Stavební výroba v Česku v lednu rostla o solidních 8,2 procenta, zatímco průmyslová výroba mírně klesla. Lednová statistika tak potvrzuje již déle platný obrázek celkem příznivě se vyvíjejícího tuzemského stavebnictví a současně chabého výkonu průmyslu, komentuje čerstvá data ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Meziroční míra inflace v Británii se v březnu snížila na 10,1 procenta z únorových 10,4 procenta. Oznámil to britský statistický úřad. Analytici odhadovali, že se inflace poprvé po půl roce dostane po deset procent. I přes březnový pokles je míra inflace v Británii nejvyšší v západní Evropě a jako v jediné západoevropské zemi je dvouciferná.
Míra nezaměstnanosti klesá více, než se čekalo. Český trh práce je stále přehřátý, soukromý sektor nemá kde brát lidi. Vláda tak může směla začít propouštět státní zaměstnance, nejen ty z pošt či finančních úřadů.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Míra inflace v Evropské unii v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla, s hodnotou 10,4 procenta ale pořád zůstává výrazně nad průměrem předchozích let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z říjnových 11,1 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.
Ceny výrobců v Česku loni meziročně vzrostly. V průmyslu téměř o čtvrtinu, uvádí statistici. Prosincová výrobní inflace ale naznačuje, že inflace v největším tuzemském odvětví pozvolna opadá. Ceny se v průmyslu meziměsíčně snížily o 1,1 procenta.
Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 1,5 procenta. V porovnání s odhadem z počátku prosince je to zhoršení, statistici tehdy uváděli meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,7 procenta.
Do evidence úřadů práce v prosinci přibylo na 15 tisíc uchazečů o práci. Míra nezaměstnanosti vzrostla na 3,7 procenta. Počet volných pracovních míst pokračoval v poklesu.
Český průmysl nečekaně silně „nakopla“ výroba aut, zahraniční obchod a stavebnictví ale zklamaly, komentuje aktuální data Českého statistického úřadu ekonom Lukáš Kovanda.
Růst české ekonomiky ve druhém letošním čtvrtletí je lepší, než naznačoval předběžný odhad Českého statistického úřadu. Podle zpřesněných dat hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnání s prvním čtvrtletím vzrostl o 0,5 procenta, meziročně si připsal 3,7 procenta. S ohledem na vysokou inflaci, přetrvávající problémy v zásobování a všeobecnou nejistotu vyvolanou válkou na Ukrajině jde podle analytiků o velmi solidní čísla.
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu o 4,9 procenta. Statistici už v květnu uvedli, že růst táhla převážně spotřeba domácností.
