Pražáci si na důchody budou muset připlatit, říká specialista na penze Šmajer
Radíme lidem, aby měli před odchodem do penze zainvestovanou částku v hodnotě poloviny ceny nového bytu v lokalitě, kde bydlí, vysvětluje v pořadu Newstream Byznys Talks specialista na penze a investice společnosti OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer.
Více než polovina Čechů chce do důchodu odejít nejpozději v 60 letech, ukázal průzkum OVB Allfinanz na panelu agentury IPSOS, který firmy realizovaly letos na jaře. V kombinaci s rostoucí délkou dožití to ale může znamenat i přes 30 let života s omezeným příjmem, varoval v rozhovoru s šéfredaktorkou newstream.cz Terezou Zavadilovou pro pořad Newstream Byznys Talk produktový specialista se zaměřením na penze a investice společnosti OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer. Hranice 95 let je podle něj již reálná doba dožití mladé populace.
Problém podle něj je to, že Češi se ale na dlouhou penzi nepřipravují dostatečně – ani finančně, ani informačně. „Často volí neefektivní finanční nástroje, spoří málo a začínají pozdě,“ shrnuje Šmajer. Čas podle něj hraje zásadní roli ve prospěch dlouhodobého spoření. Například 180 tisíc korun investovaných v okamžiku narození dítěte mu může spolu se starobním důchodem zajistit spokojené stáří bez finančních starostí - v projekci OVB Allfinanz do doby odchodu do důchodu by taková částka představovala 10 milionů korun.
Peníze Čechů z velké části končí podle experta na naprosto nevhodných produktech, nedokáží znásobovat kapitál. „V první pětce nejpoužívanějších nástrojů pro spoření na penzi je běžný a spořicí účet. Spořicí účet má smysl pro finanční rezervu a krátkodobé cíle, ne pro spoření na stáří,“ vysvětluje Šmajer. Proto by v dlouhodobějším časovém horizontu radil produkty, které mají vyšší potenciál výnosu, jako jsou akcie. „Můj apel by byl, pokud investujete na 30, 40 let, neřešte možný pokles hodnoty investice,“ říká s tím, že produkty, které nemohou klesnout na hodnotě, zároveň nedokáží dlouhodobě držet krok s inflací.
Do penze se čtyřmi miliony
Je těžké konkrétně poradit, kolik peněz má mít člověk naspořeno na důchod. „Protože číslo je velmi individuální, radíme mít ekvivalent poloviny nového malého bytu ve vašem městě,“ vysvětluje Šmajer s důrazem na to, že peníze musí být stále zainvestované a čerpá se z nich vždy jen potřebná část na dané období. Což znamená, že v Praze je to více než v menších městech - Pražák by měl mít naspořeno zhruba 4 miliony korun, aby si během života v penzi udržel potřebný standard.
Státní důchod podle poradců OVB pokryje zhruba polovinu průměrného příjmu.
Úsporami to podle Šmajera ještě nekončí - pokud člověk chce žít v penzi ve vysněném standardu. „Je ideální to zkombinovat s vlastním bydlením. Už dnes je dramatickým driverem toho, jaké má člověk čisté jmění. Lidé, co bydlí v nájmech mají řádově osmkrát menší majetek než ti, co bydlí ve svém,“ vysvětluje analytik.
Nemovitost totiž podle něj může být zdrojem financování důchodu, jenže Češi na to obvykle tak nepohlížejí. „Dá se prodat, dá se na důchod jít do menšího či nájmu, do jiné lokality a z peněz žít. Je to zdroj kapitálu, ale spousta Čechů o tom ale takto nepřemýšlí, chtějí to nechat rodině a jdou do důchodu s nízkými stovkami tisíc korun z penzijního připojištění,“ popisuje Vojtěch Šmajer.
Co se v pořadu ještě dozvíte?
Jak se liší spoření na důchod u jednočlenné domácnosti a u páru?
Proč může být vlastnické nemovitostí velkou zátěží?
Jaký je nejoblíbenější produkt pro spoření na penzi?
Kolik si Češi reálně spoří a kolik by měli?
A kolik si spořit v různých období života?
Co mají dělat padesátníci?
Celý pořad Newstream Byznys Talks se spouští v úvodu článku. Pusťte si ho i jako podcast na Spotify či Apple Podcasts.
Zažité představy a stereotypy o seniorech přestávají platit. Demografie české společnosti se mění a s ní i charakteristika seniorů. Mnohem více jich je, a hlavně bude, ještě v sedmdesátce velmi aktivních a uvažováním mladší než kdejací padesátníci. Díky medicíně a zdravějšímu životnímu stylu i prostředí drží lidem zdraví stále déle.
Dlouhověkost vyžaduje péči o tělo, mysl, ale i peníze. Obzvlášť ve stárnoucím Česku
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
