Více než polovina české generace Z a téměř dvě třetiny mileniálů odkládají kvůli nepříznivé finanční situaci zásadní životní rozhodnutí. Největší obavy mají z životních nákladů a nedostupného bydlení. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Deloitte.

Nejde jen o dražší nájmy, hypotéky nebo účty za energie. Mladým Čechům se čím dál častěji komplikuje samotné plánování dospělého života. Vlastní bydlení, rodina, kariéra nebo větší životní změny se pro část z nich odsouvají na později.

Podle průzkumu Deloitte Gen Z & mileniálové odkládá kvůli financím zásadní životní rozhodnutí 53 procent českých příslušníků generace Z a 62 procent mileniálů. Největší obavy mají mladí lidé z životních nákladů, nedostupného bydlení, politické nestability, válek a mezinárodních konfliktů.

„Může se zdát, že čeští mileniálové a Gen Z odkládají zásadní životní rozhodnutí, anebo se jim do určité míry vyhýbají. Opak je ale pravdou. V dnešním světě plném nejistot a neustálých změn pouze přijímají jiný přístup – jednají o důležitých věcech s rozvahou a promyšleně,“ říká Andrea Černá, expertka na HR trendy a manažerka ve společnosti Deloitte.

Bydlení v Česku zdražilo za 15 let rychleji než mzdy. Dostupnost vlastního bytu se zhoršila

Money

Ceny bydlení v Česku rostly v posledních 15 letech rychleji než mzdy. Vlastní bydlení mezi lety 2010 a 2025 zdražilo o 158 procent, zatímco průměrné mzdy se za stejné období zvýšily o 106 procent. Dostupnost vlastního bydlení se tak zhoršila.

nst

Přečíst článek

Největší strach? Náklady a bydlení

Životní náklady označilo za jednu z největších obav 43 procent českých mileniálů a 35 procent příslušníků generace Z. Druhým velkým tématem je politická nestabilita, války a mezinárodní konflikty. Ty zmiňuje 31 procent mileniálů a 23 procent Gen Z. Mileniálové se zároveň častěji obávají obecného směřování Česka, zatímco mladší generace má výrazněji starost o duševní zdraví svých vrstevníků.

Podle Černé je patrné, že význam geopolitiky a domácího politického dění oproti loňsku výrazně vzrostl. Zatímco loni se politická nestabilita u generace Z nevešla mezi tři nejzásadnější témata, letos je pro obě skupiny druhou nejčastější obavou.

„Chceme velké investory. A dostat se na miliardu,“ říká Hubinger z fondu Diagram

Reality

Nájemní bydlení šlo stranou, fond Diagram dnes staví hlavně byty na prodej. Spoluzakladatel Martin Hubinger v podcastu Realitní Club popisuje, proč změnili strategii, kde chtějí růst a proč hledají institucionální investory.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Vlastní bydlení se mladým vzdaluje

Nejviditelnější finanční překážkou zůstává bydlení. Vlastní bydlení si podle průzkumu nemůže dovolit 55 procent českých mileniálů a 59 procent příslušníků generace Z. To je více než u jejich vrstevníků ve světě, kde stejný problém zmiňuje 40 procent mileniálů a 51 procent Gen Z.

Téměř polovina respondentů z obou generací v Česku i ve světě zároveň uvádí, že žije od výplaty k výplatě. Finanční nejistotu pociťuje 49 procent českých mileniálů a 38 procent příslušníků generace Z.

„Česko se už několik let řadí mezi země s nejhorší dostupností nového bydlení v Evropě. Nejvíce tato situace dopadá právě na mladou generaci. Stejně jako loni, ani letos zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla rychle zlepšit. Pokud chceme tento trend zvrátit, budeme potřebovat mnohem intenzivnější bytovou výstavbu a současně jednodušší schvalovací procesy,“ říká Petr Hána, ředitel oddělení nemovitostí a stavebnictví ve společnosti Deloitte.

Generace Z: Mladí muži jsou rigidnější než jejich boomerští dědové

Názory

Čekáte, že mladá generace posune svět zase o krok blíže k rovnosti a spravedlnosti? Realita může být složitější. Mladí muži po celém světě se totiž v řadě otázek posouvají ke konzervativnějším a rigidnějším postojům. Nezanedbatelná část z nich se nechce podílet na péči o děti a ženy vnímají jako podřízené partnerky.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Bydlení rozhoduje i o práci

Dostupnost bydlení se mladým lidem nepromítá jen do soukromého života. Ovlivňuje i kariérní rozhodování. U české generace Z má toto téma vliv na výběr práce v 74 procentech případů, u mileniálů v 71 procentech. V obou případech jde o vyšší podíl než u vrstevníků u respondentů ze zbytku světa (69 %, resp. 64 %)

Jinými slovy: práce už pro mladé není jen otázkou platu, oboru nebo smyslu. Stále častěji jde i o to, zda jim vůbec umožní zaplatit život ve městě, kde chtějí nebo potřebují žít.

Duševní zdraví se lepší, stres zůstává

Průzkum zároveň ukazuje, že duševní zdraví mladých se v některých ukazatelích zlepšuje. Jako dobré nebo velmi dobré ho hodnotí 59 procent české generace Z a 55 procent mileniálů. Přibližně pětina respondentů ho ale stále vnímá jako špatné nebo velmi špatné.

„Máme se hůř než naši rodiče,“ shodují se mladší generace. Může za to nedostupné bydlení

Politika

Rozmohl se tu takový nešvar: přepočítávat ceny bytů na lattéčka či avokádové toasty, případně aby starší generace poučovala dnešní mladé, jak si na bydlení vydělat. Přece oni to tak udělali a fungovalo to. Hlasatelé těchto názorů si však neuvědomují, že srovnávají nesrovnatelné. Trh s bydlením se v posledních letech změnil a dosavadní jistoty přestávají platit. Britský průzkum naznačuje, že by si i starší generace dnes ze svých příjmů mohly dovolit sotva kafe a toast. U nás to může být velmi podobné.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Stres zůstává každodenní realitou. Neustále nebo po většinu času se ve stresu cítí 32 procent mileniálů a 29 procent příslušníků generace Z. U mladší generace přitom podíl lidí zažívajících permanentní nebo téměř permanentní stres oproti loňsku klesl, zatímco u mileniálů naopak vzrostl.

„Navzdory narůstajícím vnějším tlakům si velká část mladých z generace Z i mileniálů zachovává pozitivní pohled na budoucnost. Obě generace jsou letos optimističtější ohledně své osobní finanční budoucnosti než ohledně širší ekonomiky. Platí, že se duševní zdraví zlepšuje, ale stres zůstává u mladých lidí každodenní realitou,“ shrnuje Černá.

Aktuálního ročníku průzkumu Deloitte Gen Z & mileniálové se zúčastnilo 22 595 respondentů ze 44 zemí včetně České republiky. Sběr dat proběhl na přelomu let 2025 a 2026. Deloitte do generace Z řadí respondenty narozené mezi lednem 1995 a prosincem 2007, mezi mileniály pak ty, kteří se narodili mezi lednem 1983 a prosincem 1994.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Slavomír Slanina strávil téměř čtvrt století ve nadnárodním telekomunikačním gigantu. Vloni v létě se stal šéfem společnosti Suntel Group ze skupiny DRFG a místo operátora zastupuje firmu, která telekomunikační infrastrukturu buduje, spravuje a rozvíjí. „Telekomunikační stabilita je potřebná jako voda nebo elektřina. Když se během pandemie vypla síť na pár hodin, lidé se bouřili víc než při odstávce vody,“ říká Slanina.

Po téměř čtvrtstoletí ve Vodafonu jste přešel do Suntelu. Jak velká změna to pro vás byla?

Přešel jsem na druhou stranu pomyslného stolu. Telekomunikační trh funguje jako ekosystém tří hlavních hráčů – výrobců technologií, operátorů a dodavatelů. Ve Vodafonu jsem byl na straně operátora, dnes jsem v prostředí dodavatele. A právě ta změna perspektivy mě lákala. U operátora jsem měl na starosti rozvoj sítí, tedy obří investiční projekty. V Suntelu je ta role komplexnější. Je tam větší pestrost, širší odpovědnost, a hlavně možnost tvořit nové věci.

Co vás po přechodu do dodavatelské firmy nejvíc překvapilo?

Asi hodnota peněz v čase. Když jste operátor, řešíte hlavně kvalitu, rychlost a cenu dodávky. Když jste na straně dodavatele, najednou vidíte, co všechno se skrývá za financováním projektu. Musíte zaplatit lidi, materiál, logistiku, technologie, často financujete stavbu několik měsíců nebo i let dopředu, a teprve potom dostanete zaplaceno. V době inflace a rostoucích cen materiálů je to obrovské téma. Balanc mezi cenou, kvalitou a časem je extrémně složitý.

Miliardová investice u moře: DRFG vstupuje na chorvatský realitní trh

Reality

Silná turistická sezóna, rostoucí maloobchod a stabilní výnos. Právě tyto faktory stojí za první chorvatskou akvizicí DRFG, která v Rijece koupila nákupní centrum ZTC za více než miliardu korun.

pej

Přečíst článek

Takže žádné zálohy, předplatby, nic?

Velmi zjednodušeně stavíme za své, respektive za peníze, které si seženeme. Samozřejmě existují různé modely spolupráce, ale princip je takový, že musíte projekt postavit, dodat, odevzdat a teprve následně přichází platba od investora nebo operátora. A když máte velké projekty typu optických tras, které se připravují dva nebo tři roky, je to obrovská finanční disciplína.

Jak důležité je pro Suntel zázemí investiční skupiny DRFG?

Je zásadní. Čím silnější finanční zázemí máte, tím větší projekty můžete realizovat. Menší firmy na trhu existují, ale často se specializují jen na úzkou část telekomunikačních služeb. Naší strategií je být partnerem, který dokáže operátorům pokrýt co nejširší spektrum potřeb. Od mobilních sítí přes optické trasy až po údržbu infrastruktury. To bez silného kapitálového zázemí nejde.

Telco je hodně internacionální disciplína a sám jste uvedl, jak je vnitřně stratifikované. Jaká je pozice Suntel Group v rámci evropského telka?

Chceme být dostatečně velký hráč na to, aby se na nás operátoři mohli spolehnout u velkých projektů, ale zároveň nechceme být obrovský korporát, který ztratí flexibilitu. Naší výhodou je geografická diverzifikace a schopnost sdílet know-how i kapacity mezi zeměmi. Když například přijde mimořádná situace typu tornáda na Moravě, dokážeme si pomoci mezi českým, slovenským nebo jiným týmem. Operátor potřebuje partnera, který dokáže rychle reagovat, má dostatek lidí, know-how a zkušeností. To je přesně pozice, kterou chceme mít.

Brno táhne nové bydlení. DRFG u něj staví čtvrť se 159 byty

Reality

Investiční skupina DRFG zahájila výstavbu rezidenčního projektu 3 Dvory v Újezdu u Brna. Nová čtvrť vzniká v ulici Sportovní a počítá se 159 byty v šesti bytových domech. Součástí projektu má být také mateřská škola a menší obchodní zázemí.

nst

Přečíst článek

Suntel je mezi českými firmami trochu unikát i v tom, že expanduje na složitém DACH regionu. A uspěli jste. Co byl recept?

Důležité bylo pochopit lokální pravidla a nesnažit se tam přijít s tím, že „český model“ všechno vyřeší. Proto spolupracujeme s místními partnery a kombinujeme jejich znalost trhu s našimi zkušenostmi. Například Švýcarsko pro nás bylo velmi specifické. Je to jiný svět – jiná legislativa, jiné obchodní prostředí, jiný přístup k infrastruktuře. Ale zároveň je tam obrovský ekonomický potenciál. Ve Švýcarsku dnes děláme prakticky vše – mobilní i fixní sítě, části energetiky, výměnu smart meterů nebo konektivitu pro retailové řetězce. Takže když nějaký retail park chce dostupný internet pro zákazníky, umíme to.

A Německo? To bývá pro české firmy velmi náročný trh.

Je obrovský a zároveň extrémně fragmentovaný. Každá spolková země má trochu jiná pravidla pro výstavbu nebo povolovací procesy. To celý trh výrazně komplikuje. Na druhou stranu právě v tom vidíme příležitost. Německo si uvědomuje, že jeho telekomunikační infrastruktura není v některých oblastech dostatečně rozvinutá. Vidíte to i jako běžný uživatel – jedete po dálnici a nemáte signál. Proto stát i operátoři investují obrovské prostředky do rozvoje sítí. A pro firmy typu Suntel je to velmi zajímavá příležitost.

Jaké jsou vaše ambice v Německu?

Strategicky nás zajímá hlavně rozvoj fixních sítí. Mobilní infrastrukturu tam už dnes děláme, ale fixní sítě představují další velký krok. Německo je z pohledu počtu domácností nebo velikosti trhu několikanásobně větší než Česko. Pokud tam uspějete, je to obrovský růstový motor.

V posledních týdnech jsme podepsali několik důležitých partnerství, která budou mít vliv právě na naši pozici v Evropě i konkrétně na německém trhu. Podepsali jsme memorandum o strategické spolupráci s německou společností GP-Projekte. Partnerství se zaměřuje na společnou výstavbu 5G infrastruktury a optických sítí na klíčovém německém trhu. Dále jsme uzavřeli strategické partnerství s izraelským technologickým lídrem Galooli. Spolupráce přináší na evropský trh špičkovou IoT platformu pro vzdálený monitoring a aktivní energetický management kritické infrastruktury.

Když jsem zhruba před třemi lety mluvil s Romanem Řezníčkem z DRFG, mluvil o plánech na Slovensku, zejména o projektu optické trasy mezi Bratislavou a Užhorodem. V jaké fázi projekt je?

Jde zhruba o 700 kilometrů optické infrastruktury a v tomto případě jsme skutečně vlastníkem celé trasy prostřednictvím společnosti FibreNet, která patří do skupiny DRFG. Je to zajímavé nejen obchodně, ale i strategicky. Vidíme potenciál do budoucna například v propojení Ukrajiny se západní Evropou a v budování další konektivity. Zároveň nad touto páteřní sítí můžeme poskytovat další služby – pro municipality, retail, banky nebo energetiku.

Roman Řezníček: Byl bych rád, aby skupina DRFG fungovala jako most mezi Východem a Západem

Leaders

Vloni v létě se Roman Řezníček ujal ve skupině DRFG nové role. Z investora se stal generálním ředitelem. A za jeden ze svých cílů si vytknul rychlejší mezinárodní expanzi skupiny, která v této chvíli působí na pěti evropských trzích. Jak se skupině pod jeho vedením daří a jaké plány má pro nadcházející roky?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Telekomunikační infrastruktura se dnes stále výrazněji považuje za strategickou. Projevuje se to i na zájmu investorů?

Telekomunikace jsou součástí kritické infrastruktury. Dnes už nikdo neřeší jen vodu nebo elektřinu. Každý řeší i připojení. Během covidu jsme například zažili situace, kdy krátká odstávka sítě vyvolala silnější reakce lidí než výpadek vody. Bez konektivity dnes nefunguje bankovnictví, práce, obchod ani komunikace. A právě proto si myslím, že investice do evropské infrastruktury budou stále důležitější.

Suntel už dnes zasahuje i do energetiky nebo dopravy. Jak moc se tyto světy propojují?

Opravdu hodně a postupně se propojují do jednoho ekosystému. Děláme například vysokokapacitní nabíječky pro elektromobilitu, projekty v oblasti železniční komunikace nebo modernizace komunikačních systémů ve Švýcarsku. Budoucnost bude o bezpečné a stabilní komunikaci mezi lidmi, stroji a systémy. A to bez kvalitní infrastruktury nepůjde.

Zajímají vás třeba datová centra, která budou další páteřní infrastrukturou budoucnosti? Navíc jsem slyšel, že by přebytečné teplo z nich bylo možné využívat podobně jako teplo z elektráren. Je to reálné, nebo to je sci-fi?

Není to sci-fi. Už dnes se objevují komplexní řešení, kde se odpadní teplo z datových center využívá pro další energetické systémy. Propojení energetiky a datových center bude čím dál důležitější.

A jestli nás to zajímá? Samozřejmě, že nás to zajímá, stejně jako nás zajímá každý potenciální byznys. My dokážeme datové centrum navrhnout, postavit i provozovat. Ale klíčová otázka vždy je, pro koho bude určeno a jaký bude jeho obchodní model.

Český trh hlásí návrat velkých dealů

Zprávy z firem

Fúze a akvizice v Česku nabraly tempo. Loni se uskutečnila téměř stovku velkých transakcí. Závěr roku patřil prodejům kancelářských nemovitostí. Během pouhých 18 dnů se zobchodoval objem odpovídající předchozím 18 měsícům. Data přináší M&A Index společnosti Deloitte.

ČTK

Přečíst článek

Když už zmiňujete budoucnost – co přinesou 6G sítě, které by se měly objevovat v první půlce příští dekády?

6G nebude jen o vyšší rychlosti. Klíčová bude extrémně nízká latence a dynamické řízení sítí pomocí specializované, tzv. suverenní AI (z anglického termínu souvereign AI – pozn. red). Dnešní sítě jsou stále relativně statické. Budoucnost bude v tom, že síť sama pozná, kolik lidí je v určité oblasti, co dělají a jaké zdroje budou potřebovat. Významně poroste role optických sítí, protože právě optika umožní zvládnout požadavky na nízkou latenci a obrovské objemy dat.

Takže bez masivní výstavby optiky se 6G neobejde?

Přesně tak. To je základní podvozek celé budoucnosti. Metalické nebo koaxiální sítě už postupně narážejí na své limity. Operátoři potřebují připojovat vysílače optikou, domácnosti potřebují vyšší kapacitu a budoucí služby budou mnohem náročnější na přenos dat.

Jak moc změní telekomunikace AI?

AI bude řídit provoz, optimalizovat kapacity nebo předvídat chování uživatelů. Ale pořád bude potřeba někdo, kdo infrastrukturu fyzicky postaví, nainstaluje a udrží. To je podle mě důležitá věc, kterou si lidé často neuvědomují. I proto telekomunikace potřebují tolik různých profesí. Budeme potřebovat nejen inženýry, ale i řemeslníky, techniky, lidi, kteří umějí instalovat technologie, pracovat s optikou nebo provozovat infrastrukturu. Telekomunikační obory dnes dokončuje mnohonásobně méně studentů než před patnácti lety. Přitom význam infrastruktury stále roste, a proto si myslím, že právě tahle kombinace technologií a řemesla bude mít v budoucnu obrovskou hodnotu.

Slavomír Slanina

Generální ředitel Suntel Group, kam přešel po 24letém působení v telekomunikační společnosti Vodafone. Zde prošel různými technologicko-manažerskými pozicemi. Od roku 2020 zde působil jako ředitel rozvoje sítě a vedl klíčové projekty, včetně sloučení Vodafone a UPC nebo rozdělení Vodafone a Vantage Towers. Pod jeho vedením proběhla rozsáhlá modernizace mobilní i fixní sítě a jedno z nejrychlejších nasazení 5G v Evropě díky refarmingu spektra a vypnutí 3G.