Zajímá nás
Loňský rok označila největší česká mlékárna za velmi obtížný. Poprat se musela s energetickou krizí a abnormálním nárůstem všech nákladů.
Evropa se nyní prostřednictvím dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) snaží kompenzovat výpadky v dodávkách z Ruska. Podle agentury Bloomberg je nicméně možné, že plány na výstavbu nových evropských terminálů pro dovoz LNG již zašly příliš daleko. Kapacity terminálů by po roce 2030 mohly výrazně převyšovat poptávku, protože evropské země budou čím dál více využívat energii z obnovitelných zdrojů. Hrozí tak, že infrastruktura v hodnotě miliard eur se stane zbytečnou, píše Bloomberg.
Odstavením zbylých tří německých jaderných elektráren se do vzduchu dostane ročně o 15 milionů tun více dodatečných emisí oxidu uhličitého (CO2). Uvádí to studie fyzika ze stuttgartské univerzity Andrého Thesse. V sobotu budou v Německu odpojeny od sítě zbylé jaderné elektrárny. Mělo se tak stát už na konci loňského roku, ale kvůli energetické krizi se vládní koalice loni rozhodla nechat tři reaktory v provozu i přes zimu.
Komplexnější servisní odstávku naplánoval ČEZ pro jadernou elektrárnu Temelín na následující týdny. Během nich vymění část paliva a zkontroluje klíčové části nejstřeženější stavby v Česku.
Český průmysl drtí kleště energetické drahoty a hrozby recese. V únoru se však vzepjala alespoň výroba aut, komentuje aktuální statistiku ČSÚ hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Palivové dříví v Česku je rekordně drahé, kubík vyjde i na více než 1500 korun. Výraznější zlevnění přijde spíše až příští rok, kvalitnější dřevo zlevňuje už teď, píše hlavní ekonomo Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dále snižuje. Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v pondělí klesla pod 40 eur (asi 959 korun) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od července 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících a plné zásobníky.
Je to už podruhé, kdy se v krátké době Václavské náměstí naplnilo odpůrci aktuální vlády. Bylo to v září, a stalo se tak i nyní, v polovině března. V září Češi na Václaváku prováděli „Nenásilnou revoluci“, nyní demonstrovali proti bídě. To jsou záminky ke svolání protestu sice velmi odlišné, nicméně obě dokážou celkem solidně kultovní místo českých dějin zaplnit. To už by mohl být důvod k zamyšlení vlády a jejích poradců.
Tsunami a havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 zásadně změnily požadavky na bezpečnost atomových zdrojů i daleko za hranicemi Japonska. Brutální destrukce ukrajinské energetiky, kterou se Putinova armáda snažila zlomit odpor houževnatého protivníka, mění pohled na bezpečnost v rámci celého odvětví. Proměna energetiky, a to nejenom na Ukrajině, směřuje k vyšší odolnosti proti hrozbám reálných i hybridních válek. Zkušenosti z poslední ukrajinské zimy budou studovat bezpečnostní analytici i byznysmeni, kteří chtějí zachytit nejnovější trendy, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Energetická společnost innogy zlevní od začátku března elektřinu pod cenový strop. Cena za jednu megawatthodinu (MWh) bude 250 korun pod stropem, podmínkou však je uzavření smlouvy na 15 měsíců, oznámila společnost innogy.
Německo vyčlenilo více než 260 miliard eur (6,2 bilionu korun) na řešení bezprostřední hrozby energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Úplné vyřešení problému bude ale mnohem nákladnější a je otázkou, zda to země vůbec zvládne. Agentura BloombergNEF odhaduje, že náklady na zajištění budoucnosti energetického systému země do roku 2030 překonají jeden bilion dolarů (22,4 bilionu korun).
