Důchodový systém: kroky tam a zase zpátky škodí

Od prvního dubna začne platit doporučení České národní banky na zpřísnění takzvaných investičních hypoték. Zájemce bude muset mít víc vlastních zdrojů, aspoň na třicet procent hodnoty nemovitosti, a také větší roční příjmy, než banky dosud žádaly. „Jsem rád, že toto zpřísnění přišlo,“ říká Tomáš Rusňák, generální ředitel společnosti Gepard Finance, která se soustředí na zprostředkování hypoték.

Mladé lidi, kteří těžko dosahují na vlastní bydlení, by toto doporučení ČNB podle Rusňáka mohlo trochu vrátit do hry. Z celkového objemu hypoték tvoří ty investiční asi deset procent. Jde o půjčky na třetí a další nemovitost. Této oblasti se věnují profesionální investoři do nemovitostí, kteří mají klidně desítky bytů.

„Spoustu z těch bytů mají zapákovaných na hypotékách. Je to skulina v zákonu o spotřebitelské půjčce, kdy by hypotéka měla primárně fungovat pro zajištění vlastnického bydlení,“ říká Rusňák. Investiční hypotéky jsou v podstatě podnikání se spotřebitelským úvěrem.

Hypoteční trh ožil. Banky v únoru poskytly úvěry za 40,5 miliardy korun

Reality

Objem nových hypoték v Česku v únoru výrazně vzrostl. Banky a stavební spořitelny poskytly úvěry za 40,5 miliardy korun, což je téměř o 15 procent více než v lednu a o 59 procent více než před rokem. Zájem o hypotéky podporuje i blížící se zpřísnění pravidel pro investiční úvěry.

ČTK

Přečíst článek

Investoři do bydlení, kteří dosud využívali investiční hypotéky, podle Rusňáka najdou jiné způsoby financování nákupu bytů, například podnikatelské půjčky. To je podle Rusňáka v pořádku, protože tam mají horší úrokovou sazbu, kratší splatnost. Není to tak výhodné jako klasická hypotéka, investorům nemusí vycházet finanční analýza. Může to některé investory odradit.

Zpřísnění pro investiční hypotéky se podle Rusňáka nijak zásadně nedotkne hypotečního trhu, zájem je rekordní a v nejbližší době patrně dál bude. Podle České bankovní asociace banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem.

Celý rozhovor s Tomášem Rusňákem vychází ve formě podcastu již zítra

Kosmetický průmysl prošel v posledních desetiletích výraznou transformací v přístupu k péči o pleť. Zatímco dříve dominovaly ingredience zaměřené na agresivní exfoliaci a povrchovou obnovu kůže, současný trend směřuje k podpoře buněčného zdraví a zachování integrity kožní bariéry. Moderní kosmetika se tedy zaměřuje na podporu přirozených regeneračních mechanismů, posílení mikrobiomové rovnováhy a optimalizaci buněčné funkce. Zásadní je také pochopení, že péče o pleť nestojí na jednotlivých produktech, ale na celkovém konzistentním přístupu, který respektuje fyziologické potřeby kůže a minimalizuje nadbytečnou zátěž.

Kyseliny jako AHA a BHA fungují na principu chemické exfoliace, retinol stimuluje produkci kolagenu a vitamin C působí jako antioxidant a inhibitor tvorby melaninu. Tyto ingredience byly po desetiletí základem anti-aging péče, protože přinášejí viditelné výsledky. Avšak jejich dlouhodobé používání často narušuje lipidovou bariéru kůže, zvyšuje ztrátu vody a způsobuje iritaci. Agresivní přístup vytváří cyklus poškození a opravy, který může paradoxně urychlit viditelné stárnutí.

Kůže je aktivní orgán s vlastním imunitním systémem, mikrobiomem a schopností regenerace. Narušení této rovnováhy chronickou exfoliací nebo iritujícími ingrediencemi vede k zánětu, který je primárním spouštěčem stárnutí. Základním cílem ale má být zachování buněčného zdraví, tedy schopnosti buněk efektivně produkovat energii, opravovat poškození DNA a udržovat funkční proteiny. Stárnutí kůže totiž není pouze o důsledcích vnějších faktorů jako UV záření či znečištění, ale také o poklesu mitochondriální funkce, akumulaci oxidačního stresu a snížení schopnosti buněk regenerovat. Moderní péče tak klade důraz na vrstvení produktů s aktivními látkami v pořadí od nejlehčích po nejhutnější, s respektem ke schopnosti penetrace kožních vrstev a vzájemné kompatibilitě ingrediencí. Zásadní je také trpělivost a konzistence, protože buněčné zdraví se nebuduje přes noc, ale vyžaduje měsíce systematické péče, které potom kumulativně vytváří finální výsledek.

Biohacking: Když tělo nezvládá histamin. Skrytá intolerance, kterou si lidé pletou s alergií

Enjoy

Histamin je klíčová signální látka v těle, která řídí imunitu, trávení i spánek. Pokud se ho ale v organismu hromadí příliš a tělo ho nedokáže rozkládat, může vzniknout histaminová intolerance. Ta se projevuje únavou, migrénami či trávícími potížemi a často zůstává dlouho nerozpoznaná.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Inovativní ingredience

Nové inovativní kosmetické ingredience vycházejí z tohoto přístupu ke kůži a jejímu buněčnému zdraví. NAD+, neboli nikotinamid adenin dinukleotid, je koenzym klíčový pro mitochondriální produkci energie a spojený s dlouhověkostí a opravou DNA a jeho hladina v buňkách s věkem klesá. Aplikace prekurzorů NAD+ přímo na kůži podle expertů může podporovat mitochondriální funkci kožních buněk.

PDRN, polydeoxyribonukleotid, je další inovativní ingredience získávaná z lososí DNA a nejnověji i z rostlinných zdrojů jako růže, ženšenu či mořských řas. Funguje jako signální molekula stimulující fibroblasty k produkci kolagenu a podporující angiogenezi, tedy tvorbu nových cév. PDRN má také protizánětlivý efekt a podporuje hojení tkáně. Jeho mechanismus spočívá v aktivaci adenosinových receptorů, které hrají roli v buněčné komunikaci a tkáňové regeneraci.

Biohacking: Polovina slibů padá. Kolagen obstál jen částečně

Enjoy

Kolagen patří mezi nejprodávanější doplňky slibující mladší pleť a zdravější klouby. Nová rozsáhlá přehledová studie nyní odděluje marketing od reality. Potvrzuje zlepšení elasticity a hydratace kůže i úlevu při osteoartritidě, naopak redukci vrásek či vliv na sportovní výkon data nepodporují.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Trendy anti-aging látky peptidy jsou krátké řetězce aminokyselin, které fungují jako signální molekuly. Některé peptidy, jako matrixyl nebo argireline, signalizují fibroblastům, aby produkovaly více kolagenu a elastinu. Jiné, jako peptidy mědi, podporují hojení a mají antioxidační vlastnosti. Jejich efekt je kumulativní a velkou výhodou je kompatibilita s jinými ingrediencemi a schopnost fungovat bez narušení kožní bariéry.

Exozomy jsou drobné struktury, které buňky používají ke komunikaci, k čemuž používají obsažené lipidy, proteiny a nukleové kyseliny. V kosmetice se exozomy získávají z kmenových buněk a jejich aplikace na kůži může stimulovat snižovat zánět a podporovat buněčnou obnovu. Exozomy doručují bioaktivní látky přímo do buněk, kde ovlivňují genovou expresi a metabolické procesy. Tento přístup představuje budoucnost kosmetiky, kde produkty nejen dodávají aktivní ingredience, ale poskytují buňkám komplexní signály podporující jejich zdraví. Všechny analyzované látky jsou k dostání v kosmetických produktech v řadě formulací a cenových relací.