Územní otázky zůstávají hlavní překážkou mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Podle Kremlu jsou pro Rusko zásadní a v citlivých bodech zatím nedošlo k žádnému posunu. První kolo rozhovorů v Abú Zabí Moskva hodnotí jako konstruktivní, před rychlými výsledky však varuje.

Pro Rusko jsou v mírových jednáních se Spojenými státy a Ukrajinou nadále tou zásadní věcí územní otázky, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentur. V pátek a v sobotu se v Abú Zabí konaly první přímé rozhovory zástupců Kyjeva, Moskvy a Washingtonu o americkém návrhu na ukončení rusko-ukrajinské války. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po hlášení od ukrajinské delegace uvedl, že se nyní chystají nová trojstranná jednání, která by se měla odehrát tento týden.

„Na schůzkách se projednala řada důležitých otázek - především vojenských, nezbytných pro ukončení války. Diskutovány byly také složité politické záležitosti, které zůstávají nevyřešené. Byly analyzovány klíčové pozice všech stran,“ uvedl na síti X Zelenskyj.

Доповідь нашої делегації після перемовин в Еміратах з американською і російською сторонами. Це був перший за довгий час формат тристороннього діалогу для закінчення війни. На зустрічах обговорили спектр вагомих питань, передусім військових, які потрібні для закінчення війни.… pic.twitter.com/gRRFtYvQMH

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) January 26, 2026

Server RBK-Ukrajina s odvoláním na svůj zdroj už dříve napsal, že při jednáních v Abú Zabí se podařilo dosáhnout značného pokroku ve vojenských otázkách, ale nevyřešeny zůstávají územní otázky. Ukrajina nadále trvá na tom, aby se územní otázky řešily na základě stávající frontové linie, zatímco Rusové nadále požadují, aby Kyjev stáhl své jednotky i z neokupované části Doněcké oblasti.

„Není pro nikoho tajemství, že územní otázka má samozřejmě pro ruskou stranu zásadní význam, to je naše důsledné stanovisko, stanovisko našeho prezidenta (Vladimira Putina),“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta.

Aktualizováno

Žádné navyšování. Dvě procenta HDP na obranu jsou dostačující, hlásí Okamura

Politika

Vláda ANO, SPD a Motoristů nebude ve státním rozpočtu navyšovat výdaje na obranu, řekl po zasedání koaliční rady novinářům předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu jsou plus minus dostačující, uvedl. Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Zástupci nyní opozičních stran Okamurova slova zkritizovali, stagnace obranných výdajů podle nich ohrožuje bezpečnost ČR.

ČTK

Přečíst článek

Trump dal sliby, které nyní nemůže dodržet

Peskov - podobně jako dříve Putinův poradce Jurij Ušakov - se dnes znovu zmínil o řešení územních otázek způsobem, který byl podle nich dohodnutý v Anchorage, tedy na schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem na Aljašce loni v srpnu. Tehdy ale žádná dohoda oznámena nebyla. Německý bezpečnostní expert Nico Lange míní, že se zdá, že Trump dal v Anchorage sliby, které nyní nemůže dodržet, a proto USA vyvíjejí tlak na Ukrajinu, aby přistoupila na ústupky, napsala agentura DPA.

Peskov schůzku v Abú Zabí označil jako konstruktivní, ale upozornil, že by bylo chybou od prvních jednání očekávat hned výsledky. Vyjednavače podle něj čeká ještě spousta práce. Rozhovory mají pokračovat příští týden, přesné datum ale ještě nebylo dohodnuto, dodal mluvčí Kremlu.

Zelenskyj už o víkendu uvedl, že jednání zástupců USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení ruské války proti Ukrajině by mohla pokračovat tento týden. Vyjednavači se vrátí do Spojených arabských emirátů k dalšímu kolu jednání v neděli 1. února, napsala týž den agentura AP s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele. Toto datum ale zatím žádná ze tří stran oficiálně nepotvrdila.

Rusko využívá mezinárodní policejní ústřednu Interpol k pronásledování kritiků režimu i v zahraničí, uvedla na svém webu britská stanice BBC s odvoláním na informace uniklé z Interpolu. Ruské úřady podle těchto údajů zneužívají ke svým cílům seznamy osob, po kterých Interpol vyhlašuje pátrání.

„Tisíce souborů poskytnutých informátorem z Interpolu poprvé odhalují rozsah zjevného zneužívání mezinárodní policejní agentury Ruskem k pronásledování kritiků v zahraničí. Data poskytnutá BBC World Service a francouzskému investigativnímu serveru Disclosure odhalují, že Rusko využívá seznamy hledaných osob Interpolu, aby žádalo o zatčení politických oponentů, podnikatelů a novinářů. Tvrdí o nich, že spáchali trestné činy,“ uvedla BBC.

Analýza údajů také ukazuje, že v posledních deseti letech nezávislé oddělení Interpolu pro stížnosti dostalo nejvíce stížností právě na Rusko, třikrát více než na druhou zemi v pořadí, Turecko. Údaje svědčí také o tom, že stížnosti na žádosti z Moskvy vedly ke zrušení většího počtu rozhodnutí než v případě jakékoliv jiné země.

Po rozpoutání války Ruska proti Ukrajině zavedl Interpol dodatečné kontroly, aby zabránil potenciálnímu zneužití. Uniklé dokumenty ale podle BBC svědčí o tom, že to nezabránilo Rusku zneužívat systém. Informátor BBC sdělil, že loni byla některá nejpřísnější opatření potichu zrušena.

Aktualizováno

Mír na Ukrajině se láme na mapě. Moskva označila území za klíčovou otázku

Politika

Územní otázky zůstávají hlavní překážkou mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Podle Kremlu jsou pro Rusko zásadní a v citlivých bodech zatím nedošlo k žádnému posunu. První kolo rozhovorů v Abú Zabí Moskva hodnotí jako konstruktivní, před rychlými výsledky však varuje.

ČTK

Přečíst článek

„Červený poplach“

Interpol v reakci prohlásil, že díky jeho operacím se každý rok podaří zadržet tisíce nejnebezpečnějších zločinců na světě a že agentura posílila opatření bránících zneužití systému.

„Když vás zasáhne červený poplach, váš život se úplně změní,“ říká ruský podnikatel Igor Pestrikov, jehož jméno figuruje v uniklých dokumentech.

Interpol sám o sobě není globální policií, ale pomáhá policiím po celém světě spolupracovat. Jeho „červené upozornění“ (red notice) představuje žádost všem 196 členským zemím o dopadení hledané osoby.

Pestrikov zjistil, že jeho jméno figuruje v tomto upozornění poté, co v červnu 2022 utekl z Ruska, čtyři měsíce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, a požádal o azyl ve Francii. Pochopil, že má dvě možnosti - buď zajít na policii a přiznat, že po něm pátrá Interpol (a vystavit se riziku uvěznění), anebo se skrývat. To ale znamená, že „si nemůžete pronajmout byt a vaše bankovní účty jsou zablokované“, což se mu stalo.

„Žijete v ustavičném napětí. Policie může kdykoliv vpadnout do vašeho domova. Cítíš se jako krysa zahnaná do kouta. Je to stres, nervy, tlak, bezpráví, které tě drží a které rozbíjí rodiny,“ vylíčil. Kvůli bezpečnosti jeho dcera a její matka raději odjely do jiné země.

Pestrikov býval spoluvlastníkem velkých oceláren v Rusku, které byly zprivatizovány v 90. letech. Tvrdí, že v měsících před ruskou invazí na Ukrajinu na něj členové vlády vyjeli nátlak, aby přestal prodávat do ciziny a dodával výrobky pouze na ruský trh. Nevadilo mu jen to, že má výrobky prodávat za snížené ceny, jak požadovala ministerstva, ale šlo i o morální problém: „Nikdo se nechce ani nepřímo zúčastnit výroby toho, co slouží k zabíjení lidí.“

Odmítnutí podřídit se příkazům spolu se skutečností, že jeho žena tehdy byla ukrajinskou občankou, vedlo podle Pestrikova k zestátnění jeho firem a k jeho vyšetřování, pod záminkou finančních deliktů. Po útěku do Francie se obával, že by jej Kreml mohl pronásledovat i tam, a tak se spojil s Interpolem, kde se dozvěděl o ruské žádosti o zařazení jeho osoby na seznam hledaných. Rozhodl se tuto žádost napadnout u nezávislé kontrolní komise Interpolu (CCF).

Vzkaz Pentagonu Putinovi: Rusko nemá sílu ovládnout Evropu

Politika

Rusko není v pozici, aby mohlo usilovat o nadvládu v Evropě. Stojí to v nové obranné strategii USA, kterou vydalo americké ministerstvo obrany. Podle něj ochrana před konvenčními útoky Ruska musí ležet primárně na evropských státech Severoatlantické aliance. Podle Pentagonu je Rusko zvládnutelnou hrozbou a evropské státy NATO ho převyšují v hospodářství i obyvatelstvu. Naši spojenci v NATO jsou silnější než Rusko, konstatuje Washington.

ČTK

Přečíst článek

Poté, co Pestrikov prožil skoro dva roky jako hledaná osoba, CCF dospěla k závěru, že jeho případ je politický. Podle dokumentů byly informace poskytnuté Ruskem „všeobecné a šablonovité“ a předpokládaný trestný čin nebyl dostatečně prokázán. Žádost o zatčení Interpol zrušil.

Až únik údajů umožnil udělat si úplnější obrázek o stížnostech na zneužívání. Soubory ukazují, že v posledních deseti letech si přinejmenším 700 lidí, po kterých pátralo Rusko, stěžovalo CCF a přinejmenším 400 z nich uspělo.

„Historicky je Rusko jedním z hlavních pachatelů zneužívání červených oznámení,“ tvrdí britský advokát Ben Keith. Myslí si, že snahy Interpolu zabránit zneužívání nebyly úspěšné, jak svědčí stálý příliv jeho klientů, ať už politicky pronásledovaných, nebo obětí pokusů o neoprávněné převzetí jejich firem. Mezinárodní právník Jurij Nemec říká, že ví o mnoha případech, kdy se na seznam hledaných osob dostali Rusové protestující proti válce. „Systém není složité obalamutit,“ tvrdí.

Rusko podle uniklých informací žádalo o „jakoukoliv užitečnou informaci“ o novináři Armenu Aramjanovi, který utekl do Arménie a pak do Německa po odsouzení za reportáže o studentských protestech v lednu 2021 proti zatčení opozičního předáka Alexeje Navalného, který zahynul ve vězení v roce 2024. Interpol také poslal Moskvě informace o Navalného spolupracovnici Ljubov Sobolové či o přeběhlíkovi Glebovi Karakulovi, kapitánu ruské ochranky ústavních činitelů, který z Ruska utekl. Údaje svědčí o tom, že ještě předloni 90 procent ruských žádostí hladce procházelo vstupní kontrolou, zatímco komise CCF zamítala přibližně polovinu ruských žádostí.