Výrobní inflace jde dolů. Pokles by měl doputovat i na pulty obchodů. Stavebnictví ale trucuje
Ceny výrobců, které do jisté míry předznamenávají, kam půjde spotřebitelská inflace, v lednu podle ve středu zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) pokračovaly v sestupu. Až na ceny stavebních prací a stavebních materiálů a částečně i tržní služby podnikům. Nejvíce šli dolů s cenami farmáři. Průmyslové ceny ovlivnilo převedení poplatků za POZE z firem na stát.
Ceny průmyslových výrobců se v letošním lednu oproti loňskému prosinci snížily o 0,7 procenta, což v meziročním vyjádření znamená pokles o tři procenta. „Jedná se o citelně nižší výsledek, než očekával trh (minus 2,4 procenta) i než jakého bylo dosaženo o měsíc dříve (minus 2,1 procenta),“ hodnotí hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil.
Zlevní potraviny? To je těžká otázka
Nejvíce šly dolů v meziměsíčním i meziročním srovnání ceny zemědělských výrobců. Ty se z měsíce na měsíc snížily o 1,6 procenta a při srovnání s lednem loňského roku byly nižší o 5,8 procenta. Ve světle toho, že loni v prosinci se farmářské ceny meziročně snížily o 2,7 procenta, to znamená velký pokles. „Potěšující je také další meziměsíční zlevnění v potravinářském sektoru, které pokračuje nepřetržitě již půl roku v řadě a v kombinaci s deflací v zemědělském sektoru dává naději na pokles spotřebitelských cen potravin,“ komentuje Hradil.
Obecně ale stále zůstává v platnosti, že ceny potravin patří k položkám spotřebitelské inflace, které jsou nejvíce volatilní, tedy pohybují se velmi flexibilně nahoru a dolů, aniž by často bylo možné určit nějaký konkrétní důvod a odhadovat další pohyb.
Česko si v lednu v evropském žebříčku inflace o dvě příčky polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 12. nejnižší, zatímco v loni v prosinci byla 14. nejnižší. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu. Podle údajů Českého statistického úřadu se spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně zvýšily o 1,6 procenta proti prosincovým 2,1 procenta.
Česko předběhlo část Evropy. Inflace je 12. nejnižší
Money
Navíc se ceny ve dvou hlavních sektorech zemědělské výroby chovaly odlišně. V rostlinné výrobě se meziročně snížily o 13,2 procenta, zatímco v živočišné výrobě vzrostly o 2,2 procenta. Z toho ceny vajec o 21,2 procenta. Vejce jsou přitom v současnosti docela významná položka. „Vzhledem k avizované ptačí chřipce ve významném chovu slepic na Královéhradecku a blížícím se Velikonocům, kdy poptávka po vejcích vrcholí, lze předpokládat, že v nadcházejících týdnech mohou ceny vajec opět růst,“ podtrhuje analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.
Průmyslové ceny táhla dolů politika
Pokud jde o ceny průmyslových výrobců, největší pohyb směrem dolů z pohledu meziměsíčního (minus 3,6 procenta) i meziročního vývoje (minus 7,4 procenta) zaznamenaly ceny elektřiny, plynu a páry. „Podobně jako ta spotřebitelská, i výrobní inflace byla s příchodem nového roku zkreslena směrem dolů vládní politikou převedení příspěvků na obnovitelné zdroje energie do státního rozpočtu, což opticky snížilo cenu elektřiny. Pomáhaly ovšem i další energetické suroviny, jako ropa a zemní plyn,“ upozorňuje Hradil.
V ceně průmyslových výrobců se podle ekonomů projevilo hlavně to, že nová vláda rozhodla o přesunu poplatků za obnovitelné zdroje z podniků (a domácností) na stát. Ale nebyl to jediný důvod. „Své ceny výrobků totiž snižovaly i firmy ve zpracovatelském průmyslu, včetně toho potravinářského a automobilového. Důvodem je nejenom snížení některých nákladů na vstupy včetně energií, ale i tlak ze strany poptávky,“ upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Stavebnictví trucuje, služby také
Vzestupného cenového trendu se naopak tvrdošíjně drží stavebnictví. Meziměsíčně se ceny stavebních prací podle odhadu ČSÚ zvýšily o 0,3 procenta a ceny stavebních materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví o 0,7 procenta. Meziročně šly nahoru ceny stavebních prací o 2,7 procenta a ceny stavebnin o 1,5 procenta.
Zdražování je důsledkem kombinace vysokých cen energií, cen vstupních surovin, jako jsou dřevo, ocel či izolační materiál, ale i nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců a obecně také vyšší inflace a velkého převisu poptávky nad nabídkou.
Ceny tržních služeb pro podniky se chovaly velmi diferencovaně. Meziměsíčně celkově klesly o rovné procento, meziročně stouply o 3,6 procenta. Druhý největší meziměsíční pokles zaznamenaly reklamní služby a průzkum trhu (minus 21,7 procenta), v meziročním srovnání ale tyto služby naopak podražily o 17,1 procenta.
Rozhodně by bylo potřeba otevřít nové lomy na stavební suroviny, domnívá se Jaroslav Koutňák, generální ředitel strojírenské společnosti PSP Engineering. Ta dodává stroje, zařízení, technologické linky a investiční celky pro výrobu cementu a vápna, zpracování rud, lomového kamene, písku, štěrkopísku, uhlí a ostatních materiálů. Za posledních čtyřicet let nebyl v Česku otevřen žádný nový lom.
Za zdražování výstavby nemůže cena stavebních materiálů, říká Jaroslav Koutňák z PSP Engineering
Reality
Co z poklesu výrobní inflace vyvodí centrální banka?
„Výrobní ceny aktuálně působí jasně protiinflačně, čehož si nepochybně všimne i centrální banka,“ nadhazuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek potenciální možný směr pohybu základních úrokových sazeb České národní banky. Čtrnáctidenní repo sazba, hlavní nástroj české centrální banky k usměrňování inflace, totiž po sérii snižování v poslední době i přes pokles tempa růstu spotřebitelských cen – a očekávání ekonomů – zůstává na nezměněné úrovni.
Podobným směrem jako Dufek uvažuje také hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. „Podobně jako v loňském roce i v tom letošním zřejmě bude pokračovat trend velmi umírněné průmyslové inflace, která bude nyní dále tlumena vládními dotacemi cen elektřiny a patrně i zlevňováním v potravinovém řetězci. Navzdory pokračujícím cenovým tlakům v sektoru služeb tak letos spotřebitelská inflace velmi pravděpodobně míří pod dvouprocentní cíl centrální banky,“ podotkl Hradil.
Česko se podle nového Indexu prosperity zařadilo na osmé místo mezi ekonomikami EU. Vyniká robotizací i relativně nízkým zadlužením. Slabinou ale zůstává nízká přidaná hodnota a struktura investic. Analytici varují, že bez změny strategie může země ztratit tempo.
Index prosperity: Čísla teď vypadají dobře, ale budoucí růst na nich nestojí
Money
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
