České mzdy rostou, ale zaměstnancům to stále není dost. Firmám tak utíkají nejlepší lidi
Lidé v Česku se opravdu nemají špatně. Mzdy zde zatím stále rostou a budou růst, nepokrývají však očekávání zaměstnanců. Firmy tak mají potíže v některých profesích najít vůbec zaměstnance. „Bez ekonomické migrace by to tak česká ekonomika nezvládla. Zahraniční pracovníky fakticky potřebuje,“ uvedl šéf personální agentury Grafton Martin Malo při prezentování nejnovějších výsledků mzdového průzkumu.
Ačkoliv ve světě stále v globální ekonomice trvají obrovské nejistoty kvůli politické nestabilitě, probíhajícím válečným konfliktům, migraci či americkým clům, český trh práce zůstává stále vysoce konkurenční. „Mzdy v Česku stále rostou, a to v průměru o 4,25 procent, jak ukazují výsledky našeho mzdového průzkumu. Nerostou ovšem tak, jak by zaměstnanci očekávali,“ uvedl ve středu pro novináře šéf personální agentury Grafton Recruitment Martin Malo v rámci představení výsledků průzkumu. Mzdy, které agentury sleduje se týkají primárně soukromé sféry a nezahrnují na rozdíl od dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) platy úředníků ve státní správě.
Mzdy v Česku rostou dokonce rychleji než inflace, která v druhém prázdninovém měsíci, v srpnu, rostla jen o 2,5 procenta. A také zaměstnanost se stále držela na zhruba 4,5 procentech. I nadále tak podle Mala trvá pro firmy složitá situace, kdy jen obtížně hledají nové zaměstnance, a to zvláště ve vybraných odvětvích a profesích. Největší potíže hlásí podle Graftonu výrobní podniky, logistika a sektor služeb.
Komu roste plat a komu ne
A právě proto, že firmy právě v těchto sektorech hledají zaměstnance jen obtížně, rostou zde mzdy nejrychleji. Například v logistice rostly o 8 procent. Skladníků je totiž v Česku podle Mala drastický nedostatek a navyšování mezd v tomto ohledu souvisí především s přetahováním skladníků z firmy do firmy. Došlo to podle něj už i tak daleko, že některé logistické firmy dávají svým skladníkům vedle dalších benefitů standardně i 13. a 14. plat a tito lidé si tak jsou schopni vydělat běžně i 40 či 50 tisíc korun měsíčně. Dalšími segmenty, kde mzdy také rostou rychleji, je farmacie a zdravotnictví s růstem o 5,3 procent.
Nejmenší růst mezd zaznamenala agentura naopak u lidí, kteří pracují v kancelářských profesích, HR a IT. V případě administrativy tyto výsledky experty Graftonu nepřekvapili, protože kancelářské pozice začínají být ve firmách nahrazovány automatizovanými systémy. Pomalý či minimální růst v HR profesích je ale překvapivý, protože u těchto zaměstnanců naopak narůstá objem práce a povinností. A v informačních technologiích zase mzdy dlouho rostly tak rychle, že v současnosti už narazily na svůj strop a platy v rámci IT tak nyní podle Mala stagnují.
Proč si firmy nechají utéct nejlepší lidi
Podle Mala je však překvapivé, že zaměstnavatelé nedokážou flexibilně a účinně reagovat na odchody svých zaměstnanců tak, aby u nich zůstávali. Sice asi dvě třetiny firem by se podle Mala snažily udržet své pracovníky navýšením mzdy o pět až deset procent, ale to je přitom nedostačující a setrvala by kvůli tomu ve firmě jen zhruba pětina těch, kdo zvažují odchod. „Některé firmy navýšení mzdy jako nástroj na udržení zaměstnanců odmítají úplně, většinou z důvodu, že by individuální navýšení mzdy spustilo řetězovou reakci i mezi ostatními zaměstnanci. Firmy by si však měly uvědomit, že nábor a zaučení nových lidí je výrazně dražší než investice do zvýšení mzdy kvalitních lidí na odchodu,“ zdůraznil Malo.
Bez Ukrajinců by to nešlo
Berou Ukrajinci práci Čechů? Podle Mala absolutně ne, a naopak se dá říci, že Ukrajinci v Česku pracují hlavně na pozicích, které čeští zaměstnanci odmítají dělat. Jedná se totiž o pozice s minimální kvalifikací a nízkými platy, za které Češi prostě pracovat nechtějí. „Průměrná mzda Ukrajince je na úrovni 35 tisíc korun měsíčně, což odpovídá pozicím, které zastávají - většinou manuální pozice nebo pozice ve službách. V porovnání s průměrným českým občanem, který má dnes průměrnou mzdu 48 tisíc korun, je tak evidentní, že Ukrajinci českým zaměstnancům práci neberou, ale v principu ji suplují,“ upozornil Malo. Ukrajinská pracující komunita je navíc podle něj velkým přispěvatelem do národních rozpočtů. „Pokud Česká republika chce dosáhnout významnějšího ekonomického růstu, bez ekonomické migrace, tedy i bez ukrajinských zaměstnanců, se opravdu neobejde,“ konstatoval Malo.
Očekávání firem a zaměstnanců se nepotkává
„Ač tedy mzdy rostou rychleji než inflace, nepokrývají očekávaní zaměstnanců a přetrvává obrovský tlak na mzdy především z titulu rostoucích cen,“ shrnul Malo a podotkl, že zaměstnanci očekávají podstatně rychlejší růst mezd než firmy. Nejpopulárnějšími benefity pak jsou podle zaměstnanců trvale ty finanční, monetární, což znamená jakékoliv příspěvky na cokoliv.
Dalším nejoblíbenějším benefitem jsou ty, které se týkají dnů volna, tedy různých sick days nebo dnů dovolené navíc. I v Česku sice existují firmy, které poskytují dokonce i sabatikl, tedy placené tvůrčí volno třeba na půl roku, jsou ale v podle Mala jen velmi okrajovou záležitostí a vždy to jsou jen velmi bohaté firmy, které si mohou dovolit pustit zaměstnance na tak dlouhé volno.
Platy soudců a státních zástupců mají od příštího roku vzrůst o víc než 13 procent, platy vrcholných politiků o zhruba pět procent. Počítá s tím návrh státního rozpočtu, uvedla večer Česká televize. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování veta prezidenta Petra Pavla. Opoziční ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit.
Politici a soudci budou brát více peněz. Premiér se dostane nad 300 tisíc měsíčně
Money
Od ledna si lidé s nejnižšími příjmy polepší – minimální mzda vzroste o 1600 korun na 22 400 korun hrubého. Změna se dotkne zhruba 118 tisíc zaměstnanců a zároveň zvýší i zaručené platy ve veřejné sféře.
Minimální mzda od ledna vzroste na 22 400 korun
Money
Zkrácení pracovního týdne na čtyři dny se zachováním plné mzdy i výkonu by mohlo představovat cestu k budoucí udržitelnosti práce a růstu. Testování v cizině i Česku potvrdilo zvýšení efektivity a příjmů podniků i zlepšení duševního zdraví zaměstnanců. Uvedl to Institut pro politiku a společnost (IPS).
Zlepšení výkonu a méně vyhoření. Čtyřdenní pracovní týden je cesta k udržitelnosti, uvedli experti
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
