Pražáci si na důchody budou muset připlatit, říká specialista na penze Šmajer
Radíme lidem, aby měli před odchodem do penze zainvestovanou částku v hodnotě poloviny ceny nového bytu v lokalitě, kde bydlí, vysvětluje v pořadu Newstream Business Talk specialista na penze a investice společnosti OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer.
Více než polovina Čechů chce do důchodu odejít nejpozději v 60 letech, ukázal průzkum OVB Allfinanz na panelu agentury IPSOS, který firmy realizovaly letos na jaře. V kombinaci s rostoucí délkou dožití to ale může znamenat i přes 30 let života s omezeným příjmem, varoval v rozhovoru s šéfredaktorkou newstream.cz Terezou Zavadilovou pro pořad Newstream Business Talk produktový specialista se zaměřením na penze a investice společnosti OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer. Hranice 95 let je podle něj již reálná doba dožití mladé populace.
Problém podle něj je to, že Češi se ale na dlouhou penzi nepřipravují dostatečně – ani finančně, ani informačně. „Často volí neefektivní finanční nástroje, spoří málo a začínají pozdě,“ shrnuje Šmajer. Čas podle něj hraje zásadní roli ve prospěch dlouhodobého spoření. Například 180 tisíc korun investovaných v okamžiku narození dítěte mu může spolu se starobním důchodem zajistit spokojené stáří bez finančních starostí - v projekci OVB Allfinanz do doby odchodu do důchodu by taková částka představovala 10 milionů korun.
Peníze Čechů z velké části končí podle experta na naprosto nevhodných produktech, nedokáží znásobovat kapitál. „V první pětce nejpoužívanějších nástrojů pro spoření na penzi je běžný a spořicí účet. Spořicí účet má smysl pro finanční rezervu a krátkodobé cíle, ne pro spoření na stáří,“ vysvětluje Šmajer. Proto by v dlouhodobějším časovém horizontu radil produkty, které mají vyšší potenciál výnosu, jako jsou akcie. „Můj apel by byl, pokud investujete na 30, 40 let, neřešte možný pokles hodnoty investice,“ říká s tím, že produkty, které nemohou klesnout na hodnotě, zároveň nedokáží dlouhodobě držet krok s inflací.
Do penze se čtyřmi miliony
Je těžké konkrétně poradit, kolik peněz má mít člověk naspořeno na důchod. „Protože číslo je velmi individuální, radíme mít ekvivalent poloviny nového malého bytu ve vašem městě,“ vysvětluje Šmajer s důrazem na to, že peníze musí být stále zainvestované a čerpá se z nich vždy jen potřebná část na dané období. Což znamená, že v Praze je to více než v menších městech - Pražák by měl mít naspořeno zhruba 4 miliony korun, aby si během života v penzi udržel potřebný standard.
Státní důchod podle poradců OVB pokryje zhruba polovinu průměrného příjmu.
Úsporami to podle Šmajera ještě nekončí - pokud člověk chce žít v penzi ve vysněném standardu. „Je ideální to zkombinovat s vlastním bydlením. Už dnes je dramatickým driverem toho, jaké má člověk čisté jmění. Lidé, co bydlí v nájmech mají řádově osmkrát menší majetek než ti, co bydlí ve svém,“ vysvětluje analytik.
Nemovitost totiž podle něj může být zdrojem financování důchodu, jenže Češi na to obvykle tak nepohlížejí. „Dá se prodat, dá se na důchod jít do menšího či nájmu, do jiné lokality a z peněz žít. Je to zdroj kapitálu, ale spousta Čechů o tom ale takto nepřemýšlí, chtějí to nechat rodině a jdou do důchodu s nízkými stovkami tisíc korun z penzijního připojištění,“ popisuje Vojtěch Šmajer.
Co se v pořadu ještě dozvíte?
Jak se liší spoření na důchod u jednočlenné domácnosti a u páru?
Proč může být vlastnické nemovitostí velkou zátěží?
Jaký je nejoblíbenější produkt pro spoření na penzi?
Kolik si Češi reálně spoří a kolik by měli?
A kolik si spořit v různých období života?
Co mají dělat padesátníci?
Celý pořad Newstream Business Talk se spouští v úvodu článku. Pusťte si ho i jako podcast. Kanál Newstream Podcasty najdete na Spotify či Apple Podcasts.
Zažité představy a stereotypy o seniorech přestávají platit. Demografie české společnosti se mění a s ní i charakteristika seniorů. Mnohem více jich je, a hlavně bude, ještě v sedmdesátce velmi aktivních a uvažováním mladší než kdejací padesátníci. Díky medicíně a zdravějšímu životnímu stylu i prostředí drží lidem zdraví stále déle.
Dlouhověkost vyžaduje péči o tělo, mysl, ale i peníze. Obzvlášť ve stárnoucím Česku
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
