Miliardář Jeff Bezos navrhuje zrušit daně polovině Američanů. Je to čirý populismus. Ve své podstatě ale nemá smysl se s jeho teoriemi vážně zabývat, protože je to jen další úhybný manévr od důležitější otázky – zda by on a další ultrabohatí neměli platit vyšší daně. Nebo alespoň nějaké.

Čtvrtý nejbohatší člověk planety a zakladatel Amazonu Jeff Bezos se před několika dny nechal slyšet, že by chudší polovina Američanů neměla platit vůbec žádné daně z příjmu. „Neměli bychom žádat zdravotní sestru z Queensu, aby posílala peníze do Washingtonu,“ řekl v rozhovoru pro stanici CNBC.

Jeho výrokům se pochopitelně dostalo slušné pozornosti. Kdo by nechtěl, aby mu měsíčně na účtě zůstalo o zhruba tisíc dolarů víc? Bezos naznačuje, že tyto peníze mnohé nízko- až středněpříjmové dělí od kýžené stability, mohli by je využít na bydlení, jídlo, vzdělání pro děti a další nezbytné životní náklady.

Snaha odvrátit pozornost od sebe

Přestože jeho teorie zní lákavě, neměli bychom ho vůbec poslouchat, jako biblického hada, který nabízel Evě jablko. V první řadě je to totiž Bezosova taktika, jak odvrátit pozornost od sebe samého. Všimněme si, že s nápadem nevyrazil z ničeho nic, v rozhovoru to byla odpověď na otázku, zda by ultrabohatí neměli platit větší daně.

Zdanění ultrabohatých není radikální. Nechat platit miliardáře méně než zaměstnance, to je radikální

Money

Otázka zdanění (super)bohatých je dosud tématem, které dostává nálepku radikálnosti a politici se ho většinou štítí. I ekonomické výzkumy však ukazují, že nerovnost je jedním z největších problémů dneška. Bez daňové reformy se dál nepohneme.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Záleží mu tedy na obyčejných lidech, nebo chce spíše utnout diskusi o svých vlastních penězích? Bezos sám je známý tím, že neplatí téměř žádné daně z příjmů, ačkoli si klidně může dovolit pronajmout celé Benátky.

Bezos a podobně i další úspěšní podnikatelé mají svůj mediální obraz postavený na tom, že oni jsou ti schopní, oni vědí, oni mají něco za sebou, tudíž je dobré je poslouchat. Někdy to tak skutečně může být, ale v případě tohoto rozhovoru Bezosova aura úspěchu zakrývá fakt, že návrh je v této podobě ekonomický nesmysl.

Miliardář sice tvrdí, že by se nic nestalo, protože 40 procent daňového výběru stejně obstarává jedno procento nejbohatších. Přesto pokud by Američané (i jiné národy) přestaly danit příjmy poloviny obyvatel, byl by to zásek do rozpočtu gigantických rozměrů.

Manažerům stouply výdělky za posledních pět let o půlku, zaměstnancům klesly o dvanáct procent

Money

Zatímco výdělky manažerů od roku 2019 celosvětově vzrostly o 54 procent, zaměstnancům klesly o 12 procent. Organizace Oxfam, která přehled vypracovala, požaduje vyšší zdanění superbohatých a spravedlivější mzdy

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Jen dodejme, že americký rozpočet je už dnes rekordně zadlužený, takže na místě rozhodně není hledání způsobů, jak daňový výběr osekat, ale naopak hledat nové zdroje.

Takový výpadek zdaleka nemohou vyřešit jen Bezosem navrhované úspory, racionalizace a efektivita státní správy. Peníze by chyběly, a to velmi znatelně. Důsledky by dopadly v první řadě na veřejné služby, sociální stát, dostupnost vzdělání a zdravotnictví. Třeba i plat oné zdravotní sestry z Queensu. Bezosův návrh by tak ve výsledku ohrozil nejvíce ty, kterých se nyní (na oko) zastává.

Jako když utečete bez placení

Vedle toho, že návrh není ekonomicky uskutečnitelný, je i poměrně bizarní. Nejlépe to shrnul v podcastu investor a zastánce daně z bohatství Gary Stevenson: „Představme si, že bohatý člověk jde s chudým přítelem na večeři. Když dojde na placení, tak boháč praví: ‚Já vím, že máš hluboko do kapsy, ale platit za tebe nebudu. Mám jiný nápad. Co kdybychom utekli bez placení oba?‘“

Karel Pučelík: Vítězi války jsou ultrabohatí. Jako vždycky

Názory

Máme to nejhorší za sebou? S Donaldem Trumpem v Bílém domě to nemůže s jistotou nikdo nemůže tvrdit, ani on sám. Prozatímní vyústění konfliktu s Íránem však působí značně bizarně. Vítěz se hledá těžko, zato poražených jsou zástupy. Patříme mezi ně my všichni.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Bezos v podstatě jen přenáší náklady na někoho jiného. Jako vždy platí, že není radno věřit někomu, kdo chce rozdávat, ale zároveň neuvede, kde na výdaje vezme.

Snížení daňové zátěže nízko- a středněpříjmových zaměstnanců přitom není od věci, řada států to ostatně praktikuje. Nesmí se ale skončit jen u toho. Myšlenka samotná není náhradou za daň z bohatství.

S miliardáři nelze soupeřit

Na problém také nelze nahlížet jen z rozpočtového hlediska. Neblahým znakem naší doby totiž je vysoká a rostoucí nerovnost. Ultrabohatí takřka všude po světě vlastní stále větší podíly ekonomiky. Jejich bohatství je obrovské, ale když už bohatý jste, další přísun peněz vás nepřiměje zvýšit spotřebu.

Co tedy uděláte? Budete nakupovat aktiva – nemovitosti, akcie, zlato, a podobně. To zvyšuje cenu. Není náhoda, že akcie, bydlení i zlato se pohybují kolem maxim, i když je svět na pokraji největší energetické krize moderních dějin.

Krvácející miliardáři. Kdo v roce 2026 zatím prodělává kalhoty

Trhy

Ačkoli se trhy navzdory geopolitické situaci drží poblíž historických maxim, zdaleka ne všichni na aktuálním vývoji vydělávají. Při pohledu na index miliardářů se ukazuje, že zejména evropský spotřebitelský sektor a asijské energie jsou výrazně pod tlakem. A tak v letošním roce prodělávají zejména Bernard Arnault, Mukesh Ambani, ale překvapivě také slavní miliardáři sázející na umělou inteligenci, vyplývá z dat agentury Bloomberg.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Běžní zaměstnanci, jejichž mzdy tak rychle nerostou, jsou z trhů vytlačováni. S miliardáři nemohou soupeřit. To, že jim Bezos nechá v kapse o pár tisíc víc, tedy neznamená, že se budou mít lépe. Všeobecnému zdražování stejně nebudou stíhat.

Lidstvo však poznalo dobu, kdy si obyčejní zaměstnanci (tedy přesněji ti na Západě) mohli bydlení dovolit. Před nástupem Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové také ultrabohatí platili mnohem větší daně. Vyšší zdanění plnilo i jakousi regulační roli.

Nerovnost je jedním z největších problémů dnešní doby, nejde jen o spravedlnost, ale i efektivitu ekonomiky. I proto je třeba o zdanění bohatství přemýšlet.

V letních měsících budou komplikovat cestování vlakem po republice vedle výstavby tratí také jejich opravy. Pokračovat bude modernizace železničního uzlu v České Třebové na hlavním koridoru směrem na Moravu. Na omezení se cestující musejí připravit i například v úsecích Běšiny - Klatovy, Mimoň - Jablonné v Podještědí nebo Kaštice - Žatec-západ. Uvedl zo mluvčí Správy železnic (SŽ) David Kabele.

Léto se pro opravy využívá nejen kvůli příznivějšímu počasí, ale také podle požadavků objednavatelů dopravy a dopravců, uvedl Kabele. "O prázdninách totiž děti a studenti nedojíždějí do škol a díky dovoleným je méně i lidí, kteří jezdí do práce," doplnil.

V létě bude pokračovat modernizace železničního uzlu Česká Třebová, která začala loni a potrvá do roku 2032. V době letních prázdnin postupně začnou práce v jednotlivých kolejích směrem na Dlouhou Třebovou, Třebovice v Čechách i Opatov. Výluky mohou ovlivnit plynulost provozu a způsobovat zpoždění vlaků. V části úseku mezi Kolínem a Pardubicemi se bude jezdit po jedné koleji kvůli pravidelné obnově koridoru.

Modernizace a zastavený provoz

Jednokolejný provoz je také na trati mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem. V úsecích Přibyslav - Pohled a Sázava u Žďáru - Žďár nad Sázavou se v polovině července na několik dní provoz zcela zastaví. Modernizace s dopadem na železniční dopravu pokračuje rovněž v úseku Chomutov - Most.

V Praze se omezení týkají cestujících na tratích od Kladna a Kralup nad Vltavou. V souvislosti s modernizací Masarykova nádraží vlaky od začátku června končí ve stanici Praha-Bubny. Výluka by měla trvat do prosince.

Dopad na cestující bude mít také pokračující rekonstrukce tratě mezi Valašskou Polankou a Horní Lidčí, kde je od prosince zastavený provoz kvůli opravám po sesuvu svahu. Od začátku července do poloviny srpna vlaky nepojedou mezi Bylnicí a Horní Lidčí, následně od prosince mezi Valašskými Klobouky a Horní Lidčí.

Řada stanic bude plně zmodernizována

Výluky se během léta dotknou také úseků Střelice - Moravské Bránice, Chotěboř - Ždírec nad Doubravou, Praha-Smíchov - Praha-Žvahov, Měcholupy - Žatec, Frýdek-Místek - Frýdlant nad Ostravicí, Moravský Beroun - Valšov, Sokolnice-Telnice - Holubice nebo Lázně Bělohrad - Stará Paka. "Z větších staveb dokončíme ještě v červnu modernizaci stanice Jihlava město (s navazujícím terminálem budovaným městem), na konci léta pak bude hotová modernizace havířovské stanice včetně trati Havířov - Havířov střed," dodal Kabele.

Správa železnic je státní organizace, která se mimo jiné stará o koleje, nádražní budovy, sestavuje jízdní řád a zajišťuje rovný přístup dopravců na železnici. Působí také jako investor při výstavbě tratí. SŽ letos hospodaří s částkou 72,2 miliardy korun, což je proti loňskému rozpočtu o 9,5 miliardy korun víc.