Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nehodu si nanečisto nevyzkoušíte, záznam o ní už ano. Seznamte se s demo verzí aplikace Bouračka

Nehodu si nanečisto nevyzkoušíte, záznam o ní už ano. Seznamte se s demo verzí aplikace Bouračka
iStock
 nst
nst

Bez škody, bez stresu a bez policie. Demo verze aplikace Bouračka učí řidiče, co dělat po při menší dopravní nehodě. Ne ke každému pomačkanému plechu totiž musí vyjíždět policie.

Mladí řidiči se v autoškole učí pravidla silničního provozu, ne vždy si ale prakticky vyzkouší, co dělat po dopravní nehodě. Podle dat České kanceláře pojistitelů a Policie ČR bylo jen od ledna do dubna letošního roku evidováno přes 47 tisíc drobných dopravních nehod, které lze řešit bez policie. Právě na tyto situace cílí demo verze aplikace Bouračka. Ta umožňuje projít si vyplnění záznamu o dopravní nehodě nanečisto, tedy bez stresu, bez skutečné škody a v testovacím prostředí.

Aplikaci mohou využít řidiči, studenti autoškol i lektoři. Cílem je, aby si předem vyzkoušeli, jaké údaje budou po nehodě potřebovat, co mají zdokumentovat a jak celý proces probíhá.

„U dopravní nehody často pomáhá klid, přehled a správný postup. Demo verze Bouračky dává řidičům možnost projít si celý záznam dopředu, bez stresu a bez reálné škody. Díky tomu si mohou osvojit, jaké údaje budou potřebovat, co zdokumentovat a jak celý proces probíhá. Ve chvíli, kdy se pak dostanou do skutečné situace, už pro ně postup nebude neznámý,“ říká Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven a České kanceláře pojistitelů.

Ilustrační foto

Bouračka bez papíru: řidiči mohou nehodu vyřešit mobilem za pár minut

Papírový euroformulář po menší nehodě může zůstat ležet v přihrádce. Česká kancelář pojistitelů spustila webovou aplikaci Bouračka, která umožňuje sepsat záznam o dopravní nehodě přímo v mobilu. Elektronická verze má stejnou právní váhu jako papírový formulář a pojišťovnám dorazí během okamžiku.

Přečíst článek

Mladí řidiči patří k rizikovým skupinám

Dopravní nehoda je pro většinu řidičů stresová situace. U mladých řidičů se k tomu přidává menší zkušenost nejen za volantem, ale i s tím, co přesně má po nehodě následovat.

Podle záznamů o nehodách vyplněných prostřednictvím aplikace Bouračka bylo dosud evidováno celkem 45 008 účastníků dopravních nehod. Mladí lidé ve věku 18 až 20 let tvoří pět procent evidovaných účastníků, tedy 2 066 osob. Věková skupina 21 až 25 let představuje dalších deset procent, tedy 4 479 osob.

Jde o situace, u kterých není nutné volat policii, ale je zásadní správně sepsat záznam o dopravní nehodě. Řidič musí rychle vyhodnotit situaci, komunikovat s druhým účastníkem, rozhodnout, zda volat policii, zdokumentovat škodu a vyplnit záznam.

Pomůcka i pro autoškoly

Významnou roli v edukaci mohou podle České kanceláře pojistitelů sehrát také autoškoly. Vedle pravidel silničního provozu se nabízí doplnit výuku i o praktický „postnehodový“ scénář.

Demo verze Bouračky může autoškolám sloužit jako jednoduchá praktická pomůcka. Studentům ukáže, že bezpečné řízení nekončí jen snahou nehodě předejít. Důležité je také vědět, jak se zachovat ve chvíli, kdy ke kolizi dojde.

„Autoškoly mají v prevenci dopravních nehod nezastupitelnou roli. Právě tam se mladí řidiči učí základní návyky, které si často nesou po celý život. Pokud se součástí výuky stane i jednoduchý praktický nácvik toho, co dělat po nehodě, může jim to pomoci zvládnout reálnou situaci klidněji a bezpečněji,“ říká Milada Veselá, vedoucí komunikace České asociace pojišťoven a České kanceláře pojistitelů.

Prakticky

Kdy lze nehodu řešit bez policie

Bouračka je webová aplikace České kanceláře pojistitelů pro rychlé sepsání záznamu o dopravní nehodě v případech, kdy není nutné volat policii.

  • Nehoda se obešla bez zranění.
  • Odhad škody nepřesahuje 200 000 Kč.
  • Nevznikla škoda třetí osobě.
  • Účastníci se shodnou na okolnostech nehody.

Aplikace funguje zdarma, bez instalace a přímo v mobilním telefonu. Řidiče provede jednotlivými kroky, pomůže zaznamenat důležité informace, přiložit fotografie a připravit podklady pro řešení škody. Hotový záznam účastníci potvrdí přes SMS a aplikace jej odešle oběma stranám.

Automobilová nehoda bez nutné účasti policie

Dopravní nehodu půjde řešit pomocí aplikace. Policisty ani neuvidíte

Česká kancelář pojistitelů spouští webovou aplikaci Bouračka. Ta přináší rychlé řešení pro řidiče, kteří se stanou účastníky dopravní nehody. Nový online nástroj je alternativou papírového formuláře a řidičům umožní sepsat záznam o nehodě i bez tužky a papíru.

Přečíst článek

Odhaluje podvody, asistuje při bouračkách. Kde všude pojišťovny nasazují umělou inteligenci

Umělá inteligence a digitalizace proniká do všech oblastí našeho života, a ne jinak tomu je i v případě pojišťovacího byznysu. Komunikuje s klienty i pojišťováky. Přečtěte si, ve kterých případech se v českých pojišťovnách můžete například setkat s umělou inteligencí a kdy a kde bude možné třeba autonehodu už hlásit digitálně.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Škoda 1000 MB de luxe

Na termín úhrady povinného ručení si dávejte od října pozor. Pojištění vás kryje až po zaplacení

Přečíst článek
Michael Kopta, člen vedení XTB

Chceme vytvořit investiční „superaplikaci“ a být jedničkou na evropském trhu, říká Michael Kopta z XTB

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Babiš s Okamurou chtěli vládnout. Místo toho předvádějí Brno

Dalibor Martínek: Babiš s Okamurou chtěli vládnout. Místo toho předvádějí Brno
Profimedia
Dalibor Martínek

Benešovy dekrety, sudetští Němci a sjezd v Brně. Sněmovna se celý den zabývala tématem, které žádný skutečný problém neřeší. Politici místo důležitých zákonů otevřeli staré historické rány a přijali zbytečné stanovisko.

Třiasedmdesát poslanců z devětasedmdesáti přítomných odhlasovalo deklaraci Poslanecké sněmovny ve smyslu, že se v Brně nemá konat setkání Němců vysídlených po válce z Česka. Deklarace nemá žádnou právní váhu, nic nezmění. Sněmovna promarnila jeden pracovní den.

Už jen název deklarace, kterou se celý den zabývali poslanci, hovoří za mnohé. „Stanovisko vládní koalice ke sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně.“ Stanovisko bylo po pár projevech koaličních poslanců schváleno, opoziční poslanci se jednání, jak předem deklarovali, nezúčastnili.

Stanovisko je zcela zbytečné. Nic nemění na platnosti Benešových dekretů, poválečném uspořádání Evropy ani na vztahu Česka s Německem. Ani na tom, že se za týden v Brně sejde pár nostalgiků.

Autobazar, ojetiny, ilustrační foto

Stanislav Šulc: Česko, vraků ráj to na pohled. Ale časy se mění

Statistika nuda je, má však cenné údaje. A platí to také pro data o ojetých vozech, které pravidelně zachycují krom jiného stáří tuzemského vozoparku. Nejnovější data ukazují, že se stárnutí prodávaných ojetin postupně snižuje, což je překvapivá, ale hlavně dobrá zpráva.

Přečíst článek

Únavné tanečky

Kolem tématu vztahů Česka a Německa chodili při zasedání Sněmovny vládní poslanci jako kolem horké kaše. Vztahy s Německem máme na nejvyšší úrovni, zdůrazňovali všichni. Vztahy s Německem jsou na výborné úrovni, uvedla Taťána Malá (ANO). Nikdo nechce revizionismus, prohlásil Jindřich Rajchl.

Kupodivu i vládní poslanci chápou, že na ekonomických vztazích s Německem závisí česká prosperita. A Němci zase velmi dobře vědí, jak výkonnou ekonomikou je Česko a jak je pro Německo prospěšné udržovat exkluzivní vztahy. Tady je jasná shoda.

Přesto stálo koaličním stranám za to svolat schůzi Poslanecké sněmovny jen kvůli tomu, aby veřejně deklarovaly domnělé obavy národa o nároky sudetských Němců. Žádné takové nároky přitom neexistují.

Benešovy dekrety jako politická rekvizita

Bernd Posselt, zástupce sudetských Němců, sice nesouhlasí s Benešovými dekrety, ale nikdy neprohlásil, že by je chtěl revidovat, ani že by odsunutí Němci měli mít nárok na nějaký majetek na území Česka. Chce od Čechů jenom přiznání, že to takto být nemělo. To je niterné téma. Koaliční poslanci mají pravdu, že ho v sobě možná lidé ještě vstřebávají. Nicméně historicky je naštěstí tato linka uzavřená. Zejména díky Václavu Havlovi.

Česko-německá deklarace z roku 1997 hovoří jasně. Žádné další nároky, rozvíjejme budoucí vztahy. Zdálo by se, že je vše uzavřeno. Přesto Tomio Okamura nyní svolal zbytečnou schůzi Poslanecké sněmovny. Proč? Německá radikální AfD a česká SPD zastávají zdánlivě protichůdné zájmy. AfD je pro odsouzení Benešových dekretů, pro Okamuru jsou nedotknutelné.

Staré duchy vytahují ti, kdo tvrdí opak

Reálně obě strany, každá jinými prostředky, sledují stejný cíl. Provokovat, oslovit sociálně slabé voliče, lidi na okraji. S rétorikou, že „nechceme vytahovat staré duchy“, koalice tyto duchy politicky účelově vytahuje. A přijme zbytečné usnesení. Miroslav Ševčík od řečnického pultíku vrcholného zákonodárného tělesa vřeští, že sjezd landsmanšaftu v Česku je arogance moci, podporovaná minulou vládou Petra Fialy, s podporou nacistů. Skutečně ubohé zasedání poslanců.

Místo zákonů Brno

Ševčík je kapitola sama pro sebe. Co je zásadní, vláda má před sebou spoustu důležitých rozhodnutí. Novelu stavebního zákona, například. Na každé besedě politici bědují nad děsivým povolovacím řízením. Novela stavebního zákona, ať si o její úpravě myslí každý, co chce, je připravená do třetího čtení ve Sněmovně. Místo ní je však na programu jakýsi dýchánek v Brně.

Babiš s Okamurou byli za minulé vlády největší obstruenti. Šestihodinové proslovy před poslanci. De facto blokovali vládnutí. Nyní jsou u moci, mají se předvést. Místo aby projednávali zákony, které by podle nich měly posouvat Česko, předvádějí Brno.

Další texty (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Reportáž: Belvedér mizí za lešením. Čeká ho stomilionová oprava

Letohrádek královny Anny projde dvouletou rekonstrukcí.
Petra Nehasilová/Newstream
Petra Nehasilová

Královský letohrádek královny Anny, známý jako Belvedér, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou obnovu za zhruba 100 milionů korun. Oprava renesanční památky přichází v době, kdy se proměnou chystá projít i širší okolí Hradu včetně Chotkových sadů.

Ještě nedávno se tu zastavovali návštěvníci Pražského hradu kvůli výhledu a elegantní stavbě, která působí spíš jako kus Itálie v Praze. Teď u Královského letohrádku začínají přípravné práce. Belvedér, jedna z nejčistších renesančních staveb na sever od Alp, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. 

Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou rekonstrukci. Oprava má trvat necelé dva roky a vyjít přibližně na 100 milionů korun. Do jara 2028 tak zůstane letohrádek nepřístupný. Místo výstav a komorních akcí přijdou na řadu restaurátoři, kameníci, truhláři i odborníci na historické omítky.

Ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek mluví o zahájení rekonstrukce jako o historickém okamžiku. Letohrádek královny Anny podle něj Hrad postupně předává stavební firmě, která mu má během příštích dvou let navracet původní podobu a krásu. První přípravné práce už jsou patrné směrem k Chotkovým sadům.

Ticho před opravou

Královský letohrádek stojí v zahradě trochu stranou hlavních turistických proudů. Sloupové arkády, jemná proporce fasády a charakteristická střecha ve tvaru lodního kýlu dávají stavbě lehkost, kterou si s Pražským hradem běžně nespojujeme.

Za touto lehkostí je ale složitá stavební historie a také opotřebení, které už nešlo dál odkládat. Statické zajištění potřebuje jižní část objektu. Opravy se dotknou fasády, arkád, balustrád, říms, omítek, oken, dveří, podlah, příček i stropů. Uvnitř vznikne také důstojnější zázemí pro kustody.

Pražský hrad

Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla

Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.

Přečíst článek

Proměnou projde i osvětlení. Přibudou nástěnná svítidla, historické lustry se budou repasovat. Restaurátorské sondy zároveň odkryly původní renesanční kletované omítky, které mají být zachovány. Pracovat se bude i s malbami a s klenutým stropem pod střechou, z něhož mají zmizet nátěry z 20. století.

Hrad chce podle Vyhnánka původní charakter stavby respektovat i po rekonstrukci. Letohrádek má dál sloužit především komorním setkáním, kulturním akcím a výstavám, které nemají zvýšené nároky na udržování stabilního klimatu. Zimní provoz se ani do budoucna neplánuje, protože by historickou stavbu výrazně zatěžoval.

Sto milionů pro Belvedér, stovky milionů pro Hrad

Zakázku na obnovu Belvedéru vyhrála společnost Konsit. Původní odhad ceny činil 139 milionů korun bez DPH, vysoutěžená částka má být podle hradní správy výrazně nižší, přibližně kolem 100 milionů korun. Přesná cena se ale ukáže až během prací. „Podařilo se to vysoutěžit výrazně levněji.  Až realita ukáže, kolik to přesně bude, jak to u památek bývá,“ řekl Vyhnánek. 

Bez reklamy či trdelníků? Z Hradu zmizí nevkusná reklama, nový manuál si všímá i veřejných toalet

Areál Pražského hradu se krůček po krůčku mění. Revitalizovat a více propojit se s okolím mají starobylé Chotkovy sady, změní se přístřešky u vstupů a díky novému Manuálu pro kultivovaný Pražský hrad zmizí z nádvoří vizuální smog.

Přečíst článek

Rekonstrukce Belvedéru přitom není jedinou velkou stavební akcí, kterou Správa Pražského hradu v posledních letech připravuje. Vyhnánek ji zasazuje do širšího investičního obratu Hradu. „Není to dokonce ani největší oprava nebo rekonstrukce, kterou v posledních letech provádíme,“ řekl. 

Jako příklad zmínil rekonstrukci Ústavu šlechtičen, která má podle něj vyjít na necelých 200 milionů korun. Další pravidelné investice směřují do katedrály, kde Hrad každoročně realizuje práce přibližně za deset milionů korun. 

Vyhnánek upozornil, že objem investic Správy Pražského hradu v posledních letech výrazně vzrostl. Zatímco ještě před rokem 2023 šly podle něj do obnovy Pražského hradu spíše desítky milionů korun ročně, loni už se částky dostaly do stovek milionů. Většinu těchto oprav podle něj hradní správa financuje z vlastních příjmů, zejména ze vstupného na prohlídkové okruhy. Peníze, které návštěvníci na Hradě utratí, se tak mají vracet zpět do obnovy památek, zahrad a veřejných prostorů hradního areálu.

Nejen budova, ale celý hradní okraj

Oprava Belvedéru nepřichází osamoceně. Proměnou mají projít také Chotkovy sady, historicky první veřejný park v Praze. Správa Pražského hradu už pro jejich obnovu vybrala architektonický tým v soutěži a příprava projektu pokračuje. Samotná rekonstrukce by měla začít v příštích letech.

Takto vaří v Kuchyni na Pražském hradě

Nejenom hot dogy, ale i pořádné řízky. Také na Pražském hradě se dá dobře a levně najíst

I ve spleti turistů stojí za to na Pražský hrad zamířit za dobrým jídlem a zážitkem. Třeba restaurace Lví Dvůr nebo Kuchyň nabízí kromě kvalitní české kuchyně, k níž samozřejmě patří dobře načepované pivo, i krásný výhled.

Přečíst článek

Letohrádek pro královnu, která se ho nedožila

Příběh Belvedéru začal ve 30. letech 16. století. Ferdinand I. jej nechal stavět pro svou manželku Annu Jagellonskou. První návrh vytvořil italský stavitel Paolo della Stella. Původně přízemní stavbu později na přání panovníka navýšil o patro a typickou střechu především Bonifác Wohlmut. Práce ale přerušil požár katedrály sv. Víta v roce 1541 a následná obnova. Letohrádek byl dokončen až v roce 1563. Anna Jagellonská se dokončení nedožila. Zemřela v roce 1547 ve věku 43 let po porodu svého patnáctého dítěte.

Belvedér v dalších staletích měnil funkce. Sloužil jako místo reprezentace, ale také jako astronomická observatoř. Podle hradní správy zde po určitou dobu působil Tycho Brahe a pozoroval hvězdy. Později v letohrádku sídlili dělostřelci. Od poloviny 19. století se objekt proměnil v obrazárnu. Tehdy přibylo monumentální schodiště. Další výraznou stopu zde zanechal Josip Plečnik, autor stropu nad schodištěm i stolu u vstupu. Ve 20. století se na obnově podílel také Pavel Janák.

Poslední větší zásahy probíhaly mezi lety 1988 až 1991 a 2004 až 2010, kdy se řešilo hlavně zatékání. V roce 2012 přišla na řadu střešní krytina.

Bytový dům s galerií na Malé Straně v Praze 1 navrhl přední český architekt Ladislav Lábus.

Novostavba na Malé Straně vzbudila vášně. Pošlou ji přesto architekti do dalšího kola prestižní soutěže?

Novostavba bytového domu s galerií se nachází na pozemku v horní části ulice Tržiště na Malé Straně, nedaleko americké ambasády. Podobu novostavby významně ovlivnila lokalita.

Přečíst článek

Bez reklamy či trdelníků? Z Hradu zmizí nevkusná reklama, nový manuál si všímá i veřejných toalet

Areál Pražského hradu se krůček po krůčku mění. Revitalizovat a více propojit se s okolím mají starobylé Chotkovy sady, změní se přístřešky u vstupů a díky novému Manuálu pro kultivovaný Pražský hrad zmizí z nádvoří vizuální smog.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Automatické mlýny v Pardubicích

Ze starých fabrik jsou nové hvězdy. Industriální ikony v Česku ožívají jako místa pro bydlení, kulturu i byznys

Přečíst článek
Doporučujeme