Videotéka Oneplay uvedla závěrečnou epizodu druhé řady úspěšné série Metoda Markovič. Kauza Jiřího Straky povýšila tuzemskou televizní tvorbu ještě o něco výš než původní Hojer. A blíží se úrovni standardu Netflixu, jehož Mindhunter od Davida Finchera zjevně platí za hlavní inspirační zdroj české novinky.

Vítejte v osmdesátkách. Dekádě, které měl vévodit nezřízený konzum, který v důsledku nedostatku vedl k celospolečenské nespokojenosti, a nakonec i zhroucení celého socialistického bloku. Režim se tomu snažil bránit a jednou z brzd byla spartakiáda, celospolečenská oslava kultu těla zasahující všechny generace. Když se v roce 1985 celé Československo chystalo na další spartakiádu, odehrála se v Praze série napadení převážně mladších žen, z nichž tři případy skončily vraždou. Je to útok na symbol režimu, nebo náhodné útoky spolu nesouvisí? A neútočí v Praze deviant?

Na tomto půdorysu se rozehrává druhá série Metody Markovič, úspěšného originálu videotéky Oneplay. Po případu Ladislava Hojera se tvůrci tentokrát zaměřili na Jiřího Straku, „spartakiádního vraha“, který přepsal dějiny kriminalistiky. Do té doby ještě nikdy za sérií sexuálně motivovaných vražd nestál tak mladý pachatel.

Straka není Hojer 2

Strakův příběh je známý, možná známější než ten Hojerův. I proto, že se případ odehrál až v osmdesátých letech a je blíž kolektivní paměti. Ale i tím, že pachatel byl tak mladý a nepravděpodobný.

Na rozdíl od první série tvůrci tentokrát zvolili jiný přístup. Sledujeme tak paralelně roviny vyšetřovatelů a pachatele. Střetnou se vlastně dost pozdě a v bitvě vyšetřovatele s pachatelem, která byla hlavním stavebním kamenem v Hojerovi, je tentokrát věnováno mnohem méně prostoru.

Co by mnoho diváků mohlo zklamat, je ve skutečnosti velmi dobrým dramaturgickým rozhodnutím, protože u Straky by podobné souboje nefungovaly. Floutek Straka se přiznal, žádné tajemství si neschovává. Hojer naproti tomu vyšetřovatele držel v napětí, dávkoval informace, nakonec jej pravděpodobně popravili dříve, než přiznal vše.

PŘEHLEDNĚ: Boj o Oscary startuje. Kde můžete sledovat nominované filmy?

Enjoy

Velmi silný ročník slibuje letošní boj o Oscary. Ten je ozdoben zápisem do historických tabulek, protože netradiční snímek Hříšníci získal rekordních 16 nominací. Se 13 nominacemi pak do boje vstupuje film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem. Kde tyto dva favority i další snímky nominované v hlavní kategorii můžete sledovat? Nabízíme přehled.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Když policajt hájí vraha

Straka tak je úplně jiným seriálem. Daleko více hlavní hrdinové řeší morální dilemata, která Strakův případ představoval tehdy a v podstatě představuje dodnes. Co si počít s vrahem, který působí jako zmatený teenager? Co by to bylo za společnost, která by jej popravila?

Rychlé extrémní odsudky tu nejsou namístě. Zvláště v systému, kde se za práva pachatele bere mnohem více vyšetřovatel a prokurátor než obhájkyně. V systému, který sice deklaruje, že v něm zločin neexistuje a případné odchylky „napravuje“, ale přitom všichni touží po krvavém trestu.

O vině Straky není sporu, ale co za jeho chováním ve skutečnosti je? Je sadista, který si nemůže pomoct? Je nebezpečný manipulátor, pro něhož lidský život nemá cenu a klidně jej ukončí ve chvíli, kdy si při tom může užít, případně ukradne pár korun? Jak podotýká Markovičův neformální konzultant, odsouzený sadistický vrah v podání Vojtěcha Kotka: když v Bohnicích správně neurčí diagnózu, nemohou jej léčit… Čímž v podstatě říká, že vraha po dopadení klidně mohou zavřít do blázince, ale hrozí, že se po propuštění zase vrátí k vraždám.

Nejlepší true crime současnosti

Velké vítězství druhé Metody Markovič je to, že přes veškerý skandalizační a exploatační potenciál, jde o seriál mimořádně civilní a prim hrají témata, která přesahují klasické true crime díla. Věnuje se obětem (a to nejen v samotném díle, ale tvůrci se setkali i s některými pozůstalými), případ nijak nezplošťuje a zaměřuje se primárně na policejní práci, ačkoli zrovna v této oblasti došlo i k největším odchylkám od reálného předobrazu, protože kvůli Strakovi v závěrečné fázi vyšetřování probíhaly manévry obřího počtu policistů.

Co tvůrci snad záměrně, ale nepříliš šťastně pomíjejí, je atmosféra univerzálního strachu, která v Praze před spartakiádou kvůli Strakovi panovala. Pár scén, zejména ty spojené s Markovičovou dcerou, jsou příliš letmým náznakem, takže divákovi neznalého událostí to prostě nedojde.

Od VHS k streamingu. Za 25 let se domácí televizní zábava proměnila k nepoznání

Enjoy

Domácí filmová zábava prošla od začátku 21. století zásadní proměnou. Během dvou desetiletí jsme se přesunuli od analogových videokazet VHS a prodeje DVD disků až k éře on-line streamovacích služeb. Zatímco digitální streaming reprezentovaný Netflixem a dalšími globálními hráči se stal jasným vítězem nového modelu konzumace obsahu, fyzické nosiče utrpěly drtivý pokles zájmu.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Skryté zlo

Co je naopak na nejvyšší úrovni, jsou postavy a jejich ztvárnění. Petr Lněnička je v roli Markoviče bravurní, Maxmilián Kocek jako Straka je ale téměř nepopsatelný. Po většinu seriál střídá v podstatě jen dvě polohy – přidrzlého, zdánlivě nezúčastněného floutka a mírně pobaveného floutka. Když pak ale v několika momentech přejde k agresivní destrukci, je to zničující.

Opět jde srovnávat s první sérií, v níž Hojera ztvárnil Petr Uhlík, jenž si za svůj mírně přepjatý výkon vysloužil i Českého lva. Kocek daleko víc sází na skryté zlo, čímž dokonale vyjádřil nejednoznačnost Straky jako pachatele. Rozhodnutí, zda tedy je sadistou, manipulátorem nebo čím vším vlastně může být, je pro diváka extrémně složité. Stejně jako to bylo v podstatě nemožné pro psychiatry, policisty i soudce.

Nicméně silou obou dosavadních sérií Metody Markovič je mimořádná vyrovnanost celkového „castu“, kde každou roli ztělesňuje dokonale trefený herec či herečka. A to i v případě, kdy jsou dané postavy do určité míry šablonovité (jako například v případě Strakovy obhájkyně v mrazivém podání Kristýny Novákové).

Návrat osmdesátek

Vizuálně seriál působí fantasticky moderně. Mix objektivních záběrů s pseudohistorickými záznamy z televizních či policejních kamer je oblíbený postup podobných děl. A i tady to funguje skvěle. Stejně tak celkové vizuální pojetí evokující jakési statické bezčasí osmdesátých let, šeď kanceláří se střídá s uniformní kreativitou tehdejších bytových doplňků, kde plechové kuchyňské skříňky doplnily pestrobarevné plastové ubrusy.

Zvláštní kapitolou tu je hudba, většinou nejslabší položka českých seriálů. Chladná elektronika osmdesátých let je dnes znovu v kurzu a dokáže dokreslit vyhrocený okamžik nebo naopak podpořit určitou vyprázdněnost tehdejší doby.

Metoda Markovič je aktuálně tím nejlepším z klasické televizní tvorby na českém trhu. A snad se autoři budou pokoušet to zase překonat třetí řadou.

Strnad s J&T investují stovky milionů do polských přístavů

Zprávy z firem

Český kapitál míří do polských přístavů. Společnost DD Rail Properties získá téměř poloviční podíl ve firmě OT Logistics, která provozuje nákladní přepravu v přístavech Gdaňsk a Svinoústí. Hodnota transakce činí v přepočtu zhruba 589 milionů korun. Obchod už schválil polský antimonopolní úřad, k jeho dokončení je ale ještě potřeba souhlas dalších institucí. Informoval o tom server e15.cz.

nst

Přečíst článek

Karel Pučelík: Vláda odborníkům naslouchat nebude. Stejně jako ta předchozí. Z ekonomické debaty jen bolí mozek

Názory

Váda ruší NERV, opozice to kritizuje, celé kauza nás vede k mnohem závažnějšímu problému. Odborná ekonomická politika se u nás takřka nepěstuje. Opozice kritizuje vládu za amatérství, jen aby se začala chovat na chlup stejně, jen co se role obrátí. Dokud tenhle kruh nepřetneme, nikam se nedostaneme.

Karel Pučelík

Přečíst článek