Spojené státy tlačí na některé země Evropské unie, aby se postavily záměru Evropské komise poslat na Ukrajinu v přepočtu 2,2 bilionu korun ze zmrazených ruských devizových rezerv. Informaci přinesla agentura Bloomberg.
Podle Spojených států by peníze z ruských rezerv měly sloužit k zajištění míru, a nikoli k prodlužování války. Evropská komise chce Kyjevu peníze dát – jde vlastně o nevratnou bezúročnou půjčku – na jeho vojenské a finanční potřeby. Za poskytnuté peníze se mají ovšem zaručit členské země EU. Česko by tak muselo vyčlenit na tuto záruku minimálně 40 miliard korun.
Evropská centrální banka se na záruce podílet odmítá, i když po ní Evropská komise participaci žádá. Proti předání tisíců miliard korun Ukrajině jsou v rámci EU hlavně Belgie a Maďarsko, Slovensko jej podmiňuje tím, aby dané biliony nefinancovaly vojenské výdaje, což je v praxi prakticky nenaplnitelné.
Ruský prezident Vladimir Putin v Dillí jednal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Schůzku, na které oba představitelé hovořili o široké škále otázek od války na Ukrajině až po ekonomickou spolupráci, označil Putin za úspěšnou.
Státní rozpočet Belgie inkasuje ze zmrazených ruských devizových rezerv, které jsou deponovány na jejím území, stovky milionů eur daní ročně. Hlavně se ale Belgie obává, že pokud přestanou platit příslušné sankce, bude to ona, kdo bude muset Rusku peníze z rezerv vracet – a pokud je mezitím Evropská komise pošle Ukrajině, nebude mít z čeho. Příslušné sankce, které ruské devizové rezervy zmrazují, musí Evropská unie každých šest měsíců obnovovat, a to jednomyslným usnesením. Pokud by například Maďarsko odmítlo obnovení podpořit, Rusko by potenciálně rezervami mohla opět disponovat.
Na Belgii by se pak musely „složit“ další členské země EU, aby mohla peníze Rusku vrátit – Česko by pak muselo Rusku „přes Belgii“ poslat zmíněných minimálně 40 miliard korun. Případně by vratku Rusku „natiskla z ničeho“ Evropská centrální banka, což ta ale právě odmítá jako nepovolené látání dluhu členských zemí eurozóny tiskem nových eur.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Jak dál financovat Ukrajinu? Ve hře jsou i zmrazené ruské peníze
U řešení střetu zájmů představeného budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO) přetrvávají pochybnosti, uvedla česká pobočka protikorupční organizace Transparency International. Babiš by měl podle ní mimo jiné objasnit, zda jím ohlášená trustová struktura vznikne v Česku, nebo v zahraničí, a jakou bude mít formu. Varovala před dopady na čerpání evropských dotací pro Česko. Svůj holding Agrofert by měl Babiš buď prodat, nebo by firma měla přestat čerpat veřejné peníze, doporučil výkonný ředitel Transparency International David Kotora. Agrofert nechtěl Babišem zveřejněný plán komentovat.
Způsob řešení střetu zájmů ještě před jeho jmenováním premiérem po Babišovi požadoval prezident Petr Pavel. Předseda hnutí ANO, které vyhrálo říjnové sněmovní volby, ve videu zveřejněném ve čtvrtek večer na sociálních sítích uvedl, že se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. S firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice, oznámil. Akcie holdingu bude podle Babiše spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti, řekl. Pavel brzy poté na síti X napsal, že Babiše jmenuje premiérem v úterý 9. prosince.
Agrofert odmítl se k Babišovu plánu vyjádřit. „Rozhodnutí akcionáře nám nepřísluší komentovat, vůči zaměstnancům, klientům ani obchodním partnerům se v tuto chvíli nic nemění,“ řekl mluvčí holdingu Pavel Heřmanský.
Babiš podle Transparency International naznačil, že hodlá zřídit fond, a není zřejmé, zda půjde například o takzvaný slepý fond či jinou formu svěřenského fondu. Slepé fondy přitom aktuálně nemají zakotvení v české legislativě, navíc musejí být od politika odstíněné, aby nevěděl, jak přesně jsou nastavené a fungují, upozornila organizace. V zahraničí podle ní vhodnost řešení střetu zájmů potvrzují zvláštní úřady, takový ale v Česku není, takže nezbývá než věřit Babišovi a jeho právníkům, uvedl právník Transparency International Kryštof Doležal.
Dalibor Martínek: Babiš se střetu zájmů nikdy nezbaví. Sledujeme podivnou šarádu
Celá hra kolem Babišova střetu zájmů je trapná. Jak nastolení tohoto „problému“, tak jeho řešení. Babiš nyní teatrálně prohlásil, že převede Agrofert do „slepého“ svěřenského fondu. Kdo je slepý, věří, že Babiš nebude mít dál na svou firmu dosah.
„Pokud chce být Andrej Babiš premiérem, nejvhodnějšími řešeními jsou buď Agrofert prodat, nebo přestat čerpat veřejné prostředky skrze jím ovládané společnosti. Další varianty budou nahrávat spekulacím, v čím zájmu ve funkci předsedy vlády koná, zda v tom veřejném či soukromém,“ podotkl Kotora. Pochybnosti podle Transparency International jsou třeba kolem toho, zda Babiš nebude jednat z vládní pozice ve prospěch Agrofertu, když firmu mají časem převzít jeho děti.
Po prezidentově oznámení, že Babiše premiérem jmenuje, by podle protikorupční organizace nic nemělo bránit zveřejnění podrobnějších informací o Babišově plánu, aby se předešlo spekulacím, v jaké zemi fond vznikne a jak bude právně ukotvený. Veřejnost by se měla dozvědět i to, zda trustová struktura zahrne všechny Babišovy společnosti včetně například fondu Hartenberg, kdo budou nestranní správci fondu a zda jde doopravdy o nevratné řešení, vyzvala Transparency International.
„Jedna věc je formální nastavení. Varováním, i s ohledem na předchozí zkušenosti je, jestli Babiš bude pravidla dodržovat,“ uvedla organizace. Otázky jsou podle Transparency International namístě s ohledem na předchozí Babišovo premiérské angažmá v letech 2017 až 2021, kdy setrvale odmítal střet zájmů řešit. Soudy přitom podle Transparency International potvrdily, že tehdejší svěřenské fondy nebyly řešením. „Vyvarujme se situace, kdy Česko může být teoreticky opět v centru zájmu institucí Evropské komise a budeme vystavení staronovému kolu mezinárodních nepříjemností, které se mohou v důsledku odrazit i v čerpání evropských prostředků pro naši zemi,“ dodal Kotora.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Dalibor Martínek: Babiš se střetu zájmů nikdy nezbaví. Sledujeme podivnou šarádu
Slepé svěřenské fondy jsou v západních demokraciích běžným nástrojem pro omezení střetu zájmů. Ekonom Lukáš Kovanda však upozorňuje, že jejich účinek je často iluzorní. Není to politik, který je zaslepen, ale veřejnost. Ne jinak je tomu v případě Andreje Babiše.
Vložení majetku do slepého svěřenského fondu není zázračným řešením, jak zamezit střetu zájmů, ani v rozvinutých demokraciích a zemích se zavedeným a stabilním institucionálním a právním rámcem, jakými jsou Spojené státy, Kanada či Británie. V těchto zemích politici při nástupu do veřejné funkce celkem běžně umisťují svůj majetek do slepého svěřenského fondu. V poslední době takové řešení uplatnil třeba někdejší britský premiér Rishi Sunak nebo jeho současný kanadský protějšek Mark Carney.
Babiš se vzdá Agrofertu. Holding se mu nevrátí ani po odchodu z politiky
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích dnes uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti. Podle Babiše kroky daleko přesahují požadavky předpisů.
Americký prezident Donald Trump se na rozdíl od některých ze svých předchůdců v Bílém domě řešení na bázi slepého svěřenského fondu vyhnul. Jeho majetek, konglomerát Trump Organization, nyní řídí jeho děti Donald junior a Eric. Takže o zaslepení svěřeného majetku nemůže být řeči už jen z tohoto důvodu. Protože americký prezident může i ve funkci neformálně dále ovlivňovat to, co se s jeho majetkem děje, skrze rodinnou vazbu na syny. Navíc zůstává konečným vlastníkem Trump Organization.
Limity zaslepení fondu
Ústřední ideou slepého svěřenského fondu je ovšem právě to, že za účelem jeho zaslepení stane v čele osoba, která nemá s osobou, jejíž majetek se ve fondu ocitá, nic společného. Ani z hlediska rodinného, ani obchodního a finančního. Osobou, která svěřený majetek spravuje, nemusí být nutně osoba fyzická, může jít o osobu právnickou typu banky či jiné finanční instituce. Například ve Spojených státech může politik svůj majetek slepě svěřit bance, pokud jeho vazby s ní nejdou nad rámec vedení běžného či spořícího účtu, případně dalších základních služeb.
Lukáš Kovanda: Babiš způsobem, jakým se vzdal Agrofertu, zachází dále než Trump
Šéf hnutí ANO a nadcházející staronový premiér ČR Andrej Babiš se vzdal holdingu Agrofert způsobem, který jde dále v porovnání se způsobem, jakým kontrolu nad svým majetkem ošetřil americký prezident Donald Trump. Trump s nástupem do Bílého domu roku 2017 svěřil vedení vlastního konglomerátu, Trump Organization, dětem. Ti konglomerát řídí nadále i během Trumpova druhého funkčního období v Bílém domě. Trump ovšem zůstává jeho vlastníkem. Babiš se naproti tomu vzdává Agrofertu natrvalo. A potomkům připadne až po jeho smrti.
I věrohodné zaslepení svěřenského fondu má ovšem své limity stran snahy zcela předejít potenciálnímu střetu zájmu. Protože například politik, který svůj majetek do slepého svěřenského fondu vkládá, pochopitelně ví, jaký majetek do něj vkládá. I v praxi pokročilých západních demokracií přitom může politik určit základní mantinely chodu slepého svěřenského fondu. Teoreticky by sice třeba svěřenský správce mohl nahradit svěřené politikovo akciové portfolio akciemi úplně jinými, avšak v praxi k takto radikálním změnám nedochází.
Svěřenský správce podobu slepě svěřeného majetku svými prodeji i nákupy proměňuje, aniž by o konkrétních změnách politik ve veřejné funkci vůbec věděl (v tomto smyslu jde vskutku o zaslepení), ale zřídkakdy jde o změny zcela převratné. Politik totiž může svěřenskému správci sdělit ještě před převedením majetku své základní požadavky, např. že si nepřeje, aby zaslepený fond investoval do kryptoměn nebo firem těžících uhlí. Sdělení nemusí být přímé povahy. Komunikace mezi politikem a svěřenským správcem probíhá v pokročilých demokraciích přes další osobu či těleso, například příslušnou komisi.
Politik může fakticky ovlivnit, co se prodá a co ne
Politik i v rozvinutých západních demokraciích tedy ovšem i tak může fakticky zamezit tomu, aby svěřenský správce svěřovaný majetek fondu celý prodal.
Existují přitom dva základní typy slepých svěřenských fondů. Zřízením prvního z nich se politik vzdává kontroly nad svým majetkem nevratně, až do své smrti, zřízení druhého typu znamená vzdání se kontroly například pouze po dobu výkonu veřejné funkce. V obou případech politik sice neví, k jakým změnám ve fondu dochází, má ale možnost nahlédnout do základních, zpravidla čtvrtletních finančních výkazů a zjistit například, jak se vyvíjejí základní parametry fondu, jakými jsou příslušný celkový zůstatek nebo aktuální hodnota svěřeného majetku.
Babiš našel řešení. Prezident Pavel jej jmenuje premiérem v úterý
Prezident Petr Pavel jmenuje předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že Babiš dodržel dohodu a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmu. Prezident to napsal na síti X. Babiš dnes večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
Paradox slepého fondu. Omezuje kontrolu veřejnosti
Do slepého svěřenského fondu je v západních demokraciích umísťován zejména majetek typu akciových portfolií nebo portfolií jiných cenných papírů, méně již nemovitostí nebo obchodních společností.
Zřízení slepého svěřenského fondu paradoxně může znamenat ztrátu transparentnosti. Politik se totiž svěřením majetku takovému fondu i v pokročilých západních demokraciích vyvazuje z povinnosti přiznávat svůj majetek veřejnosti, neboť majetek svěřený fondu formálně přestává být jeho.
Veřejnost tak je vlastně zřízením fondu „oslepena“ také, neboť přestává mít vhled do vývoje politikova majetku. Pokud přitom politik počítá s tím, že nad majetkem ve svěřenském fondu opět získá kontrolu po skončení veřejné funkce, ztrácí veřejnost kontrolu nad majetkem, který přitom zase jednou politikův celý bude. V tom tedy tkví zásadní rozpor mnohých slepých svěřenských fondů: mají eliminovat střet zájmů, leč vlastně veřejnost zbavují kontroly nad tím, zda se tak skutečně děje – veřejnost musí slepě věřit, že se tak děje.
Babišův model? Napůl slepý fond
Schéma, které volí nadcházející staronový český premiér Andrej Babiš, má tedy blízko k řešení na bázi nevratně zřízeného slepého svěřenského fondu. Slepý by měl být v tom smyslu, že Babiš, ani jeho osoby blízké – rodinně, obchodně, finančně – nebudou mít vliv na každodenní vývoj svěřeného majetku, tedy holdingu Agrofert.
Slepý naopak není v tom, že Babiš vždy bude vědět, jaký je obsah svěřenského fondu. Ví, že v něm vždy bude Agrofert – a že tento majetek po jeho smrti připadne dětem. Takovéto základní mantinely určené politikem směřujícím do veřejné funkce – to, že se nemají (některá) svěřená aktiva prodat a jiná zase kupovat, či to, komu připadne majetek po politikově smrti – je však možné určit také v pokročilých západních demokraciích.
Babiš naopak zachází dále než četní politici na Západě, kteří využívají institutu slepého svěřenského fondu, a to v tom, že se na rozdíl od nich svěřovaného majetku vzdává nevratně.
