Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Minimální mzda od ledna vzroste na 22 400 korun

Minimální mzda od ledna vzroste na 22 400 korun
Profimedia
 ČTK

Od ledna si lidé s nejnižšími příjmy polepší – minimální mzda vzroste o 1600 korun na 22 400 korun hrubého. Změna se dotkne zhruba 118 tisíc zaměstnanců a zároveň zvýší i zaručené platy ve veřejné sféře.

Minimální mzda se příští rok zvýší o 1600 korun na 22 400 korun hrubého. České televizi (ČT) to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Částka vychází z nařízení, které vláda schválila loni na podzim a podle kterého má v příštím roce minimální mzda dosáhnout 43,4 procenta průměrné mzdy. Tu makroekonomická prognóza ministerstva financí podle ČT stanovila na 51 497 korun.

Premiér Petr Fiala (ODS) a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Dalibor Martínek: Jak porostou platy učitelů či lékařů? Vláda usnula

Očekávalo se, že poslední prázdninový týden se uskuteční schůzka odborů s vládou kvůli vyjednávání o růstu platů lidí placených z veřejných peněz. Jde o stovky tisíc lidí, učitele, lékaře, policisty, státní úředníky a mnoho dalších. Je až šokující, že se neví, kdy a jestli se toto jednání uskuteční. Zavání to selháním vlády.

Přečíst článek

„Ten meziroční nárůst je o 1600 korun. Teď zažíváme období - už poslední dva roky - kdy máme největší tempo růstu minimální mzdy a zvyšuje se kupní síla těchto lidí, kteří mají tyto nejnižší příjmy,“ řekl ČT Jurečka. V loňském roce činila minimální mzda 18 900 korun, od letošního ledna se zvýšila na 20 800 korun.

Podle ČT nyní minimální mzdu pobírá zhruba 118 tisíc lidí, tedy asi tři procenta zaměstnanců. Spolu s minimální mzdou také od ledna vzrostou o téměř osm procent nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře. Minimální mzda pro příští rok je nakonec o 200 korun nižší než ministerstvo práce a sociálních věcí předpokládalo v červencovém odůvodnění návrhu na zvýšení platových tarifů pro státní zaměstnance, tehdy na základě dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí zmiňovalo částku 22 600 korun.

Průměrná mzda loni ve 4. čtvrtletí stoupla na 46 013 korun, reálně opět klesla

Na minimální důstojnou mzdu většina Čechů nedosáhne

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za minulý rok činit 45 865 korun hrubého. Meziročně se zvedla asi o 300 korun. Pod důstojnou částkou bylo 63 procent zaměstnaných. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53 953 korunách, proti předloňsku loni vzrostl o víc než 6200 korun. Nedosáhlo na něj 59 procent zaměstnanců. Méně než stanovenou důstojnou sumu vydělávalo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Výsledky experti představili dnes na tiskové konferenci.

Přečíst článek

Vláda loni v září stanovila koeficienty pro zvýšení minimální mzdy tak, aby se nejnižší výdělek dostal do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Ministerstvo práce tehdy v podkladech uvedlo, že výdělková úroveň a minimální mzda v Česku patří v EU k nejnižším a koeficienty ke zvýšení přiblíží české příjmy částkám ve vyspělejších evropských zemích. Podle tehdejších údajů ministerstva měla ČR šestou nejnižší minimální mzdu z 22 států sedmadvacítky.

Letní brigády a daně: Co si pohlídat, ať neplatíte víc, než musíte

Léto, slunce, brigáda… a nenápadná daňová past. Studenti, senioři i sezónní pracovníci si během prázdnin přivydělávají na brigádách, aniž by tušili, že kvůli špatně zvolenému typu smlouvy nebo zapomenutému podpisu mohou přijít o stovky až tisíce korun měsíčně. Přitom stačí znát pár základních pravidel, jak se zbytečně nepřipravit o část výdělku. Která to jsou?

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Doporučujeme