Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Zaměstnancům ve veřejné sféře vzrostou platy. Schillerová řekla o kolik

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)
ČTK
 ČTK

Po měsících čekání přijde přidání. Vláda od dubna zvýší platy části zaměstnanců veřejného sektoru, rozdíly mezi jednotlivými profesemi ale zůstanou výrazné.

Platy pracovníků ve veřejném sektoru, kteří nedostali přidáno na začátku roku, se zvýší od dubna. Nepedagogům, zaměstnancům v kultuře či úředníkům vzrostou tarify o devět procent a zdravotním sestrám či pečujícím v sociálních službách o pět procent. Další procento dostanou pak do odměn. Lékaři a zubaři si polepší o dvě procenta, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce na příštím zasedání vlády předložit návrh platového nařízení. Odbory jsou podle předáka Josefa Středuly s výsledkem spokojeny.

„My jsme se dohodli, že například nepedagogičtí zaměstnanci ve školství, zaměstnanci kultury, nezdravotničtí zaměstnanci a tak dále budou mít navýšení platů o deset procent, přičemž devět procent půjde do tarifu do těch tabulkových platů a jedno procento bude část nenároková, ta která se týká prostě nějakého hodnocení práce. Například u zdravotních sester v nemocnicích nebo zařízeních sociálních služeb se bude navyšovat v poměru pět plus jedna, čili pět procent do tarifů a jedno procento do složek netarifních. U poslední skupiny lékařů, zubních lékařů a tak dále jsme se dohodli na navýšení o dvě procenta,“ upřesnila Schillerová.

Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky. Nejnižší je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické síly či nepedagogy ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku má státní služba, upraví se jí také o devět procent.

Šéf Nvidie: AI zajistí šestimístné platy instalatérům

Šéf Nvidie: AI zajistí šestimístné platy instalatérům

Pokud si dnes někdo chce přijít na opravdu slušné peníze, nemusí se učit programovat, ale klidně si obléct montérky. Boom datových center podle šéfa Nvidie Jansena Huanga otevírá cestu k vysokým výdělkům pro instalatéry, elektrikáře i stavební dělníky.

Přečíst článek

O kolik se zvednou platy?

Podle propočtu by se podle kvalifikace a délky praxe tarif ve státní službě mohl od dubna zvednout o 1687 až 6291 korun. V nejnižší tabulce by to mohlo být o 1219 až 5069 korun. Sestry a pečovatelky by si mohly polepšit o 844 až 3161 korun a lékaři a zubaři o 808 až 1559 korun.

Podle informačního systému o průměrném výdělku loni v prvním pololetí činil průměrný plat ve veřejných a státních službách 49 721 korun a medián 45 728 korun. Zhruba třetinu z toho tvoří odměny, příplatky a náhrady. Celkem ve veřejné sféře pracovalo 679 tisíc lidí. V kultuře a rekreačním oboru jich bylo 24 300, ve vzdělávání 224 100, ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení 268 800, ve zdravotní a sociální péči 143 400 a zbytek v jiných profesích.

Alena Schillerová

Alena Schillerová: Schodek rozpočtu bude nižší, než mnozí očekávají

Tvorba státního rozpočtu na rok 2026 se nachází v horké fázi. Česko nyní funguje v módu rozpočtového provizoria. V pondělí 26. ledna přinese na vládu návrh rozpočtu Alena Schillerová, ministryně financí. „Neakceptuji žádné nadpožadavky ministrů,“ říká tvrdě Schillerová.

Přečíst článek

Podle Juchelky se tak od dubna tarif pracovníkům v sociálních službách zvedne v průměru o 1685 korun. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) bylo cílem navýšit víc výdělky hůř odměňovaných. Zdůvodnil tak rozdílné přidání sanitářům, sestrám a lékařům. Zmínil, že je také potřeba brát v úvahu už platnou letošní vyhlášku se stanovením úhrad péče a letošní prostředky ze zdravotního pojištění. Z něho se lékaři a sestry platí.

Středula je spokojen

Podle Středuly bylo dnešní vyjednávání odborů a zástupců vlády férové a otevřené. „Jsme velmi spokojeni,“ řekl Středula. Podle něj představuje dohoda maximum možného. Peníze, které nejsou pevně v tarifu a počítá se s nimi na případné odměny, znovu označil za „ksichtovné“. Není jistota, kdo ze zaměstnanců a kolik dostane, podotkl.

Minulá vláda uváděla, že má ve svém návrhu rozpočtu na přidání 27 miliard korun. Schillerová řekla, že bylo vyčleněných asi 21 miliard korun, nová vláda sumu neměnila a resorty musí ve svých pokladnách na dohodnuté navýšení najít ještě dodatečně peníze. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že kabinet chce svůj návrh rozpočtu schválit v pondělí 26. ledna.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Bankovka v hodnotě 2000 korun

Studovat se vyplatí. Vysokoškoláci berou průměrně o 26 tisíc víc než lidé s maturitou

Přečíst článek

David Ondráčka: Loajalita, nebo kariéra? Úředníci čekají, kam se vláda Babiše vydá

Tomio Okamura a Andrej Babiš
ČTK
David Ondráčka

Jak zvládnou úředníci vládu s Babišem, Okamurou a Motoristy? Jak se s ní popasují ti, na nichž stojí výkon státní správy a hospodaření s rozpočtem (a těch klíčových je ve skutečnosti několik set)? Loajalita ke státu, nebo kariéra a přizpůsobení se současným ministrům? To jsou složitá a nejednoznačná dilemata. Na ministerstvech dnes panuje zvláštní druh ticha — ne klid, ale čekání. Někteří to vydrží, jiní odejdou. Rozumné změny jsou v pořádku, rozbourání všeho by byla jen hloupá destrukce.

Loajalita, nebo kariéra? Tahle otázka dnes visí ve vzduchu nad státní správou, diplomacií i manažery státních firem. Nejde přitom o morální dilema jednotlivců, ale o systémové nastavení. Představy o rušení či zásadním oslabení služebního zákona se často prodávají jako technická úprava, úsporné opatření nebo „modernizace státu“. Ve skutečnosti jde o posun moci.

Úředník, který se bojí vyhazovu, není profesionál ve službě veřejnosti, ale opatrný vykonavatel vůle momentálního politického vedení. Na jedné straně stojí loajalita ke státní službě, na straně druhé podivuhodná koalice, jejíž kroky mohou přivést nejednoho úředníka do úzkých. Místo utahování opasků tak můžeme čekat spíš utahování nervů a lámání charakterů.

Kariéra na dobu určitou: úředník v éře politické loajality

Většina úředníků se přizpůsobí. Kariéra je přece jen kariéra — a kdo by chtěl riskovat, že se ocitne na dlažbě? To ale neznamená, že by to pro ně bylo jednoduché. Někteří se tak možná rozhodnou odejít, ať už s dramatickým bouchnutím dveří, nebo tiše a nenápadně, jako by na úřadě nikdy nebyli.

Na ministerstvech dnes panuje zvláštní druh ticha, vyčkávání. Mnoho úředníků napjatě sleduje první kroky nových ministrů a snaží se odhadnout, co vlastně přinesou. Jak hluboko budou chtít zasahovat do struktury úřadů, kde budou škrtat a koho se to dotkne. Nejde jen o rozpočtová čísla, ale i o to, zda se bude mluvit o profesionalitě a kontinuitě, nebo o „novém větru“, který se ve skutečnosti projeví hlavně personálními zásahy.

Nová vláda Andreje Babiše

David Ondráčka: 108:92, teď se ukáže, kdo umí dělat politiku

Babišova vláda získala ve sněmovně důvěru, ANO má pod sebou všechny vládní mocenské páky a bude vládnout. Co má v této chvíli dělat opozice, aby zase dokázala konkurovat?

Přečíst článek

Jak se řídí stát bez paměti: úředníci v éře rychlých škrtů

Hodně přitom záleží na nátuře jednotlivých ministrů. Ti, kteří už úřady řídili, většinou vědí, že stát není start-up ani firma a nedá se tak řídit. Spoléhají se na lidi, kteří tam byli už před nimi, znají procesy, mají historickou paměť, pamatují minulé reformy a vědí, proč některé zkratky nefungují.

Jiní ministři se teprve seznamují s realitou úřadu, hledají, kde zanechat stopu, co „přinést svého“. A právě tady vzniká riziko, že potřeba rychlého výsledku převáží nad pochopením systému a některé zbrklé kroky přinesou víc škody než užitku.

Neprofesionální stát není levný. Je jen dražší jinak

Cílem by mělo být státní službu zjednodušit, zbavit ji zbytečného papírování, zlepšit podmínky pro nábor a dát současným i budoucím státním zaměstnancům větší smysl v tom, proč pro stát pracují. Stát se bez kvalitního, odborně zdatného a stabilního úřednictva prostě neobejde.

Typickým příkladem jsou plošné škrty. Deset procent personálu zní politicky atraktivně, dobře se to vysvětluje voličům a ještě lépe prezentuje jako důkaz rozhodnosti. V praxi se ale škrty nejdřív dotknou pomocného aparátu. Ano, určitý „tuk“ ve státní správě bezpochyby existuje a tlak na racionalizaci může efektivitu zvýšit. Problém nastává ve chvíli, kdy se škrtá bez rozlišení, bez ohledu na to, co je nadbytečné a co klíčové.

Služební zákon na odpis. Kdo to ve státní správě odnese

Vláda nyní posvětila změny služebního zákona, které ohrožují stabilitu a neutralitu státní správy. Ve zkratce to znamená méně profesionality, více prostoru pro zákulisní zásahy, vyšší riziko dotačních průšvihů a potenciálně i problémy s čerpáním evropských fondů. Argument o úsporách na platech úředníků přitom neobstojí. Neprofesionální stát není levný stát — je to stát, který chybuje, platí pokuty, vrací dotace a funguje pomalu a nekvalitně.

Dosavadní služební zákon má řadu chyb, to nikdo rozumný nezpochybňuje. Jeho základním smyslem je ale oddělit politiku od každodenní správy, zajistit kontinuitu, odbornost a schopnost říkat „tohle nejde“. Místo jeho kultivace a oprav se znovu vydáváme směrem, který dobře známe z devadesátých let: pravidla jsou překážka, loajalita výhoda. A to je přesně moment, kdy se ze státu stává kořist.

Problémem státní služby není jen přebujelost nebo správní řád, ale spíš vnitřní byrokracie a papírování, nekonkurenceschopný systém odměňování a neochota politické reprezentace ocenit nepostradatelnost profesionálního a stabilního úřednického aparátu.

Stanislav Šulc: Co bude Babiš nebo Trump dělat, až o práci přijdou naši lidi?

Umělá inteligence je příjemný společník. Škoda, že nám již zanedlouho sebere většinu práce. A spása v podobě nových povolání rozhodně nepřijde tak brzy, jak všichni doufají. Svět čekají pohyby, proti kterým jsou půtky o Grónsko nebo takzvaná migrační krize v podstatě banální.

Přečíst článek

Stát jako kořist nezačíná revolucí, ale personálními změnami

Případy, kdy končí ti „nepohodlní“, kteří brzdí problematické projekty, vysílají jasný signál dovnitř systému: nevyčnívej, nedělej problémy, drž se linie. Nový zákon takový postup nejen umožní, ale výrazně zrychlí. Zůstanou ti opatrní.

A právě v této atmosféře se znovu a silně vrací otázka loajality a kariéry. Úředníci si kladou jednoduchou, ale nepříjemnou otázku: vyplatí se ozvat, upozornit na rizika, nebo je lepší mlčet a přežít další reorganizaci? Pokud se ze státní správy stane prostředí, kde je největší hodnotou přizpůsobivost a největším rizikem odbornost, nebude to jen problém zaměstnanců ministerstev. Bude to problém státu jako takového.

Související

Koalice se shodla na zrušení poplatků za média, upravila harmonogram

Koalice chce zrušit koncesionářské poplatky, opozice varuje před ztrátou nezávislosti

Přečíst článek

České gastro v tiché krizi. Přežijí jen silné koncepty

Jan Knedla, šéfkuchař, Restaurant Papilio
ČTK
Zdeněk Pečený

Česká gastronomie prochází nejtvrdší selekcí za posledních deset let. Přestože tržby podniků loni meziročně vzrostly, po započtení inflace se sektor už třetí rok po sobě reálně propadá. Oproti roku 2022 vydělává zhruba o desetinu méně. Rostoucí náklady, tlak na marže i proměna chování zákazníků přepisují zavedená pravidla a čím dál zřetelněji oddělují úspěšné podniky od těch, které z trhu mizí.

Na první pohled by se mohlo zdát, že se česká gastronomie po letech problémů začíná stabilizovat. Podle dat společnosti Dotykačka sice tržby v roce 2025 meziročně vzrostly o 2,2 procenta, po započtení zhruba čtyřprocentního růstu cen v gastronomii však reálně klesly přibližně o dvě procenta. Výsledkem je další pokles ziskovosti. Za poslední tři roky tak podniky přišly zhruba o desetinu svých výdělků.

„Tržby rostou, ale zisky nikoli. Inflace z gastra systematicky ukrajuje marže a podniky se tak už třetí rok po sobě pohybují v reálném poklesu,“ shrnuje situaci Vladimír Sirotek z Dotykačky.

Podobně situaci vidí i Luboš Kastner, člen představenstva Hospodářská komora ČR. „Mnoho lidí má pocit, že se gastro zvedá, čísla ale ukazují opak. Hlavním problémem je enormní růst nákladů a mizející profitabilita,“ říká. Provozovatelé dnes čelí drahým energiím, rostoucím mzdám, vysoké daňové zátěži i tlaku na ceny surovin.

Ceny poledních menu se uklidnily. Češi ale mění návyky

Oběd pod dvě stovky už je výjimka. Restaurace ztrácejí strávníky, Češi si nosí jídlo z domova

Průměrná cena poledního menu v Česku se v prosinci 2025 vyšplhala na 199 korun. Oproti předchozím letům se tempo zdražování výrazně zpomalilo a místy se téměř zastavilo. Vyplývá to z dat společnosti Edenred. Přesto tlak na rodinné rozpočty nepolevil a oběd se stal položkou, kterou lidé sledují citlivěji než dřív.

Přečíst článek

Tvrdá selekce trhu

Současně probíhá výrazné třídění trhu. Zatímco některé koncepty rostou dvouciferným tempem, jiné se dál propadají. Jasnými vítězi jsou kavárny, jejichž tržby loni vzrostly o devět procent. Dařilo se také prémiovým restauracím a hotelovým podnikům, které shodně zaznamenaly růst okolo sedmi procent.

Na opačném konci spektra stojí bary, kluby a část tradičních hospod. Noční život se po pandemii nevrátil na původní úroveň a mladší generace utrácí výrazně méně za alkohol. Proměňuje se i celkový životní styl – lidé pečlivěji zvažují, za co své peníze utratí.

Zážitek místo běžného oběda

Data zároveň ukazují, že Češi dnes nechodí do restaurací primárně „se najíst“, ale za zážitkem. Platí za prostředí, servis, atmosféru i kvalitní kávu. Právě tento posun vysvětluje úspěch prémiových konceptů a kaváren.

Zajímavým trendem je také růst tržeb v nejmenších obcích. Rozvíjí se takzvaný gastroturismus – lidé vyrážejí na výlety, jejichž hlavním cílem není památka, ale dobrý oběd či večeře. Samotná atrakce se pak stává příjemným doplňkem.

Šampaňské

Cla na šampaňské? Evropa Trumpovi hrozí tvrdou odvetou

Francouzský ministr obchodu Nicolas Forissier varoval před hrozbami Spojených států uvalit cla na dovoz šampaňského a vína a zdůraznil, že Francie je připravena reagovat odvetnými opatřeními, pokud by americký prezident Donald Trump své výhrůžky naplnil, uvádí agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Kdo se nepřizpůsobí, neuspěje

Česká gastronomie tak vstupuje do nové fáze. Už nestačí „jen dobře vařit“. Podnik musí nabídnout jasný koncept, silnou identitu a přidanou hodnotu. Kdo se nepřizpůsobí, jen obtížně odolá tlaku nákladů i změněným návykům zákazníků.

Tichá krize gastra tak nepřináší pouze útlum, ale i očistu trhu. Rok 2026 ukáže, které podniky mají dostatečně silný byznysový model, aby obstály – a které z trhu nenápadně zmizí.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Doporučujeme