Stanislav Šulc: Co bude Babiš nebo Trump dělat, až o práci přijdou naši lidi?
Umělá inteligence je příjemný společník. Škoda, že nám již zanedlouho sebere většinu práce. A spása v podobě nových povolání rozhodně nepřijde tak brzy, jak všichni doufají. Svět čekají pohyby, proti kterým jsou půtky o Grónsko nebo takzvaná migrační krize v podstatě banální.
Těch zpráv přibývá. Pokradmu, ale důsledně a jistě. Vezměme to namátkou. Nezaměstnanost v prosinci narostla na nejvyšší úroveň za několik let. A v roce 2026 v Česku téměř jistě dosáhne hranice pěti procent a možná ji i překoná. A co je možná zajímavější, sice nejrychleji přicházejí lidé o zaměstnání v tradičně transformací stižených regionech, ale čtvrtým regionem, kde lidé masivně přišli o práci, je Praha. Vrátíme se k tomu.
Další zpráva: díky AI jedna IT společnost nasadila 30 procent úplně nového informačního systému do velké firmy za čtyři… ne měsíce, ne týdny, ani dny, ale za čtyři hodiny. Proti dřívějšímu stavu činily pouhé jednotky procent. Vrátíme se k tomu.
AI, data a prediktivní řízení provozu. Díky propojení technologií končí éra intuice a improvizace. Digitalizace zvyšuje efektivitu, ale i rizika. Kybernetická bezpečnost se stává provozní prioritou a investice do rekvalifikací zaměstnanců nutností. 
Když provoz řídí algoritmy, firmy řeší rekvalifikace
Zprávy z firem
Automobilový koncern Stellantis plánuje propustit v polské továrně v Tychách 740 lidí, což je téměř třetina zaměstnanců. Od března v podniku na jihu země, který je jedním z jeho nejdůležitějších výrobních závodů v Evropě, také zruší třetí výrobní směnu. Vrátíme se k tomu.
Vstupujeme do „normálního“ světa
Jsou to nahodilé zprávy z posledních dní, které říkají v podstatě totéž: lidé přicházejí o práci. Ekonomové budou chlácholit, že to je běžné, možná si některý vzpomene i na poučku, že nižší než pětiprocentní nezaměstnanost je vlastně škodlivá, protože to není motivující (volně přeloženo, v takové společnosti mají lidé tendenci se flákat).
Takže ano, vstupujeme opět do „normálního“ světa, kde lidé o práci bojují, usilují a bojí se oni.
Jenomže ono to je trochu složitější, jak ukazují ty další dvě zprávy. AI už skutečně nahrazuje pracovní sílu. Možná to je pomalejší, než si někdo představoval, možná to probíhá jiným způsobem, než jsme si malovali, ale děje se to. A dít se to bude dál.
Koncern Stellantis chystá výrazné škrty v závodě v Tychách. O práci přijde 740 zaměstnanců. Odbory varují před dominovým efektem.
740 lidí bez práce. Stellantis škrtá ve polském závodě
Zprávy z firem
A ne, sázka na průmysl to opravdu nezachrání, jak ukazuje ta třetí zpráva, protože průmysl je tradičně velmi náročný na investice a ty jsou zase podmíněné budoucími výnosy. Kde nelze čekat úspěch, tam investice téměř jistě nebudou. A velké firmy, které ještě mají nějaký kapitál na investice i do něčeho jiného, než jsou tanky a protiraketové systémy, si budou hodně rozmýšlet, kam budou investovat. A situace na místním pracovním trhu je opravdu zajímat nebude.
Až přijdou o práci naši lidi
Takže si to shrňme: nezaměstnanost poroste a práce bude ubývat. Kdo tvrdí něco jiného, má nejspíš informace, které by měl poskytnout ostatním, protože běžný člověk je nemá a blíží se do fáze paniky.
V souvislosti s tím, jak AI bude ubírat lidem práci, se pak používá řada historických analogií a pouček. Tou hlavní je, že v historii vždycky svět nakonec našel nějakou rovnováhu, vznikla zaměstnání, která dříve nebyla.
Tím se sice dneska rádi uklidňujeme, ale v tom příběhu se zapomíná na dvě podstatné věci. První je doba, po kterou se ta nová rovnováha ustavovala. Může to trvat dekády, během kterých bude část světa extrémně bohatnout a druhá extrémně živořit. S tím se tak nějak nevyřčeně počítá, protože tak tomu bylo vlastně vždycky, a naštěstí dějiny psali ti první, takže ty druhé nikdo nezaznamenal.
Druhá věc je ještě méně nasvěcovaná, ale může přinést opravdový problém. V historii při podobných změnách patřili k poraženým vždy lidé bez jakékoli moci, tedy i bez politických hlasů. To se ale tentokrát nestane. O práci budou přicházet „naši lidi“, kterými se všichni rádi zaštiťují. A může to ve světě přinést pohyby, proti kterým byla takzvaná migrační krize v podstatě taková legrace.
