Finanční kondice českých domácností se loni třetím rokem v řadě zlepšila a podle nového průzkumu agentury STEM se vrátila na předkrizovou úroveň roku 2017. Více než polovina lidí vychází se svým příjmem bez větších potíží a slábnou i obavy z budoucnosti. Ne všichni se ale z posledních let nejistoty zotavili stejně rychle.

„Převážná část veřejnosti ustála krize posledních let a loni vstoupila do období konsolidace,“ uvádějí autoři průzkumu zpracovaného pro poradenskou společnost KPMG. Index finanční situace domácností se v roce 2024 dostal na stejnou úroveň jako v roce 2017. Výše byl pouze v letech 2018 až 2020, poté prudce propadl a znovu začal růst až v roce 2023.

Přesto zůstává část společnosti pod tlakem. Podle STEM dopady krizí ustupovaly velmi pomalu zhruba pětině až čtvrtině populace. Obtíže přetrvávají zejména u lidí ve věku 45 až 59 let, dělníků a provozních pracovníků.

Superdávka se odkládá. Změny životního minima naberou zpoždění

Politika

Poslanci napříč koalicí i opozicí ve zrychleném řízení schválili hned dvě novely ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), které odkládají vyplácení takzvané superdávky i úpravy životního minima. Důvodem je především náročnost přepočtu dávek a snaha snížit administrativní zátěž úřadů práce. Obě předlohy nyní posoudí Senát.

nst

Přečíst článek

Většina lidí vychází s příjmem snadno

Se svým příjmem loni vycházelo velmi nebo spíše snadno 57 procent obyvatel. To je jen těsně pod historicky nejlepší hodnotou 61 procent z roku 2021 a patří k nejvyšším výsledkům od začátku sledování v roce 1993. Pozitivní trend se projevil téměř napříč všemi skupinami obyvatel.

Zlepšila se také ekonomická očekávání. Podíl lidí, kteří hodnotili svou finanční situaci jako horší než před rokem, klesl ze 44 na 38 procent. Obavy z dalšího zhoršení letos očekává 23 procent lidí, zatímco o rok dříve to bylo 32 procent. Ubylo i pocitů nejistoty – z 64 na 56 procent – a naopak přibylo těch, kteří hledí do budoucnosti s nadějí.

Polovina domácností dokáže spořit

Schopnost vytvářet úspory se po krizových letech stabilizovala. Přibližně polovina domácností dokázala v posledních třech měsících odložit část peněz stranou. Ubylo také těch, kteří se považují za chudé – z 32 na 29 procent – i těch, kteří by si při nečekaném výdaji 50 tisíc korun museli vzít půjčku, a to z 21 na 17 procent. Vysoká zůstává důvěra v banky, kterou vyjádřilo 81 procent respondentů.

Průzkum probíhal mezi 6. a 14. listopadem 2024 a zúčastnilo se ho 1355 lidí starších 18 let.

Karel Pučelík: Vláda odborníkům naslouchat nebude. Stejně jako ta předchozí. Z ekonomické debaty jen bolí mozek

Názory

Váda ruší NERV, opozice to kritizuje, celé kauza nás vede k mnohem závažnějšímu problému. Odborná ekonomická politika se u nás takřka nepěstuje. Opozice kritizuje vládu za amatérství, jen aby se začala chovat na chlup stejně, jen co se role obrátí. Dokud tenhle kruh nepřetneme, nikam se nedostaneme.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Stabilizace i mezi firmami

Pozitivní vývoj zaznamenaly podle KPMG také firmy. Nefinanční podniky si stále častěji berou úvěry na dlouhodobé investice místo krátkodobého provozního financování. Investice směřují především do energetické efektivity, digitalizace a automatizace výroby, což má posilovat jejich konkurenceschopnost.

Rok 2024 byl obdobím konsolidace i pro většinu rodinných firem. Ty podle KPMG reagují na ekonomické výkyvy obvykle konzervativněji a méně se zadlužují. Stabilnější ziskovost vykazují zejména podniky s vícegeneračním řízením a jasně nastavenými pravidly správy. Výhled do letošního roku je podle odborníků umírněně pozitivní, rizikem však u části rodinných firem zůstává nevyřešené nástupnictví.

Poslanci napříč koalicí i opozicí ve zrychleném řízení schválili hned dvě novely ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), které odkládají vyplácení takzvané superdávky i úpravy životního minima. Důvodem je především náročnost přepočtu dávek a snaha snížit administrativní zátěž úřadů práce. Obě předlohy nyní posoudí Senát.

Superdávka, která od loňského října nahradila příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky, měla být dosavadním příjemcům vyplácena od května. Nově se počítá s posunem o čtvrt roku, tedy na srpen. Úřad práce eviduje zhruba 333 500 žádostí od stávajících příjemců a dalších přibližně 79 600 nových žádostí. Podle podkladů k návrhu je vyřizování nové dávky výrazně náročnější, než se původně předpokládalo.

Juchelka zároveň prosadil souběžnou novelu, která posouvá změny životního minima z května na červenec. V další předloze pak navrhl ještě výraznější odklad – až na říjen. Pokud by se ale ukázalo, že úřady práce zvládnou přepočet včas, ministr by podle svých slov další novelu nepodporoval a nechal ji zamítnout.

Dalibor Martínek: Další pokus. Turek teď chce být primátorem Prahy

Názory

Co dál s Filipem Turkem, kterému prezident Pavel vystavil stopku na ministerský post? Uvnitř Motoristů, což jsou dva lidé, Petr Macinka a Filip Turek, a jejich mentor Václav Klaus, možná i Miloš Zeman, se líhne nový plán. Což takhle zkusit ovládnout Prahu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Jak se zvýší životní minimum?

Životní minimum se má podle platného zákona zvýšit pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun a pro prvního dospělého v domácnosti z 4470 na 5000 korun. Naopak u dalšího dospělého člena rodiny má částka klesnout z 4040 na 3750 korun. Superdávka by tak mohla být pro malé domácnosti výhodnější a lépe odrážet jejich situaci.

Ministr zdůvodnil odklad potřebou zjednodušit administrativní proces. Pokud by se částky měnily dříve, musely by se upravovat informační systémy, hrozily by chyby a klientům by se ztížila orientace. Posun má podle něj zajistit efektivnější přepočet dávek a snížit zátěž úřadů práce. Podle jeho předchůdce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je posun logický a zabrání dvojímu přepočtu.

Navýšení životního minima ovlivní například pěstounské dávky a další podpory. Naopak se nedotkne humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která bude i nadále vycházet ze současných částek. Pětiměsíční odklad zvýšení minima zároveň znamená úsporu státních výdajů.

„Trpělivost má své meze“. Macinka vyzval k rezignaci zvláštní zpravodajku OSN

Politika

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) vyzval k rezignaci zvláštní zpravodajku OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesku Albaneseovou. Uvedl to na síti X. Za důvod označil výroky, které údajně pronesla na konferenci v Kataru a v nichž měla označit Izrael za společného nepřítele lidstva. Server televize France24 ale uvedl, že z přepisu jejího projevu vyplývá, že takové prohlášení neučinila. K rezignaci vyzvala Albaneseovou také Francie.

ČTK

Přečíst článek

Schválená novela rovněž stanoví, že dávka státní sociální pomoci se nebude považovat za započitatelný příjem. Změny v posuzování nároku na superdávku se mají zavést až od června 2028 místo letošního července, a to kvůli nutným úpravám informačních systémů. Nově se už nemá hodnotit okruh společně posuzovaných osob, ale členové domácnosti. Tato pravidla se využívají například i při poskytování mimořádné okamžité pomoci nebo příspěvku na zvláštní pomůcku pro lidi se zdravotním postižením.

Odložit by se měla také povinnost úřadů sestavovat příjemcům podpory na živobytí plán kroků ke zlepšení jejich situace, a to o tři měsíce do konce letošního roku.

Podle vyjádření poslanců napříč politickým spektrem je odklad nutný kvůli organizační náročnosti přechodu na novou dávku. Změny tak naberou zpoždění, které má úřadům poskytnout potřebný čas na zvládnutí rozsáhlé administrativní operace.