Ruské ponorky dráždí Norsko. Země proto nakoupí od Britů nové válečné lodě
Norsko se dohodlo s Británií na nákupu nejméně pěti nových britských protiponorkových lodí v hodnotě 10 miliard liber (282 miliard korun). Obě členské země Severoatlantické aliance tak prohlubují spolupráci tváří v tvář ruským námořním operacím podél severního křídla NATO, informovala agentura AP.
Vlády obou zemí v neděli oznámily, že Británie dodá Norsku fregaty typu 26. Vznikne tak společná flotila osmi britských a nejméně pěti norských bojových plavidel, která budou společně střežit vody v severní Evropě. Lodě vyrobí konsorcium firem pod vedením britské zbrojovky BAE Systems.
FOTOGALERIE: Ochrana východní hranice EU
„Naše námořnictva budou fungovat jako jeden celek, stanou v čele NATO. Díky této dohodě bude v severním Atlantiku více válečných lodí světové úrovně, které budou pronásledovat ruské ponorky, chránit naši kritickou infrastrukturu a zajišťovat bezpečnost obou našich národů,“ uvedl britský ministr obrany John Healey.
Ruská agrese na Ukrajině, která trvá už čtvrtým rokem, ale také tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa k větší finanční spoluúčasti na společné obraně přiměly evropské členy NATO k výraznému navýšení zbrojních výdajů.
Fregaty typu 26, označované také jako fregaty třídy City, neboť v britském námořnictvu nesou jména britských měst, jsou určeny k protiponorkovému boji a protivzdušné obraně vysoké intenzity, uvádí BAE. Kontrakty na nákup variant tohoto typu válečných lodí pro svá námořnictva už v minulosti uzavřely také Kanada a Austrálie. Očekává se, že nynější kontrakt s Norskem podpoří v Británii 4000 pracovních míst a 400 firem, píše AP.
Norský premiér Jonas Gahr Störe řekl, že jeho země tyto lodě potřebuje, neboť „čelí nejvážnější bezpečnostní situaci od druhé světové války“. Norsko uvažovalo o nákupu také amerických, německých či francouzských lodí, ale rozhodlo se pro Británii kvůli úzkým historickým vazbám a společným zájmům obou zemí, uvedl Störe.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
