Německo před recesí chrání už jen vládní výdaje, varuje Bundesbank. Německá centrální banka zároveň výrazně zhoršila výhled růstu největší evropské ekonomiky na letošní i příští rok. A čeká také vyšší inflaci.
Meziroční míra inflace na Slovensku v říjnu zpomalila na 7,1 procenta ze zářijových 8,2 procenta. Byla tak na minimu od loňska a tempo zvolnila osmý měsíc v řadě, uvedl slovenský statistický úřad. Navzdory tomuto vývoji rostly ceny zboží a služeb na Slovensku nejrychleji ze všech zemí eurozóny.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl v pátek novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.
Stavební společnosti provedly loni stavební práce v hodnotě přes 680 miliard korun. Ve srovnání s předchozím rokem je o téměř 18 procent více, uvádí data Českého statistického úřadu. Nejaktivnější byli stavaři na území hlavního města Prahy, s větším odstupem následoval kraj Jihomoravský a také Středočeský.
Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí podle odhadu Trinity Bank meziročně o 9,7 procenta, na 41 608 korun. „Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta,“ uvádí k odhadu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Český statistický úřad příslušná data zveřejní v pondělí 5. června.
Meziroční míra inflace v Británii se v březnu snížila na 10,1 procenta z únorových 10,4 procenta. Oznámil to britský statistický úřad. Analytici odhadovali, že se inflace poprvé po půl roce dostane po deset procent. I přes březnový pokles je míra inflace v Británii nejvyšší v západní Evropě a jako v jediné západoevropské zemi je dvouciferná.
Míra nezaměstnanosti klesá více, než se čekalo. Český trh práce je stále přehřátý, soukromý sektor nemá kde brát lidi. Vláda tak může směla začít propouštět státní zaměstnance, nejen ty z pošt či finančních úřadů.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Míra inflace v Evropské unii v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla, s hodnotou 10,4 procenta ale pořád zůstává výrazně nad průměrem předchozích let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z říjnových 11,1 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.
Ceny výrobců v Česku loni meziročně vzrostly. V průmyslu téměř o čtvrtinu, uvádí statistici. Prosincová výrobní inflace ale naznačuje, že inflace v největším tuzemském odvětví pozvolna opadá. Ceny se v průmyslu meziměsíčně snížily o 1,1 procenta.
Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 1,5 procenta. V porovnání s odhadem z počátku prosince je to zhoršení, statistici tehdy uváděli meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,7 procenta.
