Ceny výrobců, které do jisté míry předznamenávají, kam půjde spotřebitelská inflace, v lednu podle ve středu zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) pokračovaly v sestupu. Až na ceny stavebních prací a stavebních materiálů a částečně i tržní služby podnikům. Nejvíce šli dolů s cenami farmáři. Průmyslové ceny ovlivnilo převedení poplatků za POZE z firem na stát.
Čerstvé statistiky cen výrobců vyznívají poměrně pozitivně. Jasně totiž signalizují konec inflační vlny v Česku. „Hlavním rizikem pro další vývoj výrobní inflace nadále zůstávají ceny energií,“ komentuje data Českého statistického úřadu hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Pšenice je v Česku poprvé levnější než před invazí, mouka však v obchodech zůstává o 40 procent dražší a pšeničné pečivo je stále o takřka 30 procent dražší. Pečivo by tedy správně mělo zlevňovat.
Inflační vlna ve výrobě postupně opadá. I březnová čísla potvrdila zpomalení růstu cen v průmyslu, zemědělství i stavebnictví. Přispěly k tomu nižší ceny energií, roli hraje ale i vyšší srovnávací základna z loňska, upozorňují analytici. V dubnu podle nich výrobní inflace klesne na jednociferné hodnoty, později během roku ji bude následovat i index spotřebitelských cen.
Nejen u zeleniny, ale také ceny v živočišné výrobě rostou nejvíce v historii ČR. Jde o další tlak na ČNB, aby zvedla úroky, neboť takhle masivní růst výrobních cen nikdo z expertů nečekal, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Sebenaplňující očekávání nás můžou srazit do kolen, říká David Navrátil, hlavní analytik České spořitelny. V duchu, že když se bojím, změním své chování. A tím vlastně přispěji k naplnění černých vizí. Češi jsou podle Navrátila maniodepresivním národem. Vedle energetické krize a obří inflace jsou podle něj „sebenaplňující očekávání“ největší hrozbou pro českou ekonomiku v roce 2023. Inflace podle něj může začátkem roku vyskočit na rekord, kvůli konci fixací energií. Ale v druhé polovině roku prý spadne na jednociferná čísla.
Potraviny ve světě už plošně zlevňují, čeští prodejci ovšem místo toho své ceny často dále šponují. Češi by si měli dát při nákupu v obchodě pozor a nekupovat potraviny za jakoukoli cenu, říká ekonom Lukáš Kovanda.
V květnu došlo k meziročnímu růstu cen průmyslových výrobců o astronomických 27,9 procenta. Nejvíce se zvýšily ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Téměř 40procentní nárůst cen zemědělských výrobců předznamenává další zdražování potravin.
Inflační tlaky v české ekonomice nepolevují. Enormně vysoký nárůst cen ve výrobní sféře znatelně poznamená vývoj cen ve sféře spotřebitelské. Letošní průměrná inflace bude až 9,5 procenta.
České ceny průmyslových výrobců drtivě překonaly veškerá očekávání, když namísto trhem vyhlížených 13,2 přidaly meziročně 19,4procenta, tedy nejvíce v historii samostatné České republiky. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Kromě průmyslu se ceny výrazně zvýšily i u zemědělců.
Průmysl se už od druhé vlny s pandemií vyrovnává poměrně dobře. Firmy se naučily improvizovat, pracují s vyššími zásobami a flexibilně i cenami, shodují se analytici.
Prezident Petr Pavel: Média veřejné služby by neměla být závislá na vůli vlády. Česko by podle prezidenta mělo mít takový model, který zajistí maximální nezávislost a předvídatelné financování, které je střednědobé. Žádné veřejnoprávní médium nemůže fungovat z roku na rok, uvedl.
