Pražáci si na důchody budou muset připlatit, říká specialista na penze Šmajer
Radíme lidem, aby měli před odchodem do penze zainvestovanou částku v hodnotě poloviny ceny nového bytu v lokalitě, kde bydlí, vysvětluje v pořadu Newstream Byznys Talks specialista na penze a investice společnosti OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer.
Více než polovina Čechů chce do důchodu odejít nejpozději v 60 letech, ukázal průzkum OVB Allfinanz na panelu agentury IPSOS, který firmy realizovaly letos na jaře. V kombinaci s rostoucí délkou dožití to ale může znamenat i přes 30 let života s omezeným příjmem, varoval v rozhovoru s šéfredaktorkou newstream.cz Terezou Zavadilovou pro pořad Newstream Byznys Talk produktový specialista se zaměřením na penze a investice společnosti OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer. Hranice 95 let je podle něj již reálná doba dožití mladé populace.
Problém podle něj je to, že Češi se ale na dlouhou penzi nepřipravují dostatečně – ani finančně, ani informačně. „Často volí neefektivní finanční nástroje, spoří málo a začínají pozdě,“ shrnuje Šmajer. Čas podle něj hraje zásadní roli ve prospěch dlouhodobého spoření. Například 180 tisíc korun investovaných v okamžiku narození dítěte mu může spolu se starobním důchodem zajistit spokojené stáří bez finančních starostí - v projekci OVB Allfinanz do doby odchodu do důchodu by taková částka představovala 10 milionů korun.
Peníze Čechů z velké části končí podle experta na naprosto nevhodných produktech, nedokáží znásobovat kapitál. „V první pětce nejpoužívanějších nástrojů pro spoření na penzi je běžný a spořicí účet. Spořicí účet má smysl pro finanční rezervu a krátkodobé cíle, ne pro spoření na stáří,“ vysvětluje Šmajer. Proto by v dlouhodobějším časovém horizontu radil produkty, které mají vyšší potenciál výnosu, jako jsou akcie. „Můj apel by byl, pokud investujete na 30, 40 let, neřešte možný pokles hodnoty investice,“ říká s tím, že produkty, které nemohou klesnout na hodnotě, zároveň nedokáží dlouhodobě držet krok s inflací.
Do penze se čtyřmi miliony
Je těžké konkrétně poradit, kolik peněz má mít člověk naspořeno na důchod. „Protože číslo je velmi individuální, radíme mít ekvivalent poloviny nového malého bytu ve vašem městě,“ vysvětluje Šmajer s důrazem na to, že peníze musí být stále zainvestované a čerpá se z nich vždy jen potřebná část na dané období. Což znamená, že v Praze je to více než v menších městech - Pražák by měl mít naspořeno zhruba 4 miliony korun, aby si během života v penzi udržel potřebný standard.
Státní důchod podle poradců OVB pokryje zhruba polovinu průměrného příjmu.
Úsporami to podle Šmajera ještě nekončí - pokud člověk chce žít v penzi ve vysněném standardu. „Je ideální to zkombinovat s vlastním bydlením. Už dnes je dramatickým driverem toho, jaké má člověk čisté jmění. Lidé, co bydlí v nájmech mají řádově osmkrát menší majetek než ti, co bydlí ve svém,“ vysvětluje analytik.
Nemovitost totiž podle něj může být zdrojem financování důchodu, jenže Češi na to obvykle tak nepohlížejí. „Dá se prodat, dá se na důchod jít do menšího či nájmu, do jiné lokality a z peněz žít. Je to zdroj kapitálu, ale spousta Čechů o tom ale takto nepřemýšlí, chtějí to nechat rodině a jdou do důchodu s nízkými stovkami tisíc korun z penzijního připojištění,“ popisuje Vojtěch Šmajer.
Co se v pořadu ještě dozvíte?
Jak se liší spoření na důchod u jednočlenné domácnosti a u páru?
Proč může být vlastnické nemovitostí velkou zátěží?
Jaký je nejoblíbenější produkt pro spoření na penzi?
Kolik si Češi reálně spoří a kolik by měli?
A kolik si spořit v různých období života?
Co mají dělat padesátníci?
Celý pořad Newstream Byznys Talks se spouští v úvodu článku. Pusťte si ho i jako podcast na Spotify či Apple Podcasts.
Zažité představy a stereotypy o seniorech přestávají platit. Demografie české společnosti se mění a s ní i charakteristika seniorů. Mnohem více jich je, a hlavně bude, ještě v sedmdesátce velmi aktivních a uvažováním mladší než kdejací padesátníci. Díky medicíně a zdravějšímu životnímu stylu i prostředí drží lidem zdraví stále déle.
Dlouhověkost vyžaduje péči o tělo, mysl, ale i peníze. Obzvlášť ve stárnoucím Česku
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
