Český průmysl v srpnu dál rostl, tempo ale potřetí za sebou zvolnilo. Výroba podle statistiků meziročně přidala 2,6 procenta a výrazně jí pomohlo dokončování zakázek na kolejová vozidla. Mnohem hůř dopadl automobilový průmysl, jehož produkce podle analytiků klesla o více než desetinu. Zakázkové knihy přesto zatím dávají důvod k optimismu. Otázkou je, jak dlouho: firmy čekají dražší energie, problémy se subdodávkami a stále tvrdší asijskou konkurenci.
Česká ekonomika vykázala loni v listopadu znatelné oživení ve stavebnictví i průmyslu. Stavební výroba sice mírně zpomalila tempo meziročního růstu, nadále však rostla, zatímco průmyslová produkce zaznamenala nejvýraznější nárůst za více než tři roky. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Průmyslová výroba v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 1,1 procenta, což je mírné zrychlení oproti zářijovému revidovanému růstu o 0,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Produkce ale meziměsíčně klesla o 0,1 procenta. Nejvíce se na růstu podílel kovozpracující průmysl, výroba strojů a zařízení či plastových a pryžových výrobků. Výroba motorových vozidel naopak klesla o 6,5 procenta a těžba o 14 procent.
Česká průmyslová výroba zaznamenala letos v srpnu nečekaný propad, čítající meziročně 1,3 procenta. Jde o první letošní pokles průmyslové výroby v meziročním vyjádření.
Současné hospodářské problémy připravily německý průmysl během jednoho roku o více než 100 tisíc pracovních míst. Největší újmu utrpěl automobilový sektor, který přišel o více než 45 tisíc pracovních míst. Vyplývá to podle agentury DPA z analýzy poradenské společnosti EY.
Evropská a německá průmyslová politika byly v posledních 15 letech řízeny ideologicky, nikoli pragmaticky, a proto Evropská unie ani Německo nemají globální průmyslovou a klimatickou strategii. V komentáři zveřejněném v německém listu Die Welt to uvedl český podnikatel Daniel Křetínský. Podle něj dosavadní evropská klimatická politika selhala, protože příliš málo dbala na blahobyt lidí. Je proto třeba ji změnit.
Průmyslová výroba v Česku loni v listopadu zklamala. Meziroční pokles o 2,7 procenta je nejslabším výsledkem od loňského června. Pokles se loni v listopadu sice čekal, ale výrazně slabší, jen o 0,5 procenta.
Průmyslová produkce v lednu byla meziročně reálně na stejné úrovni jako v lednu 2023, zatímco trh počítal se nárůstem o dvě procenta. Meziměsíčně byla nižší o 2,3 procenta, ukazují čerstvá data Českého statistického úřadu. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 2,7 procenta. Stavebnictví podle analytiků čeká pozvolné oživení.
Průmyslová výroba v Česku vykázala poměrně solidní závěr roku 2023. Meziměsíčně totiž v prosinci přidala celkem výrazná 2,8 procenta. Díky tomuto vzestupu nakonec meziročně průmyslová produkce v prosinci klesla „jen“ o 0,7 procenta. To je sice na poměry celého roku podprůměrný výsledek, neboť průmysl loni celoročně poklesl o 0,4 procenta, avšak i tak jde o nižší než většinově očekávaný pokles.
Průmysl v Česku zrychlil v září meziroční pokles na pět procent ze srpnových 1,7 procenta. Je to třetí pokles v řadě. Meziměsíčně se průmyslová výroba snížila o 1,8 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Hodnota nových zakázek pro český průmysl podle statistiků ve srovnání s loňským zářím spadla o 5,2 procenta.
Nedostatek 🚰🚰 vody nebo její zhoršenou kvalitu považují manažeři velkých průmyslových firem v Evropě za srovnatelnou hrozbu pro provoz jako kybernetické útoky či výpadky v dodavatelských řetězcích. Více než polovina očekává, že nedostatečná dostupnost nebo zhoršená kvalita vody budou do roku 2031 vážnou překážkou růstu jejich firmy. Vyplývá to z průzkumu o dopadech nedostatku vody na evropský průmysl, který zveřejnila společnost Schneider Electric.
Velkoobchodní a maloobchodní prodejce potravin JIP východočeská z Pardubic loni zvýšil 💰💰💰zisk po zdanění na 419 milionů korun. Výsledek byl meziročně o 65 milionů korun lepší. Tržby z prodeje zboží vzrostly o půl procenta na 21,156 miliardy korun, vyplývá z dokumentů zveřejněných ve Sbírce listin.
Za první tři čtvrtletí roku 2026 v Česku na trhu 🌟🌟🌟 přibylo 14 193 firem, což je meziroční růst o 18 procent a nejvyšší počet za prvních devět měsíců od roku 2017. Vzniklo 27 801 společností, o devět procent více než ve stejném období loni. Zaniklo 13 608 firem, meziročně o dvě procenta více. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.
Mezinárodní ratingová agentura Fitch potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny na stupni 🇨 🇨 🇨, tedy hluboko ve spekulativním pásmu. Předpověděla, že válka Ukrajiny s Ruskem bude pokračovat také v příštím roce. Ukrajina je nyní silně závislá na zahraniční finanční pomoci. Rating podle agentury Fitch odráží značná úvěrová rizika související s válkou a jejími makroekonomickými a rozpočtovými dopady.
Francouzská policie při rozsáhlé sobotní demonstraci v Paříži ⛓️⛓️⛓️ zadržela 142 lidí, z nichž 120 skončilo v policejní vazbě, uvedla pařížská prefektura. Informuje o tom dnes agentura AFP. Pařížského protestu se podle různých zdrojů zúčastnilo 110 tisíc až 250 tisíc lidí. Pařížská prefektura také sdělila, že na konci protestního průvodu bylo zhruba 500 výtržníků, a informovala o násilném vniknutí do jedné provozovny a krádežích v ní.
Společnosti NVB Line z Kvasic na Kroměřížsku, která dodává ⛔⛔⛔ dopravní značení a věnuje se i opravám a údržbě silnic, loni vzrostly tržby na 279,9 milionu korun. V meziročním srovnání to bylo o 61,8 milionu korun víc. Firmě stoupl také čistý zisk. Zatímco předloni byl přibližně 14,5 milionu korun, loni přesáhl 19,4 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku ve Sbírce listin.
Německý výrobce luxusních 🚗🚗🚗 automobilů Audi z koncernu Volkswagen postaví továrnu v americkém státě Georgia a investuje do ní 4,2 miliardy dolarů. Oznámil to podle agentury Bloomberg americký prezident Donald Trump. Zpráva přichází v době, kdy se Volkswagen potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Součástí koncernu je rovněž Škoda Auto.
Brazilci dnes 🙋🏻🙋🏻🙋🏻 zvolí svého prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají mezi současnou hlavou státu, levicovým politickým veteránem Luizem Ináciem Lulou da Silva, a pravicovým senátorem Fláviem Bolsonarem, synem exprezidenta Jaira Bolsonara. Průzkumy před tímto druhým, rozhodujícím kolem voleb dávaly téměř vyrovnané šance oběma kandidátům.
