Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

ČNB byla loni ztrátová kvůli posilování koruny. Peníze do státního rozpočtu zatím odvedla jednou

Aleš Michl, guvernér České národní banky, ČNB
ČTK
Ivana Pečinková

Česká národní banka (ČNB) uzavřela loňský rok se ztrátou 73 miliard korun kvůli posilování koruny vůči dolaru. Při stabilním kurzu by hospodaření ČNB skončilo ziskem zhruba 150 miliard korun. Guvernér a členové bankovní rady ČNB pobrali za rok 2025 čisté mzdy v rozmezí 4,6 až 6,9 milionu korun.

„V roce 2025 jsme byli ve ztrátě 73 miliard korun, i když výnosy z aktiv v eurech a dolarech byly rekordní,“ uvedl k právě vydané roční zprávě o hospodaření ČNB za rok 2025 guvernér ČNB Aleš Michl. „Výnosy máme v eurech a dolarech, účetnictví v korunách. Loni koruna výrazně posílila, což nás účetně stáhlo do ztráty… Pokud se vyrovná kumulativní ztráta a vytvoří rezervní fond, budou moci naši následovníci v souladu se zákonem o ČNB odvádět část zisku do státního rozpočtu,“ dodal.

ČNB zveřejnila výdělky svého vedení

Česká centrální banka zveřejnila coby součást zprávy o svém hospodaření také čisté mzdy guvernéra a dalších šesti členů Bankovní rady ČNB (BR ČNB) a dále mzdy 18 dalších nejdůležitějších vedoucích zaměstnanců. Mzda guvernéra Aleše Michla loni dosáhla 6,851 milionu korun, mzdy ostatních členů BR ČNB byly v rozmezí od 4,593 do 5,610 milionu korun. Mzdy ředitelů sekcí a dalších vedoucích zaměstnanců se pohybovaly kolem tří milionů korun. Vedle mzdy členové BR ČNB stejně jako šéfové sekcí čerpali ještě manažerské benefity, které loni odpovídaly 17 procentům jejich roční čisté mzdy.

Za ztrátou stojí koruna

Rok 2025 proběhl na globálních trzích ve znamení oslabování dolaru. Koruna proti němu posílila o 15 procent a svou pozici zpevnila i vůči dalším rezervním měnám. Výsledkem byla kurzová ztráta 224 miliard korun a zmíněná účetní ztráta 73 miliard korun. ČNB uvedla, že pokud by byl kurz po celý rok stabilní, celkový výsledek hospodaření by odpovídal zisku přibližně 150 miliard korun.

V roce 2022 měla ČNB kumulovanou ztrátu 487 miliard korun. V roce 2023 byla centrální banka v zisku 55 miliard korun a v roce 2024 dokonce 151 miliard korun. Průběžný výsledek za první kvartál letošního roku signalizuje zisk 95 miliard korun. Podle ČNB stojí za kumulovanou ztrátou roku 2022 nízký výnos z aktiv, tedy devizových rezerv. To se od roku 2022 s příchodem nového guvernéra a části vedení banky změnilo.

Jan Sadil

Šéf JRD Sadil: Realitní trh brzdí. Nově o něm rozhoduje i dění na Blízkém východě

Růst cen ztrácí tempo a investoři přepínají do opatrnějšího režimu. „Mírný růst v řádu jednotek procent je dnes realistický,“ říká Jan Sadil z JRD Development. Hra se přesouvá od spekulace k výnosu.

Přečíst článek

Výnosné akciové indexy

Devizové rezervy ČNB na konci loňského roku dosáhly hodnoty 3,6 bilionu korun a v průběhu roku se zhodnotily o 10,3 procenta. V korunovém vyjádření činil jejich výnos rekordních 253 miliard korun. Největší výnosy, 163 miliard korun, přitom přineslo investování devizových rezerv do akcií, respektive akciových indexů. Do roku 2029 by se měl podíl takových investic na celkovém objemu devizových rezerv podle plánu zvýšit na 30 procent.

„Jde o účetní přecenění našeho majetku, takže loňská ztráta pro naši hlavní činnost, měnovou politiku, význam nemá. Pochopitelně, že bychom raději dosahovali zisku, který by potom mohl být odváděn do státního rozpočtu,“ uvedl pro Newstream.cz člen Bankovní rady ČNB Jan Kubíček. K tomu podle něj došlo za celou éru od listopadu 1989 jen jednou, a to v roce 1993. Do státního rozpočtu šlo 50 milionů korun.

Zlato padá nejvíc od krize 2008. Silný dolar a válka tlačí ceny dolů

Cena zlata sice mírně roste, směřuje však k nejvýraznějšímu měsíčnímu propadu za téměř dvě desetiletí. Poptávku tlumí slábnoucí očekávání ohledně snižování úrokových sazeb, růst nákladů na energii a silnější dolar kvůli válce USA a Izraele s Íránem. Za celý měsíc se cena zlata zatím snížila o více než 13 procent, což je nejprudší propad od října 2008, kdy cena klesla o 16,8 procenta. Za celé čtvrtletí však cena vzrostla o pět procent, uvedla agentura Reuters. O zhruba 20 procent tento měsíc klesly i další drahé kovy - stříbro, palladium a platina.

Přečíst článek

Dolar versus koruna

Hlavním faktorem, který negativně ovlivnil výsledek hospodaření ČNB v loňském roce, bylo oslabování amerického dolaru. Důvody byly podle Kubíčka geopolitické. Trhy byly překvapeny uvalením a následným odvoláváním cel na dovozy ze zemí mimo USA. „Pro trhy to byl signál, že se Amerika výrazně změnila,“ podotkl Kubíček.

Pro letošní rok podle něj ČNB předpokládá, že kurz koruny k euru nebude procházet žádnými výkyvy a uzavře zhruba na úrovni 24,40 korun za euro. Letos koruna lehce oslabuje, oproti konci loňského roku doteď o procento, ale, říká Kubíček, ve světle toho, co se děje, je koruna vlastně velmi stabilní.

Pokud jde o strategii nakládání s aktivy, je pro ČNB zajímavá švýcarská centrální banka. „Trochu nás inspiruje švýcarská národní banka, která má také velmi velké devizové rezervy a značný podíl v akciích,“ řekl Kubíček. V začátcích své novodobé éry se ČNB inspirovala německou centrální bankou (Bundesbank). Dnes podle Kubíčka žádný vzor nemá.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Íránská státní televize přečetla první prohlášení nového duchovního vůdce
video

VIDEO: Lukáš Kovanda vysvětluje, proč může aktuální válka přinést inflaci, následně zvýšení sazeb ČNB a dražší hypotéky

Přečíst článek
Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky

Šéf měnové sekce ČNB Sklenář: Válka v Perském zálivu nás ovlivňuje nepřímo. Nová inflační vlna Česku nehrozí

Přečíst článek

Fed drží kurz. Kvůli Íránu zatím sazby měnit nebude

Fed drží kurz. Kvůli Íránu zatím sazby měnit nebude
Profimedia
 ČTK

Měnová politika Spojených států je momentálně v dobré pozici a centrální banka USA (Fed) může vyčkávat, jak se situace kolem války v Íránu projeví v ekonomice a inflaci. Podle agentury Reuters to uvedl šéf Fedu Jerome Powell při přednášce pro studenty makroekonomie na Harvardově univerzitě. Dodal, že centrální banka obvykle přehlíží krátkodobé šoky, například ty způsobené růstem cen ropy, a nyní je podle něj možné nejdříve sledovat, jak se situace vyvine, než bude potřeba zasáhnout.

Konflikt v Íránu vstupuje do pátého týdne a ceny benzinu v USA stoupají v průměru ke čtyřem dolarům za galon (zhruba 25 korun za litr). Fed tak čelí potenciálnímu napětí mezi svými dvěma cíli - plnou zaměstnaností a stabilitou cen. Powell upozornil, že inflace se zatím jeví jako dobře ukotvená, což znamená, že se neočekává prudký růst cen a inflace se dlouhodobě drží kolem cíle centrální banky. Zároveň ale přiznal, že v budoucnu, až budou známy přesnější ekonomické dopady, bude nutné zvažovat, jak na situaci reagovat.

Powell zdůraznil, že Fed nemá nástroje, které by měly okamžitý účinek při energetických šocích, jako je například válka na Blízkém východě. Podle něj tyto šoky obvykle přicházejí a odcházejí rychle, zatímco měnová politika působí s výrazným zpožděním a její efekt se projeví až v delším časovém horizontu.

Cílem Fedu zůstává udržet inflaci na trvale udržitelné úrovni kolem dvou procent, což se podle Powella podařilo téměř dosáhnout ke konci roku 2024.

Powell připomněl také vliv cel zavedených americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která dočasně zvýšila inflaci až ke třem procentům. Fed od začátku považuje tento nárůst za jednorázový efekt a podle Powella je nyní inflace opět na cestě k postupnému zpomalení.

stavební spoření

Nezajištěný úvěr na tři miliony a 25 let? Proč ne. Stavební spoření žije i přes invazi hypoték

I když synonymem financování nákupu, oprav či modernizací nemovitostí jsou hypotéky, stavební spoření své místo na slunci neztrácí. I proto, že nabízí úvěr, který je na trhu jedinečný, říká v rozhovoru Petr Kielar, nezávislý konzultant v oboru stavební spoření a bývalý dlouholetý zaměstnanec a posléze člen představenstva Českomoravské stavební spořitelny, předchůdkyně dnešní ČSOB Stavební spořitelny.

Přečíst článek

Nezávislost Fed

Powell zároveň zdůraznil význam politické nezávislosti Fedu. „Je důležité, aby centrální banka reagovala podle ekonomických potřeb, a ne podle politických tlaků,“ uvedl. Dodal, že šéf Fedu by měl vždy pracovat nestranně a být schopen pokračovat ve své roli bez ohledu na to, která politická strana je u moci. Powella Trump opakovaně kritizoval za to, že Fed nesnižuje základní úrokové sazby dostatečně rychle, jak by chtěl.

Fed na začátku tohoto měsíce ponechal svoji základní úrokovou sazbu beze změny v rozmezí 3,5 procenta až 3,75 procenta. Po zasedání Powell na tiskové konferenci uvedl, že by chtěl nejdříve vidět, jak ustupuje inflace způsobená cly, než se začne zabývat otázkou, zda by centrální banka měla ignorovat případný růst cen vyvolaný válkou v Íránu, nebo na něj reagovat zpřísněním měnové politiky, aby zabránila zrychlení inflace.

Související

Česká ekonomika zrychlila. Roste už pět let v řadě

Výroba v Liberty Ostrava
ČTK
 ČTK

Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Potvrdil tím svůj předchozí odhad zveřejněný na začátku března. Úřad nyní mírně zlepšil odhad vývoje za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku, kdy hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 2,7 procenta. Předchozí odhad uváděl růst o 2,6 procenta.

Růst české ekonomiky byl loni nejvyšší od roku 2022. Oproti roku 2024 tempo růstu HDP loni zrychlilo na více než dvojnásobek. Předloni totiž ekonomika posílila o 1,1 procenta. HDP roste pět let v řadě, klesl naposledy v roce 2020.

Letos podle aktuálního odhadu rostla ekonomika v každém čtvrtletí meziročně o více než dvě procenta. Nejmenší růst byl v prvním čtvrtletí s 2,4 procenta a nejvyšší ve třetím kvartále, a to 2,8 procenta.

Mezičtvrtletní nárůst HDP činil v posledním kvartále loňského roku 0,7 procenta. Jedná se také o zlepšení oproti předchozímu odhadu, který uváděl růst o 0,6 procenta.

„Vývoj v posledním čtvrtletí loňského roku potvrdil dobrá čísla za celý rok 2025, tempo růstu české ekonomiky tak lze hodnotit velmi pozitivně,“ řekl Jan Slabý z poradenské společnosti Ecovis. Zejména to podle něj platí v kontextu vývoje silných evropských ekonomik v čele s německou.

Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností v roce 2025 stoupl o 1,1 procenta a reálná spotřeba na obyvatele se meziročně zvýšila o tři procenta. Míra úspor naopak klesla proti roku 2024 o 1,2 procentního bodu na 19,1 procenta.

Nadprůměrná míra úspor

„Domácnosti si už od dob covidu zachovávají výrazně nadprůměrnou míru úspor. Znamená to, že ta část obyvatel, která má finanční možnosti, si do rezerv odkládá stále větší část příjmů, než bylo obvyklé před covidem,“ uvedl analytik Banky Creditas Petr Dufek.

Míra zisku nefinančních podniků v roce 2025 dosáhla 43 procent, což bylo o 1,3 procentního bodu méně než před rokem. Míra zisku v Česku však zůstala nad průměrem Evropské unie, kde dosahuje přibližně 40 procent. Míra investic firem se proti roku 2024 snížila o jeden procentní bod na 26,6 procenta.

„Zisky zahraničních vlastníků korporací vloni dosáhly sedm procent HDP. Ve formě dividend si rozdělili téměř 340 miliard korun a reinvestováno bylo více než 262 miliard,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Analytička Komerční banky Jana Steckerová pro letošní i příští rok odhaduje růst ekonomiky na 2,7 procenta. Výhled ekonomiky nyní podle ní ovlivní délka trvání konfliktu na Blízkém východě. Jeho dopad do HDP je však výrazně nižší než dopad do inflace. Permanentní zdražení ropy o deset procent má za následek snížení celoroční dynamiky HDP o 0,1 až 0,2 procentního bodu v následujících letech s kumulativní ztrátou v rozsahu asi 0,6 bodu, dodala.

Andrej Babiš

Dalibor Martínek: Babiš střílí do pumpařů, za drahou naftu však mohou daně

Andrej Babiš má punc člověka, který rozumí ekonomice. Na svět nahlíží přes peníze, vidí do všech zákoutí byznysu. O to méně pochopitelné je, že v době íránské krize, kdy ceny ropy letí nahoru a logicky zdražují paliva, našel jako hlavního viníka vysokých cen pumpaře. A po nich se teď vozí.

Přečíst článek

Akcie CSG se propadají. Investory znepokojují nové informace

Akcie zbrojařské společnosti Czechoslovak Group (CSG) se na burze Euronext v Amsterodamu propadly na historické minimum a prohloubily tak pokles z posledních dní. Zatímco ještě v pátek se jejich cena dostala pod upisovací hranici 25 eur, během dnešního obchodování klesla pod 23 eur.

Přečíst článek

Související

Americký prezident Donald Trump

Trump zatím českou ekonomiku nepoškodil. Nová prognóza navíc zlepšuje odhad růstu

Přečíst článek
Výrobní linka Škody Auto v Kvasinách

OECD snížila odhad růstu české ekonomiky. Tu přibrzdí Trumpova cla

Přečíst článek
Doporučujeme