Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Zlepšení výkonu a méně vyhoření. Čtyřdenní pracovní týden je cesta k udržitelnosti, uvedli experti

Zlepšení výkonu a méně vyhoření. Čtyřdenní pracovní týden je cesta k udržitelnosti, uvedli experti
iStock
 ČTK

Zkrácení pracovního týdne na čtyři dny se zachováním plné mzdy i výkonu by mohlo představovat cestu k budoucí udržitelnosti práce a růstu. Testování v cizině i Česku potvrdilo zvýšení efektivity a příjmů podniků i zlepšení duševního zdraví zaměstnanců. Uvedl to Institut pro politiku a společnost (IPS).

„Čtyřdenní pracovní týden, zejména model 100-80-100 (plná mzda za čtyři pětiny času s plným výkonem), se ukazuje jako slibná cesta k budoucí udržitelnosti," uvedl think tank. Podle něj by politici měli podpořit financování projektů k odzkoušení nových pracovních modelů a výsledky sledovat, aby lépe nastavili právní pravidla.

Zkrácení pracovní doby chtějí prosazovat v příštích letech odbory. Podle zaměstnavatelů a části politiků přechod na čtyřdenní práci není v průmyslovém Česku kvůli nedostatku pracovních sil v brzké době možný.

Růst HDP

Britský pilotní projekt z roku 2022 podle IPS ukázal, že 92 procent zaměstnanců z víc než 60 firem si model 100-80-100 chtělo po otestování nechat. Ubylo vyhoření, zlepšil se výkon i duševní zdraví. Na Islandu zkoušel kratší pracovní dobu bez snížení mzdy mezi lety 2015 a 2019 veřejný sektor. „Výsledkem byl trvalý růst HDP,“ uvádí zpráva. Do roku 2022 na kratší pracovní týden přešlo 51 procent pracovníků. Podpořily to vládní investice do vysokorychlostních technologií v celé zemi.

V Česku v roce 2019 zavedla podle IPS čtyřdenní pracovní týden firma Sherpas. Daří se jí lákat nové talenty, produktivitu udržuje, zlepšuje se duševní zdraví zaměstnanců a jsou efektivnější, píše institut. Polsko před nedávnem zahájilo v městských firmách a úřadech projekt, který by měl trvat rok a půl. Po 35 hodin týdně pracují tisíce lidí, důraz je na efektivitu. V USA pilotní projekty potvrdily nárůst příjmů i spokojenosti pracovníků. Sedm z deseti lidí by se k delšímu týdnu nevrátilo, pokud by se jim nezvedl výdělek aspoň o deset či 15 procent.

V Belgii přechod na čtyřdenní pracovní týden umožnila legislativa z roku 2022. Počet hodin se ale nekrátí, jen se rozloží do čtyř dnů. Změny využila necelá dvě procenta lidí. „Cílem Belgie bylo zvýšit účast na trhu práce, ale prodloužené pracovní dny se ukázaly jako problematické,“ píše think tank.

Doporučuje ministerstvu průmyslu po vzoru Islandu investovat do digitální infrastruktury a resortu práce otestovat čtyřdenní pracovní týden ve veřejné sféře. Vzniknout by měla legislativa s právem na odpojení, standardy práce na dálku a s podporou kratšího pracovního týdne, radí IPS.

Rozšíření práce na dálku urychlila covidová epidemie i postup digitalizace. Flexibilita je zásadní pro udržení mladších sil, připomíná institut. Podle loňského výzkumu by v ČR práci na dálku uvítaly tři pětiny zaměstnanců.

dělníci, stavba

Stát kvůli nelegálnímu zaměstnávání přišel o desítky miliard

Stát mohl za roky 2019 až 2022 přijít kvůli nelegálnímu zaměstnávání asi o 92 miliard korun. Odpovědné úřady, které mají nelegální zaměstnávání na starosti, si včas nepředávaly potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců, uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly zabezpečení úhrady daní a odvodů z nelegálního zaměstnávání v letech 2019 až 2023. Ministerstvo financí se závěry, které se k němu vztahují, nesouhlasí. Ministerstvo práce uvedlo, že nelegální zaměstnávání řeší a že další nástroj proti tomuto jevu začne platit v říjnu.

Přečíst článek

GenZ maká naplno. V Praze je to nutnost, ukazuje průzkum

Jen osm procent mladých Čechů ve věku od 16 do 30 let si nevydělává. Téměř 28 procent jich pracuje, zatímco 58 procent si přivydělává formou brigád. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro on-line investiční platformu Portu, kterého se zúčastnilo 522 respondentů z ČR.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Charlotta Petrovková z SAB Finance

Charlotta Petrovková: Čtyřdenní pracovní týden výrazně zvýšil efektivitu týmů. To zvedá i dividendu SAB Finance

Přečíst článek
Doporučujeme