Český průmysl zakončil první polovinu roku v překvapivě dobré kondici. Výroba v červnu meziročně vzrostla o čtyři procenta, nejrychleji od loňského prosince. Ještě výrazněji přibylo nových zakázek, především ze zahraničí. Analytici proto mluví o odolnosti tuzemských podniků, upozorňují však na drahé energie, slabé Německo a rostoucí konkurenci.
Česká průmyslová výroba zaznamenala letos v srpnu nečekaný propad, čítající meziročně 1,3 procenta. Jde o první letošní pokles průmyslové výroby v meziročním vyjádření.
Současné hospodářské problémy připravily německý průmysl během jednoho roku o více než 100 tisíc pracovních míst. Největší újmu utrpěl automobilový sektor, který přišel o více než 45 tisíc pracovních míst. Vyplývá to podle agentury DPA z analýzy poradenské společnosti EY.
Evropská a německá průmyslová politika byly v posledních 15 letech řízeny ideologicky, nikoli pragmaticky, a proto Evropská unie ani Německo nemají globální průmyslovou a klimatickou strategii. V komentáři zveřejněném v německém listu Die Welt to uvedl český podnikatel Daniel Křetínský. Podle něj dosavadní evropská klimatická politika selhala, protože příliš málo dbala na blahobyt lidí. Je proto třeba ji změnit.
Průmyslová výroba v Česku loni v listopadu zklamala. Meziroční pokles o 2,7 procenta je nejslabším výsledkem od loňského června. Pokles se loni v listopadu sice čekal, ale výrazně slabší, jen o 0,5 procenta.
Průmyslová produkce v lednu byla meziročně reálně na stejné úrovni jako v lednu 2023, zatímco trh počítal se nárůstem o dvě procenta. Meziměsíčně byla nižší o 2,3 procenta, ukazují čerstvá data Českého statistického úřadu. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 2,7 procenta. Stavebnictví podle analytiků čeká pozvolné oživení.
Průmyslová výroba v Česku vykázala poměrně solidní závěr roku 2023. Meziměsíčně totiž v prosinci přidala celkem výrazná 2,8 procenta. Díky tomuto vzestupu nakonec meziročně průmyslová produkce v prosinci klesla „jen“ o 0,7 procenta. To je sice na poměry celého roku podprůměrný výsledek, neboť průmysl loni celoročně poklesl o 0,4 procenta, avšak i tak jde o nižší než většinově očekávaný pokles.
Průmysl v Česku zrychlil v září meziroční pokles na pět procent ze srpnových 1,7 procenta. Je to třetí pokles v řadě. Meziměsíčně se průmyslová výroba snížila o 1,8 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Hodnota nových zakázek pro český průmysl podle statistiků ve srovnání s loňským zářím spadla o 5,2 procenta.
Čína se chystá vytvořit nový investiční fond, který by měl shromáždit 300 miliard jüanů (zhruba 920 miliard korun) na podporu domácího polovodičového průmyslu. Peking tak stupňuje své úsilí dohnat v tomto odvětví Spojené státy a další konkurenty.
Průmyslovou halu v Žebráku na Berounsku zachvátil v pondělí dopoledne požár, který za sebou nechal podle policie škodu 1,8 miliardy korun, tedy čtvrtou nejvyšší za 33 let. Shořela celá hala na výrobu plastových autodílů, výrobní linka i materiál. Hasiči z místa požářiště postupně odjíždí, likvidaci ale zřejmě ohlásí až ve středu. Příčina požáru zatím není známá, vyšetřovatelé předpokládají, že ho způsobila nedbalost nebo technická závada. Případ vyšetřují jako obecné ohrožení z nedbalosti, za které pachateli v případě obvinění hrozí osm let vězení.
Česká televize by mohla v příštím roce snížit svůj rozpočet o 350 milionů korun kvůli chystané změně financování a předpokládanému snížení objemu financí ze státního rozpočtu. Na dnešním jednání Rady ČT to uvedl generální ředitel Hynek Chudárek.
Generální ředitel a předseda představenstva Českých drah (ČD) Michal Krapinec odstoupil z čela státního dopravce, ve funkci skončí ke konci srpna. Od září ho nahradí dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy Lenka Hamplová. Novinářům to po dneš
Sporná novela upravující sestavování veřejných rozpočtů bude platit. Sněmovna dnes přehlasovala koaliční většinou veto prezidenta Petra Pavla. Předloha umožní vládě kromě jiného o několik let déle než nyní navyšovat obranné výdaje, obdobně to bude nově platit pro strategické infrastrukturní stavby. Kabinet také bude moci překročit schválené výdaje při horší bezpečnostní situaci. Opozice se obává většího utrácení a růstu dluhu. Obrátí se na Ústavní soud.
Slovenská vláda chce do budoucna umožnit zkrácení volebního období parlamentu, což by následně vedlo k vypsání nových voleb, také na základě lidového hlasování. Plyne to z návrhu novely ústavy, kterou dnes schválil kabinet premiéra Roberta Fica.
Až o čtvrtinu nižší výnos chmele oproti dlouhodobému průměru očekávají letos chmelaři v Česku. Chmel bude mít nižší i obsah alfa hořkých látek, které určují jeho kvalitu. Novinářům to dnes řekli předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele ČR Jiří Smetana a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) v Oboře u Loun, kde byli u pěstitelů chmele u sklizně.
Nálada mezi německými exportéry se v srpnu výrazně zlepšila 💪. Index očekávání exportérů v srpnu vrostl na 9,6 bodu z červencové hodnoty -2,8 bodu, uvedl dnes mnichovský ekonomický institut Ifo. Jde o nejvyšší hodnotu od února 2022 a nejvýraznější nárůst od června 2020.
Televizní skupina Prima 📺 loni zvýšila čistý zisk o 19 procent na 531 milionů korun. Tržby vzrostly o 0,8 procenta na 4,48 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti.
Antimonopolní úřad uložil firmám O2 a Sherlog za kartel pokutu přes 280 milionů korun. Firmy si rozdělily zákazníky koordinovaly nabídku a prodej služeb monitoringu aut a elektronických knih jízd. Sherlog se také nesmí půl roku účastnit veřejných zakázek, uvedl v mluvčí ÚOHS Martin Švanda. Podle něj jde o nejvyšší pokutu za posledních zhruba deset let. Proti rozhodnutí lze podat rozklad.
Číst více
Karlovarský hotel Thermal 🛎 loni zvýšil čistý zisk na 39,75 milionu korun, meziročně o devět milionů více. Lázeňský hotel, který patří státu, měl loni rekordní tržby 363 milionů korun. Výhled společnosti Thermal - F na letošní rok ovlivnil výpadek jednorázových akcí v prvním kvartálu roku, ale také válka na Blízkém východě, vyplývá z výroční zprávy.
Světová ekonomika zvládla energetický šok vyvolaný válkou s Íránem lépe, než se čekalo. V úterý to novinářům sdělila výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Zároveň však podle agentury Reuters vyjádřila obavy ze zhoršující se fiskální situace některých států, která se podle ní projevuje rostoucími výnosy dluhopisů.