Statistika nuda je, má však cenné údaje. A platí to také pro data o ojetých vozech, které pravidelně zachycují krom jiného stáří tuzemského vozoparku. Nejnovější data ukazují, že se stárnutí prodávaných ojetin postupně snižuje, což je překvapivá, ale hlavně dobrá zpráva.
Ještě donedávna průměrné stáří českého auta rostlo. Český statistický úřad odhaduje, že v roce 2024 to bylo něco přes 16 let. A protože jde o údaj trochu děsivý, vyrojila se řada statistik, které se snaží tuto představu vrakolandu nabourávat zejména tím, že eliminují vozy, které nejsou aktivně používány a statistiky pokřivují.
Pravda je ta, že prostý pohled na dálnice ukazuje relativně solidní podíl vozů nových i zánovních, byť většinou velmi pravděpodobně z firemních flotil.
Nyní však přišla společnost Cebia dlouhodobě sledující údaje o prodejích ojetin s údaji za sekundární prodeje aut s informací, že průměrné stáří ojetiny prodané v prvním letošním kvartálu činila 9,2 roku, což představuje meziroční pokles. A nižní věk Cebia zaznamenala u vozidel tuzemských i dovezených ze zahraničí.
Honda škrtá elektroplány. Poprvé za téměř 70 let je v červených číslech
Japonská automobilka Honda poprvé po téměř 70 letech spadla do celoroční ztráty. Automobilku stáhla hlavně americká dovozní cla a nevydařená sázka na elektromobily. Zachránit ji nyní mají motocykly.
Časy se tak nejspíš skutečně mění. Klesl podíl vozů starších 10 let, podíl aut starších 15 let v podstatě stagnoval.
Zajímavější jsou však podíly vozů podle pohonu. Roste podíl benzínových aut, který již vloni překonal podíl dieselů. Dále roste také podíl vozů s alternativním pohonem, tedy hybridů i elektrovozů. Tyto dvě kategorie u ojetin představují již téměř sedm procent, což je sice na první pohled minimum, ale vzhledem k pomalému nájezdu elektromobility u nás, jde v podstatě o solidní výsledek.
Co tyto statistiky znamenají? V podstatě přinášejí dobrou zprávu, že dochází k obměně vozoparku rychleji než doposud. A s tím souvisí další dobré zprávy: na silnicích budou vozy mnohem bezpečnější, což by se postupně mohlo projevovat i na statistikách nehodovosti a následků těžkých nehod.
Na druhou stranu stále platí, že většinu chyb zapříčiní řidič. A jeho mentalita se jen tak nezmění. Ale je pravda, že i nezodpovědný řidič v bezpečnějším autě je v důsledku méně nebezpečný než ve dvacetileté plečce.
Michal Nosek: Stavební superúřad už se rodí. Není to reforma, ale povolení na katastrofu
Vláda chce přetavit současných 626 stavebních úřadů do jednotné státní stavební správy. Vzniknout má Úřad rozvoje území se čtrnácti krajskými ředitelstvími a 205 pobočkami, naplno má systém fungovat od ledna 2028. Jenže digitalizace stavebního řízení má v ostrém provozu přijít až v roce 2030 a plně fungovat dokonce až od roku 2031. Reforma, která má Česko zbavit stavebního chaosu, tak zatím vypadá jako další stavba bez spočtené statiky.
Praha patří mezi nejvíce motorizované regiony Evropské unie. Na tisíc obyvatel už připadá 753 osobních vozů. Za deset let v metropoli přibylo přes 365 tisíc registrovaných osobních aut. Praha se v evropském srovnání dostává mezi regiony s nejvyšší mírou motorizace. Pro město to znamená větší tlak na dopravu, parkování i kvalitu života.
V Praze dramaticky přibývá aut. V posledních deseti letech se počet registrovaných osobních automobilů v české metropoli zvýšil o více než 44 procent, což patří k nejvýraznějším nárůstům v Evropské unii.
Za poslední dekádu zažila Praha výrazný nárůst počtu osobních automobilů. V roce 2013 připadalo na 1 000 obyvatel metropole 565 osobních vozů, zatímco v roce 2023 toto číslo vzrostlo na 753 (viz mapka Eurostatu). Tento nárůst o téměř 190 vozidel na 1 000 obyvatel řadí Prahu mezi desítku nejvíce motorizovaných regionů EU, a přitom také nadále nejrychleji se motorizujících se regionů v Evropské unii.
Eurostat
Za dekádu přibylo přes 365 tisíc aut
Zatímco v roce 2013 bylo v Praze registrováno rovných 821 tisíc osobních automobilů, roku 2023 už to bylo 1 186 209 vozů. V celé EU míra motorizace narůstala v daném období procentuálně výrazněji pouze ve dvou italských regionech a v Rumunsku, které však bylo roku 2013 motorizováno v rámci EU extrémně podprůměrně, takže jde o nárůst silně živený nízkou vstupní základnou. Konkrétně, Rumunsko vykazovalo roku 2013 pouze 242 osobních aut na 1000 obyvatel, zatímco průměr EU tehdy činil 493 vozů na 1000 obyvatel. Připomeňme, že Praha už tehdy vykazovala v rámci EU nadprůměrnou hodnotu, oněch zmíněných 565 osobních aut na 1000 obyvatel. Praha tedy vykazuje vysoké tempo nárůstu i z relativně vysoké, nadprůměrné základny.
video
Kovanda vysvětluje investice: Čísla nestačí. Jak opravdu poznat dobrou akcii
P/E, EBITDA, cash flow nebo provozní marže. Finanční výkazy mohou začínajícím investorům připadat jako nepřehledná změť zkratek a čísel. Čtvrtý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, že klíčem k úspěchu není znát nazpaměť každý ukazatel. Důležitější je pochopit, co se za čísly skutečně skrývá.
Zmíněné dva italské regiony, Valle d’Aosta a autonomní provincie Trento, zase těží ze specifických, příhodných daňových podmínek pro registraci vozidla. To je třeba podtrhnout obecněji. Daná čísla vycházejí z registrací vozidel, nikoli z měření reálného provozu. Mnoho vozidel registrovaných v Praze nemusí být nutně provozováno na jejím území. Hlavní město je centrem státní správy a sídlem mnoha firem a leasingových společností, které často evidují svá vozidla na pražských adresách, i když jsou fyzicky provozována jinde.
Pro srovnání, i přes tento nárůst zůstává Praha s hodnotou 753 aut na 1 000 obyvatel pod některými regiony v EU. Například zmíněný alpský region Valle d’Aosta v Itálii vykázal v roce 2023 neuvěřitelných 2 295 osobních aut na 1 000 obyvatel. Itálie obecně dominuje v počtu osobních automobilů na obyvatele, přičemž šest z deseti nejvíce motorizovaných regionů EU se nachází právě zde.
Zní to jako protimluv. Ceny benzinu a nafty se během války na Blízkém východě zvedly o třetinu a staly se hybnou silou inflace. Ta v dubnu meziročně poskočila na 2,5 procenta, a to i přes donkichotskou snahu vlády ceny paliv regulovat. Přesto Česká národní banka nemusí kvůli drahým palivům zvedat sazby. Cena paliv totiž působí zároveň jako proinflační i protiinflační faktor.
Tento trend v Praze naznačuje, že automobil se stává standardní součástí života mnoha obyvatel, ať už pro denní dojíždění, nebo víkendové výlety. Nárůst počtu vozidel může také odrážet rostoucí kupní sílu domácností, která navzdory inflačním tlakům posledních let umožňuje pořízení nového vozu nebo druhého auta do rodiny.
Na druhou stranu tento vývoj klade zvýšené nároky na dopravní infrastrukturu, životní prostředí a kvalitu života v hustě obydlených čtvrtích. Praha tak stojí před výzvou najít rovnováhu mezi potřebami individuální dopravy a udržitelností, aby se statistická iluze motorizace nestala nepříjemnou realitou.
Propad akcií CSG a zpráva Hunterbrook Media dostaly Michala Strnada pod tlak. Český zbrojařský miliardář teď v rozhovoru pro Bloomberg vrací úder. Pochybnosti o kapacitách označil za nesmysl a vazby na Rusko odmítl s odkazem na dodávky Ukrajině i kontrakt americké armády. Největší příležitost vidí v USA.
Český miliardář Michal Strnad odmítá, že by trh správně oceňoval jeho zbrojařskou skupinu CSG. Akcie společnosti CSG se od lednového vstupu na burzu v Amsterdamu propadly zhruba o polovinu. Podle Strnada ale investoři firmu podhodnocují a CSG dál dodává to, co slíbila. Uvedl to v rozhovoru s agenturou Bloomberg.
„Trh je dnes tam, kde je, ale to není něco, co můžeme ovlivnit. Plníme to, co jsme slíbili,“ řekl Strnad Bloombergu.
Třiatřicetiletý miliardář se také poprvé veřejně vyjádřil ke zprávě společnosti Hunterbrook Media, která minulý týden zpochybnila mimo jiné velikost muničních kapacit CSG. Tato tvrzení označil za „naprostý nesmysl“. CSG už dříve uvedla, že kritika podle ní vychází z nepochopení obchodního modelu skupiny.
CSG po propadech: přehnaná panika, nebo prozření trhu?
Akcie zbrojařské skupiny Czechoslovak Group se obchodují na polovině své hodnoty z doby úpisu, přestože tržby loni vzrostly o 72 procent na 165 miliard korun. Rekordní výsledky však zastiňuje nedůvěra investorů k reálným výrobním kapacitám i ostré spory s menšinovými akcionáři. Skupina nyní stojí na rozcestí mezi modelem postaveným na přeprodeji a přechodem k náročné vlastní výrobě.
CSG v posledních letech těžila z rostoucí poptávky po vojenské technice a munici, zejména po ruské invazi na Ukrajinu. Podle Bloombergu tržby skupiny od roku 2022 vzrostly více než šestinásobně. V lednu firma uskutečnila historicky největší IPO společnosti zaměřené čistě na obranný průmysl.
„Navzdory všemu tomu hluku, drobným problémům, věcem kolem Hunterbrooku a všem těm nesmyslům si stále myslím, že prodej akcií byl dobrý krok,“ uvedl Strnad.
Vazby na Rusko odmítám
Nejvíce podle Bloombergu Strnada pobouřila část zprávy, která připomínala tvrzení o dřívějších vazbách CSG na Rusko. Skupina za jeho otce začínala modernizací sovětské vojenské techniky. Od té doby se ale proměnila v širšího výrobce obranné techniky s kontrakty pro evropské členy NATO i Spojené státy.
„Jsme jedním z největších dlouhodobých dodavatelů Ukrajiny, a to už od roku 2014,“ řekl Strnad Bloombergu. Podle něj by si americká armáda CSG nevybrala pro vysoce zabezpečený muniční projekt v Iowě, pokud by firma byla jakkoli napojená na Rusko. Připomněl také, že CSG figuruje na sankčních seznamech Ruska a Číny.
Dodávky na Ukrajinu nyní podle něj tvoří 27 procent tržeb CSG. Tento podíl se má dál měnit podle toho, jak se bude skupina diverzifikovat a jak se budou vyvíjet potřeby ukrajinské armády.
Hunterbrook srazil akcie CSG. Analytici přesto věří v růst o 116 procent
Akcie Czechoslovak Group po zprávě platformy Hunterbrook odepsaly v Amsterodamu téměř čtvrtinu hodnoty. Komentář hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy upozorňuje, že Hunterbrook není běžné médium, ale kontroverzní model spojující investigativní texty s finančními sázkami na pokles akcií. Případ španělského Viscofanu přitom ukazuje, že podobné propady se mohou časem zcela smazat.
Propad akcií CSG podle Strnada nesouvisí jen se zprávou Hunterbrooku, ale také se změnou nálady investorů vůči evropským obranným titulům. Pod tlakem jsou podle Bloombergu i akcie německého Rheinmetallu.
Strnad odmítá představu, že budoucí konflikty budou stát hlavně na dronech a nových technologiích. Armády podle něj budou dál potřebovat i klasické zbraně a munici. „Pokud si myslíte, že jde jen o válku dronů a interceptorů, tak nejde. Takhle to nefunguje,“ řekl.
Další prodej akcií nechystáme. Akvizice ano
Strnad uvedl, že neplánuje prodávat další akcie CSG. Skupina se ale dál dívá po akvizicích a připouští, že pokud by příležitosti dávaly smysl, mohla by za ně částečně platit akciemi.
Současné akviziční cíle má CSG podle něj rozdělené zhruba rovnoměrně mezi Evropu a Spojené státy. Firma hledá obchody, které by posílily její současný byznys, pomohly s vertikální integrací, přinesly know-how nebo umožnily ovládnout určitý trh.
Financial Times podle Bloombergu později uvedly, že CSG předložila návrh na koupi podílu ve výrobci tanků KNDS převážně za hotovost. CSG zprávu nekomentovala.
Aktualizováno
Strnadova CSG je pod palbou kontroverzního spekulanta, akcie prudce klesly
Ve Spojených státech CSG vlastní výrobce munice The Kinetic Group. Získala také kontrakt americké armády na návrh, výstavbu a uvedení do provozu zařízení pro plnění velkorážové munice v Iowě.
Strnad řekl, že „největší příležitost“ vidí právě v Americe. Americký trh je podle něj atraktivní nejen velikostí, ale i jednodušším rozhodováním oproti Evropské unii, kde je často potřeba souhlas všech 27 členských států.
„Rozhodně chci, abychom byli dlouhodobým, uznávaným a spolehlivým dodavatelem evropských armád,“ uvedl Strnad. Pokud půjde vše podle plánu, podíl byznysu CSG podle něj poroste více v Americe a také na trzích od Blízkého východu směrem na východ.
Rok 2026 by měl patřit k nejlepším letům pro investory do akcií. Na burzu by totiž mohly vstoupit některé velmi žhavé společnosti, což by se mělo projevit i na celkových datech o IPO. Pokud se potvrdí dosavadní trendy z prvního čtvrtletí, měly by primární úpisy vynést více než 200 miliard dolarů, což se stane poprvé od rekordního roku 2021.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Strnad raketově zbohatl: Úpis akcií CSG z něj udělalo nejbohatšího Čecha i zbrojaře světa
