Polský ekonomický zázrak. Jak se z komunistické trosky stala země, která předběhla Švýcarsko
Ještě na konci komunistické éry v 80. letech bylo Polsko zemí, kde se základní potraviny jako cukr nebo mouka vydávaly na příděl a průměrný Polák si vydělal jen desetinu toho, co lidé v tehdejším západním Německu. O generaci později je situace úplně jiná. Polská ekonomika dnes překonala velikostí Švýcarsko, patří mezi dvacet největších na světě a její roční výkon přesahuje bilion dolarů, tedy více než 21 bilionů korun.
Podle ekonomů jde o jeden z nejpozoruhodnějších hospodářských příběhů posledních desetiletí. Země, která po pádu komunismu v letech 1989 až 1990 vycházela z ekonomických trosek, se proměnila v jednoho z nejrychleji rostoucích hráčů evropské ekonomiky. Úspěchu Polska si všimla i administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, která navrhla pozvat zemi jako hosta na letošní summit skupiny G20.
Proměna země se odráží i v osobních příbězích. Joanna Kowalská, inženýrka z Poznaně, se po pěti letech práce ve Spojených státech rozhodla vrátit domů. Po studiu na poznaňské polytechnice pracovala pro softwarovou společnost Microsoft, přesto ji lákala možnost podílet se na rychle se rozvíjejícím technologickém sektoru v Polsku. Dnes pracuje ve výpočetním centru, které vyvíjí první polskou továrnu na umělou inteligenci propojenou s kvantovým počítačem.
„Lidé se mě často ptají, jestli mi něco nechybí, když jsem se vrátila z USA. Upřímně řečeno mám pocit, že je to spíš naopak. V mnoha oblastech jsme dnes dokonce před Spojenými státy,“ říká.
Výroba kolejových vozidel zůstává klíčovým oborem pro českou ekonomiku a export. Podmínkou je, že Česko udrží kvalitní výzkum a vývoj, který propojí tradiční české produkty s moderními technologiemi. „Do našich vlaků a tramvají přidáváme velmi inovativní prvky. Troufnu si říct, že naše nová tramvaj 52T pro Prahu je jednou z nejlepších na světě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz místopředseda představenstva Škody Group Tomáš Ignačák, který je také předsedou předsednictva Asociace českého železničního průmyslu (ACRI).
České „mozky na kolejích“ válcují světovou konkurenci. Tramvaj 52T je naše technologická vizitka, říká Ignačák ze Škody Group
Zprávy z firem
Statistiky vzestup potvrzují
Ekonomický vzestup Polska potvrzují i statistiky. Hrubý domácí produkt na obyvatele vzrostl z 6730 dolarů v roce 1990 na více než 55 tisíc dolarů v roce 2025. Z původních 38 procent průměru Evropské unie se Polsko dostalo na zhruba 85 procent evropské úrovně. Dnes je podle tohoto ukazatele přibližně na úrovni Japonska.
Po vstupu do Evropské unie v roce 2004 rostla polská ekonomika průměrným tempem 3,8 procenta ročně, zatímco evropský průměr činil jen 1,8 procenta. Podle ekonoma Marcina Piontkowského z varšavské Akademie Leona Kožmiňského za tím nestojí jediný faktor. Klíčovou roli sehrálo vybudování stabilních institucí pro podnikání, nezávislé soudy, regulace bankovního sektoru a důraz na spravedlivou hospodářskou soutěž. Díky tomu se v Polsku na rozdíl od některých jiných postsovětských zemí neprosadili oligarchové ani rozsáhlá korupce.
Polsko zároveň těžilo z miliard eur evropských fondů a z přístupu na jednotný evropský trh. Důležitá byla i dlouhodobá politická shoda napříč politickým spektrem, že strategickým cílem země je integrace do Evropské unie.
Mladí Poláci porážejí mladé Němce
Velkou roli sehrálo také vzdělání. V Polsku má dnes vysokoškolský titul přibližně polovina mladých lidí. „Mladí Poláci jsou například vzdělanější než mladí Němci,“ říká Piontkowski. Přitom však stále vydělávají přibližně polovinu německých mezd, což podle něj vytváří silnou kombinaci pro přilákání zahraničních investorů.
Podnikatelského ducha ukazuje například firma Solaris Bus & Coach, založená v roce 1996 v Poznani. Dnes patří mezi přední evropské výrobce elektrických autobusů a drží asi patnáctiprocentní podíl na trhu. Firma se rozhodla vsadit na elektromobilitu už v roce 2011, kdy s touto technologií experimentovalo jen několik evropských společností.
Podpora autoritářského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka je podle běloruského lidskoprávního aktivisty Alese Bjaljackého mezi obyvateli země minimální. Řekl to novinářům během své návštěvy Prahy. Bjaljacki, který patří mezi laureáty Nobelovy ceny míru za rok 2022, byl kvůli své činnosti opakovaně vězněn. Naposledy skončil za mřížemi v roce 2023 a na svobodu se dostal teprve před třemi měsíci.
Lukašenko má v Bělorusku minimální podporu, tvrdí aktivista a nositel Nobelovy ceny Bjaljacki
Politika
Nízká porodnost
Polsko však stále čelí i výzvám. Země má nízkou porodnost a rychle stárnoucí populaci, což znamená, že v budoucnu bude méně pracujících schopno financovat důchodový systém. Průměrné mzdy navíc zůstávají nižší než evropský průměr a jen málo polských firem se zatím prosadilo jako globální značky.
Ekonomové proto mluví o další fázi polské transformace. Po období, kdy do země přicházely zahraniční továrny, a pozdějším rozvoji moderních služeb by nyní měla přijít éra domácích inovací a technologického vývoje.
„Už nejsme jen dodavatelem náhradních dílů,“ říká ekonomka Katarzyna Szarzecová. „Postupně stoupáme po žebříčku přidané hodnoty.“
Mnozí mladí Poláci proto věří, že nejlepší léta jejich země teprve přijdou. „Polsko má dynamickou ekonomiku a spoustu příležitostí,“ říká sedmadvacetiletý student ekonomie Kazimierz Falak. „Proto tady zůstávám. Polsko má velkou budoucnost.“
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
