růstu poptávky po elektřině v letech 2024 až 2030 z 38 procent, zatímco v Číně to bude spíše méně, růst spotřeby elektřiny potáhne hlavně elektrifikace a robotizace průmyslu a rozvoj eletromobility. 

Levné panely z Číny?

Čína kontroluje více než 80 procent globálního dodavatelského řetězce solárních fotovoltaických panelů. Také ale vyrábí přibližně 80 procent všech bateriových článků pro elektromobily na světě a dominuje také lithiovým bateriím v energetice. Tato dominance je klíčem k jejímu úspěchu v elektromobilitě, kde Čína v roce 2024 tvořila 70 procent globální produkce. Již skoro polovina nově prodaných aut v Číně má čistě elektrický pohon. Pro srovnání, v Evropě je to do 20 procent a v USA jen asi 7 procent. 

Čína je aktivní i ve výrobě větrných turbín. Zatímco dříve globálnímu trhu dominovaly evropské firmy jako Vestas a Siemens, v roce 2024 bylo 6 z 10 největších výrobců větrných turbín z Číny (v čele s firmami Goldwind a Envision). Ty pronikají zvláště na rozvíjející se trhy, a to díky slušné kvalitě a výrazně nižší ceně. Evropa se jim zatím ze strachu z potenciálních kybernetických útoků brání. 

Geopolitika místo klimatu

Proč tedy Čína tak šlape do zelené energetiky? Primárním motivem není ochrana klimatu, ale národní bezpečnost. Čína dováží přes 70 procent své ropy a 40 procent  zemního plynu, což ji činí ve světle aktuální geopolitické nestability zranitelnou. Mimochodem, Evropa dováží dokonce 90 až 95 procent své ropy a zemního plynu. Masivní rozvoj elektromobility a zelené energetiky tedy slouží Číně jako redukce závislosti na dovážené fosilní energetice, přestože v některých provinciích elektromobily „jezdí vlastně na uhlí“.  Navíc nová energetika přispěla v roce 2024 k růstu čínského HDP rekordními 10 procenty. Tento sektor se stal novým pilířem ekonomiky, který nahrazuje krizí zmítaný realitní trh. 

Zatímco EU bojuje za snižování emisí za každou cenu, Čína se soustředí na ovládnutí trhu s technologiemi, které toto snížení umožňují. EU nyní čelí dilematu: buď bude dále instalovat levné čínské panely a zvýší svou závislost na Pekingu, nebo podpoří drahou domácí výrobu a zpomalí svou vlastní energetickou tranzici. Ve Spojených státech si zvolili druhou možnost a podporují lokální výrobu energetických komponent. S nízkými domácími cenami plynu a tím pádem i elektřiny si to ale mohou dovolit snadněji než Evropa. 

A co to vše znamená z pohledu investic do energetiky? Fond, který spoluřídím s Michalem Semotanem, investuje do akcií veřejně obchodovaných společností napojených na sektor energetiky, převážně do výrobců technologií a zařízení pro výrobu, přenos a skladování elektrické energie. Jak jsem nastínil, globální trh mnoha z těchto komponent ovládá Čína, přesto my v Číně z principu neinvestujeme z důvodu místního totalitního režimu a nevyzpytatelnosti státních zásahů do ekonomiky. Při investici do evropských a amerických výrobců elektrických komponentů si tak musíme dávat pozor na hrozbu levné čínské konkurence. 

U větrných turbín jsme investovali do německé společnosti Nordex, která se zaměřuje na evropský a americký trh s větrnými turbínami na pevnině. Právě tyto trhy nejsou tolik ohrožovány čínskými rivaly. U solárních panelů je evropský trh neinvestovatelný, Čína zde dodává 99 procent  solárních panelů a evropští výrobci už většinou zkrachovali. Investovali jsme tedy do amerického výrobce solárních panelů First Solar. Tento největší a globálně nejziskovější výrobce solárních panelů působí čistě na americkém trhu, který je chráněn antidumpingovými cly před záplavou levných čínských panelů. U baterií se díváme na jiné technologie než ty lithiové, kde je Čína už neporazitelná.