Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Polský ekonomický zázrak. Jak se z komunistické trosky stala země, která předběhla Švýcarsko

Varšava
iStock
 nst
nst

Ještě na konci komunistické éry v 80. letech bylo Polsko zemí, kde se základní potraviny jako cukr nebo mouka vydávaly na příděl a průměrný Polák si vydělal jen desetinu toho, co lidé v tehdejším západním Německu. O generaci později je situace úplně jiná. Polská ekonomika dnes překonala velikostí Švýcarsko, patří mezi dvacet největších na světě a její roční výkon přesahuje bilion dolarů, tedy více než 21 bilionů korun.

Podle ekonomů jde o jeden z nejpozoruhodnějších hospodářských příběhů posledních desetiletí. Země, která po pádu komunismu v letech 1989 až 1990 vycházela z ekonomických trosek, se proměnila v jednoho z nejrychleji rostoucích hráčů evropské ekonomiky. Úspěchu Polska si všimla i administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, která navrhla pozvat zemi jako hosta na letošní summit skupiny G20.

Proměna země se odráží i v osobních příbězích. Joanna Kowalská, inženýrka z Poznaně, se po pěti letech práce ve Spojených státech rozhodla vrátit domů. Po studiu na poznaňské polytechnice pracovala pro softwarovou společnost Microsoft, přesto ji lákala možnost podílet se na rychle se rozvíjejícím technologickém sektoru v Polsku. Dnes pracuje ve výpočetním centru, které vyvíjí první polskou továrnu na umělou inteligenci propojenou s kvantovým počítačem.

„Lidé se mě často ptají, jestli mi něco nechybí, když jsem se vrátila z USA. Upřímně řečeno mám pocit, že je to spíš naopak. V mnoha oblastech jsme dnes dokonce před Spojenými státy,“ říká.

České „mozky na kolejích“ válcují světovou konkurenci. Tramvaj 52T je naše technologická vizitka, říká Ignačák ze Škody Group

Výroba kolejových vozidel zůstává klíčovým oborem pro českou ekonomiku a export. Podmínkou je, že Česko udrží kvalitní výzkum a vývoj, který propojí tradiční české produkty s moderními technologiemi. „Do našich vlaků a tramvají přidáváme velmi inovativní prvky. Troufnu si říct, že naše nová tramvaj 52T pro Prahu je jednou z nejlepších na světě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz místopředseda představenstva Škody Group Tomáš Ignačák, který je také předsedou předsednictva Asociace českého železničního průmyslu (ACRI).

Přečíst článek

Statistiky vzestup potvrzují

Ekonomický vzestup Polska potvrzují i statistiky. Hrubý domácí produkt na obyvatele vzrostl z 6730 dolarů v roce 1990 na více než 55 tisíc dolarů v roce 2025. Z původních 38 procent průměru Evropské unie se Polsko dostalo na zhruba 85 procent evropské úrovně. Dnes je podle tohoto ukazatele přibližně na úrovni Japonska.

Po vstupu do Evropské unie v roce 2004 rostla polská ekonomika průměrným tempem 3,8 procenta ročně, zatímco evropský průměr činil jen 1,8 procenta. Podle ekonoma Marcina Piontkowského z varšavské Akademie Leona Kožmiňského za tím nestojí jediný faktor. Klíčovou roli sehrálo vybudování stabilních institucí pro podnikání, nezávislé soudy, regulace bankovního sektoru a důraz na spravedlivou hospodářskou soutěž. Díky tomu se v Polsku na rozdíl od některých jiných postsovětských zemí neprosadili oligarchové ani rozsáhlá korupce.

Polsko zároveň těžilo z miliard eur evropských fondů a z přístupu na jednotný evropský trh. Důležitá byla i dlouhodobá politická shoda napříč politickým spektrem, že strategickým cílem země je integrace do Evropské unie.

Mladí Poláci porážejí mladé Němce

Velkou roli sehrálo také vzdělání. V Polsku má dnes vysokoškolský titul přibližně polovina mladých lidí. „Mladí Poláci jsou například vzdělanější než mladí Němci,“ říká Piontkowski. Přitom však stále vydělávají přibližně polovinu německých mezd, což podle něj vytváří silnou kombinaci pro přilákání zahraničních investorů.

Podnikatelského ducha ukazuje například firma Solaris Bus & Coach, založená v roce 1996 v Poznani. Dnes patří mezi přední evropské výrobce elektrických autobusů a drží asi patnáctiprocentní podíl na trhu. Firma se rozhodla vsadit na elektromobilitu už v roce 2011, kdy s touto technologií experimentovalo jen několik evropských společností.

Ales Bjaljacki

Lukašenko má v Bělorusku minimální podporu, tvrdí aktivista a nositel Nobelovy ceny Bjaljacki

Podpora autoritářského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka je podle běloruského lidskoprávního aktivisty Alese Bjaljackého mezi obyvateli země minimální. Řekl to novinářům během své návštěvy Prahy. Bjaljacki, který patří mezi laureáty Nobelovy ceny míru za rok 2022, byl kvůli své činnosti opakovaně vězněn. Naposledy skončil za mřížemi v roce 2023 a na svobodu se dostal teprve před třemi měsíci.

Přečíst článek

Nízká porodnost

Polsko však stále čelí i výzvám. Země má nízkou porodnost a rychle stárnoucí populaci, což znamená, že v budoucnu bude méně pracujících schopno financovat důchodový systém. Průměrné mzdy navíc zůstávají nižší než evropský průměr a jen málo polských firem se zatím prosadilo jako globální značky.

Ekonomové proto mluví o další fázi polské transformace. Po období, kdy do země přicházely zahraniční továrny, a pozdějším rozvoji moderních služeb by nyní měla přijít éra domácích inovací a technologického vývoje.

„Už nejsme jen dodavatelem náhradních dílů,“ říká ekonomka Katarzyna Szarzecová. „Postupně stoupáme po žebříčku přidané hodnoty.“

Mnozí mladí Poláci proto věří, že nejlepší léta jejich země teprve přijdou. „Polsko má dynamickou ekonomiku a spoustu příležitostí,“ říká sedmadvacetiletý student ekonomie Kazimierz Falak. „Proto tady zůstávám. Polsko má velkou budoucnost.“

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Kristýna Helm

Demokracie mají problém. Inovace se do armády dostávají až na konec, říká expertka Kristýna Helm

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Stavebním úřadům hrozí kolaps. Raději do penze než pod stát, říkají úředníci

Výstavba první etapy bytových domů Nová Kunratická
ČTK
Dalibor Martínek

Vláda sice chystá novelu stavebního zákona, která má v Česku zrychlit žalostně pomalou výstavbu bytů. Překážek k vysněnému cíli je však víc, než si myslí. Nově se například ukázalo, že úředníci stavebních úřadů nechtějí pod státní správu. Raději půjdou do důchodu.

Dvě třetiny zaměstnanců stavebních úřadů nechtějí přejít pod připravovaný Úřad rozvoje území, vyplývá z průzkumu, který si vypracovali odboráři státních orgánů a organizací. Čtyřicet procent úředníků uvedlo, že v případě reorganizace odejde ze systému jinam či do důchodu.

To je varovná zpráva pro vznikající novelu stavebního zákona. Jedním z klíčových principů, kromě konce ping-pongu, má být právě přechod úředníků pod stát a snížení počtu úřadů. Tak, aby se do rozhodování vnesl řád.

U úředníků stavebních úřadů zatím nenašla novela pochopení. Není se co divit, mají své děsivé zkušenosti s nedávnou digitalizací. Už v té době řada úředníků odešla a některé úřady kolabovaly. Teď hrozí ještě horší situace – zastavení práce stavebních úřadů. Moc velké naděje nevkládají úředníci ani do zřízení krajských koordinátorů, kteří mají úřadům a samosprávám pomáhat s přechodem na nový systém.

Bytová výstavba

Méně razítek, víc bytů? Klíčová novela má zrychlit výstavbu, má ale slabá místa

Od další úpravy stavebního zákona si vláda slibuje výrazné zrychlení povolovacích procesů a podporu bytové výstavby i infrastruktury. Odborníci z realitního a stavebního trhu novelu většinou vítají, upozorňují ale i na body, které vyvolávají rozpaky.

Přečíst článek

To vše se děje v době, kdy Karel Havlíček tlačí „buldozerem“ novelu stavebního řízení Sněmovnou. V polovině dubna má projít připomínkovým řízením. Jak uvádí Havlíček, připomínek je na šedesát stran. Vládní koalice sice má sílu normu protlačit legislativním procesem podle vlastních představ, nechuť úředníků je však novým aspektem. Novela, až bude platná, může narazit na realitu.

Ta je taková, že úředníkům je v komunálu vlastně dobře. Lidé, kteří nikdy nic nepostavili, mají v ruce výklad zákonů a v podstatě neomezenou moc nad výstavbou. Neuvěřitelné korupční prostředí. Vítr tam nefouká. Nemají důvod stát se součástí nějaké více organizované, státní struktury.

Do toho sedí na ministerstvu pro místní rozvoj, které má mít novelu de facto na starost, ministryně, která nemá ponětí, co se na stavebních úřadech děje. Zuzana Mrázová, patrně ve snaze úředníky uklidnit, prohlašuje, že stát neplánuje se zavedením centrální stavební správy propouštět úředníky na stavebních úřadech.

Bytová výstavba

Dalibor Martínek: Stavební úřady konečně přejdou pod stát. Výstavba však zrychlí až za roky

Stavební řízení převede současná vláda pod stát. Zároveň nový stavební zákon, který vláda schválila, zavádí princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí. Jsou to rozhodně změny k lepšímu, celý trh úpravy kvituje.

Přečíst článek

Realita, která jí uniká, je však opačná. Úředníci se nebojí propouštění, chtějí sami odcházet. Stát zatím moc neřeší, že nové úředníky bude nutné hledat. A také je pořádně zaplatit – tabulkové platy netáhnou. Vedlejším produktem legislativních změn může být nikoli zrychlení výstavby v Česku, ale naopak totální rozklad stavebního řízení.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Kunovský tlačí na stavební firmy: Zlevněte, jinak nové byty v Praze nezačneme stavět

Přečíst článek

Moderní lofty a nová fasáda. Dům Radost bude zářit, říká manažer Kašpar

Přečíst článek

Česko chce stopku pro emisní povolenky. Babiš míří na summit EU s návrhem změn

Andrej Babiš
ČTK
 ČTK

Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce také navrhnout cenový strop a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví. Evropská rada se bude konat 19. až 20. března v Bruselu.

„Historicky ten systém měl své opodstatnění, ale změnilo se to na kšeftování i těch, kteří nemají povinnost platit za emise,“ řekl Babiš. Dodal, že Česko bude bojovat, aby s dalšími zeměmi prosadilo podle něj jediný rychlý způsob, jak pomoci evropskému průmyslu, zvláště když lze nyní pozorovat například dopady krize na Blízkém východě.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dnes v Bruselu uvedl, že Česko se snaží kvůli změně systému emisních povolenek propojit s vlivnými státy, jako je Německo a Itálie, a daří se to. Podle něj existuje určitá šance, že se systém EU ETS změní.

Leyenová: Návrat k ruskému plynu by byla chyba. Závislá Evropa je zranitelná

Energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě už podle Evropské komise zdražuje dovoz paliv do Evropy. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová uvedla, že během deseti dnů války zaplatili evropští daňoví poplatníci o tři miliardy eur více. Varovala také před návratem k ruským fosilním palivům. Podle ní by to zvýšilo závislost Evropy.

Přečíst článek

„Absolutní katastrofa“

Podle zatím posledního návrhu závěrů čtvrtečního summitu prezidenti a premiéři zemí EU vyzvou na jednání Evropskou komisi, aby do letošního července předložila návrh reformy systému emisních povolenek EU ETS. Komise už dříve uvedla, že plánuje navrhnout reformu systému ve třetím čtvrtletí letošního roku, konkrétní termín ale nezmínila.

Současný systém nedávno Babiš označil za „absolutní katastrofu“, na které Česko podle něj dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS 1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko.

Cena emisních povolenek v systému EU ETS 1 se aktuálně pohybuje kolem 70 eur za tunu emisí oxidu uhličitého. V minulých týdnech se cena pohybovala zhruba od 69 do 75 eur za tunu. Pro srovnání se cena v letech 2021 a 2022 pohybovala v pásmu 80 až 100 eur za tunu, v letech 2024 a 2025 byla v pásmu 60 až 90 eur za tunu.

Ministr Červený: Povolenky zdražují energie a živí spekulanty

Systém emisních povolenek se podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) změnil v obchodní komoditu, na které vydělávají spekulanti. Kritizuje zejména plánované rozšíření systému na budovy a dopravu (ETS2), které podle něj povede ke zdražení energií a pohonných hmot. Červený to řekl v rozhovoru s ČTK.

Přečíst článek

Vláda také dlouhodobě kritizuje rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami na silniční dopravu a vytápění (EU ETS 2). Systém EU ETS 2 zatím fyzicky neexistuje, zprovozněn má být po ročním odkladu v roce 2028.

Mezi další témata summitu EU bude podle Babiše patřit Ukrajina, Blízký východ, konkurenceschopnost a vnitřní trh, budoucí víceletý finanční rámec po roce 2027, evropská bezpečnost a obrana a migrace.

Související

Doporučujeme