Vše má svůj líc a rub, a tak nám digitální technologie usnadňují život a zároveň přinášejí nové povinnosti. Čím může firmu zatížit zapojení umělé inteligence do její činnosti? Kam se ubírá zaměstnanecké stravování a jaké jsou udržitelné trendy v plastické chirurgii? Dopřejte si ochutnávku z březnových dílů podcastu Trendy v udržitelnosti.

Jsou obvykle smutnou a nehezkou připomínkou toho, co už není. Přitom mívají brownfieldy silný potenciál k opětovnému rozvoji. Národní databáze vedená agenturou CzechInvest obsahovala na konci roku 2024 přes 4 600 lokalit o výměře téměř 15 tisíc hektarů. Při první inventarizaci v roce 2005 to byla přibližně polovina. Razantní nárůst vysvětluje associate partner advokátní kanceláře PRK Partners Robert Reiss zpřesňováním a zdokonalováním parametrů databáze a také tím, že postupně přibývají nové vysloužilé areály. Pohyb je ale obousměrný. „V roce 2024 bylo zaevidováno 187 nových brownfieldů, ale 117 jich bylo revitalizováno a vráceno k životu, takže z databáze vypadly,“ uvádí Reiss.

Zájem investorů o brownfieldy přitom podle něj výrazně roste. „V roce 2020 do nich směřovalo jen 12 procent investic, zbytek šel do greenfieldů, tedy realizací na zelené louce. O čtyři roky později to už bylo 52 procent. Je to výsledek tlaku EU na ozeleňování a s tím souvisejícími dotacemi a možnostmi financování,“ vysvětluje Reiss.

Výhody investic do brownfieldů podle něj navíc obvykle převažují nad nevýhodami. Primární předností je, že areály už mají vymezené využití v územním plánu. Pokud tedy investor chystá projekt, který je s plánem v souladu, nemusí čekat na jeho změnu. Podobně platí, že objekty obvykle mají napojení na okolní infrastrukturu. Nevýhodou bývá podle Reisse environmentální zátěž z minulosti nebo také složité majetko-právní vztahy.

Digitální svět roste a regulace s ním

Soudobé podnikání se musí vypřádat s množstvím předpisů a místo slibovaných úlev přibývají další a další pravidla hry. Do značné míry je to nevyhnutelné, protože důvodem je i prudký technologický rozvoj, na jehož dopady právní a další předpisy reagují. Typickým příkladem, proč je určitá úroveň regulací potřebná, je nástup umělé inteligence. Ta sice může s řadou činností pomoci, zároveň však zvyšuje složitost systémů a přináší nová rizika, vysvětluje Jindřich Kalíšek, zakladatel společnosti regfor. Její aplikace pomáhá firmám sladit fungování s regulatorním rámcem.

V oblasti compliance si podniky často neuvědomují, že zavedením umělé inteligence si přibírají spoustu nových povinností. „Dělali jsme implementační studii pro jednu velkou nemocnici a zjistili jsme, že pro ni ze čtyř tehdy platných předpisů vyplývá 56 nových povinností,“ uvedl Kalíšek.

Regulací spojených s online světem přitom bude přibývat. Digitální dekáda, jak EU nazvala svůj strategický plán pro technologickou transformaci, totiž poběží ještě několik let, a s tím přijdou další povinnosti. „Celý softwarový svět začíná řešit nároky nového Aktu o kybernetické odolnosti známého pod zkratkou CRA,“ uvádí jeden z příkladů Kalíšek. Toto nařízení EU přijaté v roce 2024 začne být plně účinné od podzimu příštího roku a zasáhne všechny výrobce a distributory produktů s digitálními prvky.

Biohacking: Proč záleží na jediné bakterii víc než na dietě

Enjoy

Střevní mikrobiom je klíčový regulační systém, který propojuje výživu, imunitu i metabolismus. Jeho rovnováha ovlivňuje energii, zánět i psychiku. Správným složením stravy a životním stylem lze podpořit prospěšné bakterie a tím cíleně zlepšit zdraví i celkovou kondici organismu.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Lepší a horší trendy v péči o tělo

Udržitelnost se neomezuje na ohleduplnost k životnímu prostředí, v centru jejího zájmu jsou rovněž lidé. Ne vše se v této oblasti mění k lepšímu, jak ukazují zjištění společnosti Edenred, která poskytuje zaměstnanecké benefity, mimo jiné i stravenky. Díky tomu disponuje dlouhodobými daty o stravovacích návycích zaměstnanců. Zároveň od roku 2009 koordinuje průzkum FOOD Barometr, který je součástí evropského programu FOOD (Fighting Obesity through Offer and Demand). Jeho cílem je zlepšení stravovacích návyků Evropanů.

Průzkumu se v Česku zúčastňuje v průměru tři tisíce strávníků a asi stovka restaurací. Poslední ročník se zaměřil na ceny, složení poledního menu nebo vývoj vnímání zdravého stravování. Závěry nejsou povzbudivé: ceny rostou, strávníků v restauracích ubývá a vyváženost potravin ustupuje cenové dostupnosti.

Snaha ušetřit se projevuje i tím, že si dnes málokdo dopřeje plnohodnotné obědové menu, které se obvykle skládá z polévky, hlavního chodu a nápoje. „Takto se dnes stravuje pouze 19 procent strávníků. Předkrmy a dezerty vypadly už dávno,“ konstatuje Aneta Martišková z Edenred s tím, že vše souvisí s cenou. Průměrná cena obědového menu se dnes podle ní pohybuje kolem 200 korun. „Optimum z pohledu strávníků se nachází mezi 140 a 160 korunami,“ dodává.

Investice do vlastní tělesné schránky

Péče o sebe sama má mnoho podob. Estetická medicína přitom bývá s udržitelností spojována zřídka. Podle Vanesy Lovětínské z ABClinic Art & Beauty však právě tento obor definuje průsečík mezi fyzickým zdravím, psychikou a dlouhodobou kvalitou života. „Udržitelnost vnímám jako investici do vlastní tělesné schránky a mentální pohody. Cílem není umělá dokonalost, ale stav, kdy člověk dokáže ve svém těle spokojeně fungovat,“ vysvětluje.

Moderní plastická chirurgie je dnes podle ní z velké části psychologickou disciplínou. Klíčem k úspěchu není jen precizní skalpel, ale schopnost lékaře rozpoznat skutečnou motivaci pacienta a v případě rizikových očekávání mít odvahu říct ne. Požadavky pacientů se výrazně liší podle generací. Zatímco mladší klientky častěji přicházejí kvůli zvětšení prsou nebo výplním, ženy po porodu řeší funkční změny těla – nejčastěji modelaci prsou či operaci břicha. Kolem čtyřicítky pak dominují zákroky jako operace víček či facelift.

Přesto je v oboru patrný jeden společný a zásadní posun: „Vidím jasný odklon od extrémů a návrat k přirozenosti,“ říká Lovětínská. Zatímco dříve trhu dominovaly výrazné implantáty, dnes se ke slovu dostává lipofilling. Vlastní tuk, odebraný například z břicha nebo stehen, dokáže přirozeně modelovat prsa či vyplnit vrásky v obličeji.

Evropané se odvracejí od USA: Trump je pro ně větší hrozbou než Čína

Politika

Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnímají Evropané stále častěji jako hrozbu, nikoli jako spojence. Vyplývá to z nového průzkumu European Pulse, který pro server Politico a společnost beBartlet zpracovala agentura Cluster17.

nst

Přečíst článek

Souboj o lidskou mysl

Celá udržitelná transformace stojí a padá s lidskou ochotou něco změnit a také něco obětovat. Zásadní ingrediencí jsou zde informace a znalosti. I tak složité a komplexní téma, jako je klimatická změna, lze přitom přibližovat srozumitelně a zábavně. Usiluje o to organizace Na mysli, jejíž činnost stojí na několika pilířích. „Snažíme se k tématu přistupovat méně tradiční, hravější formou. Vedle programů pro školy máme také ambasadorskou iniciativu určenou především mladým lidem, kteří realizují vlastní klimatické projekty,“ představuje vedoucí projektů Na mysli Stanislava Tomková.

Tuzemské školství podle ní zaznamenalo v posledních letech v klimatické edukaci posun k lepšímu, zpětná vazba od studentů ale ukazuje, že je stále na čem pracovat. „Mnoho škol pořád funguje podle starších rámců, které tomuto tématu nevěnují dostatečnou pozornost, přestože ovlivňuje všechny aspekty našeho života a bude i nadále. Právě proto je důležité, aby mladá generace měla dostatek informací,“ říká Tomková.

Aktuální vývoj v Česku jde ale spíše opačným směrem. „Neříká se to snadno, ale situace se zhoršila. Dostává se více prostoru názorům, které popírají zásadní vliv člověka na klimatickou změnu,“ konstatuje Tomková. Ve většině zemí EU se přitom podle ní antropogenní faktor již nezpochybňuje a debata se soustředí spíše na hledání řešení. Česko se naopak vrací k otázkám, zda má klimatická politika či environmentální vzdělávání vůbec smysl.