Kratom a jeho extrakt se budou moci od středy v Česku prodávat jen dospělým ve speciálních obchodech s licencí. Prodej v automatech bude zakázaný. Začne platit nařízení vlády, které látku řadí na seznam psychomodulačních látek s regulovaným prodejem, informoval Think tank Racionální politiky závislostí. Vládní předpis vyšel ve Sbírce zákonů dnes a začíná být účinný následující den po svém vyhlášení.

Pravidla prodeje substancí s nízkým rizikem upravuje od letoška zákon o psychomodulačních látkách. Ty si budou moci dospělí koupit ve specializovaných prodejnách, kam nesmějí děti. E-shop mohou mít jen kamenné obchody. Prodej v automatech je zakázaný. Zboží se bude kontrolovat, nesmí být vedle potravin. Zákazníci by měli od prodejců dostat informace o složení a doporučených dávkách. Podnikatelé s látkami musí mít licence. Postup nakládání s psychomodulačními látkami pak stanovuje vyhláška ministerstva zdravotnictví. Ta podle TTRPZ vyšla ve Sbírce 7. listopadu. Oba předpisy získaly schválení Evropské komise, tedy takzvanou notifikaci.

Podle předsedy správní rady TTRPZ Jindřicha Vobořila i viceprezidenta Hospodářské komory ČR Tomáše Prouzy by se měl stát zaměřit hlavně na nelegální prodej a na vymáhání dodržování nových pravidel. Prouza uvedl, že by kontroloři měli sledovat hlavně večerky, automaty a neoficiální distributory. Podle předsedy správní rady Ústavu pro evropskou legislativu Jana Farkače následující rok ukáže, zda je regulace úspěšná. Bývalý protidrogový koordinátor Vobořil je přesvědčen o tom, že nová regulace může být příkladem postupu pak i u dalších méně rizikových látek.

Licence platí jen do konce letošního roku. Na další rok budou muset podnikatelé, kteří chtějí s kratomem a extraktem obchodovat, licenční poplatek znovu uhradit.

Kratom pochází z tropické rostliny, používá se jako prášek. V malém množství stimuluje a může mít i léčivé účinky, ve velkých dávkách utlumuje. Podle expertů patří mezi substance s nízkým rizikem. Ministerstvo zdravotnictví v podkladech k nařízení uvedlo, že kratom a jeho extrakt nepředstavují závažnou hrozbu pro veřejné zdraví a společnost.

Rapper Diddy jde na více než čtyři roky do vězení

Politika

Amerického rappera a podnikatele v hudebním průmyslu Seana „Diddyho“ Combse dnes poslal soud na čtyři roky a dva měsíce do vězení v případu týkajícím se organizování prostituce. Informuje o tom agentura AP. Porota ho ve velmi sledované kauze shledala vinným už v červenci a hrozil mu více než desetiletý trest odnětí svobody.

ČTK

Přečíst článek

Opera Leoše Janáčka Věc Makropulos si poprvé našla cestu do slavné scény v londýnské Covent Garden. Rozhodně nejde o nějaké tuctové představení, ale o odvážnou interpretaci zdůrazňující témata a problémy, které byly aktuální v době vzniku i dnes. Recenze nešetří chválou.

Trvalo to bezmála sto let. Opera Leoše Janáčka Věc Makropulos měla premiéru v prosinci 1926 v Brně, ale Královská opera v Londýně, jejíž hudební část vede nedávno vyznamenaný český dirigent Jakub Hrůša, ji nastudovala teprve letos v listopadu. Není to tak, že by scéna v Covent Garden na v zahraničí nejhranějšího českého skladatele zanevřela. Ostatně na začátku roku uvedla jeho operu Jenufa (v češtině obvykle Její pastorkyňa), která spolu s Káťou Kabanovou či Příhodami lišky Bystroušky patří mezi výrazně oblíbenější Janáčkova díla, jež se hrají častěji.

Čekání se ale vyplatilo. Londýnská verze (The Macropulos Case) režisérky Katie Mitchellové získává skvělá hodnocení v britských novinách i odbornějších recenzích – včetně litevské sopranistky Ausrine Stundyteové, která ztvárnila hlavní roli a Hrůšou vedeného orchestru.

S recenzemi nelze než souhlasit. Skutečně se jedná o inovativní pohled a v neposlední řadě také příklad, jak operu prezentovat nejen skalním příznivcům žánru, ale také širšímu publiku. Proti takovému pojetí by patrně neměl nic ani sám Janáček, který dílo pojímal moderně. Například se jedná u vůbec první operu, která do příběhu zařazuje telefon.

Důvodem, proč se Věc Makropulos na jevištích příliš často neobjevuje, je patrně její náročnost, a to jak hudební, tak i režijní. Opera není tak melodická, chybí výrazné a líbivé árie a text se točí kolem soudního případu. Těžko hledat duchamornější námět, než konverzaci několika právníků.

Dluhopis místo dotace. V Ostravě vzniká divadlo, do kterého investují sami diváci

Enjoy

V Ostravě vzniká nový kulturní projekt, který bourá zažité představy o tom, že umění musí žít z grantů a dotací. Přeměnu někdejšího kina Vítek na moderní Divadlo Odeon totiž zafinancují drobní investoři. Hlavou projektu, který má navázat na úspěch Divadla Mír, je Albert Čuba, herec, producent a majitel Divadla Mír. Ve spolupráci s Janem Řehounkem z Dluhopisomatu (na snímku vlevo) chce divadelní principál ukázat, že kultura může být dobře šlapající byznys a dluhopisovým investorům vynášet stejně jako investice do cihel - jen s větší přidanou hodnotou pro společnost.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Dost bylo Řecka a Egypta

Děj vznikl na základě komedie Karla Čapka, kterou Janáček nejen zhudebnil, ale je také autorem libreta. Děj se ale i tak točí kolem slavné a ve všech ohledech úžasné operní pěvkyně, která se přichomýtne právě k onomu případu a působí, jako by žila už stovky let. Jak jinak by mohla mít tak detailní přehled o událostech starých více než dvě století? Tedy žádné antické motivy, žádný Egypt a Théby, ale namísto toho čapkovský smysl pro pokrok a témata, která mohou být aktuální i dnes.

Mitchellová využila tvárnou předlohu takřka na maximum. Původní děj se odehrává v Janáčkově době, tedy dvacátých letech minulého století. Londýnská interpretace jej zasazuje do současnosti. „Zesoučasnění“ tradičních postav není v operním světě ničím novým. Rusalka někdy může zahodit identitu víly a stát třeba prostitutkou a vodník zase pasákem, jako před pár lety v Amsterdamu. Ne vždy to funguje, ovšem v případě Věci Markopulos až na několik podružných detailů ano.

Hned v úvodu by mohlo nastoupit několikaminutové rokování právníků o jistém případu. Místo toho ale diváci sledují dvě až tři scény zároveň, kromě „nudných strejců“ nezvykle explicitní dění v hotelovém pokoji. Nad tím vším se objeví obří displej smartphone zobrazující „swipování“ v seznamovací aplikaci a potom „whatsappovou“ konverzaci (že by první užití smartphone v opeře?). Diváci se zasmějí, stejně jako ještě několikrát v průběhu hodiny a půl.

video

Havla si v Číně vážili víc než Zemana, říká Tomáš Etzler

Newstream TV

Moderátorka Sara Polak v novém díle podcastu Dobré společnost přivítala bývalého novináře a publicistu Tomáše Etzlera a jejich hlavním tématem bylo povídání o Číně, kde Tomáš jako televizní reportér strávil řadu let.

Michal Nosek

Přečíst článek

Relativně aktuální předloha zároveň hraje do karet i důrazům Mitchellové na témata dnešní společnosti. Makropulos je ve svém základu o smrtelnosti a času, který dává věcem v našich životech hodnotu. Nesmrtelnost v Čapkově/Janáčkově pojetí nevypadá jako něco příliš lákavého.

Mimo to se příběhem proplétá motiv misogynie. Těžko se lze zbavit dojmu, že protagonistku, ačkoli sama nedostupná a necitlivá, snad všechny mužské postavy dokola zneužívají. Režisérka si nebere servítky a namísto náznaků zařadila několik znepokojujících scén zobrazujících sexualizované násilí. Paradoxně to je právě misogynie – v celkové atmosféře oboru i operních předlohách – proč Mitchellová s operou po třiceti letech končí.

Janáček v Londýně

Věc Makropulos bude v Covent Garden k vidění do 21. listopadu. České centrum premiérové uvedení navíc dokázalo poměrně dobře využít, a Janáček je jedním z pilířů právě probíhajícího festivalu Made in Prague. Zájemci tak mohou navštívit výstavu věnovanou této opeře přímo ve foyer Royal Opera House nebo zkouknout panely zaměřené na Leoše Janáčka a jeho díla přímo před českou ambasádou na pomezí Kensingtonu a Notting Hill.