Generace Z: Mladí muži jsou rigidnější než jejich boomerští dědové
Čekáte, že mladá generace posune svět zase o krok blíže k rovnosti a spravedlnosti? Realita může být složitější. Mladí muži po celém světě se totiž v řadě otázek posouvají ke konzervativnějším a rigidnějším postojům. Nezanedbatelná část z nich se nechce podílet na péči o děti a ženy vnímají jako podřízené partnerky.
Mladá generace se v mnohém liší od svých rodičů. Často se mluví o tom, že dnešní mladí tráví výrazně více času v online prostředí, méně pijí alkohol a oddalují důležitá životní rozhodnutí. Nový výzkum však naznačuje ještě jeden trend: v některých společenských otázkách jsou překvapivě konzervativní. Platí to především pro mladé muže.
Jak upozorňuje deník The Guardian, muži z generace Z (narození mezi lety 1997–2012) vykazují v postojích k sociálním normám větší rigiditu než jejich rodiče z takzvané baby boom generace (1946–1964). Právě „boomers“ přitom bývají často vnímáni jako symbol konzervativních hodnot a terč nespočtu vtipů a internetových memů.
Náladu, motivaci i odolnost vůči stresu neurčují jen vnější okolnosti, ale i jemná chemie v mozku. Oxytocin, dopamin a serotonin fungují jako vnitřní trh, jehož rovnováha rozhoduje o tom, jak zvládáme tlak, vztahy i každodenní výkyvy.
Biohacking: Nálada není náhoda, ale chemický proces
Enjoy
Výzkum agentury Ipsos a Global Institute for Women’s Leadership při londýnské King’s College sledoval postoje lidí ve 29 zemích světa, mimo jiné ve Velké Británii, Austrálii, Brazílii, Indonésii či Indii. Nepřekvapí, že konzervativnější názory v absolutních číslech převažují spíše v zemích mimo západní svět, například v Indonésii nebo Malajsii.
Zajímavé však je, že ani tam se mladí muži neposouvají k liberálnějšímu pohledu na svět. Spíše naopak – čím mladší generace, tím častěji se objevují konzervativní postoje. Tento trend lze do určité míry pozorovat také u generace X a mileniálů, nejvýraznější kontrast však vzniká při srovnání nejmladší a nejstarší generace.
Muži, kteří se nestarají o děti
Co si pod pojmem „maskulinní konzervatismus“ vlastně představit? Například skutečnost, že přibližně pětina dotázaných mladých mužů věří, že ti, kteří se aktivně podílejí na péči o děti, jsou méně mužní než muži, kteří se o děti nestarají. V této generaci se také méně často setkáváme s otevřeně feministickými postoji.
Zhruba třetina mladých mužů je navíc přesvědčena, že žena by měla být v manželství podřízena svému partnerovi, který by měl mít v důležitých otázkách rozhodující slovo. U jejich otců a dědů z generace „boomerů“ je tento podíl přibližně poloviční.
Média jsou plná zpráv o všeobecném vzestupu krajní pravice. Tento problém se ovšem možná vyřeší sám, protože mladí lidé a nastupující generace v těchto stranách spasitele povětšinou nevidí. Co však se svými radikalizovanými rodiči a prarodiči mají společné, je nechuť k neslané a nemastné politice tradičních stran. Politika se nemusí stát kořistí pravicového populismu, ale aby se zachránila, musí se dost zásadně změnit.
Karel Pučelík: Mladí lidé pomalu mění politiku. Na pozoru se musí mít krajní pravice i tradiční strany
Názory
Žen, které s těmito názory souhlasí, je sice výrazně méně, přesto jich v mladé generaci najdeme více než mezi ženami starších věkových skupin. Největší podporu mají tyto postoje v Indonésii a Malajsii, kde s nimi souhlasí více než 60 procent respondentů. Ve Spojených státech jde přibližně o 21 procent mladých mužů, ve Velké Británii zhruba o 13 procent.
Téměř čtvrtina mladých mužů si také myslí, že ženy by neměly být příliš nezávislé a soběstačné. Data zároveň ukazují, že ve většině zemí přetrvává silné očekávání, že hlavní odpovědnost za péči o děti ponese žena. Celkově tak výzkum naznačuje, že tlak na prosazování genderové rovnosti v některých ohledech slábne.
Líheň mladých fašistů?
Výsledky studie zároveň podporují teorie, o nichž se v posledních letech stále častěji diskutuje – například o radikalizaci části mladých mužů. Tento problém se dostal do širšího povědomí i díky populárnímu seriálu Adolescent, který se tématu věnoval.
V některých online komunitách se mezi mladými šíří ideologická neúcta k ženám a odpor k liberálním hodnotám. Podle profesorky Heejung Chungové, která vede zmíněný institut při King’s College London, může být jedním z vysvětlení pocit ztráty společenského postavení.
O generaci Z, tedy o mladých lidech do 30 let, se často dost pochybuje. Říká se, že jde o slabou generaci takzvaných sněhových vloček. Z průzkumů, které byly v posledních týdnech zveřejněny o finančním chování této generace, však mladí lidé vycházejí úplně jinak. Jak tuto generaci vidí šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který se účastnil debaty k jednomu z těchto průzkumů, a co v tomto ohledu očekává od nové vlády?
Sněhové vločky? Nesmysl. Mladí jsou investičně odvážnější než generace před nimi, říká Mojmír Hampl
Money
„Vzniká vakuum, které je následně vyplňováno rétorikou a hlasy snažícími se postavit mladé muže proti genderové rovnosti, proti mladým ženám i proti migrantům,“ uvedla Chungová pro The Guardian.
Nabízí se proto otázka, zda tento trend nepřispívá také k růstu populismu a krajní pravice. Právě zde se totiž může formovat podpora pro hnutí typu MAGA spojené s Donaldem Trumpem nebo pro další varianty populistických ideologií po celém světě.
Zjištění zároveň narušují rozšířenou představu, že se společnost postupně a téměř lineárně posouvá směrem k větší liberalizaci a rovnosti.
