Důchodový systém: kroky tam a zase zpátky škodí
Po návratu školkovného, slevy na studenta či EET vláda vytáhla a přerovnala další šuplík po své předchůdkyni. Bude vracet státní příspěvek na penzijní připojištění či spoření vybrané části důchodců. Je to nesystémové a do budoucna to může zadělat na další opravdu velké problémy.
Vláda před pár dny schválila poslaneckou novelu zákona, která má vrátit státní příspěvek lidem, kteří po přiznání starobního důchodu ztratili nárok na příspěvek a ukončili své penzijko i za cenu sankcí. Šlo o vrácení státních příspěvků, protože v systému nesetrvali povinných pět let. Anebo i vlastních úspor a daňových úlev, protože nespořili alespoň dva roky. Vláda chce nyní umožnit bezsankční odchod i těm důchodcům, kteří si sjednali penzijko před koncem roku 2023 a ještě v něm jsou. Těch, kteří už odešli, má být podle informací ministerstva financí asi 16 tisíc, těch druhých asi 150 tisíc.
Důchodci spořící v penzijním spoření od poloviny roku 2024 státní příspěvek na penzijní spoření nedostávají. Zrušila ho v rámci takzvaného konsolidačního balíčku vláda premiéra Petra Fialy. Důvodem byla vedle snahy ušetřit argumentace, že se vyplácení příspěvků lidem s důchodem míjí s posláním státní podpory. Tím bylo motivovat lidi, aby si v produktivním věku dlouhodobě spořili na důchod a pak ke státnímu důchodu mohli dostávat pravidelnou rentu. Otázka, jak to bude s důchodci, zůstala stranou.
Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné, uvedla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přístup vlády k obraně kritizovali v debatě zástupci opozice. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní svoje spojenecké závazky.
Schillerová: Slibovat na obranu více než dvě procenta HDP je nereálné
Politika
Chopila se jí až Fialova vláda a výsledkem nepopulárního kroku bylo, že řada důchodců ztratila zájem v systému zůstat. Je veřejným tajemstvím, že nejatraktivnější na celém III. pilíři byl donedávna právě státní příspěvek. Dokud totiž vedle fondů penzijního připojištění (transformované fondy) v roce 2013 nevznikly fondy doplňkového penzijního spoření, vynášel třetí pilíř svým klientům kvůli omezeným možnostem investovat prakticky nulu. Takže jediným přínosem byl státní příspěvek.
Státní příspěvek muselo vrátit, jak uvádí ministerstvo financí, asi 16 tisíc klientů a pro další stovky klientů znamenal předčasný odchod i ztrátu úspor a daňového zvýhodnění. A další klienty penzijních fondů by to mohlo potkat.
Jednoduchá matematika
To, že klienti penzijních fondů s přiznaným důchodem, ať už skutečně na odpočinku či stále v práci, dostali na výběr buď spořit bez příspěvku, anebo odejít s případnými sankcemi, může vypadat jako velmi nespravedlivé. A člověk by dnešní vládu za vrácení příspěvků či zrušení sankcí pochválil. Ale je tu jednoduchá matematika. Vláda řeší lidi, kteří šli do penzijního spoření ani ne pět či dokonce ani dva roky před důchodem. Nelze se tak vyhnout závěru, že v takovém případě nešlo o nic jiného než o využití možnosti získat státní příspěvek. Tohle cílem státu nebylo a vyvstává otázka, proč bychom měli penězi vybranými od daňových poplatníků vybrané skupině dotovat obyčejné spoření. Od toho jsou tu spořicí účty, termínované vklady a podobně.
Zrušení státního příspěvku na penzijní připojištění či spoření lidem, kterým už byl přiznán nárok na důchod, má tedy logiku. Samozřejmě jde o změnu smluvních podmínek u již uzavřených smluv, což je nepříjemné a nastává vždy, když dojde k větší změně. Je otázkou, zda by bývalo pomohlo, kdyby bývalá vládní pětikoalice přistoupila k přechodnému období, třeba k ochranné lhůtě, a umožnila dotčeným klientům dospořit, jak navrhovala Asociace penzijních společností ČR. Možná by se i v takovém případě našlo něco, co by bylo možné opět označit za nespravedlivé vůči někomu. Ne nadarmo lidová moudrost říká, že když se kácí les, padají třísky. Anebo že s jídlem roste chuť.
V Česku bude v příštích letech výrazně přibývat lidí, kteří jsou plně odkázáni na pomoc druhých a pobírají nejvyšší příspěvek na péči. Podle predikce sociálních služeb zveřejněné Národním zdravotnickým informačním portálem by se jejich počet mohl do deseti let zvýšit o více než třetinu.
Alarmující predikce: Do roku 2035 může být 100 tisíc lidí plně odkázaných na péči
Money
Teď tu máme novelu zákona, která postiženým jejich příspěvky vrátí. Ministerstvo financí to spočetlo na 60 milionů korun. Lidé se mají obracet na penzijní společnosti, které to budou administrovat a vyplácet. K nákladům, které jim tím vzniknou, se nikdo z byznysu nechce vyjadřovat. Pouze ministerstvo potvrdilo, že s žádnou refundací nákladů nad rámec oněch státních příspěvků nepočítá. Na koho v konečném důsledku ty náklady dopadnou, si asi každý představí sám.
Na koho dalšího se budou muset daňoví poplatníci skládat? Pokud jde o dobrovolné spoření na důchod, další, a mnohonásobně větší problém, je už na obzoru. Jmenuje se: co s transformovanými fondy… Úplně nejhorší jsou ale neustálé změny v rytmu politického cyklu, provázené stále halasnějším humbukem o tom, co předchozí vláda udělala špatně a jakou nespravedlnost musí její následovnice odčinit. To neprospívá vůbec ničemu. Obzvlášť ne věci, která je tak zásadní a citlivá, jako je stárnutí populace, budoucí důchody a ochota občanů podílet se v rámci svých možností na zajištění vlastního stáří.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
