Česko letos financuje ruskou válku na Ukrajině i skrze historicky rekordní dovoz ruské oceli
Česká republika letos prudce navyšuje dovoz oceli z Ruska, a to až na suverénní historický rekord. Od ledna do srpna dovezla přes 537 tisíc tun této suroviny, meziročně o 43 procent více, vyplývá z dat ČSÚ. Hodnota tohoto dovozu dosáhla zhruba 6,7 miliardy korun. Česko tak nadále pomáhá financovat ruské válčení na Ukrajině, přestože od přímého odběru ruské ropy a zemního plynu se již odstřihlo.
Ocel představuje klíčovou surovinu při výrobě aut nebo ve stavebnictví. Česko ji přitom letos z Ruska dováží suverénně nejvíce, konkrétně 6,4krát více než z Kazachstánu, který v roce 2025 podle dat ČSÚ představuje druhého největšího dovozce oceli do Česka. Česko také letos od ledna do srpna dovezlo z Ruska zhruba 8,5krát více oceli než ve stejném období roku 2015.
Klíčovým důvodem dramaticky navýšeného dovozu z Ruska je ztráta konkurenceschopnosti českého ocelářství a postupné ukončování tradice českého ocelářství. Třinecké železárny, poslední zbývající ocelárna v Česku, varují, že budou muset odejít do zahraničí. Klíčovými důvody jsou podle jejího šéfa Romana Heideho emisní povolenky, tedy poměrně drahé energie, a obecně tlak EU na dekarbonizaci. Heide to letos v září řekl českému vydání časopisu Forbes.
Po 160 letech hrozí konec výroby oceli na území ČR, což nahrává Rusku. Klíčovým viníkem jsou emisní povolenky EU. Mezinárodní asociace pro obchodování s povolenkami ale i tak žádá uspíšení zahájení podeje povolenek pro domácnosti.
Lukáš Kovanda: Konec české oceli? Třinecké železárny zvažují přesun mimo EU
Názory
Pokud by Třinecké železárny opustily Česko, přijde jeho území o průmyslovou prvovýrobu oceli po dlouhých 160 letech. Průmyslově se totiž ocel na území dnešního Česka vyrábí nepřetržitě od roku 1865, kdy se začalo s výrobou oceli v konvertorech ve Vítkovicích. Ukončení výroby oceli v Česku by bylo zvláště absurdní v čase probíhající války „za humny“, tedy na Ukrajině, neboť ocel představuje základní surovinu i zbrojního průmyslu.
Konec českého ocelářství tak může vyhovovat ruským zájmům hned ze dvou důvodů. Nejen proto, že zajišťuje Rusku zdroj rostoucích příjmů, z nichž může financovat válku na Ukrajině. Ale i proto, že skomírání právě i českého ocelářství znesnadňuje možnosti EU Rusko účinně odstrašovat. Je pochopitelně pikantní, že EU chce Rusko odstrašovat jeho vlastní ocelí. Za těchto hledisek se emisní povolenky a celý Green Deal EU stávají hned dvojitým bezpečnostním ohrožením České republiky.
Uhlíkové clo
Další ránou českému ocelářství a další nahrávce zájmům Ruska mohou být již od ledna příštího roku takzvané emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo. Ty EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, přičemž zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky, v čele právě s ocelářstvím. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU, tedy včetně Ruska, byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.
Definitivně bylo uhlíkové clo schváleno v květnu 2023 coby součást balíku Fit for 55 a produkce oceli v Česku klesne kvůli těmto novým povolenkám o 20 procent, plyne z uvedeného článku.
Nové povolenky EU na dovoz jsou sice primárně namířeny proti zemím mimo EU, které produkují bez emisních povolenek nebo při jejich výrazně nižší ceně. Tyto ekonomiky ale uhlíkové clo EU paradoxně zdaleka nepoškodí tolik jako ekonomiky samotné EU, zejména její východní části. Důvodem je fakt, že EU postupně s náběhem povolenek na dovoz ukončí přidělování průmyslových povolenek EU ETS1 zdarma. Volné přidělování Brusel umožňuje z velké části v obavě eurounijního průmyslu ze ztráty konkurenceschopnosti vůči zemím mimo EU, které povolenky nezavedly nebo je mají levnější. Tato obava však podle Bruselu začne být se zavedením uhlíkového cla lichá.
Ukončení přidělování povolenek EU ETS1 zdarma bude tlačit cenu těchto povolenek vzhůru, což zasáhne zejména země východní části EU, které jsou obecně chudší a stále si s sebou táhnou zátěž energeticky nehospodárné průmyslové výroby z doby socialismu před pádem železné opony. Tento druhý efekt stažení povolenek zdarma v řadě sektorů, a zejména v zemích východní části EU, převáží první ochranářský efekt v podobě vzestupu protekcionismu v souvislosti se zavedením uhlíkového cla.
Dopad na jednotlivá nejvíce zatížená odvětví zachycují grafy níže, které pocházejí ze zmíněného odborného článku v žurnálu Energy Economics, jenž vyšel letos v únoru. Sloupcové grafy zachycují také to, že dopad na některé země EU bude mnohem tíživější než na země mimo EU (které jsou v pravé části daných grafů).
