Důstojný důchod si Češi musí zajistit sami. Kdo nezačne investovat, prodělá miliony, ukazuje analýza
Státní důchod většině lidí na zajištění důstojného stáří stačit nebude. Nová analýza XTB ukazuje, že rozdíly mezi jednotlivými způsoby spoření na stáří mohou po 30 letech dělat i miliony korun.
Státní důchod většině lidí na udržení dnešní životní úrovně stačit nebude. Nová analýza ekonomů XTB Pavla Peterky a Tomáše Maxy ukazuje, že na stáří bude stále důležitější vlastní investování – a že rozdíly mezi jednotlivými produkty mohou po třech dekádách dělat i miliony korun.
Nejlépe z modelových scénářů vycházejí dlouhodobé investice do akciových ETF. Na kratším horizontu do deseti let se ještě dokáže prosadit dlouhodobý investiční produkt, tedy DIP, hlavně díky daňové úlevě. Tradiční penzijní produkty naopak podle analýzy zaostávají, především kvůli nižším výnosům a konzervativnějším strategiím.
Hlavní sdělení studie je přitom jednoduché: pro většinu lidí je důležitější začít včas, investovat pravidelně a hlídat poplatky než spoléhat na státní podporu nebo hledat „dokonalý“ produkt.
Letošní rok přináší v penzijním spoření důležitou novinku, která se dotkne zaměstnanců pracujících v rizikovém prostředí. Stát jim chce pomoci vytvořit dostatečné finanční zázemí pro dřívější odchod z práce, aniž by si museli zkracovat budoucí starobní důchod. Klíčovým nástrojem se tak stává nový povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření. Jak ale upozorňují odborníci, samotná povinnost ještě nezaručuje úspěch. „Klíčovou roli bude hrát nejen výše příspěvků, ale především správně zvolená investiční strategie a kombinace penzijních a investičních produktů,“ říká finanční poradce společnosti Partners Lukáš Urbánek.
Spoření na stáří: kdo má těžkou práci, má nově výhodu
Money
Demografická past
Důvod, proč se otázka vlastního zajištění na stáří stává čím dál důležitější, je podle autorů demografie. Český důchodový systém funguje průběžně: současní pracující platí penze současným seniorům. Jenže seniorů bude přibývat a lidí v produktivním věku ubývat.
Dnes pobírá starobní důchod přibližně 2,35 milionu lidí. Po roce 2030 začnou do penze odcházet silné populační ročníky a podle projekcí může počet důchodců kulminovat kolem roku 2053 na 2,7 milionu. Podíl lidí starších 65 let má do roku 2060 vzrůst z dnešních zhruba 21 procent na 31 procent. V praxi by to znamenalo, že na 100 lidí v produktivním věku připadne asi 60 seniorů, tedy jen zhruba 1,66 pracujícího na jednoho důchodce.
„Současná štědrost systému tak bude dlouhodobě neudržitelná,“ uvádějí autoři analýzy. Vedle tlaku na důchody navíc podle nich poroste i tlak na zdravotnictví.
Radíme lidem, aby měli před odchodem do penze zainvestovanou částku v hodnotě poloviny ceny nového bytu v lokalitě, kde bydlí, vysvětluje v pořadu Newstream Byznys Talk specialista na penze a investice společnosti OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer. 
Pražáci si na důchody budou muset připlatit, říká specialista na penze Šmajer
Money
Největší chyba? Nezačít vůbec
Studie opakovaně zdůrazňuje, že největší chybou není vybrat „špatný“ produkt, ale nezačít vůbec nebo začít příliš pozdě. Hlavní roli totiž hraje čas a efekt složeného úročení. Ten funguje jednoduše: investor nevydělává jen z původně vložených peněz, ale i z dřívějších výnosů. Čím déle investuje, tím silněji tento efekt pracuje.
Při investici 1000 korun měsíčně a ročním zhodnocení sedm procent vznikne za 20 let asi 520 tisíc korun. Za 30 let už zhruba 1,2 milionu a za 40 let přibližně 2,6 milionu korun.
„Začít včas je tak možná jedno z těch nejdůležitějších pravidel,“ píší autoři.
Čas vydělává nejvíc
Analýza srovnává pět běžných možností, jak se v Česku připravovat na penzi: penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, akciové fondy, ETF a dlouhodobý investiční produkt.
Z krátkodobého pohledu vychází dobře DIP, tedy daňově zvýhodněný režim pro investování na stáří. Jeho výhodou je možnost odečíst si vlastní příspěvky od základu daně až do limitu 48 tisíc korun ročně. Na horizontu do deseti let právě tato daňová úleva ještě dokáže převážit nad mírně nižším čistým výnosem oproti přímé investici do ETF.
Jenže s delším horizontem se karta obrací. Od zhruba 15 let investování podle modelů začínají dominovat ETF. Důvod je prostý: mají vyšší očekávaný výnos a zároveň velmi nízké poplatky. A právě kombinace výnosu a nákladů rozhoduje v dlouhém období mnohem víc než státní příspěvek nebo daňová sleva.
„Na delším horizontu rozhoduje především výše výnosů a poplatků, nikoli samotný státní příspěvek či daňové zvýhodnění,“ shrnuje studie.
Ministr Marian Jurečka oznámil, že průměrný starobní důchod vzroste od ledna o 668 korun. Dosáhne tak téměř 22 tisíc korun. Stát od příštího roku vydá na důchody o 22 miliard korun více, celkem přes 720 miliard korun. Důchody tvoří asi třetinu výdajů státu.
Dalibor Martínek: Důchody, koule na noze české prosperity
Názory
Penzijko ztrácí dech
Nejhůře z porovnávaných variant vychází staré penzijní připojištění, tedy transformované fondy. Ty sice nabízejí garanci nezáporného zhodnocení, jenže právě ta je nutí investovat velmi konzervativně. Výsledkem jsou obvykle nízké výnosy, které v dlouhém období nestačí.
O něco lépe vychází doplňkové penzijní spoření (DPS). To těží ze státního příspěvku a daňové podpory, zároveň ale podle analýzy většinou nenabídne takový výkon jako dynamičtější investice do akciových ETF. Navíc velká část účastníků DPS zůstává v opatrnějších fondech, a tím si dlouhodobý výnos dál snižuje.
Výhodou penzijních produktů může být příspěvek zaměstnavatele. Autoři ale upozorňují, že ani ten sám o sobě nevyrovná slabší výkonnost, pokud je produkt příliš drahý nebo zbytečně konzervativní.
Vláda vydala nařízení, že důchodcům přibude k současným penzím v průměru 355 korun měsíčně. Nechme stranou, že o důchodech rozhoduje jakýsi výnos vlády, což trošku připomíná Rakousko-Uherskou monarchii, kdy se život lidí měnil výnosem vrchnosti.
Dalibor Martínek: Čeští důchodci ani netuší, jak dobře se mají. Jejich rozmazlování by mělo skončit
Názory
Rozdíly? Po 30 letech i přes tři miliony
Nejvýrazněji jsou rozdíly vidět na modelových příkladech.
Při investici 1700 korun měsíčně, tedy na úrovni maximálního státního příspěvku u penzijních produktů, vychází po 30 letech varianta ETF o 836 tisíc korun lépe než DPS a o 1,34 milionu korun lépe než penzijní připojištění.
Při investici 4000 korun měsíčně, což odpovídá hranici maximálního daňového odpočtu pro DIP, už jsou rozdíly ještě výraznější. ETF vychází po 30 letech o 2,2 milionu korun lépe než DPS, o 3,3 milionu korun lépe než penzijní připojištění a o 866 tisíc korun lépe než DIP.
A ve scénáři 10 tisíc korun měsíčně, který analýza spojuje se strategií FIRE, tedy finanční nezávislosti a dřívějšího odchodu do penze, je rozdíl mezi ETF a ostatními variantami podle modelu dokonce od 2,49 do 8,67 milionu korun.
Právě u vyšších investovaných částek se podle studie nejvíc ukazuje, že význam státní podpory klesá a rozhodující se stává samotný výnos a výše poplatků.
Vláda od letoška umožňuje lidem odepisovat si z daňového základu až 48 tisíc, pokud stejnou částku neprošustrují, ale pošlou ji na dlouhodobé investice. Takzvaný dlouhodobý investiční produkt má být jednou z cest, kterými si lidé zajistí další peníze do důchodu a nebudou jen spoléhat na státní penzi. „Demografický vývoj je jasný, spoléhat na státní důchod nebude do budoucna moudré,“ uvedla finanční poradkyně společnosti 4fin Iva Flídrová v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS.
Finanční poradkyně Iva Flídrová: Na státní penzi již nelze spoléhat
Money
Poplatky ukousnou čtvrtinu výnosu
Vedle výnosu jsou druhým klíčovým faktorem poplatky. A právě ty podle autorů investoři často podceňují.
Model počítá u akciových fondů s ročním poplatkem dvě procenta. To znamená, že očekávaný výnos klesne z osmi procent na šest procent ročně. Jinými slovy, poplatky každý rok „ukrojí“ zhruba čtvrtinu výnosu.
Na třicetiletém horizontu dělá tento rozdíl obrovské peníze. Ve scénáři investice 4000 korun měsíčně znamená rozdíl mezi ETF a akciovým fondem přibližně 1,9 milionu korun. U ETF se přitom poplatky běžně pohybují jen v řádu setin procenta. I proto právě tato varianta v dlouhém období vychází nejlépe.
Asi nikdo nechce zůstat jednou sám a nesoběstačný. Obávají se toho téměř tři ze čtyř Čechů, navzdory tomu ale jen málokdo se proti tomu pojistí. V Česku přitom existuje speciální daňově uznatelná pojistka, kterou nabízí už pět pojišťoven. Porovnali jsme jejich výhody a nevýhody.
Češi se bojí nesoběstačnosti ve stáří, ale daňově uznatelnou pojistku nevyužívají
Money
Češi mají miliardy na účtech, které inflace ukusuje
Studie zároveň upozorňuje na další české specifikum: domácnosti drží velkou část peněz v produktech, které inflaci dlouhodobě neporážejí. Na jednodenních vkladech domácností leželo podle citovaných dat zhruba 3161 miliard korun, z toho na běžných účtech 1411 miliard. Průměrná sazba na jednodenních vkladech byla v prosinci 2025 kolem 1,41 procenta, na běžných účtech dokonce jen 0,15 procenta. Takové zhodnocení podle autorů nestačí ani na pokrytí inflace. Část těchto peněz by přitom mohla sloužit právě jako základ pro dlouhodobé investování na stáří.
Univerzální recept neexistuje
Přesto autoři varují před příliš jednoduchým závěrem, že jeden produkt je nejlepší pro všechny. Výběr záleží na tom, kolik času člověku do penze zbývá, jak snáší kolísání hodnoty investice, zda potřebuje mít peníze dostupné a jak vysokou částku si může pravidelně odkládat.
Vedl dvě důchodové komise, tu první v letech 2004 až 2005. Pro Vladimíra Bezděka je to dávnověk, v současnosti je předsedou představenstva investičního fondu Avant, jednoho z největších fondů pro kvalifikované investory na českém trhu. Jeho doménou jsou nyní investice do nemovitostí. Téma penzí se však táhne jeho profesní kariérou. Je členem poradního týmu nastupujícího prezidenta Petra Pavla. Podepíše Pavel nižší zvýšení důchodů, o kterém se už dva dny baví poslanci? Bezděk k tomu jistě řekne své. A co bude s českým penzijním systémem? „Vše směřuje k jedné státní důchodové dávce,“ říká trochu věštecky.
Vladimír Bezděk: Vše směřuje k rovnému důchodu. Každý penzista dostane stejně peněz
Leaders
Na kratším horizontu a v předdůchodovém věku proto mohou dávat větší smysl opatrnější nástroje. Naopak u investování na několik dekád dopředu se podle studie výrazně prosazuje výhoda vyšších výnosů a nízkých nákladů.
„Investování na stáří není jen otázkou výnosu, ale i řízení rizika,“ uvádí Peterka a dodává, že lidé by měli volit srozumitelné a regulované nástroje a vyhýbat se nepřehledným produktům i slibům „jistých“ mimořádných výnosů.
Nejsilnější závěr celé studie je nakonec překvapivě prostý. Státní podpora, daňové úlevy i příspěvky zaměstnavatele mohou výslednou částku zlepšit, ale samy o sobě nestačí. Na dlouhém horizontu rozhoduje, zda člověk začne včas, investuje pravidelně a zbytečně neplatí vysoké poplatky. Pro většinu lidí tak podle autorů platí, že větší problém než špatně vybraný produkt představuje nečinnost.
Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok souhlasí s Vladimírem Bezděkem, že éra rovných důchodů je nevyhnutelná. Kvůli stárnutí populace se důchody vrátí k primárnímu účelu – tím je zabránit tomu, aby se stáří automaticky rovnalo chudobě, míní exguvernér ČNB. 
Jiří Rusnok: Princip zásluhovosti bude z důchodů nevyhnutelně mizet
Leaders
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
