Oběd pod dvě stovky už je výjimka. Restaurace ztrácejí strávníky, Češi si nosí jídlo z domova
Průměrná cena poledního menu v Česku se v prosinci 2025 vyšplhala na 199 korun. Oproti předchozím letům se tempo zdražování výrazně zpomalilo a místy se téměř zastavilo. Vyplývá to z dat společnosti Edenred. Přesto tlak na rodinné rozpočty nepolevil a oběd se stal položkou, kterou lidé sledují citlivěji než dřív.
Rok 2025 přinesl do oblasti poledního stravování relativní stabilizaci. Zatímco v lednu činila průměrná cena oběda 192,50 koruny, na konci roku vzrostla jen o 6,50 koruny. Meziročně tak ceny stouply přibližně o 2,6 procenta, což je výrazně méně než v předchozích letech. V některých měsících, zejména na podzim, ceny prakticky stagnovaly.
To ale neznamená, že by se domácnostem ulevilo. Výdaje na jídlo dnes tvoří zhruba pětinu rozpočtu běžné rodiny a stále více lidí se posouvá do vyšších výdajových kategorií. Zatímco v roce 2024 utrácelo za potraviny více než čtyřicet procent rozpočtu necelých šest procent domácností, v roce 2025 už to bylo přes osm procent.
Cenové rozdíly mezi regiony zůstávají výrazné. Nejdráže vychází polední menu dlouhodobě v Praze, kde se prosincová průměrná cena dostala na 223,30 koruny. Na opačném konci žebříčku stojí Zlín a Olomouc, kde se ceny i v roce 2025 držely pod hranicí 180 korun.
Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.
Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu
Enjoy
Kde se zdražovalo nejrychleji?
Liší se i tempo zdražování. Nejrychlejší růst zaznamenal Liberec, kde ceny meziročně vzrostly o pět procent, tedy zhruba o deset korun. Naopak Hradec Králové vykázal nárůst pod jedno procento, podobně klidný vývoj hlásí i Jihlava a Plzeň.
„Data ukazují, že trh se jako celek postupně zklidňuje, ale vývoj zůstává velmi nerovnoměrný a liší se město od města,“ říká Aneta Martišková z vedení společnosti Edenred.
Vyšší ceny se promítají i do každodenního chování strávníků. Podíl lidí, kteří chodí na oběd do restaurace v okolí pracoviště, klesl z 33 procent v roce 2024 na 26 procent v roce 2025. Naopak výrazně přibylo těch, kteří si nosí jídlo z domova — jejich podíl vzrostl ze 46 na více než 57 procent.
Misky na dopravním pásu, roboti dávkují ingredience, lidé jen kontrolují. Wonder chce přepsat pravidla gastronomie. Jenže jídlo není balík z e-shopu – a zákazníci to cítí.
Oběd z výrobní linky. Budoucnost, nebo konec restaurací?
Enjoy
Jídlo z domova
Roste také význam alternativ, jako jsou automaty, menší provozovny přímo na pracovišti nebo rychlá občerstvení. Restaurace si část zákazníků udržují především díky zvýhodněným poledním menu, která si pravidelně vybírá zhruba 47 procent Čechů.
„Restaurace patří mezi první výdajové položky, které jsou lidé ochotni omezit. V našem průzkumu to uvedlo téměř 90 procent respondentů,“ doplňuje Martišková.
Podle průzkumu Barometr Food 2025 považuje většina lidí za přijatelnou cenu oběda částku mezi 120 a 160 korunami. Více než 160 korun je ochotno zaplatit zhruba 32 procent strávníků, zatímco částku nad 200 korun akceptuje jen přibližně sedm procent.
Většina krajských měst se tak dnes pohybuje o 20 až 50 korun nad hranicí, kterou spotřebitelé považují za komfortní. Ochota připlatit roste především tehdy, pokud vyšší cenu doprovází jasná přidaná hodnota — typicky lepší kvalita nebo kvalitnější suroviny.
Na Pankráci vznikla restaurace, která dává bramborám hlavní roli. Nejde o trik, ale o promyšlený koncept, kde se z obyčejné suroviny stává plnohodnotný gastronomický zážitek – od předkrmů až po dezerty.
Brambory na Pankráci: Restaurace, kde příloha převzala hlavní roli
Enjoy
Češi museli slevit z kvality potravin
Tlak na rozpočty se odráží i ve skladbě nákupních košíků. Zhruba 40 procent lidí přiznává, že muselo slevit z kvality potravin, zároveň se ale více než polovina snaží udržet alespoň základní standard stravování. Až 70 procent Čechů dnes nakupuje minimálně polovinu potravin ve slevách.
Podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, se mění i vztah ke značkám. „U běžných potravin lidé velmi pečlivě sledují cenu. Pokud ale výrobek nabízí něco navíc, jsou ochotni si připlatit — typicky za lokální původ nebo zdravější složení,“ říká.
Vedle ceny hraje stále větší roli také čas. Rychle rostou prodeje předpřipravených jídel, salátů i zájem o rozvoz potravin až domů. „Úspora času je dnes jedním z hlavních kritérií spotřebitelského rozhodování,“ uzavírá Prouza.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
