Stanislav Šulc: EET se vrací. Ale kam zmizela Účtenkovka?
Stávající vláda Andreje Babiše během dvou dní uvedla hned několik radikálních novinek. Po novém ekonomickém plánu Karla Havlíčka to je nyní návrat elektronické evidence tržeb Aleny Schillerové. Oboje spojují dvě věci. Jednak to, že mají přídomek 2.0, zároveň poměrně nerealistická očekávání. Co by však mělo občana zajímat především, je odpověď na otázku, kam se poděla loterie Účtenkovka, která byla hlavním tahákem EET ve verzi 1.0.
Ministryně financí Alena Schillerová představila EET 2.0, která bude zcela jistě lepší, snesitelnější, dokonalejší a ve všech ohledech přijatelnější než ta původní zatracovaná, kterou dokonce sama předchozí vláda Andreje Babiše pozastavila kvůli pandemii.
Nová elektronická evidence tržeb se tou první zjevně v mnohém poučila, a tak kupříkladu nebude nabíhat postupně, ale plošně, dále si kvůli ní nikdo nebude muset kupovat žádnou kasu od českých miliardářů, ale stačí mu mobilní telefon.
A co je zcela zásadní revoluční počin: nebude se tisknout žádná účtenka. Co vypadá jako další vstřícné gesto, je ve skutečnosti přiznání, že nebude žádná Účtenkovka, tedy loterie o hodnotné ceny, která vybízela tradičně neposlušně švejkující Čechy brát si v provozech účty.
Ministerstvo financí vedle nové podoby EET a snížení DPH na nealkoholické nápoje navrhuje osvobodit spropitné od daně a odvodů. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmu a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Dýška legálně a bez daně. Česko následuje globální trend
Názory
Konec předstírání
Konec Účtenkovky je tak ukázka toho, jak zavádění podobných „inovací“ v praxi funguje. První fáze je často spojená s nějakou pozitivní motivací, například v podobě hodnotných cen. O morálním rozměru celé události snad ani nemá cenu spekulovat, člověk by se v myšlenkách dostal tam, kam nejspíš ani nechce.
Ale nyní již vláda prostě EET zavede a už v podstatě nic nepředstírá: počítá s tím, že na daních vybere o 15 miliard korun víc, to je tedy podle ministerstva onen potenciál, který lze očekávat legalizací různých leváren ve službách a maloobchodu, které jsou tu v šedé, jinde dokonce v černé části ekonomiky.
Tedy zjednodušeně řečeno: EET má podle vlády zatočit s nepoctivci, které jinak nedokáže postihnout, na což ale ve skutečnosti dojedou všichni, což se nezměnilo proti původnímu plánu.
Evidence tržeb se vrací v nové podobě. Podle šéfky financí Schillerové nebude povinná pro nejmenší podnikatele. Fiskální přínos EET ministerstvo vyčíslilo až na 15 miliard korun ročně. 
EET 2.0. Schillerová slibuje miliardy do rozpočtu
Money
Smělé, přesto nedostatečné plány
Připomeňme pro kontext dva podstatné údaje: původní EET v roce 2017 (první celorok fungující s EET) vynesla zhruba pět miliard, což bylo v souladu s očekáváními od prvních dvou vlny, třetí ani čtvrtá vlna nikdy nezačaly, cílový dopad ve výši 18 miliard tak nikdy nenastal. Že by se to mohlo povést nyní je však spíše zbožné přání než reálný odhad.
Druhá podstatná věc je deficit státního rozpočtu, který se pro letošek má vyšplhat ke 310 miliardám korun. Pokud by EET přinesla opravdu oněch 15 miliard, bude to jako plácnutí do vody.
A musíme ještě připomenout, že současná situace má ke stabilitě poměrně daleko, takže by vláda měla přemýšlet spíše nad tím, jaká černá labuť v horizontu týdnů, maximálně měsíců rozmetá veškeré její plány, než nad tím, jestli se to náhodou nemůže stát.
Ústavní krize v Česku končí. V neděli Filip Turek oznámil, že Motoristé navrhnou premiérovi nové jméno na post ministra životního prostředí. V pondělí premiér Andrej Babiš skutečně oznámil, že nominuje na post Igora Červeného. A v úterý se nechal slyšet prezident Petr Pavel, že s tímto jménem nemá problém. Vše v pořádku, trvalo to jen dva měsíce, vláda bude komplet.
Stanislav Šulc: Ústavní krize kvůli Turkovi zažehnána. Jede se dál
Názory
Apolitická technikálie
Přesto všechno EET vlastně není špatný nástroj. Ostatně zástupci různých profesních i hospodářských organizací si jej v podstatě chválí a věří, že může narovnat podmínky v dané oblasti.
Je pak poněkud s podivem, že deklaratorně nejvíce pro-podnikatelská strana ODS proti EET brojí a zaštiťuje se údajnými zájmy právě podnikatelů. Jenomže ti o to vlastně vůbec nestojí, a naopak EET podporují (byť je samozřejmě nutné chápat, že všechno je spektrum a nejsou jen čisté extrémy pro a proti EET).
EET by tak nejvíc slušelo, kdyby přestala být politickým problémem a stala se technikálií, u níž bychom řešili jen parametry a jinak ji zbavili veškerých politických, a ještě spíše ideologických nánosů.
Na druhou stranu, o čem bychom se potom bavili, že?
Rozhodnutí nevydat politiky k soudu už není slabostí, ale programem. Poslanecká sněmovna povýšila nedůvěru v justici na legislativní metodu a z politické imunity udělala náhražku rozsudku. Pokud soudům nevěříme, je přece zbytečné je obtěžovat.
Michal Nosek: Když soudům nevěříme, zakážeme jim soudit
Názory
