Evropané se odvracejí od USA: Trump je pro ně větší hrozbou než Čína
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnímají Evropané stále častěji jako hrozbu, nikoli jako spojence. Vyplývá to z nového průzkumu European Pulse, který pro server Politico a společnost beBartlet zpracovala agentura Cluster17.
Podle dat z březnového šetření ve Španělsku, Německu, Francii, Itálii, Polsku a Belgii označilo USA za blízkého spojence pouze 12 procent respondentů, zatímco 36 procent je považuje za hrozbu. Čínu přitom jako hrozbu vnímá 29 procent dotázaných.
Zhoršení vnímání Spojených států souvisí s kroky prezidenta Donalda Trumpa od jeho návratu k moci v lednu 2025. Ten zpochybnil závazky USA vůči NATO, pohrozil anexí Grónska a Kanady, uvalil cla na evropské spojence a zahájil válku s Íránem, do níž se evropské země odmítly zapojit.
Na úrovni jednotlivých států byla hrozba ze strany USA vnímána silněji než hrozba z Číny ve čtyřech ze šesti sledovaných zemí. Výjimkou byly pouze Francie a Polsko. Právě Polsko, které sousedí s Ruskem, zůstává nejvíce proamerické – jen 13 procent respondentů zde označilo USA za hrozbu.
Naopak ve Španělsku považuje Spojené státy za riziko 51 procent lidí, což je nejvíce ze všech zkoumaných zemí. V Itálii jde o 46 procent, v Belgii o 42 procent, ve Francii o 37 procent a v Německu o 30 procent.
Posílení vlastní obrany
Průzkum zároveň ukazuje rostoucí ambici Evropy posílit vlastní obranu. Celkem 86 procent respondentů se domnívá, že Evropa musí rozvíjet vlastní obranné kapacity, přičemž 56 procent s tím silně souhlasí. Podpora je obzvlášť vysoká v Polsku a Belgii (95 procent) a v Německu (89 procent).
Zároveň ale přetrvává zásadní rozpor. Ačkoli 76 procent respondentů podporuje vyslání armády na obranu spojence v NATO a 81 procent by podpořilo obranu členské země EU, ochota osobně se zapojit je výrazně nižší. Pouze 19 procent dotázaných by bylo ochotno bojovat se zbraní v ruce, zatímco téměř polovina by preferovala nevojenské role.
Průzkum také ukazuje, že Rusko zůstává hlavní bezpečnostní hrozbou – jako riziko ho vnímá 70 procent respondentů.
Názory Evropanů se liší také v otázce obranných výdajů. Zatímco 37 procent respondentů považuje současnou úroveň výdajů za odpovídající a stejný podíl ji považuje za nedostatečnou, 22 procent si myslí, že jejich země utrácí příliš. Například v Německu, Francii a Španělsku převládá názor, že by výdaje měly růst, zatímco v Itálii má nejsilnější zastoupení opačný postoj.
Americký prezident Donald Trump se zřejmě znovu zaměřil na Grónsko a současně zostřil kritiku NATO. Jak uvádí server CNBC, diplomatické důsledky války s Íránem odhalují rostoucí napětí mezi Washingtonem a jeho spojenci v alianci.
„Špatně řízený kus ledu.“ Trump kritizuje NATO a znovu vytahuje Grónsko
Politika
Rozdělení panuje i v otázce podpory Ukrajiny. Celkem 34 procent respondentů míní, že Evropa Ukrajině nepomáhá dostatečně, 31 procent považuje současnou pomoc za přiměřenou a 30 procent ji hodnotí jako příliš vysokou.
Navzdory těmto rozdílům zůstává podle Politico silná podpora kolektivní obrany, zejména v rámci NATO. Výsledky zároveň oživují debaty o zavedení povinné vojenské nebo civilní služby, kterou podporuje například 78 procent respondentů v Německu.
Průzkum European Pulse proběhl mezi 13. a 21. březnem na vzorku 6 698 respondentů ve šesti evropských zemích.
